Meziroční inflace zvolnila na 2,1 procenta, odhadl ČSÚ

Meziroční inflace je nejnižší od letošního dubna, v listopadu zpomalila na 2,1 procenta z říjnových 2,5 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně spotřebitelské ceny v listopadu klesly o 0,3 procenta. Konečnou hodnotu listopadové inflace zveřejní ČSÚ 10. prosince, v předchozích měsících její hodnotu pokaždé potvrdil.

Jedinou položkou, která ve srovnání s loňským listopadem zlevnila, byly stejně jako v předchozích měsících energie včetně pohonných hmot. Jejich ceny podle předběžného odhadu meziročně klesly o 3,8 procenta. Bez započítání energií by celková inflace v listopadu stoupla na 2,9 procenta.

Zpomalení meziročního růstu cen statistici předběžně evidují u potravin a zboží. Potraviny, alkohol a tabák v listopadu meziročně zdražily o 2,8 procenta, v říjnu to bylo o 3,9 procenta. Ceny za zboží se v úhrnu zvýšily o 0,6 procenta, tempo jejich růstu zpomalilo z říjnových 1,3 procenta. U služeb, včetně vodného, stouply spotřebitelské ceny meziročně o 4,6 procenta, stejně jako v předchozím měsíci.

„Vůči naší predikci 2,2 procenta jde o lehce nižší číslo. Potvrzuje se naše očekávání, že inflace se bude dál držet poblíž inflačního cíle České národní banky,“ sdělil ředitel sekce měnové centrální banky Petr Sklenář. Neobvyklý byl podle něj meziměsíční pokles cen. „Běžně přitom v listopadu ceny spíše mírně rostou. Více ukáží podrobnější výsledky, které budou zveřejněné 10. prosince,“ dodal.

Nižší meziroční inflaci zaznamenali statistici naposledy letos v dubnu, kdy činila 1,8 procenta. Letošního vrcholu dosáhla inflace v červnu, kdy spotřebitelské ceny meziročně stouply o 2,9 procenta, v červenci pak meziroční inflace zvolnila na 2,7 procenta, v srpnu na 2,5 procenta a v září na 2,3 procenta.

7 minut
Analytik Patria Finance Dominik Rusinko k inflaci
Zdroj: ČT24

Ceny potravin a levnější energie

Za překvapivě nízkou listopadovou inflací jsou rozkolísané ceny potravin a zlevnění energií, naopak ceny služeb zůstávají vysoké, shodli se analytici. Česká národní banka podle nich zůstane opatrná a v prosinci sazby měnit nebude.

„Čísla o inflaci opět citelně překvapila. Na rozdíl od října šlo o překvapení směrem dolů. Zatímco konsensus počítal se stabilizací meziroční inflace na 2,5 procenta, předběžný odhad ukázal její výrazné zpomalení na 2,1 procenta. Jde o nejnižší hodnotu od dubna,“ řekl analytik UniCredit Bank Patrik Rožumberský.

Podle analytika Raiffeisenbank Martina Krona vývoj inflace způsobily rozkolísané ceny potravin, jejichž růst byl výrazně nižší oproti očekávání. Centrální bankéři se ovšem nemohou spoléhat na nestálé položky ve spotřebitelském koši, proto od nich předpokládá nadále obezřetný postup. Pokles souvisí především se zlevněním energií a jen mírným růstem cen zboží, doplnil analytik PwC Dominik Kohut. Naopak ceny služeb zůstávají vysoké, s meziročním růstem kolem 4,6 procenta, což podle něj potvrzuje přetrvávající tlak v jádrové složce inflace.

Průměrná míra inflace by v letošním roce měla nejspíše dosáhnout 2,5 procenta a se stejnou inflací počítá analytik Deloitte David Marek i v příštím roce. Mezi hlavní proinflační rizika patří podle něj rychlý růst cen nemovitostí, dynamika mzdové inflace a nejistota ohledně rozpočtové politiky. Z pohledu měnové politiky je situace poměrně přehledná a v dohledné době se nerýsuje pravděpodobnost pohybu úrokových sazeb, podotkl.

V prosinci se dají čekat různé slevové akce, prodlužování tzv. Black Friday a další dočasné taktiky prodejců, upozornil analytik Banky Creditas Petr Dufek. Inflace podle něj nejspíš zůstane u dvojky, nicméně podstatný z pohledu dalšího vývoje inflace nebude prosinec, ale až leden. „V každém případě by ani poté ČR neměla mít s inflací problém. Už třeba proto, že silná koruna zlevňuje dovážené zboží v obchodech a ještě více pak v zahraničních e-shopech,“ poznamenal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Chudobu způsobují hlavně drahé nájmy, ukazuje analýza a hledá řešení

