Ukrajinští uprchlíci do státní kasy přispějí víc, než kolik z ní dostanou

Nahrávám video

Stát na odvodech z práce ukrajinských uprchlíků inkasuje více, než kolik jim vyplácí. Podle údajů ministerstva práce stát na válečných běžencích, kteří si v Česku našli práci, vydělal jen za první tři měsíce tři miliardy korun – a to i přes to, že pracují pod svou kvalifikaci a za malé ohodnocení. Téma pro pořad 168 hodin zpracoval Jaroslav Hroch.

Olena Senčhuk se svým synem Arťomem do Prahy utekla z Kyjeva v březnu 2022. Na Ukrajině pracovala jako právnička a advokátka na ministerstvu spravedlnosti. Teď dává právní rady ukrajinským uprchlicím, mimo to ještě pracuje na základní škole v Praze 10 jako asistentka pedagoga. Dokáže se uživit sama bez dávek.

Její syn pracuje v neziskové organizaci a studuje politologii a mezinárodní vztahy na Univerzitě Karlově. Jeho otec zůstal na Ukrajině, bratr bojuje na východní frontě. Účastnil se například bojů u Bachmutu.

Tři čtvrtiny ukrajinských uprchlíků v Česku pracují

V Česku si našlo práci už 72 procent uprchlíků z Ukrajiny. „Veliká většina uprchlíků se zapojila do pracovního trhu, jsme velmi vepředu v porovnání se zahraničím. U nás totiž pracují tři čtvrtiny těch, kteří mohou, v tuto chvíli je to 113 tisíc uprchlíků,“ poukázala na vysokou zaměstnanost i analytička ministerstva práce a sociálních věcí Magdaléna Klimešová.

Počet Ukrajinců, kteří od státu pobírají humanitární dávku, tak setrvale klesá. Teď už o ni žádají zpravidla jen matky s malými dětmi, které nemohou pracovat, a příspěvek dosahuje maximálně 4860 korun na osobu. „Od začátku ruské invaze je tady třikrát míň příjemců humanitární dávky,“ dodává vedoucí programu uprchlíků Člověka v tísni Zuzana Ramajzlová.

Uprchlíci z Ukrajiny tak díky tomu do státního rozpočtu přispívají více, než kolik dá stát jim. „Je to nejen proto, že Ukrajinci pracují a odvádí pojistné na sociální a zdravotní, ale souvisí to i s tím, že tady spotřebovávají, platí si nájmy (..) a mají klasickou spotřebu,“ doplňuje Klimešová.

Stát na podpoře pro 340 tisíc běženců z Ukrajiny zatím vyplatil tři a půl miliardy korun. Ukrajinci naopak do státní kasy přispěli sumou 6,4 miliardy korun, tedy téměř dvojnásobkem.

Vítaná pracovní síla

„Už v tuto chvíli se dá říci, že Česká republika, česká ekonomika, na přítomnosti ukrajinských uprchlíků více vydělává, než kolik je stojí. Kromě toho, že pomáháme lidem v nouzi, tak je to pro naši zemi i ekonomicky výhodné,“ upozorňuje viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.

Většina Čechů si i přesto myslí, že Česko přijalo více uprchlíků, než mělo. Na sociálních sítích kolují dezinformace, že Ukrajinci od státu dostávají více než Češi. To vyvrací Klimešová. „Čeští občané mohou čerpat mnohem více dávek než ukrajinské domácnosti,“ zdůrazňuje.

Firmy navíc dlouhodobě upozorňují, že jim chybí zaměstnanci. „České republice chybí na trhu práce minimálně tři sta tisíc lidí, takže to znamená, že jakákoliv pracovní síla je vítaná, včetně ukrajinských zaměstnanců. Naše firmy je využívají velmi intenzivně a jsou s nimi velmi spokojené,“ konstatuje Špicar.

