Odhad

Minimální mzda by podle odhadů vývoje průměrných mezd v následujících letech mohla podle ministerstva práce a sociálních věcí v příštím roce dosáhnout 20 600 korun měsíčně, v roce 2026 pak 22 100 korun. Nyní činí 18 900 měsíčně. Návrh na meziroční navýšení o 1700 korun podává ministerstvo do meziresortního připomínkového řízení. Při výpočtu vychází z dubnové predikce ministerstva financí, úpravu může ještě přinést srpnový odhad, který je podle zákona směrodatný.

Česká ekonomika v 1. čtvrtletí letošního roku vzrostla meziročně o 0,2 procenta. Proti poslednímu čtvrtletí loňského roku byl hrubý domácí produkt (HDP) vyšší o 0,3 procenta. Vyplývá to ze zpřesněného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ). Na konci dubna statistici předpokládali meziroční růst HDP o 0,4 procenta a mezičtvrtletní pak o 0,5 procenta. Podle analytiků byl růst HDP v prvním čtvrtletí za očekáváním, zklamáním je především pokles investic.

V roce 2030 bude podle onkologů rakovina nejčastější příčinou úmrtí v Česku. V současné době jsou to nemoci srdce, nádory představují nyní s necelými 28 tisíci zemřelých ročně čtvrtinu všech úmrtí. Vzniku téměř poloviny zhoubných onemocnění se dá podle odborníků předejít zdravějším životním stylem, přičemž riziko úmrtí výrazně snižuje zachycení nádoru v časném stadiu, například při screeningovém vyšetření lidí bez příznaků. Informace zazněly na středeční tiskové konferenci České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně. Ve středu také mohli lidé v ulicích potkat dobrovolníky, kteří na podporu Českého dne proti rakovině prodávají symbolické žluté kytičky.

Česká ekonomika loni klesla o 0,2 procenta, informoval Český statistický úřad. Zpřesnil svůj dřívější odhad, podle kterého se hrubý domácí produkt (HDP) loni snížil o 0,4 procenta. Lepší než v odhadu z počátku března jsou také údaje za loňské čtvrté čtvrtletí. Český HDP se v něm meziročně zvýšil o 0,2 procenta a mezičtvrtletně stoupl o 0,4 procenta. Za zlepšením odhadu HDP v závěru loňského roku stály podle analytiků vyšší výdaje vlády na spotřebu a investice. Základem hospodářského oživení, které údaje potvrzují, ale je podle nich rostoucí spotřeba domácností.

Hrubý domácí produkt České republiky byl ve třetím čtvrtletí o 0,6 procenta nižší než loni. Byl také o 0,3 procenta nižší než v letošním druhém čtvrtletí. Vyplývá to z předběžného odhadu Českého statistického úřadu. Ekonomika v létě mírně zeslábla hlavně proto, že méně utrácely domácnosti, podle analytiků k tomu přispěl i útlum průmyslu. Zatímco česká ekonomika pozvolna klesá, celá Evropská unie je na tom lépe. Ve třetím kvartálu vzrostl její HDP podle odhadu Eurostatu meziročně i mezičtvrtletně o 0,1 procenta.

Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí ve srovnání s loňskem o 0,4 procenta klesla, oproti předchozímu kvartálu naopak nepatrně rostla. Český statistický úřad ve zpřesněném odhadu potvrdil trend z odhadu dřívějšího, i když meziroční srovnání je mírně příznivější. Na meziroční pokles měly podle statistiků vliv hlavně domácnosti, které šetřily a měly nižší výdaje na konečnou spotřebu. Výkon české ekonomiky ve druhém čtvrtletí byl vyšší, než předpokládala Česká národní banka (ČNB) v srpnové prognóze. Ta u HDP očekávala pokles o 0,7 procenta. Lepší než očekávané byly výsledky spotřeby domácností i vlády a investiční aktivita, naopak za prognózou zaostal export.

Obilovin sklidí zemědělci letos podle prvního odhadu statistiků o osm procent méně než loni. O dvacetinu vyšší bude naopak sklizeň řepky. Z obilovin očekává Český statistický úřad největší pokles u jarní pšenice, jarního ječmene a ovsa, ale méně než loni sklidí podle odhadu zemědělci i všech dalších základních obilovin. Rozhodující vliv na konečný stav bude mít počasí v průběhu dozrávání i žní. Odhady budou statistici dále zpřesňovat.

