Odhad

Nová americká cla na dovoz z mnoha zemí světa představují významné riziko pro světové hospodářství v době jeho omezeného růstu, prohlásila ve čtvrtek podle agentur Reuters a AFP šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová. Zároveň vyzvala země zasažené dovozními poplatky, které ve středu vyhlásil americký prezident Donald Trump, aby situaci dále neeskalovaly a jednaly s USA o snížení obchodního napětí.

Denní ztráty ruské armády na Ukrajině se dlouhodobě zvyšují. Vyplývá to z dat ukrajinského ministerstva obrany souhrnně pro zabité, nezvěstné, raněné či jinak z boje vyřazené ruské vojáky. Tato data den po dni ukazuje graf níže. Je nutné je vnímat jako odhady jedné ze stran konfliktu, skutečná čísla není možné v podmínkách aktivních bojů nezávisle ověřit.

Česká ekonomika podle makroekonomické prognózy ministerstva financí v letošním roce poroste o 2,3 procenta, růst zrychlí z loňských 1,1 procenta. Letošní výhled růstu hrubého domácího produktu (HDP) nicméně resort zhoršil proti listopadovému odhadu činícímu 2,5 procenta. Výhled letošní inflace ponechal na 2,3 procenta po loňských 2,4 procenta. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) zároveň varoval, že tuzemský hospodářský růst mohou negativně ovlivnit americká cla.

Minimální mzda by podle odhadů vývoje průměrných mezd v následujících letech mohla podle ministerstva práce a sociálních věcí v příštím roce dosáhnout 20 600 korun měsíčně, v roce 2026 pak 22 100 korun. Nyní činí 18 900 měsíčně. Návrh na meziroční navýšení o 1700 korun podává ministerstvo do meziresortního připomínkového řízení. Při výpočtu vychází z dubnové predikce ministerstva financí, úpravu může ještě přinést srpnový odhad, který je podle zákona směrodatný.

Česká ekonomika v 1. čtvrtletí letošního roku vzrostla meziročně o 0,2 procenta. Proti poslednímu čtvrtletí loňského roku byl hrubý domácí produkt (HDP) vyšší o 0,3 procenta. Vyplývá to ze zpřesněného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ). Na konci dubna statistici předpokládali meziroční růst HDP o 0,4 procenta a mezičtvrtletní pak o 0,5 procenta. Podle analytiků byl růst HDP v prvním čtvrtletí za očekáváním, zklamáním je především pokles investic.

V roce 2030 bude podle onkologů rakovina nejčastější příčinou úmrtí v Česku. V současné době jsou to nemoci srdce, nádory představují nyní s necelými 28 tisíci zemřelých ročně čtvrtinu všech úmrtí. Vzniku téměř poloviny zhoubných onemocnění se dá podle odborníků předejít zdravějším životním stylem, přičemž riziko úmrtí výrazně snižuje zachycení nádoru v časném stadiu, například při screeningovém vyšetření lidí bez příznaků. Informace zazněly na středeční tiskové konferenci České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně. Ve středu také mohli lidé v ulicích potkat dobrovolníky, kteří na podporu Českého dne proti rakovině prodávají symbolické žluté kytičky.

Česká ekonomika loni klesla o 0,2 procenta, informoval Český statistický úřad. Zpřesnil svůj dřívější odhad, podle kterého se hrubý domácí produkt (HDP) loni snížil o 0,4 procenta. Lepší než v odhadu z počátku března jsou také údaje za loňské čtvrté čtvrtletí. Český HDP se v něm meziročně zvýšil o 0,2 procenta a mezičtvrtletně stoupl o 0,4 procenta. Za zlepšením odhadu HDP v závěru loňského roku stály podle analytiků vyšší výdaje vlády na spotřebu a investice. Základem hospodářského oživení, které údaje potvrzují, ale je podle nich rostoucí spotřeba domácností.

Hrubý domácí produkt České republiky byl ve třetím čtvrtletí o 0,6 procenta nižší než loni. Byl také o 0,3 procenta nižší než v letošním druhém čtvrtletí. Vyplývá to z předběžného odhadu Českého statistického úřadu. Ekonomika v létě mírně zeslábla hlavně proto, že méně utrácely domácnosti, podle analytiků k tomu přispěl i útlum průmyslu. Zatímco česká ekonomika pozvolna klesá, celá Evropská unie je na tom lépe. Ve třetím kvartálu vzrostl její HDP podle odhadu Eurostatu meziročně i mezičtvrtletně o 0,1 procenta.

Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí ve srovnání s loňskem o 0,4 procenta klesla, oproti předchozímu kvartálu naopak nepatrně rostla. Český statistický úřad ve zpřesněném odhadu potvrdil trend z odhadu dřívějšího, i když meziroční srovnání je mírně příznivější. Na meziroční pokles měly podle statistiků vliv hlavně domácnosti, které šetřily a měly nižší výdaje na konečnou spotřebu. Výkon české ekonomiky ve druhém čtvrtletí byl vyšší, než předpokládala Česká národní banka (ČNB) v srpnové prognóze. Ta u HDP očekávala pokles o 0,7 procenta. Lepší než očekávané byly výsledky spotřeby domácností i vlády a investiční aktivita, naopak za prognózou zaostal export.

