Míra nezaměstnanosti v Česku v červnu stagnovala na květnových 3,6 procenta. Bez práce bylo na konci června 272 684 lidí, o 1638 méně než v předchozím měsíci. Volných pracovních míst je nadále méně než zájemců o práci, proti předchozímu měsíci jich ubylo o 2965 na 263 552. Převis poptávky nad nabídkou práce trvá sedmý měsíc v řadě, vyplývá z údajů, které v úterý zveřejnil Úřad práce. Loni v červnu byla nezaměstnanost o dvě desetiny procentního bodu nižší.
Nezaměstnanost v červnu zůstala na 3,6 procenta
„Za červen jsme nezaznamenali žádnou zásadní změnu v míře nezaměstnanosti. Ta stále zůstává velmi nízká, dokonce opět nejnižší v celé Evropské unii,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Nejvyšší nezaměstnanost byla v červnu v Ústeckém kraji (5,9 procenta), naopak nejnižší v Praze a v Kraji Vysočina (2,7 procenta). Mezi okresy byla nezaměstnanost nejvyšší na Mostecku, kde dosáhla 8,4 procenta, nejnižší naopak v okrese Praha-východ, kde zaměstnání hledalo 1,4 procenta lidí.
Na jedno volné pracovní místo připadal v červnu v celostátním průměru zhruba jeden uchazeč o zaměstnání. Největší přetlak na pracovním trhu byl na Karvinsku s 10,3 uchazeče na jednu pozici. Nejméně nezaměstnaných v poměru k nabídce míst připadlo na Mladoboleslavsku, a to 0,2 uchazeče na jedno místo.
Z hlediska dosaženého vzdělání byli v červnu bez práce nejčastěji uchazeči s nižší kvalifikací, především vyučení bez maturity a se základním vzděláním. Zaměstnavatelé mají nejčastěji zájem o dělníky pro výstavbu budov, o obsluhu vysokozdvižných vozíků a skladníky, o montážní dělníky, kuchaře, o řidiče nákladních automobilů a tahačů nebo uklízeče. Nejvyšší poptávka po nových zaměstnancích je v Praze a ve Středočeském kraji, kde úřady nabízejí 79, respektive 51 tisíc míst.
Čtvrt milionu dosažitelných uchazečů
Počet lidí v evidenci pracovních úřadů zahrnuje i nezaměstnané, kteří nemohou okamžitě nastoupit do práce. Jsou to například lidé na rekvalifikačních kurzech, nezaměstnané ženy na mateřské dovolené, vězni nebo nezaměstnaní v pracovní neschopnosti. Takzvaných dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku od 15 do 64 let, kteří mohli ihned nastoupit do práce, bylo v Česku v červnu 250 337.
Z dat Úřadu práce ČR vyplývá, že od napadení Ukrajiny Ruskem v únoru 2022 do konce letošního června získalo práci celkem 436 143 Ukrajinců, kteří dostali dočasnou ochranu, zhruba 67 procent jsou ženy. Někteří uprchlíci se mezitím již vrátili zpět domů nebo ze zaměstnání odešli. Ke konci června jich na území Česka pracovalo 123 813, nejvíce, téměř 21 900, ve Středočeském kraji. Nejčastěji působí jako pomocníci ve stavebnictví, výrobě a v dopravě nebo jako montážní dělníci výrobků a zařízení, dále také jako obsluha stacionárních strojů a zařízení.
Analytici: Nezaměstnanost vzroste
Podle analytiků oslovených ČTK se situace na trhu práce mírně zhoršila, nezaměstnanost podle nich v červnu díky sezonním pracím totiž obvykle klesá, zatímco nyní pouze stagnovala. V dalších měsících proto očekávají její postupný nárůst ke čtyřem procentům.
„Na trhu práce se na první pohled nic zvláštního neděje. Detailnější pohled odhaluje postupné zhoršování situace, což zapadá do současného vývoje v průmyslu a stavebnictví,“ míní analytik Deloitte David Marek. Po odhlédnutí od sezonnosti se podle něj podíl nezaměstnaných mírně zvýšil na 3,8 procenta.
„Na straně podniků je zřejmá opatrnost v nabírání nových zaměstnanců, což odráží nejistý vývoj poptávky v řadě odvětví, ale zejména v průmyslu,“ upozornil analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Podstatné ovšem je, že zatím podle něj nedošlo k hromadnému propouštění, a to ani v moravskoslezském regionu, který je nejvíce postižený strukturálními změnami v průmyslu.
Prezidentka Asociace poskytovatelů personálních služeb Jaroslava Rezlerová o vývoji nezaměstnanosti (zdroj: ČT24)
Analytik ČSOB Dominik Rusinko ve druhé polovině letošního roku očekává mírný růst nezaměstnanosti ke čtyřem procentům. Na stole podle něj sice není masové propouštění, k dalšímu ochlazování trhu práce však bude docházet například v reakci na slabý výkon tuzemského průmyslu. Celkově ale zůstane trh práce ve strukturální nerovnováze a firmy budou stále těžko nacházet pracovní sílu, podotkl.
