ČSÚ

Počet obyvatel České republiky za 1. čtvrtletí letošního roku klesl o 41 tisíc na 10,86 milionu. Více lidí zemřelo, než se narodilo. Záporný výsledek vykázala i zahraniční migrace, když se do zahraničí vystěhovalo zhruba 62 300 lidí, desetkrát víc než v prvním čtvrtletí roku 2023. V pátek to oznámil Český statistický úřad (ČSÚ). Počet sňatků, narozených dětí i zemřelých obyvatel se meziročně snížil.

Dobrovolnictví se v Česku věnuje 1,66 milionu lidí nad 15 let. V průměru odpracoval každý zdarma skoro dvě a půl hodiny týdně, zjistil Český statistický úřad. Za rok tak odvedli práci za víc než 47 miliard korun. Ministerstvo vnitra podle Víta Rakušana (STAN) připravuje koncepci na podporu dobrovolnictví s opatřeními do roku 2030.

Meziroční inflace v Česku v květnu zpomalila na 2,6 procenta z dubnových 2,9 procenta. Důvodem bylo hlavně zlevnění potravin. Rostly naopak náklady na bydlení. Meziměsíčně se spotřebitelské ceny nezměnily, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ). Finanční trh podle analytiků očekával méně výrazné zpomalení.

V Česku v sobotu odpoledne skončily historicky páté volby do Evropského parlamentu. Volební místnosti se po noční přestávce otevřely v osm ráno, zavřely se ve 14 hodin. Letošní účast byla zřejmě vyšší než u eurovoleb před pěti lety. V některých městech a obcích lidé také rozhodovali v místních referendech o lokálních záležitostech.

V prvním čtvrtletí letošního roku v Česku po více než dvou letech reálně stoupla průměrná hrubá měsíční mzda, a to meziročně o 4,8 procenta na 43 941 korun, oznámil Český statistický úřad (ČSÚ). Reálný růst ukazuje zvýšení mezd při započítání růstu spotřebitelských cen. Bez započtení inflace se zvedla průměrná mzda v letošním prvním kvartále meziročně o sedm procent.

Česko čekají příští pátek a sobotu volby do Evropského parlamentu. O místo pro 21 europoslanců z tuzemska se podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) uchází 674 kandidátů. Pořad Politické spektrum se věnoval třeba pravidlům pro volby v jednotlivých zemích sedmadvacítky, ale i specifikům v Česku. Do úterý by například měli voliči očekávat ve svých schránkách seznamy kandidátů, které zároveň slouží jako volební lístky. O okolnostech eurovoleb debatovali první místopředsedkyně ČSÚ Eva Krumpová, ředitel odboru voleb na ministerstvu vnitra Tomáš Jirovec a politolog z Masarykovy univerzity Petr Kaniok.

Spotřebitelské ceny v Česku v dubnu meziročně vzrostly o 2,9 procenta po březnovém zvýšení o dvě procenta. Inflaci táhly vzhůru hlavně ceny potravin, alkoholu a pohonných hmot. Vyplývá to z informací, které na webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Proti předchozímu měsíci spotřebitelské ceny v dubnu stouply o 0,7 procenta.

Inflace se vyvíjí dobře a ceny některých potravin klesají, řekl v Otázkách Václava Moravce ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Dodal, že nejhorší má Česko už za sebou. Šéfka poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová to ale tak světle nevidí. Ceny jsou podle ní stále vysoké a lidé prý při nákupech ušetří jen minimum. Jurečka také uvedl, že s opozicí bude i nadále jednat o plánované důchodové reformě, přesněji o zvyšování věku odchodu do důchodu. To odmítá například předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Od vlády by chtěl vidět tabulku, ve které bude u jednotlivých ročníků uvedeno, v kolika letech půjdou do penze.

