Ukrajinští uprchlíci do státní kasy přispějí víc, než kolik z ní dostanou

Nahrávám video
168 hodin: Zlatý ukrajinský ručičky
Zdroj: ČT24

Stát na odvodech z práce ukrajinských uprchlíků inkasuje více, než kolik jim vyplácí. Podle údajů ministerstva práce stát na válečných běžencích, kteří si v Česku našli práci, vydělal jen za první tři měsíce tři miliardy korun – a to i přes to, že pracují pod svou kvalifikaci a za malé ohodnocení. Téma pro pořad 168 hodin zpracoval Jaroslav Hroch.

Olena Senčhuk se svým synem Arťomem do Prahy utekla z Kyjeva v březnu 2022. Na Ukrajině pracovala jako právnička a advokátka na ministerstvu spravedlnosti. Teď dává právní rady ukrajinským uprchlicím, mimo to ještě pracuje na základní škole v Praze 10 jako asistentka pedagoga. Dokáže se uživit sama bez dávek.

Její syn pracuje v neziskové organizaci a studuje politologii a mezinárodní vztahy na Univerzitě Karlově. Jeho otec zůstal na Ukrajině, bratr bojuje na východní frontě. Účastnil se například bojů u Bachmutu.

Tři čtvrtiny ukrajinských uprchlíků v Česku pracují

V Česku si našlo práci už 72 procent uprchlíků z Ukrajiny. „Veliká většina uprchlíků se zapojila do pracovního trhu, jsme velmi vepředu v porovnání se zahraničím. U nás totiž pracují tři čtvrtiny těch, kteří mohou, v tuto chvíli je to 113 tisíc uprchlíků,“ poukázala na vysokou zaměstnanost i analytička ministerstva práce a sociálních věcí Magdaléna Klimešová.

Počet Ukrajinců, kteří od státu pobírají humanitární dávku, tak setrvale klesá. Teď už o ni žádají zpravidla jen matky s malými dětmi, které nemohou pracovat, a příspěvek dosahuje maximálně 4860 korun na osobu. „Od začátku ruské invaze je tady třikrát míň příjemců humanitární dávky,“ dodává vedoucí programu uprchlíků Člověka v tísni Zuzana Ramajzlová.

Uprchlíci z Ukrajiny tak díky tomu do státního rozpočtu přispívají více, než kolik dá stát jim. „Je to nejen proto, že Ukrajinci pracují a odvádí pojistné na sociální a zdravotní, ale souvisí to i s tím, že tady spotřebovávají, platí si nájmy (..) a mají klasickou spotřebu,“ doplňuje Klimešová.

Stát na podpoře pro 340 tisíc běženců z Ukrajiny zatím vyplatil tři a půl miliardy korun. Ukrajinci naopak do státní kasy přispěli sumou 6,4 miliardy korun, tedy téměř dvojnásobkem.

Vítaná pracovní síla

„Už v tuto chvíli se dá říci, že Česká republika, česká ekonomika, na přítomnosti ukrajinských uprchlíků více vydělává, než kolik je stojí. Kromě toho, že pomáháme lidem v nouzi, tak je to pro naši zemi i ekonomicky výhodné,“ upozorňuje viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.

Většina Čechů si i přesto myslí, že Česko přijalo více uprchlíků, než mělo. Na sociálních sítích kolují dezinformace, že Ukrajinci od státu dostávají více než Češi. To vyvrací Klimešová. „Čeští občané mohou čerpat mnohem více dávek než ukrajinské domácnosti,“ zdůrazňuje.

Firmy navíc dlouhodobě upozorňují, že jim chybí zaměstnanci. „České republice chybí na trhu práce minimálně tři sta tisíc lidí, takže to znamená, že jakákoliv pracovní síla je vítaná, včetně ukrajinských zaměstnanců. Naše firmy je využívají velmi intenzivně a jsou s nimi velmi spokojené,“ konstatuje Špicar.

Ekonom CERGE-EI a člen poradního týmu ministerstva práce Filip Pertold vyvrací i tvrzení, že ukrajinští uprchlíci berou Čechům práci. „Ukrajinští uprchlíci do značné míry zaplňují nízkokvalifikované práce. I podle statistik nezaměstnanosti to rozhodně nevypadá, že by nám brali práci,“ říká.

Za 150 na hodinu a pod svou kvalifikaci

Asi dvě třetiny uprchlic tak ale pracují pod svou kvalifikaci a maximálně za 150 korun na hodinu. Pertold upozorňuje, že je to nevýhodné i pro český trh. „Nedostáváme z nich tolik, kolik bychom mohli, protože kdyby pracovali na své kvalifikaci, tak jednak dostanou více peněz, ale i česká ekonomika z toho bude více benefitovat,“ poznamenává.

Překážkou zatím zůstává to, že si v Česku nemohou jednoduše svou kvalifikaci certifikovat, tedy nechat uznat. „Na to jsou poměrně složité postupy. Už ale vidíme první vlaštovky na trhu, vidíme zubaře, doktory,“ popisuje generální ředitelka personální agentury Manpower Group Jaroslava Rezlerová.

