Deloitte

Úřad práce ČR v pátek informoval o úmrtí svého generálního ředitele Daniela Krištofa. Bylo mu 46 let, v čele úřadu byl od září 2023. Od letošního 9. září převzal dočasně řízení úřadu vrchní ředitel sekce informačních technologií na ministerstvu práce a sociálních věcí Karel Trpkoš, důvodem byla Krištofova nemoc.

Nedostupné bydlení v Česku trápí stále více lidí, vyplývá ze studie Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), kterou zveřejnilo ministerstvo pro místní rozvoj. Tento problém se podle organizace dotýká zejména mladých rodin, seniorů a zranitelných skupin obyvatel. Jak tuto situaci řešit? OECD navrhuje hned několik konkrétních kroků. Dodává ovšem, že je zapotřebí dlouhodobá a koordinovaná strategie.

Průmyslová výroba vzrostla v červenci meziročně o 1,8 procenta po červnovém zvýšení o 0,2 procenta, informoval v pondělí Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici však upozorňují, že z dlouhodobého hlediska průmysl stagnuje. Stavební výroba v červenci meziročně vzrostla o 10,1 procenta, po červnovém růstu o 15,2 procenta. Zahraniční obchod pak letos poprvé skončil se schodkem.

Česká ekonomika čelí změně struktur inflace oproti období s cenovou stabilitou, uvedla v Otázkách Václava Moravce viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Více než polovina položek ve spotřebním koši podle ní roste nad třemi procenty. „Z nich se rychlejší růst koncentruje hlavně do služeb,“ sdělila s tím, že domácnosti stále více své spotřební chování mění právě ku prospěchu služeb. Podle ekonoma Deloitte Davida Marka jsou jejich ceny taženy růstem mezd. Ten totiž pohání navyšování ve státním sektoru. Požadavek odborů na růst platů o sedm procent si podle něj nemůžou dovolit ani ekonomika, ani státní rozpočet. „Takové tempo neodpovídá zvyšování produktivity v ekonomice,“ řekl v debatě. Podle Zamrazilové jde o zásadní proinflační riziko.

Ceny ropy prudce vzrostly po zprávě o izraelském útoku na Írán. Severomořská ropa Brent si kolem 7:30 SELČ připisovala téměř osm procent a pohybovala se blízko 75 dolarů za barel. Během noci na pátek se vyšplhala až na 78,50 dolaru za barel, tedy na nejvyšší úroveň od 27. ledna. Evropské akcie uzavřely obchodování poklesem. Panevropský akciový index STOXX Europe 600 ztratil 0,89 procenta na 544,94 bodu. Prudce oslabily také americké akcie.

Po čtyřech měsících poklesu se v únoru průmyslová produkce v Česku meziročně zvýšila o 1,5 procenta, vyplývá z údajů Českého statistického úřadu. Hodnota nových zakázek meziročně klesla o 1,3 procenta. K únorovému obratu přispěly například potravinářský průmysl, výroba strojů nebo výroba elektrických zařízení. Stavebnictví po třech měsících meziročního růstu v únoru stagnovalo. Zahraniční obchod skončil v přebytku přes 35 miliard korun.

Zdražování potravin inflaci dlouhodobě nezvýší, ale je jejím nejviditelnějším rizikem. Shodli se na tom hosté pořadu Otázky Václava Moravce. Ekonomický poradce prezidenta republiky David Marek míní, že inflace je stabilizovaná, a vyzval Českou národní banku (ČNB), aby rychleji snižovala úrokové sazby. Náměstek ministra financí Tomáš Holub doplnil, že pokud stabilita není ohrožená, ČNB by měla brát v potaz vývoj reálné ekonomiky.

