Ekonomika na konci roku klesla mezičtvrtletně o 0,4 procenta. Víc, než statistici původně odhadovali

Nahrávám video

Horší hodnoty než lednový rychlý odhad vývoje hrubého domácího produktu vyšly Českému statistickému úřadu při jeho zpřesňování. Podle zpřesněného odhadu oslabila v posledním čtvrtletí minulého roku ekonomika oproti předchozímu kvartálu o 0,4 procenta, meziročně zesílila o 0,2 procenta. Za celý rok 2022 byl HDP o 2,4 procenta vyšší než v roce předchozím, který ovšem ještě postihly různé restrikce související s pandemií covidu-19.

Zpřesněný odhad Českého statistického úřadu potvrdil, že Česko upadlo koncem minulého roku do technické recese, jak se nazývá mezičtvrtletní pokles HDP ve dvou čtvrtletích za sebou. Poté, co ve třetím loňském kvartále zeslábla ekonomika o 0,2 procenta, v tom čtvrtém klesla o 0,4 procenta. Je to horší výsledek, než jaký uvedli statistici v původním rychlém odhadu. Podle něj byl mezičtvrtletní pokles 0,3procentní.

Poněkud horší jsou výsledky čtvrtého čtvtletí i ve srovnání s koncem roku 2021, meziročně sice ekonomika rostla, ale jen o 0,2 procenta oproti 0,4 procenta z rychlého odhadu. Za celý rok byl růst HDP 2,4procentní oproti dříve odhadovaným 2,5 procenta.

„Hlavními faktory celoročního růstu byly výdaje na tvorbu hrubého kapitálu a zahraniční poptávka,“ uvedli statistici. Vyšší investice byly loni zejména do budov a staveb a dopravních prostředků. Saldo zahraničního obchodu skončilo po 19 letech v záporu, když kleslo meziročně o 187,6 miliardy korun na minus 8,3 miliardy.

Klesaly výdaje domácností na potraviny

Výdaje na konečnou spotřebu domácností loni za celý rok klesly o 0,9 procenta, v posledním čtvrtletí byl mezikvartální pokles o 2,8 procenta a meziroční o 5,5 procenta. „Největší propad byl zaznamenán u nákupů předmětů dlouhodobé spotřeby. Významně klesaly i výdaje na potraviny,“ upřesnil ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.

Pokles spotřeby domácností byl před koncem roku větší, než očekávala Česká národní banka. Banka předpokládala, že bude ve čtvrtém kvartálu meziročně o 3,3 procenta, ve skutečnosti byl o 5,5 procenta. V důsledku zůstal za očekáváním i loňský výkon ekonomiky. 

„Zveřejněná data o ekonomické aktivitě potvrzují, že česká ekonomika ve druhé polovině loňského roku přešla do mělké recese. Spotřeba domácností, na kterou dopadá hluboký propad reálných příjmů a zhoršený sentiment, poklesla ve čtvrtém čtvrtletí ve srovnání s očekáváním ČNB výrazněji,“ uvedl ředitel sekce měnové ČNB Petr Král.

Centrální banka očekává, že za celý letošní rok se HDP sníží o 0,3 procenta. „Útlum ekonomiky se bude koncentrovat zejména do prvního pololetí, negativní vliv na její výkon přitom budou mít zhoršující se finanční situace domácností, zpomalení růstu zahraniční poptávky a doznívající problémy v globální logistice,“ uvedl Král. Zároveň ale ČNB očekává hospodářské oživení ve druhém pololetí. 

I podle analytiků je snížení spotřeby domácností hlavní důvod, proč začala ekonomika ve druhé polovině minulého roku klesat. „Spotřeba domácností klesá pátý kvartál v řadě. A zatímco celá ekonomika není se svým výkonem daleko od předcovidového roku 2019, spotřeba domácností je skoro osm procent pod ním,“ uvedl hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš. 

Podle hlavního ekonoma Banky Creditas Petra Dufka to souvisí s propadem reálné kupní síly kvůli vysoké inflaci. „S vysokou inflací nemá (ekonomika) šanci se odrazit od současného dna, protože většině obyvatel právě inflace snižuje kupní sílu, a navíc je udržuje v poměrně vysoké nejistotě,“ varoval.

Hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč očekává, že HDP bude klesat na počátku roku dál, a to i meziročně. „V mezikvartálním vyjádření by se výkon HDP mohl v letošním prvním čtvrtletí stabilizovat a od druhého čtvrtletí se HDP vrátí k mezikvartálnímu růstu,“ míní Jáč. Za celý rok očekává růst HDP nanejvýš 0,5 procenta.

Hrubá přidaná hodnota se vrátila k růstu

Hrubá přidaná hodnota podle ČSÚ loni vzrostla o 2,5 procenta, mezičtvrtletně vzrostla koncem roku o 0,3 procenta. Byl to návrat k růstu, ve třetím čtvrtletí naopak ve srovnání s tím předchozím o 0,2 procenta zeslábla.

