Tuzemská ekonomika v letošním prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 2,1 procenta. Mezičtvrtletně byl hrubý domácí produkt (HDP) vyšší o 0,2 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici růst HDP očekávali.
Meziroční růst byl podpořen výhradně domácí poptávkou. „Zejména výdaji na konečnou spotřebu domácností a tvorbou hrubého fixního kapitálu. Negativní příspěvek mělo saldo zahraničního obchodu,“ uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.
Mezičtvrtletní vývoj pozitivně ovlivnila především rostoucí tvorba hrubého kapitálu. Také v tomto případě mělo negativní vliv saldo zahraničního obchodu.
K meziročnímu růstu hrubé přidané hodnoty (HPH), tedy výsledku rozdílu mezi produkcí zboží a služeb a náklady na produkci, nejvíce přispěl především průmysl a skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství. „Vývoj hrubé přidané hodnoty v mezičtvrtletním srovnání pozitivně ovlivnila většina odvětví služeb. Negativní vliv měl především průmysl,“ informoval ČSÚ.
Zaměstnanost se podle statistiků ve srovnání s předchozím čtvrtletím nezměnila – meziročně byla vyšší o 0,7 procenta.
Analytici: Růst zaostal za očekáváním
„Aktuální data nelze hodnotit jinak než jako zklamání. Mezičtvrtletní tempo růstu bylo nejpomalejší od prvního čtvrtletí roku 2024, to meziroční pak od závěru stejného roku,“ uvedl hlavní ekonom Investiky Vít Hradil. „Letošní první kvartál byl navíc jen velmi omezeně ovlivněn válkou na Blízkém východě a s ní spojenými narušeními dodavatelských řetězců. Tyto faktory zřejmě silněji negativně promluví do nadcházejícího období, kdy budou tlumit spotřebitelské výdaje a ochotu firem realizovat investice,“ dodal.
„Domácí poptávka zůstává silná, problém je stále slabá zahraniční poptávka,“ hodnotí výsledky ekonomiky v prvním čtvrtletí hlavní ekonom Deloitte David Marek. Na straně domácí poptávky je podle něj tahounem hlavně spotřeba domácností, kterou podporují růst mezd a nízká nezaměstnanost. „Potvrzuje se také očekávání, že se k tomu letos přidá i vyšší investiční aktivita firem,“ podotkl Marek.
Hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek upozornil, že v dalších čtvrtletích se budou v české ekonomice silněji projevovat dopady konfliktu v Íránu. „Českou ekonomiku bude letos i nadále zatěžovat konflikt v Zálivu, který s sebou přináší vyšší ceny energií a, jak se zdá, i možnou zhoršenou dostupnost některých komodit. Pokud se situace v Zálivu brzy nevyřeší, bude velkým úspěchem dosáhnout alespoň dvouprocentního růstu,“ uvedl.
Hlavní analytik Citfinu Miroslav Novák varoval, že problém pro české hospodářství může představovat i vývoj v Evropě. „Oslabuje i vnější prostředí, a to primárně Německo, kde byl růst HDP pro letošek tamními ekonomickými instituty snížen výrazně pod jedno procento,“ upozornil.
Růst ekonomiky EU zpomalil na 0,1 procenta
Růst ekonomiky Evropské unie v prvním čtvrtletí podle sezonně upravených údajů zpomalil na 0,1 procenta z tempa 0,2 procenta ve čtvrtém čtvrtletí, oznámil v rychlém odhadu unijní statistický úřad Eurostat.
Růst v eurozóně zpomalil stejně jako v celé EU také na 0,1 procenta z 0,2 procenta ve čtvrtém kvartálu. V meziročním srovnání růst ekonomiky EU zvolnil na 1,0 procenta z tempa 1,4 procenta ve čtvrtém čtvrtletí, růst eurozóny pak zpomalil na 0,8 procenta z 1,3 procenta.
Tyto předběžné bleskové odhady vývoje HDP vycházejí ze zdrojů dat, které jsou neúplné a mohou být ještě dál zpřesňovány.
Ze zemí, za které už jsou údaje dostupné, dosáhlo nejvyššího růstu Finsko, kde se hrubý domácí produkt mezičtvrtletně zvýšil o 0,9 procenta. Následuje Maďarsko, kde ekonomika vykázala růst o 0,8 procenta a Estonsko a Španělsko, kde ekonomika vykázala v obou případech růst o 0,6 procenta.
Naopak nejhůře si vedlo Irsko, jehož ekonomika klesla o dvě procenta. Záporné číslo vykázala také Litva (minus 0,4 procenta) a Švédsko (minus 0,2 procenta). Meziroční tempo růstu bylo kladné ve čtrnácti zemích a záporné v jedné zemi.