Hlavní příčinou chudoby v Česku nejsou nízké příjmy, ale drahé a nedostupné bydlení. Zatímco podíl lidí žijících v nájmu v posledních letech roste, počet rodin i mladých, kteří si mohou dovolit vlastní bydlení, klesá. Nájemné se ale zvyšuje výrazně rychleji než výdělky, vyplývá z analýzy Platformy pro sociální bydlení a dalších organizací. Navrhují řadu opatření, jak krizi zmírnit už v nadcházejícím volebním období.
před 15 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o klimatických cílech EU

Evropský parlament oznámil odsunutí platnosti emisních povolenek ETS 2 na rok 2028. Nový klimatický cíl je pak do roku 2040 snížit emise o devadesát procent oproti roku 1990. Z pěti procent se ale členské státy budou moci vykoupit takzvanými uhlíkovými kredity. Podle poslankyně Bereniky Peštové (ANO) jsou cíle EU příliš ambiciózní, některé protichůdné a nesplnitelné. „Evropa v současné době svými nesmyslnými cíli páchá sebevraždu, ve smyslu sebevraždy průmyslové,“ uvedla Peštová v Událostech, komentářích. Poslankyně Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů) v debatě moderované Martinem Řezníčkem uvedla, že investice do zelené transformace je důležité provádět tak, aby směřovaly k perspektivním odvětvím a dekarbonizaci.
před 16 hhodinami

Neortodoxní, ale potřebné, říká o využití zmrazených aktiv Hulicius. Koten vidí rizika

Designovaný premiér Andrej Babiš (ANO) ve čtvrtek se šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou hovořil o přípravách klíčového summitu, který se uskuteční za týden. Má rozhodnout mimo jiné o financování Ukrajiny pomocí půjčky ze zmrazených ruských aktiv. Babiš si zatím není jistý, jestli by se Česko mělo podílet na finančních zárukách. Poslanec Radek Koten (SPD) v Událostech, komentářích uvedl, že takový krok by mohl negativně ovlivnit finance eurozóny a destabilizovat finanční trh. Podle náměstka ministra zahraničí v demisi Eduarda Huliciuse (KDU-ČSL) jde o „neortodoxní“ nástroj, který je ovšem potřeba. Hosté v debatě moderované Martinem Řezníčkem probrali také jednání o příměří v ruské válce na Ukrajině a výdaje na obranu.
před 17 hhodinami

Objem hypoték v listopadu klesl

Banky a stavební spořitelny v Česku poskytly v listopadu hypotéky za 37,1 miliardy korun, což je proti říjnu pokles o čtyři procenta. Nové úvěry bez refinancování klesly podobně na 28,1 miliardy korun. Průměrné úrokové sazby nových úvěrů zůstaly na říjnových 4,48 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.
před 20 hhodinami

Trump nařídil centralizaci regulace AI na federální úrovni

Americký prezident Donald Trump nařídil v noci na pátek centralizaci regulace umělé inteligence. To by mělo znemožnit jednotlivým americkým státům schvalovat vlastní regulace AI, píše agentura Reuters. Převedení regulace na federální úroveň požadují velké technologické firmy.
před 23 hhodinami

Nůžky příjmů i bohatství se dál rozevírají. A stále rychleji

Jen tisícina procenta světové populace, tedy méně než šedesát tisíc multimilionářů, vlastní třikrát více bohatství než nejchudší polovina světa, vyplývá ze Zprávy o světové nerovnosti, která je založená na datech dvou set výzkumníků ve spolupráci s Rozvojovým programem OSN. Ti zároveň zjistili, že deset procent nejbohatších lidí na světě vydělává více než zbývajících devadesát procent dohromady.
11. 12. 2025

Brno bude příští rok hospodařit s výdaji téměř 26 miliard korun

S příjmy ve výši 21,3 miliardy korun a výdaji 25,7 miliardy korun bude v příštím roce hospodařit město Brno. Rozpočet navrhuje úvěr 3,6 miliardy korun na pokrytí kapitálových výdajů. Návrh rozpočtu ve středu schválili zastupitelé. Opozice se zdržela, nikdo nebyl proti. Zelení kritizují například to, že se město zadlužuje kvůli financování stavby multifunkční arény. Ocenili nicméně přehlednost materiálu. Na letošní rok 2025 schválili loni brněnští zastupitelé rozpočet města s příjmy 19,9 miliardy a výdaji 24 miliard korun.
10. 12. 2025

EU odložila zavedení emisních povolenek ETS 2

Zavedení emisních povolenek ETS 2 se odkládá na rok 2028. Počítá s tím právně závazný text Evropské unie o klimatických cílech, shodu členských zemí oznámil Evropský parlament. Změnu v návrhu unijní ministři životního prostředí dojednali už minulý měsíc. Do roku 2040 pak mají členské země snížit emise skleníkových plynů o 90 procent oproti úrovni z roku 1990. Změny ještě musí formálně potvrdit Evropský parlament i členské státy.
10. 12. 2025Aktualizováno10. 12. 2025
Načítání...