Podle povolební prognózy vyhraje nedělní volby v Bulharsku reformní koalice uskupení Pokračujeme ve změně (PP) bývalého premiéra Kirila Petkova a liberálně-konzervativního Demokratického Bulharska. Prognóza agentury Gallup podle agentury Reuters koalici připisuje 25,3 procenta hlasů. Těsně na druhém místě by měla skončit konzervativně-populistická strana Občané za evropský rozvoj Bulharska (GERB) bývalého premiéra Bojka Borisova a její spojenci s 24,7 procenta hlasů.

Horší hodnoty než lednový rychlý odhad vývoje hrubého domácího produktu vyšly Českému statistickému úřadu při jeho zpřesňování. Podle zpřesněného odhadu oslabila v posledním čtvrtletí minulého roku ekonomika oproti předchozímu kvartálu o 0,4 procenta, meziročně zesílila o 0,2 procenta. Za celý rok 2022 byl HDP o 2,4 procenta vyšší než v roce předchozím, který ovšem ještě postihly různé restrikce související s pandemií covidu-19.

Hrubý domácí produkt Česka bude letos podle odhadu České bankovní asociace o 0,1 procenta vyšší než loni. Fakticky bude tedy ekonomika stagnovat. Větší růst očekávají banky napřesrok, kdy by mohl HDP stoupnout o 2,7 procenta. Prognóza asociace je poněkud příznivější než podobné odhady, které vydalo ministerstvo financí a Česká národní banka. Obě tyto instituce očekávají mírný pokles ekonomiky.

Ve třetím čtvrtletí letošního roku vzrostla česká ekonomika meziročně o 1,6 procenta. Hrubý domácí produkt (HDP) se ale proti předchozímu čtvrtletí naopak snížil o 0,4 procenta. Předběžný odhad zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Česká bankovní asociace (ČBA) v nové prognóze zlepšila odhad růstu české ekonomiky pro letošní rok na 2,4 procenta. V předchozí květnové prognóze počítala letos s růstem hrubého domácího produktu o 1,8 procenta. Důvodem je zejména příznivější vývoj v první polovině roku, zatímco pro druhou polovinu roku bankéři čekají přechod do mírné recese. Asociace o tom ve čtvrtek informovala na on-line tiskové konferenci. Loni česká ekonomika stoupla o 3,3 procenta.

Česká národní banka letos očekává pokles schodku veřejných financí na 5,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z loňských 5,9 procenta. Příští rok by měl schodek dále klesnout na 4,5 procenta. Proti předchozím výhledům banka odhad zhoršila, v únoru počítala letos se schodkem 4,1 procenta a v roce 2023 s 3,9 procenta.

Ministerstvo financí v nové prognóze zhoršilo odhad růstu české ekonomiky v letošním roce na 1,2 procenta z lednových 3,1 procenta. Podle resortu se tak projeví zejména důsledky války na Ukrajině. Zároveň úřad čeká proti odhadům z ledna vyšší průměrnou inflaci za celý letošní rok, a to 12,3 procenta. V lednu ministerstvo počítalo pro letošní rok s inflací 8,5 procenta. Pokud se predikce naplní, bude se jednat o největší celoroční inflaci od roku 1993.

Česká národní banka (ČNB) v nové prognóze zhoršila odhad vývoje ekonomiky pro letošní i příští rok. Letos čeká růst HDP o tři procenta a příští rok o 3,4 procenta. V předchozí listopadové prognóze přitom centrální banka počítala letos s růstem o 3,5 procenta a příští rok o 3,8 procenta. ČNB ve čtvrtek také rozhodla o zvýšení základních úrokových sazeb o 0,75 procentního bodu na 4,5 procenta.

Jaký objem by měly veškeré existující částice viru SARS-CoV-2, kdyby se daly k sobě dohromady? Podle odhadu odborníka na matematickou biologii Christiana Yatese z University of Bath by nenaplnily ani malou nápojovou plechovku.

Ministerstvo financí (MF) nechalo v nové makroekonomické prognóze odhad růstu ekonomiky v letošním roce na dvou procentech. Úřad také ponechal odhad růstu ekonomiky pro loňský rok, a to na 2,5 procenta. Pro příští rok očekává nově ekonomický růst o 2,2 procenta, informovalo ministerstvo financí.

Česká bankovní asociace (ČBA) v aktualizované prognóze zhoršila odhad růstu české ekonomiky v letošním roce na 2,6 procenta z říjnových 2,9 procenta. Důvodem je postupný pokles výkonu ekonomiky a nejistota kolem ekonomického vývoje v zahraničí. Pro příští rok asociace odhaduje růst ekonomiky o 2,5 procenta. Zároveň zhoršila svůj finální odhad růstu v loňském roce, a to na 2,8 procenta z předchozích tří procent. První odhady vývoje ekonomiky za loňský rok zveřejní Český statistický úřad 15. února.