Ekonomika na konci roku klesla mezičtvrtletně o 0,4 procenta. Víc, než statistici původně odhadovali

Nahrávám video

Horší hodnoty než lednový rychlý odhad vývoje hrubého domácího produktu vyšly Českému statistickému úřadu při jeho zpřesňování. Podle zpřesněného odhadu oslabila v posledním čtvrtletí minulého roku ekonomika oproti předchozímu kvartálu o 0,4 procenta, meziročně zesílila o 0,2 procenta. Za celý rok 2022 byl HDP o 2,4 procenta vyšší než v roce předchozím, který ovšem ještě postihly různé restrikce související s pandemií covidu-19.

Zpřesněný odhad Českého statistického úřadu potvrdil, že Česko upadlo koncem minulého roku do technické recese, jak se nazývá mezičtvrtletní pokles HDP ve dvou čtvrtletích za sebou. Poté, co ve třetím loňském kvartále zeslábla ekonomika o 0,2 procenta, v tom čtvrtém klesla o 0,4 procenta. Je to horší výsledek, než jaký uvedli statistici v původním rychlém odhadu. Podle něj byl mezičtvrtletní pokles 0,3procentní.

Poněkud horší jsou výsledky čtvrtého čtvtletí i ve srovnání s koncem roku 2021, meziročně sice ekonomika rostla, ale jen o 0,2 procenta oproti 0,4 procenta z rychlého odhadu. Za celý rok byl růst HDP 2,4procentní oproti dříve odhadovaným 2,5 procenta.

„Hlavními faktory celoročního růstu byly výdaje na tvorbu hrubého kapitálu a zahraniční poptávka,“ uvedli statistici. Vyšší investice byly loni zejména do budov a staveb a dopravních prostředků. Saldo zahraničního obchodu skončilo po 19 letech v záporu, když kleslo meziročně o 187,6 miliardy korun na minus 8,3 miliardy.

Klesaly výdaje domácností na potraviny

Výdaje na konečnou spotřebu domácností loni za celý rok klesly o 0,9 procenta, v posledním čtvrtletí byl mezikvartální pokles o 2,8 procenta a meziroční o 5,5 procenta. „Největší propad byl zaznamenán u nákupů předmětů dlouhodobé spotřeby. Významně klesaly i výdaje na potraviny,“ upřesnil ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.

Pokles spotřeby domácností byl před koncem roku větší, než očekávala Česká národní banka. Banka předpokládala, že bude ve čtvrtém kvartálu meziročně o 3,3 procenta, ve skutečnosti byl o 5,5 procenta. V důsledku zůstal za očekáváním i loňský výkon ekonomiky. 

„Zveřejněná data o ekonomické aktivitě potvrzují, že česká ekonomika ve druhé polovině loňského roku přešla do mělké recese. Spotřeba domácností, na kterou dopadá hluboký propad reálných příjmů a zhoršený sentiment, poklesla ve čtvrtém čtvrtletí ve srovnání s očekáváním ČNB výrazněji,“ uvedl ředitel sekce měnové ČNB Petr Král.

Centrální banka očekává, že za celý letošní rok se HDP sníží o 0,3 procenta. „Útlum ekonomiky se bude koncentrovat zejména do prvního pololetí, negativní vliv na její výkon přitom budou mít zhoršující se finanční situace domácností, zpomalení růstu zahraniční poptávky a doznívající problémy v globální logistice,“ uvedl Král. Zároveň ale ČNB očekává hospodářské oživení ve druhém pololetí. 

I podle analytiků je snížení spotřeby domácností hlavní důvod, proč začala ekonomika ve druhé polovině minulého roku klesat. „Spotřeba domácností klesá pátý kvartál v řadě. A zatímco celá ekonomika není se svým výkonem daleko od předcovidového roku 2019, spotřeba domácností je skoro osm procent pod ním,“ uvedl hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš. 

Podle hlavního ekonoma Banky Creditas Petra Dufka to souvisí s propadem reálné kupní síly kvůli vysoké inflaci. „S vysokou inflací nemá (ekonomika) šanci se odrazit od současného dna, protože většině obyvatel právě inflace snižuje kupní sílu, a navíc je udržuje v poměrně vysoké nejistotě,“ varoval.

Hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč očekává, že HDP bude klesat na počátku roku dál, a to i meziročně. „V mezikvartálním vyjádření by se výkon HDP mohl v letošním prvním čtvrtletí stabilizovat a od druhého čtvrtletí se HDP vrátí k mezikvartálnímu růstu,“ míní Jáč. Za celý rok očekává růst HDP nanejvýš 0,5 procenta.

Hrubá přidaná hodnota se vrátila k růstu

Hrubá přidaná hodnota podle ČSÚ loni vzrostla o 2,5 procenta, mezičtvrtletně vzrostla koncem roku o 0,3 procenta. Byl to návrat k růstu, ve třetím čtvrtletí naopak ve srovnání s tím předchozím o 0,2 procenta zeslábla.

K růstu hrubé přidané hodnoty přispěl hlavně zpracovatelský průmysl, peněžnictví a pojišťovnictví a činnost v oblasti nemovitostí. Mírně vzrostlo i stavebnictví, naopak se drobně snížila přidaná hodnota v odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství, informačních a komunikačních činností a profesních, vědeckých, technických a administrativních činností. 