Deficit státního rozpočtu se dostal ke konci listopadu přes 259 miliard korun. Je to asi o deset miliard lepší výsledek než za stejné období loni. Více se vybralo na daních a pojistném. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) patří listopad mezi měsíce s nejvyššími schodky, protože nedochází k posílení příjmů o čtvrtletní zálohy na DPH nebo daně z příjmů právnických a podnikajících fyzických osob. Výdaje pak výrazně navýšily dotace regionálnímu školství.

Spotřebitelské ceny meziměsíčně vzrostly o 0,3 procenta. Dražší bylo zejména bydlení, z potravin zdražilo máslo a čokoládové výrobky, naopak pohonné hmoty zlevnily. Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v říjnu o 2,8 procenta, což bylo o dvě desetiny procentního bodu více než v září, informoval v pondělí Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici podobný vývoj očekávali.

Inflace v Česku v září mírně zrychlila. Spotřebitelské ceny meziročně stouply o 2,6 procenta po srpnovém růstu o 2,2 procenta. Vývoj ovlivnily hlavně ceny potravin a pohonných hmot, vyplývá z informací na webu Českého statistického úřadu (ČSÚ). Ve srovnání se srpnem ale ceny v září klesly o 0,4 procenta. Analytici podobný vývoj očekávali, mírně však překročil letní předpoklad České národní banky (ČNB).

Nájemné v Česku v druhém čtvrtletí mezičtvrtletně vzrostlo o 3,4 procenta na průměrných 305 korun za metr čtvereční. Nejvíce zdražilo v Hradci Králové o 5,7 procenta, v Liberci o 5,4 procenta a v Brně o téměř pět procent. Ceny rostly i ve všech dalších krajských městech kromě Olomouce, kde klesly o 1,5 procenta. Podle dat Rent Index poradenské a technologické společnosti Deloitte v Česku v prvním čtvrtletí celkově rostla i cena prodaných bytů, v polovině krajů však šla dolů.

Míra nezaměstnanosti v Česku v červnu stagnovala na květnových 3,6 procenta. Bez práce bylo na konci června 272 684 lidí, o 1638 méně než v předchozím měsíci. Volných pracovních míst je nadále méně než zájemců o práci, proti předchozímu měsíci jich ubylo o 2965 na 263 552. Převis poptávky nad nabídkou práce trvá sedmý měsíc v řadě, vyplývá z údajů, které v úterý zveřejnil Úřad práce. Loni v červnu byla nezaměstnanost o dvě desetiny procentního bodu nižší.

V prvním čtvrtletí letošního roku v Česku po více než dvou letech reálně stoupla průměrná hrubá měsíční mzda, a to meziročně o 4,8 procenta na 43 941 korun, oznámil Český statistický úřad (ČSÚ). Reálný růst ukazuje zvýšení mezd při započítání růstu spotřebitelských cen. Bez započtení inflace se zvedla průměrná mzda v letošním prvním kvartále meziročně o sedm procent.

Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu, dostávají postupně prostor na ČT24. Lídryně kandidátky SEN 21 a Volt Česko Lenka Helena Koenigsmark (nestr.) řekla, že v EU by chtěla prosazovat vznik společné evropské armády. Postavila se také za přijetí eura. Míní, že společná měna bude výhodnější pro běžné občany i firmy. Green Deal je podle ní důležitý, jsou tam prý ale i věci, které by stálo za to zrevidovat – například často diskutovaný zákaz spalovacích motorů.

Maloobchodní tržby v Česku v březnu zrychlily meziroční růst na 6,1 procenta, v únoru po revizi stouply o 2,5 procenta. Tržby se v březnu meziročně zvýšily čtvrtý měsíc po sobě. Meziměsíčně stouply o 1,3 procenta. Údaje zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Zpomalení inflace a růst reálných mezd zvyšují podle analytiků chuť Čechů utrácet.