K profesi by se ráda vrátila i právnička Olena z Kyjeva, která si uvědomuje, co pro to musí udělat. „Když budu mluvit lépe česky, bude to lepší,“ říká.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Slabší íránský režim bude určitě lepší než silnější, říká Macinka

„Nejsem si jistý, zda má Česká republika nějaké kapacity, aby pomohla vojensky,“ komentoval ministr zahraničí a šéf Motoristů Petr Macinka tuzemskou pozici vůči válce na Blízkém východě a íránské blokádě Hormuzského průlivu. Roli Česka vidí v diplomacii. O možnostech zapojení Evropy do konfliktu, budoucnosti Íránu či růstu cen pohonných hmot mluvil v Interview ČT24 s moderátorem Danielem Takáčem.
před 6 hhodinami

Na summit NATO chce jet premiér, prezident ke změně zvyklostí nevidí důvod

Premiér Andrej Babiš (ANO) České televizi sdělil, že na summit NATO, který se koná od 7. do 8. července v turecké Ankaře, chce zamířit společně s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé). Prezident Petr Pavel by tak na summit neletěl. Zástupci opozice Babišův záměr kritizují. Otazníky ohledně účasti na letošním summitu Severoatlantické aliance vyvstaly na přelomu ledna a února po sporu šéfa diplomacie s hlavou státu, kdy Macinka zmínil, že by Česko neměl reprezentovat Pavel.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Vnitro zrušilo Krizový informační tým, pomáhal i při povodních

Ministerstvo vnitra ruší svůj Krizový informační tým (KRIT), který od roku 2022 koordinoval komunikaci státu k občanům v krizových situacích, třeba při povodních. Uvedl to v úterý šéf týmu Jan Paťawa. Ministerstvo v pondělí na webu informovalo o tom, že začlenění strategické komunikace resortu do oddělení tisku přinese úsporu v tabulkových místech, podle Paťawy stát zrušením týmu ztratí kapacity v odbornosti, kterou potřebuje.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoSpolupráci s výrobcem letounů F-35 uzavřela poslední z jedenácti českých firem

Dohodu o průmyslové spolupráci na pořízení 24 amerických letounů páté generace F-35 pro českou armádu podepsal ve středu s firmou Lockheed Martin poslední z jedenácti českých subjektů, společnost Ray Service. Její vedení to považuje za „skok kupředu", znamená to pro ni investice do nových kapacit. Další firma, PBS Group, se na vylepšení stíhačky podílí už druhým rokem. Na začátku přitom bylo její důsledné prověření výrobcem. O nákupu stíhaček rozhodla před třemi lety minulá vláda, výcvik prvních českých pilotů má začít v roce 2029. Plná bojeschopnost je nyní plánována na rok 2035. Pořízení letounů a úpravy infrastruktury mají vyjít na 150 miliard korun.
před 8 hhodinami

Pavel: Zákon o zahraničních vazbách by byl jedním z kroků k omezení demokracie

Prezident Petr Pavel míní, že zákon o registraci neziskových organizací spolupracujících se zahraničními partnery by byl jedním z významných kroků k omezení demokracie v zemi. Znění zákona a jeho dopadům se chce proto detailně věnovat.
před 8 hhodinami

Víc než polovina kojenců tráví čas u mobilu nebo televize, vyplývá z průzkumu

Celkem padesát pět procent dětí mladších než dvanáct měsíců pravidelně tráví čas u mobilu, tabletu či televize. Více než hodinu denně tato zařízení sleduje čtyřicet jedna procent batolat od jednoho do dvou let. Mezi předškoláky je to šedesát osm procent dětí. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM, který představil spolek Zvedni hlavu a Nadace O2. Podle předsedkyně Asociace klinických logopedů Barbory Richtrové jsou čísla výrazně vyšší, než jaká jsou v tomto ohledu doporučení odborníků.
před 11 hhodinami

Celníci zabavili ketamin za čtvrt miliardy korun

Celníci rozkryli mezinárodní skupinu, která ve velkém pašovala drogy přes zasilatelské společnosti nebo ukryté v kosmetických a jiných produktech. Zabavili mimo jiné rekordní zásilku 115 kilogramů ketaminu, která směřovala do Kanady. Koncová cena drogy na kanadském trhu by byla zhruba 250 milionů korun.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Praha i Bratislava chystají investice pro dodávky ropy z Česka na Slovensko

Česko je připraveno zahájit investice, které zajistí dodávky ropy na Slovensko, řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) po středečním jednání se slovenskou ministryní hospodářství Denisou Sakovou. Zajištění reverzního toku z Česka na Slovensko bude nyní posuzovat skupina expertů firem Transpetrol a Mero, uvedla Saková. Pracovní skupina má podle Havlíčka čas do konce dubna, aby představila detailní plán.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...