K růstu hrubé přidané hodnoty přispěl hlavně zpracovatelský průmysl, peněžnictví a pojišťovnictví a činnost v oblasti nemovitostí. Mírně vzrostlo i stavebnictví, naopak se drobně snížila přidaná hodnota v odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství, informačních a komunikačních činností a profesních, vědeckých, technických a administrativních činností. 

  • HDP je vyjádřením výkonu ekonomiky v určitém období, obvykle v průběhu čtvrtletí či celého roku. Jde o komplexní ukazatel, který říká, jaká hodnota zboží a služeb byla nově na území dané ekonomiky vytvořena a kdo dané zboží a služby nakupoval, případně jak významně se vyvážely do zahraničí. HDP se tak používá jako základní ukazatel stavu kondice ekonomiky, tedy zda ve sledovaném období rostla, případně jak rychle. Proto je mediální pozornost obvykle nejvíce soustředěna na meziroční či mezičtvrtletní vývoj (růst či naopak pokles) HDP, který je však počítán tak, aby nebyl zkreslen vývojem cen.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
před 22 mminutami

Bitcoin se poprvé od října 2024 propadl pod hranici 60 tisíc dolarů

Cena nejrozšířenější kryptoměny bitcoin se v pátek poprvé od října 2024 propadla pod hranici šedesáti tisíc dolarů (1,3 milionu korun). Investoři se kvůli širší globální nejistotě zbavují aktiv považovaných za riziková. Více než kryptoměny je nyní zajímají investice do umělé inteligence (AI). Podle některých analytiků se někteří také mohou chystat z peněz utržených za bitcoin nakoupit akcie vesmírné společnosti SpaceX, která příští týden vstupuje na akciovou burzu.
před 10 hhodinami

Maloobchodní tržby v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta

Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel letos v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta. V březnu rostly po revizi o 6,2 procenta. Údaje v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně tržby obchodníků o 0,9 procenta klesly. Výsledek zaostal za očekáváním odborníků.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

VideoVýpadky elektřiny, strádající turismus. Kubánská krize se prohlubuje

Devastace Kuby se nadále zhoršuje. Španělský řetězec Meliá zavírá více než třetinu svých hotelů, další zahraniční společnosti utlumují činnost kvůli novým americkým sankcím. Od soboty nebudou na Kubě fungovat ani platební systémy Visa a Mastercard. Strádání zhoršuje propad hlavního odvětví kubánské ekonomiky – turismu. Americká ropná blokáda trvající od ledna se začíná skutečně projevovat, Washington nastavil postih pro zahraniční společnosti podnikající na Kubě. Výpadky elektřiny – i na dvacet hodin denně – jsou běžné, bez čerpadel neteče voda. Vláda v Havaně opakuje, že se hodlá bránit.
před 22 hhodinami

Trump vyčlení 700 milionů dolarů na obnovu uhelného průmyslu v USA

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně oznámil, že vyčlení 700 milionů dolarů (14,6 miliardy korun) na obnovu uhelného průmyslu ve Spojených státech. Finance půjdou mimo jiné na výstavbu dvou uhelných elektráren. Bude se jednat o první nové uhelné elektrárny v USA za více než deset let, napsal deník The New York Times (NYT).
4. 6. 2026

EU potvrdila fondu, že postupuje správně při obnovení nárokových dotací pro Agrofert

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ve čtvrtek obdržel od Generálního ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova EU (DG Agri) potvrzení, že postupuje správně při obnovení nárokových dotací firmám z holdingu Agrofert, uvedl SZIF v tiskové zprávě. Informace o pozastavení plateb ze strany Evropské komise nejsou podle fondu pravdivé. O dopise informoval také Deník N.
4. 6. 2026

Průměrná mzda v prvním čtvrtletí překročila 50 tisíc

Průměrná mzda v Česku stoupla v letošním prvním čtvrtletí meziročně o 8,1 procenta na 50 282 korun. Ve srovnání s prvními třemi měsíci loňského roku to bylo o 3789 korun více. Po zohlednění inflace, která činila 1,6 procenta, vzrostla mzda reálně o 6,4 procenta, vyplývá z údajů, které ve čtvrtek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Loni byla dle ČSÚ česká hodinová mzda na úrovni 57 procent průměru EU. Úřad zároveň zveřejnil data o květnové inflaci, která zpomalila na 2,1 procenta.
4. 6. 2026Aktualizováno4. 6. 2026

Novo Nordisk bude v Česku vyrábět látky pro léky na cukrovku a obezitu

Dánská firma Novo Nordisk bude v tuzemsku vyrábět látky pro novou generaci léků na cukrovku a obezitu. Do závodu v osadě Bohumil patřící pod Jevany ve Středočeském kraji investovala několik miliard korun, vyplývá z pozvánky na otevření závodu. V pátek 12. června se ho zúčastní mimo jiné předseda vlády Andrej Babiš (ANO) a prezident společnosti Novo Nordisk Mike Doustdar.
4. 6. 2026
Načítání...