Ukrajinští uprchlíci do státní kasy přispějí víc, než kolik z ní dostanou

Nahrávám video

Stát na odvodech z práce ukrajinských uprchlíků inkasuje více, než kolik jim vyplácí. Podle údajů ministerstva práce stát na válečných běžencích, kteří si v Česku našli práci, vydělal jen za první tři měsíce tři miliardy korun – a to i přes to, že pracují pod svou kvalifikaci a za malé ohodnocení. Téma pro pořad 168 hodin zpracoval Jaroslav Hroch.

Olena Senčhuk se svým synem Arťomem do Prahy utekla z Kyjeva v březnu 2022. Na Ukrajině pracovala jako právnička a advokátka na ministerstvu spravedlnosti. Teď dává právní rady ukrajinským uprchlicím, mimo to ještě pracuje na základní škole v Praze 10 jako asistentka pedagoga. Dokáže se uživit sama bez dávek.

Její syn pracuje v neziskové organizaci a studuje politologii a mezinárodní vztahy na Univerzitě Karlově. Jeho otec zůstal na Ukrajině, bratr bojuje na východní frontě. Účastnil se například bojů u Bachmutu.

Tři čtvrtiny ukrajinských uprchlíků v Česku pracují

V Česku si našlo práci už 72 procent uprchlíků z Ukrajiny. „Veliká většina uprchlíků se zapojila do pracovního trhu, jsme velmi vepředu v porovnání se zahraničím. U nás totiž pracují tři čtvrtiny těch, kteří mohou, v tuto chvíli je to 113 tisíc uprchlíků,“ poukázala na vysokou zaměstnanost i analytička ministerstva práce a sociálních věcí Magdaléna Klimešová.

Počet Ukrajinců, kteří od státu pobírají humanitární dávku, tak setrvale klesá. Teď už o ni žádají zpravidla jen matky s malými dětmi, které nemohou pracovat, a příspěvek dosahuje maximálně 4860 korun na osobu. „Od začátku ruské invaze je tady třikrát míň příjemců humanitární dávky,“ dodává vedoucí programu uprchlíků Člověka v tísni Zuzana Ramajzlová.

Uprchlíci z Ukrajiny tak díky tomu do státního rozpočtu přispívají více, než kolik dá stát jim. „Je to nejen proto, že Ukrajinci pracují a odvádí pojistné na sociální a zdravotní, ale souvisí to i s tím, že tady spotřebovávají, platí si nájmy (..) a mají klasickou spotřebu,“ doplňuje Klimešová.

Stát na podpoře pro 340 tisíc běženců z Ukrajiny zatím vyplatil tři a půl miliardy korun. Ukrajinci naopak do státní kasy přispěli sumou 6,4 miliardy korun, tedy téměř dvojnásobkem.

Vítaná pracovní síla

„Už v tuto chvíli se dá říci, že Česká republika, česká ekonomika, na přítomnosti ukrajinských uprchlíků více vydělává, než kolik je stojí. Kromě toho, že pomáháme lidem v nouzi, tak je to pro naši zemi i ekonomicky výhodné,“ upozorňuje viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.

Většina Čechů si i přesto myslí, že Česko přijalo více uprchlíků, než mělo. Na sociálních sítích kolují dezinformace, že Ukrajinci od státu dostávají více než Češi. To vyvrací Klimešová. „Čeští občané mohou čerpat mnohem více dávek než ukrajinské domácnosti,“ zdůrazňuje.

Firmy navíc dlouhodobě upozorňují, že jim chybí zaměstnanci. „České republice chybí na trhu práce minimálně tři sta tisíc lidí, takže to znamená, že jakákoliv pracovní síla je vítaná, včetně ukrajinských zaměstnanců. Naše firmy je využívají velmi intenzivně a jsou s nimi velmi spokojené,“ konstatuje Špicar.

Ekonom CERGE-EI a člen poradního týmu ministerstva práce Filip Pertold vyvrací i tvrzení, že ukrajinští uprchlíci berou Čechům práci. „Ukrajinští uprchlíci do značné míry zaplňují nízkokvalifikované práce. I podle statistik nezaměstnanosti to rozhodně nevypadá, že by nám brali práci,“ říká.

Za 150 na hodinu a pod svou kvalifikaci

Asi dvě třetiny uprchlic tak ale pracují pod svou kvalifikaci a maximálně za 150 korun na hodinu. Pertold upozorňuje, že je to nevýhodné i pro český trh. „Nedostáváme z nich tolik, kolik bychom mohli, protože kdyby pracovali na své kvalifikaci, tak jednak dostanou více peněz, ale i česká ekonomika z toho bude více benefitovat,“ poznamenává.

