Ekonomika na konci roku klesla mezičtvrtletně o 0,4 procenta. Víc, než statistici původně odhadovali

Nahrávám video
Události: Stav české ekonomiky
Zdroj: ČT24

Horší hodnoty než lednový rychlý odhad vývoje hrubého domácího produktu vyšly Českému statistickému úřadu při jeho zpřesňování. Podle zpřesněného odhadu oslabila v posledním čtvrtletí minulého roku ekonomika oproti předchozímu kvartálu o 0,4 procenta, meziročně zesílila o 0,2 procenta. Za celý rok 2022 byl HDP o 2,4 procenta vyšší než v roce předchozím, který ovšem ještě postihly různé restrikce související s pandemií covidu-19.

Zpřesněný odhad Českého statistického úřadu potvrdil, že Česko upadlo koncem minulého roku do technické recese, jak se nazývá mezičtvrtletní pokles HDP ve dvou čtvrtletích za sebou. Poté, co ve třetím loňském kvartále zeslábla ekonomika o 0,2 procenta, v tom čtvrtém klesla o 0,4 procenta. Je to horší výsledek, než jaký uvedli statistici v původním rychlém odhadu. Podle něj byl mezičtvrtletní pokles 0,3procentní.

Poněkud horší jsou výsledky čtvrtého čtvtletí i ve srovnání s koncem roku 2021, meziročně sice ekonomika rostla, ale jen o 0,2 procenta oproti 0,4 procenta z rychlého odhadu. Za celý rok byl růst HDP 2,4procentní oproti dříve odhadovaným 2,5 procenta.

„Hlavními faktory celoročního růstu byly výdaje na tvorbu hrubého kapitálu a zahraniční poptávka,“ uvedli statistici. Vyšší investice byly loni zejména do budov a staveb a dopravních prostředků. Saldo zahraničního obchodu skončilo po 19 letech v záporu, když kleslo meziročně o 187,6 miliardy korun na minus 8,3 miliardy.

Klesaly výdaje domácností na potraviny

Výdaje na konečnou spotřebu domácností loni za celý rok klesly o 0,9 procenta, v posledním čtvrtletí byl mezikvartální pokles o 2,8 procenta a meziroční o 5,5 procenta. „Největší propad byl zaznamenán u nákupů předmětů dlouhodobé spotřeby. Významně klesaly i výdaje na potraviny,“ upřesnil ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.

Pokles spotřeby domácností byl před koncem roku větší, než očekávala Česká národní banka. Banka předpokládala, že bude ve čtvrtém kvartálu meziročně o 3,3 procenta, ve skutečnosti byl o 5,5 procenta. V důsledku zůstal za očekáváním i loňský výkon ekonomiky. 

„Zveřejněná data o ekonomické aktivitě potvrzují, že česká ekonomika ve druhé polovině loňského roku přešla do mělké recese. Spotřeba domácností, na kterou dopadá hluboký propad reálných příjmů a zhoršený sentiment, poklesla ve čtvrtém čtvrtletí ve srovnání s očekáváním ČNB výrazněji,“ uvedl ředitel sekce měnové ČNB Petr Král.

Centrální banka očekává, že za celý letošní rok se HDP sníží o 0,3 procenta. „Útlum ekonomiky se bude koncentrovat zejména do prvního pololetí, negativní vliv na její výkon přitom budou mít zhoršující se finanční situace domácností, zpomalení růstu zahraniční poptávky a doznívající problémy v globální logistice,“ uvedl Král. Zároveň ale ČNB očekává hospodářské oživení ve druhém pololetí. 

I podle analytiků je snížení spotřeby domácností hlavní důvod, proč začala ekonomika ve druhé polovině minulého roku klesat. „Spotřeba domácností klesá pátý kvartál v řadě. A zatímco celá ekonomika není se svým výkonem daleko od předcovidového roku 2019, spotřeba domácností je skoro osm procent pod ním,“ uvedl hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš. 

Podle hlavního ekonoma Banky Creditas Petra Dufka to souvisí s propadem reálné kupní síly kvůli vysoké inflaci. „S vysokou inflací nemá (ekonomika) šanci se odrazit od současného dna, protože většině obyvatel právě inflace snižuje kupní sílu, a navíc je udržuje v poměrně vysoké nejistotě,“ varoval.

Hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč očekává, že HDP bude klesat na počátku roku dál, a to i meziročně. „V mezikvartálním vyjádření by se výkon HDP mohl v letošním prvním čtvrtletí stabilizovat a od druhého čtvrtletí se HDP vrátí k mezikvartálnímu růstu,“ míní Jáč. Za celý rok očekává růst HDP nanejvýš 0,5 procenta.

Hrubá přidaná hodnota se vrátila k růstu

Hrubá přidaná hodnota podle ČSÚ loni vzrostla o 2,5 procenta, mezičtvrtletně vzrostla koncem roku o 0,3 procenta. Byl to návrat k růstu, ve třetím čtvrtletí naopak ve srovnání s tím předchozím o 0,2 procenta zeslábla.

K růstu hrubé přidané hodnoty přispěl hlavně zpracovatelský průmysl, peněžnictví a pojišťovnictví a činnost v oblasti nemovitostí. Mírně vzrostlo i stavebnictví, naopak se drobně snížila přidaná hodnota v odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství, informačních a komunikačních činností a profesních, vědeckých, technických a administrativních činností. 

  • HDP je vyjádřením výkonu ekonomiky v určitém období, obvykle v průběhu čtvrtletí či celého roku. Jde o komplexní ukazatel, který říká, jaká hodnota zboží a služeb byla nově na území dané ekonomiky vytvořena a kdo dané zboží a služby nakupoval, případně jak významně se vyvážely do zahraničí. HDP se tak používá jako základní ukazatel stavu kondice ekonomiky, tedy zda ve sledovaném období rostla, případně jak rychle. Proto je mediální pozornost obvykle nejvíce soustředěna na meziroční či mezičtvrtletní vývoj (růst či naopak pokles) HDP, který je však počítán tak, aby nebyl zkreslen vývojem cen.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ŽivěPoslanci začnou projednávat návrh rozpočtu na letošní rok

Poslanecká sněmovna by měla ve středu začít v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Jde o první rozpočet, který předkládá vláda Andreje Babiše (ANO). Protože se návrh nepodařilo schválit do konce loňského roku, je Česko nyní v rozpočtovém provizoriu. Národní rozpočtová rada i opozice kritizují, že návrh je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) to však odmítá.
06:00Aktualizovánopřed 8 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 53 mminutami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 13 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 14 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
před 23 hhodinami

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...