Obilovin sklidí zemědělci letos podle prvního odhadu statistiků o osm procent méně než loni. O dvacetinu vyšší bude naopak sklizeň řepky. Z obilovin očekává Český statistický úřad největší pokles u jarní pšenice, jarního ječmene a ovsa, ale méně než loni sklidí podle odhadu zemědělci i všech dalších základních obilovin. Rozhodující vliv na konečný stav bude mít počasí v průběhu dozrávání i žní. Odhady budou statistici dále zpřesňovat.

Podle povolební prognózy vyhraje nedělní volby v Bulharsku reformní koalice uskupení Pokračujeme ve změně (PP) bývalého premiéra Kirila Petkova a liberálně-konzervativního Demokratického Bulharska. Prognóza agentury Gallup podle agentury Reuters koalici připisuje 25,3 procenta hlasů. Těsně na druhém místě by měla skončit konzervativně-populistická strana Občané za evropský rozvoj Bulharska (GERB) bývalého premiéra Bojka Borisova a její spojenci s 24,7 procenta hlasů.

Horší hodnoty než lednový rychlý odhad vývoje hrubého domácího produktu vyšly Českému statistickému úřadu při jeho zpřesňování. Podle zpřesněného odhadu oslabila v posledním čtvrtletí minulého roku ekonomika oproti předchozímu kvartálu o 0,4 procenta, meziročně zesílila o 0,2 procenta. Za celý rok 2022 byl HDP o 2,4 procenta vyšší než v roce předchozím, který ovšem ještě postihly různé restrikce související s pandemií covidu-19.

Hrubý domácí produkt Česka bude letos podle odhadu České bankovní asociace o 0,1 procenta vyšší než loni. Fakticky bude tedy ekonomika stagnovat. Větší růst očekávají banky napřesrok, kdy by mohl HDP stoupnout o 2,7 procenta. Prognóza asociace je poněkud příznivější než podobné odhady, které vydalo ministerstvo financí a Česká národní banka. Obě tyto instituce očekávají mírný pokles ekonomiky.

Ve třetím čtvrtletí letošního roku vzrostla česká ekonomika meziročně o 1,6 procenta. Hrubý domácí produkt (HDP) se ale proti předchozímu čtvrtletí naopak snížil o 0,4 procenta. Předběžný odhad zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Česká bankovní asociace (ČBA) v nové prognóze zlepšila odhad růstu české ekonomiky pro letošní rok na 2,4 procenta. V předchozí květnové prognóze počítala letos s růstem hrubého domácího produktu o 1,8 procenta. Důvodem je zejména příznivější vývoj v první polovině roku, zatímco pro druhou polovinu roku bankéři čekají přechod do mírné recese. Asociace o tom ve čtvrtek informovala na on-line tiskové konferenci. Loni česká ekonomika stoupla o 3,3 procenta.

Česká národní banka letos očekává pokles schodku veřejných financí na 5,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z loňských 5,9 procenta. Příští rok by měl schodek dále klesnout na 4,5 procenta. Proti předchozím výhledům banka odhad zhoršila, v únoru počítala letos se schodkem 4,1 procenta a v roce 2023 s 3,9 procenta.

Ministerstvo financí v nové prognóze zhoršilo odhad růstu české ekonomiky v letošním roce na 1,2 procenta z lednových 3,1 procenta. Podle resortu se tak projeví zejména důsledky války na Ukrajině. Zároveň úřad čeká proti odhadům z ledna vyšší průměrnou inflaci za celý letošní rok, a to 12,3 procenta. V lednu ministerstvo počítalo pro letošní rok s inflací 8,5 procenta. Pokud se predikce naplní, bude se jednat o největší celoroční inflaci od roku 1993.

Česká národní banka (ČNB) v nové prognóze zhoršila odhad vývoje ekonomiky pro letošní i příští rok. Letos čeká růst HDP o tři procenta a příští rok o 3,4 procenta. V předchozí listopadové prognóze přitom centrální banka počítala letos s růstem o 3,5 procenta a příští rok o 3,8 procenta. ČNB ve čtvrtek také rozhodla o zvýšení základních úrokových sazeb o 0,75 procentního bodu na 4,5 procenta.

Jaký objem by měly veškeré existující částice viru SARS-CoV-2, kdyby se daly k sobě dohromady? Podle odhadu odborníka na matematickou biologii Christiana Yatese z University of Bath by nenaplnily ani malou nápojovou plechovku.

Ministerstvo financí (MF) nechalo v nové makroekonomické prognóze odhad růstu ekonomiky v letošním roce na dvou procentech. Úřad také ponechal odhad růstu ekonomiky pro loňský rok, a to na 2,5 procenta. Pro příští rok očekává nově ekonomický růst o 2,2 procenta, informovalo ministerstvo financí.

Česká bankovní asociace (ČBA) v aktualizované prognóze zhoršila odhad růstu české ekonomiky v letošním roce na 2,6 procenta z říjnových 2,9 procenta. Důvodem je postupný pokles výkonu ekonomiky a nejistota kolem ekonomického vývoje v zahraničí. Pro příští rok asociace odhaduje růst ekonomiky o 2,5 procenta. Zároveň zhoršila svůj finální odhad růstu v loňském roce, a to na 2,8 procenta z předchozích tří procent. První odhady vývoje ekonomiky za loňský rok zveřejní Český statistický úřad 15. února.