  • HDP je vyjádřením výkonu ekonomiky v určitém období, obvykle v průběhu čtvrtletí či celého roku. Jde o komplexní ukazatel, který říká, jaká hodnota zboží a služeb byla nově na území dané ekonomiky vytvořena a kdo dané zboží a služby nakupoval, případně jak významně se vyvážely do zahraničí. HDP se tak používá jako základní ukazatel stavu kondice ekonomiky, tedy zda ve sledovaném období rostla, případně jak rychle. Proto je mediální pozornost obvykle nejvíce soustředěna na meziroční či mezičtvrtletní vývoj (růst či naopak pokles) HDP, který je však počítán tak, aby nebyl zkreslen vývojem cen.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Von der Leyenová kritizovala nový návrh rozpočtu EU pro malou flexibilitu

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová kritizovala nový návrh budoucího víceletého rozpočtu EU, který podle ní výrazně omezuje flexibilitu, jež Evropské unii umožňuje reagovat na nepředvídatelné krize. Uvedla to na tiskové konferenci po skončení dvoudenního summitu EU v Bruselu. Návrh irského předsednictví odmítá například Švédsko, nelíbí se ani německému kancléři Friedrichu Merzovi. Dle slov předsedy Evropské rady Antónia Costy je potřeba mít celkovou dohodu do konce roku.
před 1 hhodinou

ČEZ podal v Lucembursku žaloby proti blokaci tamních firem kvůli Diag Human

Polostátní energetická firma ČEZ podala u příslušných lucemburských soudů žaloby proti blokaci tamních firem, přes které společnost vlastní majoritní podíl v distribuční plynárenské firmě GasNet. Českému rozhlasu to potvrdil mluvčí ČEZu Ladislav Kříž.
18:46Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci automobilovému odvětví

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci zajistit budoucnost automobilového odvětví v Evropě. Cílem je snížit do roku 2035 emise oxidu uhličitého a posílit výrobu a vývoj nové generace elektromobilů v Evropě. S odkazem na oznámení obou vlád o tom informují světové tiskové agentury.
před 10 hhodinami

O pracovníky z Filipín je v Česku zájem. Nynější náborové kvóty firmám nestačí

Na českém trhu práce chybí desítky tisíc lidí. Firmy proto dál hledají posily v zahraničí. Přibývá například pracovníků z Filipín, o které je velký zájem. Každý měsíc mohou firmy přijmout z této země přes osm set zaměstnanců. Podle náborářů to ale nestačí. Zahraniční pracovníci chybí především v průmyslové výrobě, stavebnictví, logistice nebo dopravě. Uplatnění nacházejí i v nemocnicích či hotelech. Vláda podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) plánuje kvóty pro nábor z Filipín navýšit.
před 17 hhodinami

Vláda zvýší kvóty pro pracovníky z Filipín a Indie, uvedl Havlíček

Vláda plánuje navýšit kvóty pro nábor zahraničních pracovníků z Filipín, o které mají české firmy velký zájem. V pořadu „Sorry jako“ to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Společně s ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO) kvůli tomu plánují začátkem příštího roku pracovní cestu na Filipíny. Navýšení kvót by se podle Havlíčka mělo týkat i pracovníků z Indie. Firmy považují kvóty na zahraniční pracovníky za nedostatečné.
včeraAktualizovánovčera v 14:11‌‌

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností nařízení o metanu

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností metanového nařízení pro dováženou ropu a plyn. EK o tom informovala ve svém prohlášení. O odklad usilovala mimo jiné Česká republika, která následně získala podporu dalších 19 států, včetně Německa. Praha prosazovala až tříletý odklad, Francie navrhovala jeden rok. Rozhodnutí Komise uvítal český premiér Andrej Babiš (ANO).
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

Senátoři navrhli Ústavnímu soudu, aby zrušil zákon umožňující regulovat ceny paliv

Skupina senátorů navrhla Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil zákon, který umožňuje regulovat ceny pohonných hmot prostřednictvím vládního nařízení. Senátoři, za které jednal Tomáš Goláň (ODS), nezpochybňují, že stát může za mimořádných okolností ceny regulovat. Namítají však, že zákon dává vládě příliš široké pravomoci a nechrání dostatečně podnikatele před dlouhodobě ztrátovým provozem.
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

VideoTlak na rafinerie je v pořádku, říká o mimořádné dani Koten. Svárovská mluví o záplatě

Poslanci podpořili v prvním čtení mimořádnou padesátiprocentní daň pro rafinerie. Ty ji mají platit zpětně už za letošek, a to z rozdílu výše marže mezi loňským a letošním rokem. Vláda tak chce získat pro státní rozpočet až 5,5 miliardy korun ročně. Podle místopředsedy sněmovního výboru pro bezpečnost Radka Kotena (SPD) by bylo „naivní si myslet, že (paliva) zlevní o pět, o deset korun“. Je v pořádku vytvořit určitý tlak na rafinerie, v dlouhodobém horizontu to může přinést efekt, věří. Řešení působí jako záplata, namítá členka sněmovního zahraničního výboru Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů). V principu je však zastánkyně sektorové daně a zdanění mimořádných zisků. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
14. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.