Česká ekonomika loni klesla o 0,2 procenta, informoval Český statistický úřad. Zpřesnil svůj dřívější odhad, podle kterého se hrubý domácí produkt (HDP) loni snížil o 0,4 procenta. Lepší než v odhadu z počátku března jsou také údaje za loňské čtvrté čtvrtletí. Český HDP se v něm meziročně zvýšil o 0,2 procenta a mezičtvrtletně stoupl o 0,4 procenta. Za zlepšením odhadu HDP v závěru loňského roku stály podle analytiků vyšší výdaje vlády na spotřebu a investice. Základem hospodářského oživení, které údaje potvrzují, ale je podle nich rostoucí spotřeba domácností.

Počet obyvatel Česka během loňského roku stoupl ze zhruba 10,83 milionu na 10,90 milionu. Nárůst zajistila jen migrace. Počet narozených dětí totiž znovu meziročně klesl, a bylo jich tak nejméně za posledních 22 let, oznámil Český statistický úřad. Díky stěhování ze zahraničí přibylo loni asi 94 700 obyvatel České republiky. Naopak přirozenou výměnou, tedy rozdílem mezi počtem zemřelých a narozených, 21 600 obyvatel ubylo. Celkový přírůstek tak činil asi 73 tisíc obyvatel.

Češi spotřebovali v roce 2022 podobný objem potravin jako v roce 1950, a to téměř osm set kilogramů na jednoho obyvatele za rok. O více než polovinu ale například stoupla od roku 1950 spotřeba masa nebo alkoholu. Naopak brambory a chleba jí v současnosti obyvatelé Česka výrazně méně než na začátku 50. let. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad v aktuálním vydání svého magazínu Statistika&My.

Stavební výroba v Česku v lednu meziročně klesla o 5,9 procenta, informoval v pátek Český statistický úřad (ČSÚ). Prosincová data revidoval, podle aktuálních údajů byl pokles za poslední měsíc loňského roku mírnější, dosáhl 3,4 procenta, původně statistici uváděli meziroční pokles 4,6 procenta. Průmyslová výroba v lednu po předchozím dvouměsíčním propadu podle ČSÚ meziročně stagnovala. Meziměsíčně produkce v průmyslu klesla o 2,3 procenta. Podle expertů by se stavebnictví letos mohlo vrátit k růstu. I v průmyslu se situace stabilizuje, ale oživovat bude výroba jen pozvolně, uvedli analytici.

Výdaje průměrné české domácnosti na bydlení loni meziročně vzrostly o 21,7 procenta. Měsíčně tak vydávala 8299 korun, což bylo téměř sedmnáct procent jejích čistých příjmů. Podíl se proti předchozímu roku zvedl z necelých patnácti procent. Za nárůstem vydané sumy a podílu je zdražení energií, vody i nájmů. Příjmy domácnostem v roce 2022 vzrostly o 7,7 procenta a dosáhly v průměru na osobu 259 900 korun, reálně ale kvůli vysoké inflaci poklesly o 6,5 procenta. V minulém roce přibylo lidí, kteří si nemohli dovolit pořídit pět ze třinácti sledovaných položek. Lidí pod hranicí příjmové chudoby, která pro samotného člověka činila 16 774 korun, ale ubylo. Bylo jich 9,8 procenta, o rok dřív 10,2 procenta. Údaje zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

V České republice se loni ubytovalo přibližně 22 milionů turistů, meziročně o 13,5 procenta více. Počet hostů také mírně, o dvě destiny procenta, překonal předcovidový rok 2019. Vyplývá to z informací, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Na úroveň roku 2019 naopak nedosáhl počet přenocování, byl nižší o 1,8 procenta. Loni hosté v Česku strávili 56 milionů nocí, což bylo meziročně o 10,7 procenta více.

Spotřebitelské ceny v Česku v prosinci meziročně stouply o 6,9 procenta, tempo růstu zpomalilo z listopadových 7,3 procenta. Meziměsíčně ceny klesly o 0,4 procenta. Průměrná míra inflace činila loni 10,7 procenta, což bylo o 4,4 procentního bodu méně než o rok dříve, kdy ovšem byla druhá nejvyšší inflace od vzniku samostatné České republiky, informovali statistici. Růst cen zpomalil více, než předpokládali analytici i Česká národní banka, zejména díky cenám potravin, které poprvé v loňském roce meziročně klesly.