Překážkou zatím zůstává to, že si v Česku nemohou jednoduše svou kvalifikaci certifikovat, tedy nechat uznat. „Na to jsou poměrně složité postupy. Už ale vidíme první vlaštovky na trhu, vidíme zubaře, doktory,“ popisuje generální ředitelka personální agentury Manpower Group Jaroslava Rezlerová.

K profesi by se ráda vrátila i právnička Olena z Kyjeva, která si uvědomuje, co pro to musí udělat. „Když budu mluvit lépe česky, bude to lepší,“ říká.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Nové centrum v Ostravě má posílit obranu proti kyberútokům

V ostravských Vítkovicích se otevřelo nové centrum kybernetické bezpečnosti. Má pomáhat firmám i veřejným institucím čelit rostoucím kybernetickým hrozbám. Nabídne vlastní bezpečnostní služby i školení pro firmy a veřejnost. Policie ročně řeší už kolem 22 tisíc trestných činů souvisejících s kyberkriminalitou.
před 2 hhodinami

Pieta připomene 84 let od vyhlazení Lidic

V Lidicích si lidé připomenou 84 let od vyhlazení obce nacistickými vojáky. Na místě se uskuteční vzpomínkové akce. Lidice nacisté vyhladili po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, posloužit to mělo i jako varování před opakováním podobných akcí. Oběťmi tragédie se stalo 340 obyvatel.
před 4 hhodinami

Druhý cizí jazyk bude v ZŠ povinně volitelný, nikoliv povinný, rozhodl Plaga

Druhý cizí jazyk v základních školách (ZŠ) nebude povinný, ale povinně volitelný. Školy ho budou muset nabízet, žáci si ale budou moci vybrat, zda si ho zvolí, či ne. Vyplývá to z dopisu ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ředitelům škol. Ty zároveň nebudou muset učit děti angličtinu od první třídy. Plaga chce nechat na školách, jak angličtinu na prvním stupni do výuky zařadí.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Proti výsledkům maturit žáci podali přes tisíc odvolání. Zatím jich uspělo deset

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) dostalo přes tisíc odvolání proti výsledkům didaktických testů státních maturit. Nejčastěji chtěli studenti přezkoumat testy z češtiny. Deset maturantů už s odvoláním uspělo. Devět z nich může zkoušku znovu opakovat, jeden po změně hodnocení v testech nakonec uspěl. Žádosti o přezkum společné části maturitní zkoušky mohli studenti podávat do 4. června. Ministerstvo nevylučuje, že ještě nějaká odvolání přijdou poštou.
před 12 hhodinami

Koalice oznámila ředitelům ČT a ČRo, že poplatky zruší. O nové částce se nemluvilo

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) v pondělí předloží vládě zákon, který zruší televizní a rozhlasové poplatky. Po úterním jednání pracovní skupiny o veřejnoprávních médiích to na síti X uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). O výši částky, kterou by Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) měly místo toho dostat ze státního rozpočtu, bude podle něj kabinet v pondělí diskutovat. Zástupci vládní koalice v úterý jednali s řediteli ČT Hynkem Chudárkem a ČRo René Zavoralem.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Resort obrany připravuje přezbrojení střední brigády

Resort obrany připravuje další velkou zakázku. Půjde o přezbrojení střední brigády, která by měla dostat nová kolová bojová vozidla pěchoty. Potvrdil to ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Armáda chce nahradit stávající obrněnce Pandur, které už podle ní nevyhovují aktuálním potřebám. Soutěž na nové má být otevřená.
před 12 hhodinami

VideoReportéři ČT rozpletli příběh restituční kauzy Bečvářův statek

Skončila největší restituční kauza z posledních let týkající se Bečvářova statku, ve které stát přišel o majetek za stovky milionů korun. V kauze stát neprávem vydal řadu cenných pozemků v Praze. Prospěch z toho měli Tomáš Hrdlička nebo Roman Janoušek, podnikatelé známí jako takzvaní pražští kmotři. Těm neprávem vydané cenné pozemky zůstanou, trest je ale nečeká. Pět let za mřížemi si ale bude muset odpykat bývalá ředitelka pražského pozemkového úřadu Eva Benešová. Ta ze zpackané restituce podle všeho nic neměla, jako úřednice ale udělala chybu, popsali pro Reportéry ČT Ondřej Golis a Jana Neumannová.
před 14 hhodinami

Bývalý radní Scheinherr mluvil u soudu v kauze Dozimetr o nátlaku

Bývalý náměstek pražského primátora a radní pro dopravu Adam Scheinherr (Praha sobě) v úterý u soudu v kauze Dozimetr uvedl, že souhlasil se jmenováním Matěje Augustína do představenstva pražského dopravního podniku (DPP), protože se cítil pod nátlakem. Obžaloba v kauze rozsáhlé korupce v DPP viní skupinu lidí v čele se zlínským podnikatelem Michalem Redlem, že přes Augustína a další dosazené manažery ovlivňovala výběrová řízení a brala za to úplatky.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...