Horší hodnoty než lednový rychlý odhad vývoje hrubého domácího produktu vyšly Českému statistickému úřadu při jeho zpřesňování. Podle zpřesněného odhadu oslabila v posledním čtvrtletí minulého roku ekonomika oproti předchozímu kvartálu o 0,4 procenta, meziročně zesílila o 0,2 procenta. Za celý rok 2022 byl HDP o 2,4 procenta vyšší než v roce předchozím, který ovšem ještě postihly různé restrikce související s pandemií covidu-19.
Ekonomika na konci roku klesla mezičtvrtletně o 0,4 procenta. Víc, než statistici původně odhadovali
Události: Stav české ekonomiky (zdroj: ČT24)
Zpřesněný odhad Českého statistického úřadu potvrdil, že Česko upadlo koncem minulého roku do technické recese, jak se nazývá mezičtvrtletní pokles HDP ve dvou čtvrtletích za sebou. Poté, co ve třetím loňském kvartále zeslábla ekonomika o 0,2 procenta, v tom čtvrtém klesla o 0,4 procenta. Je to horší výsledek, než jaký uvedli statistici v původním rychlém odhadu. Podle něj byl mezičtvrtletní pokles 0,3procentní.
Poněkud horší jsou výsledky čtvrtého čtvtletí i ve srovnání s koncem roku 2021, meziročně sice ekonomika rostla, ale jen o 0,2 procenta oproti 0,4 procenta z rychlého odhadu. Za celý rok byl růst HDP 2,4procentní oproti dříve odhadovaným 2,5 procenta.
„Hlavními faktory celoročního růstu byly výdaje na tvorbu hrubého kapitálu a zahraniční poptávka,“ uvedli statistici. Vyšší investice byly loni zejména do budov a staveb a dopravních prostředků. Saldo zahraničního obchodu skončilo po 19 letech v záporu, když kleslo meziročně o 187,6 miliardy korun na minus 8,3 miliardy.
Klesaly výdaje domácností na potraviny
Výdaje na konečnou spotřebu domácností loni za celý rok klesly o 0,9 procenta, v posledním čtvrtletí byl mezikvartální pokles o 2,8 procenta a meziroční o 5,5 procenta. „Největší propad byl zaznamenán u nákupů předmětů dlouhodobé spotřeby. Významně klesaly i výdaje na potraviny,“ upřesnil ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.
Pokles spotřeby domácností byl před koncem roku větší, než očekávala Česká národní banka. Banka předpokládala, že bude ve čtvrtém kvartálu meziročně o 3,3 procenta, ve skutečnosti byl o 5,5 procenta. V důsledku zůstal za očekáváním i loňský výkon ekonomiky.
„Zveřejněná data o ekonomické aktivitě potvrzují, že česká ekonomika ve druhé polovině loňského roku přešla do mělké recese. Spotřeba domácností, na kterou dopadá hluboký propad reálných příjmů a zhoršený sentiment, poklesla ve čtvrtém čtvrtletí ve srovnání s očekáváním ČNB výrazněji,“ uvedl ředitel sekce měnové ČNB Petr Král.
Centrální banka očekává, že za celý letošní rok se HDP sníží o 0,3 procenta. „Útlum ekonomiky se bude koncentrovat zejména do prvního pololetí, negativní vliv na její výkon přitom budou mít zhoršující se finanční situace domácností, zpomalení růstu zahraniční poptávky a doznívající problémy v globální logistice,“ uvedl Král. Zároveň ale ČNB očekává hospodářské oživení ve druhém pololetí.
I podle analytiků je snížení spotřeby domácností hlavní důvod, proč začala ekonomika ve druhé polovině minulého roku klesat. „Spotřeba domácností klesá pátý kvartál v řadě. A zatímco celá ekonomika není se svým výkonem daleko od předcovidového roku 2019, spotřeba domácností je skoro osm procent pod ním,“ uvedl hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.
Podle hlavního ekonoma Banky Creditas Petra Dufka to souvisí s propadem reálné kupní síly kvůli vysoké inflaci. „S vysokou inflací nemá (ekonomika) šanci se odrazit od současného dna, protože většině obyvatel právě inflace snižuje kupní sílu, a navíc je udržuje v poměrně vysoké nejistotě,“ varoval.
Hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč očekává, že HDP bude klesat na počátku roku dál, a to i meziročně. „V mezikvartálním vyjádření by se výkon HDP mohl v letošním prvním čtvrtletí stabilizovat a od druhého čtvrtletí se HDP vrátí k mezikvartálnímu růstu,“ míní Jáč. Za celý rok očekává růst HDP nanejvýš 0,5 procenta.
Hrubá přidaná hodnota se vrátila k růstu
Hrubá přidaná hodnota podle ČSÚ loni vzrostla o 2,5 procenta, mezičtvrtletně vzrostla koncem roku o 0,3 procenta. Byl to návrat k růstu, ve třetím čtvrtletí naopak ve srovnání s tím předchozím o 0,2 procenta zeslábla.
K růstu hrubé přidané hodnoty přispěl hlavně zpracovatelský průmysl, peněžnictví a pojišťovnictví a činnost v oblasti nemovitostí. Mírně vzrostlo i stavebnictví, naopak se drobně snížila přidaná hodnota v odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství, informačních a komunikačních činností a profesních, vědeckých, technických a administrativních činností.
- HDP je vyjádřením výkonu ekonomiky v určitém období, obvykle v průběhu čtvrtletí či celého roku. Jde o komplexní ukazatel, který říká, jaká hodnota zboží a služeb byla nově na území dané ekonomiky vytvořena a kdo dané zboží a služby nakupoval, případně jak významně se vyvážely do zahraničí. HDP se tak používá jako základní ukazatel stavu kondice ekonomiky, tedy zda ve sledovaném období rostla, případně jak rychle. Proto je mediální pozornost obvykle nejvíce soustředěna na meziroční či mezičtvrtletní vývoj (růst či naopak pokles) HDP, který je však počítán tak, aby nebyl zkreslen vývojem cen.