Růst spotřebitelských cen v Česku zpomalil. V listopadu inflace meziročně zmírnila své tempo na 7,3 procenta z říjnových 8,5 procenta. Oproti loňsku klesly ceny plynu nebo tuhých paliv. Zdražování elektřiny sice zpomalilo, i tak ale lidé dále platí více než dvojnásobek loňských cen. U potravin zlevnily vejce nebo cukr, naopak dražší bylo pivo či brambory. Meziměsíčně ceny vzrostly o 0,1 procenta. Vyplývá to z dat, která v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Výši inflace stejně jako v říjnu zkresluje statistický vliv vládního úsporného tarifu na energie.

V Praze reálně žije asi o 200 tisíc lidí a v Brně o šedesát tisíc lidí víc než podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Vyplynulo to z analýzy geolokačních dat od operátorů, které získalo ministerstvo vnitra. Analýza rovněž ukázala v některých městech významné rozdíly v počtu obyvatel v závislosti na době, typicky v centrech cestovního ruchu. Změny také podle úřadu souvisejí i s dojížděním za prací či studiem, kdy se lidé nevracejí každý den domů, ale způsobuje je i nenahlášení změn bydliště do evidence obyvatel.

Ceny většiny výrobců v říjnu dál meziročně rostly. V průmyslu stouply o 0,2 procenta, u stavebních prací se zvýšily o 3,6 procenta a tržní služby pro podniky zdražily o 5,3 procenta. Naopak v zemědělství ceny pošesté v řadě meziročně klesly, a to o necelou desetinu. Vyplývá to z informací, které na webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Ceny výrobců naznačují budoucí vývoj cen pro spotřebitele.

V Česku výrazně roste obliba placených streamovacích služeb. Letos přes ně filmy nebo seriály sleduje 35 procent lidí starších 16 let, což je o polovinu víc než před rokem. Chytrý telefon používá 82 procent lidí v Česku, internet 86 procent a na webu nakupuje 63 procent. Jejich podíl v těchto třech případech meziročně vzrostl jen mírně. Údaje shromážděné letos na jaře nyní na svém webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Ceny většiny výrobců v Česku letos v září dále rostly. U průmyslových výrobců meziročně stouply o 0,8 procenta, ve stavebnictví o 3,7 procenta a ve službách o 5,1 procenta. V zemědělství sice ceny opět klesly, jejich pokles ale zpomalil na 13,4 procenta. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Ceny výrobců naznačují budoucí vývoj cen pro spotřebitele.

Meziroční pokles maloobchodních tržeb v Česku v srpnu zrychlil na 2,8 procenta z červencových revidovaných 2,1 procenta. Snížení tržeb proti loňskému srpnu bylo ovlivněno nižším prodejem nepotravinářského zboží i potravin. Tržby obchodníků klesají šestnáct měsíců v řadě. Vyplývá to z údajů, které v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). V meziměsíčním srovnání tržby v srpnu klesly o 0,8 procenta.

Ceny většiny výrobců v srpnu meziročně vzrostly, naopak v zemědělství se dál prohloubil pokles, činil 16,4 procenta. V průmyslu ceny proti loňskému srpnu stouply o 1,8 procenta, ve stavebnictví o 3,7 procenta a ceny tržních služeb vzrostly o 5,3 procenta. Vyplývá to z informací, které na webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Ceny výrobců naznačují budoucí vývoj cen pro spotřebitele.

Obyvatel České republiky v prvním pololetí přibylo o 46 tisíc na 10,87 milionu. Za nárůstem je zahraniční migrace, zejména z Ukrajiny. Více lidí zemřelo, než se narodilo. Meziročně klesl počet narozených dětí, zemřelých obyvatel, sňatků i rozvodů. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Počet potratů v Česku klesl na rekordní minimum. V loňském roce jich bylo 27 a půl tisíce, vůbec nejméně od roku 1956. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Podle odborníků může být důvodem zodpovědnější chování lidí, kteří těhotenství více plánují.