Tuzemská stavební produkce byla v březnu nejslabší za poslední tři roky. Meziročně klesla více než o osm procent, podobně zeslábla ale i ve srovnání s předchozím měsícem. Do minusu se vrátila také průmyslová výroba, která meziročně klesla o necelá tři procenta a meziměsíčně o 1,6 procenta. V únoru přitom průmysl i stavebnictví po dlouhém poklesu rostly. Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) ale zejména výsledek průmyslu v březnu ovlivnila i vysoká srovnávací základna z loňska.

Míra nezaměstnanosti v Česku se po dvou měsících vrátila pod čtyři procenta, v březnu se snížila na 3,9 procenta. Vliv mělo teplé počasí, uvedl Úřad práce ČR. Na konci března bylo bez práce 288 623 lidí, o 7484 méně než v předchozím měsíci. Počet volných pracovních míst se meziměsíčně zvýšil o 81 na 268 660. Před rokem byla nezaměstnanost nižší, na konci března 2023 dosahovala 3,7 procenta.

Nezaměstnanost v Česku letos v lednu vzrostla na čtyři procenta z prosincových 3,7 procenta. Je tak nyní nejvyšší za téměř tři roky, od dubna roku 2021. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Úřad práce ČR. Uchazečů o práci bylo ke konci ledna 295 546. Bylo jich tak stejně jako loni v prosinci více než volných míst, kterých úřad evidoval 266 783.

Jít předčasně do důchodu dřív se loni rozhodlo celkem 99 843 Čechů. To je vůbec nejvyšší počet v historii Česka. Loňský rok tak co do počtu žádostí překonal i dosud rekordní rok 2022, kdy si o předčasný důchod požádalo osmdesát tisíc lidí. ČT to potvrdila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Největší nápor zaznamenali úředníci v letních měsících, tedy před začátkem platnosti vládní novely důchodového systému, která podmínky předčasného důchodu znevýhodnila.

Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) představil podobu změn systému penzí. Důchodový věk by se podle ní měl postupně dál zvyšovat nad 65 let podle doby dožití. Stanovit se má minimální penze ve výši dvaceti procent průměrné mzdy. Výpočet nových důchodů by se měl postupně snížit. Za dobu péče o děti a blízké by se měl při stanovení penze započítávat fiktivní příjem ve výši průměrné mzdy.

Nemovitosti v tuzemsku mírně zlevňují. Zatímco novostavby si většinou svou cenu drží, starší byty a rodinné domy prodávající v některých případech zlevňují i o desítky procent. Trend platí pro většinu velkých měst včetně Prahy. Příčinou je pokles poptávky daný zejména vysokými úrokovými sazbami hypoték.

Ceny většiny výrobců v Česku letos v září dále rostly. U průmyslových výrobců meziročně stouply o 0,8 procenta, ve stavebnictví o 3,7 procenta a ve službách o 5,1 procenta. V zemědělství sice ceny opět klesly, jejich pokles ale zpomalil na 13,4 procenta. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Ceny výrobců naznačují budoucí vývoj cen pro spotřebitele.

Po zdražení elektřiny by se lidé v Česku mohli v příštím roce dočkat i zdražení tepla. Už ve středu má vláda rozhodovat o tom, že nedá 17 miliard korun, které měly kompenzovat ceny tepla. Tyto peníze přitom loni slíbila. Podpora měla jít přes teplárny tuzemským domácnostem. Podle vicepremiéra pro digitalizaci a ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) už ceny energií klesají, řekl to v Otázkách Václava Moravce. Místopředsedkyně sněmovny a bývalá ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO) si myslí, že závazek pro teplárny by se měl přesto dodržet.

Prezident Petr Pavel přijal na Pražském hradě ministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS). Jednali o rozpočtu na příští rok. Návrh počítá se schodkem 252 miliard korun. Řešili taky vládní konsolidační balíček, se kterým navržený rozpočet počítá. Stanjura od Pavla nezjišťoval, zda úsporný balíček podepíše. Pavel snahu vlády o konsolidaci veřejných financí uvítal, návrh státního rozpočtu na příští rok považuje za realistický a vyvážený.