Velká část uprchlíků souhlasí s tím, že najít si práci načerno bez smlouvy je pro Ukrajince jednodušší než pracovat oficiálně. Ukázal to výzkum o postojích válečných uprchlíků z Ukrajiny, který provedli výzkumníci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Víc než čtvrtina dotázaných pak považuje neformální zaměstnání za podstatné pro zajištění živobytí. Posiluje pak skupina těch, kteří jsou nespokojení s nynějším pracovním uplatněním.
Mezi uprchlíky z Ukrajiny posiluje dle výzkumu nespokojenost s pracovním uplatněním
Události ČT: Průzkum mezi ukrajinskými uprchlíky v Česku (zdroj: ČT24)
Výzkum organizoval spolek Slovo 21, financoval ho Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky a ministerstvo vnitra. Badatelé se zaměřili na práci uprchlíků včetně té nelegální, na jejich případný návrat na Ukrajinu i na znalost češtiny. Zajímali se také o příchod běženců do Česka, jejich bydlení, dopady zpřísnění poskytování dávek, potřebu pomoci či spokojenost se životem. Zjišťovali situaci od léta do podzimu 2022 a od loňského podzimu do letošního jara.
Dohromady odpovídalo 1387 lidí. Víc než čtyři pětiny dotázaných tvořily ženy. Většina respondentů a respondentek bydlela v nájmu, část na ubytovně, v hotelu, penzionu či obecním bytě. Vysoký byl podíl lidí z Prahy. Celkem 129 osob se zapojilo do obou výzkumných kol. Vědci tak měli možnost sledovat vývoj jejich postojů. Zjištění ale nejsou reprezentativní.
Podle výsledků přibývá uprchlíků, kteří pracují. Podle Josefa Novotného z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy ale ekonomická aktivita „roste směrem, který není pro český stát ideální“. Podíl lidí, kteří mají odpovídající práci, se mezi lety 2022 a 2023 nezměnil.
Posílila skupina těch, kteří jsou nespokojení s uplatněním a chtějí ho změnit. „Dost vysoká nespokojenost s vnímáním nerovnosti na pracovišti, v platech, ale i v pracovních podmínkách, v pracovní době,“ vyjmenovává Novotný s tím, že řeší také kvalifikační předpoklady a jejich uznávání.
Práce načerno
Pět procent dotázaných uvedlo, že v Česku běžně pracují neoficiálně bez smlouvy. Další pětina přiznala, že má s prací načerno zkušenost, většinou ale dělá s platnou smlouvou. Skoro polovina uprchlíků souhlasila s tvrzením, že pro Ukrajince je v Česku snadnější najít si neoficiální práci než pracovat legálně. Víc než čtvrtina uvedla, že považuje možnost neformálního výdělku za důležitou pro zajištění živobytí.
Celkem 35 procent lidí sdělilo, že se jim po loňském zpřísnění podmínek podpory od státu výrazně zhoršila finanční či bytová situace. Častěji se to týká lidí, kteří pracují na dohodu či bez smlouvy, v Česku nemají kontakty, dostali se sem náhodou a nejsou tady také příliš spokojeni.
Výzkum neprokázal, že by s delším pobytem či větší spokojeností chtěli lidé víc v Česku zůstat. Významnou roli v úvahách o návratu domů hraje spíš oddanost uprchlíků k vlasti a k místu bydliště. Příchozí, kteří Ukrajinu navštěvovali častěji, se chtěli vrátit víc. „Lidé, kteří tady chtějí zůstat, jsou především spokojení se svou prací, to je docela důležitý faktor, a poté tady mají zázemí, mají tady sociální sít,“ dodává Novotný.
Skoro čtvrtina z těch, kteří v roce 2022 mluvili o plánu vrátit se, loni názor změnila. Naopak víc než čtvrtina těch, kteří se předloni vracet nechtěli, minulý rok o návratu uvažovala.