Ekonom CERGE-EI a člen poradního týmu ministerstva práce Filip Pertold vyvrací i tvrzení, že ukrajinští uprchlíci berou Čechům práci. „Ukrajinští uprchlíci do značné míry zaplňují nízkokvalifikované práce. I podle statistik nezaměstnanosti to rozhodně nevypadá, že by nám brali práci,“ říká.

Za 150 na hodinu a pod svou kvalifikaci

Asi dvě třetiny uprchlic tak ale pracují pod svou kvalifikaci a maximálně za 150 korun na hodinu. Pertold upozorňuje, že je to nevýhodné i pro český trh. „Nedostáváme z nich tolik, kolik bychom mohli, protože kdyby pracovali na své kvalifikaci, tak jednak dostanou více peněz, ale i česká ekonomika z toho bude více benefitovat,“ poznamenává.

Překážkou zatím zůstává to, že si v Česku nemohou jednoduše svou kvalifikaci certifikovat, tedy nechat uznat. „Na to jsou poměrně složité postupy. Už ale vidíme první vlaštovky na trhu, vidíme zubaře, doktory,“ popisuje generální ředitelka personální agentury Manpower Group Jaroslava Rezlerová.

K profesi by se ráda vrátila i právnička Olena z Kyjeva, která si uvědomuje, co pro to musí udělat. „Když budu mluvit lépe česky, bude to lepší,“ říká.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vláda žádá o vyloučení soudce Šámala z rozhodování o prezidentově kompetenční žalobě

Vláda navrhne Ústavnímu soudu (ÚS), aby zamítl nebo odmítl kompetenční žalobu prezidenta Petra Pavla, uvedl ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Zároveň zmínil, že vláda požaduje, aby byl z dalšího rozhodování ve věci vyloučený soudce zpravodaj Pavel Šámal. Podle Tejce při vydání předběžného opatření bezprecedentně projevil soudní aktivismus a zasáhl do ústavního postavení vlády.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Vláda podpořila navýšení penzí podle věku a zákaz mobilů ve školách

Lidem by mohl od jejich osmdesáti let od příštího roku každých pět let vzrůst důchod o 500 korun. Dosavadní přidání podle věku by se tak rozšířilo. Polepšili by si senioři a seniorky, jimž bude 80, 90 a 95 let. Penze by se od roku 2028 zas mohla zvedat za práci v důchodovém věku. Důchodovou novelu schválila v pondělí vláda a na síti X to oznámil ministr práce Aleš Juchelka (ANO). Zákon dostane k projednání sněmovna. Premiér Andrej Babiš (ANO) také oznámil, že vláda podpořila zákaz mobilů ve školách.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Rolnický fond podal žaloby na 28 firem Agrofertu, chce vrátit dotace

Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF) podal žaloby na 28 dceřiných firem z holdingu Agrofert. Důvodem je údajné porušení zákona o střetu zájmů v letech 2017 až 2021, kdy byl Andrej Babiš (ANO) jako vlastník Agrofertu poprvé premiérem. Fond chce vrátit podporu v souhrnné výši 22 milionů korun. Dceřiné firmy peníze dobrovolně nevrátily, fond proto podal žaloby. Fond o tom informoval na svém webu. Mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský sdělil, že jsou přesvědčení, že postupovali v souladu se zákonem.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Sovy hynou v trubkách i nádržích. Ornitologové varují před technickými pastmi

Kostry sedmi sov pálených našli ornitologové ve svisle postavených trubkách v zemědělské usedlosti na Mostecku. Upozorňují, že podobné technické pasti každoročně usmrtí řadu ptáků i dalších živočichů. Nebezpečné jsou také odkryté nádrže, sudy, okapy nebo šachty.
před 8 hhodinami

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
před 13 hhodinami

Muž, který se pokusil o sebevraždu po střelbě v Praze 10, zemřel

Muž, který se podle policie pokusil o sebevraždu po střelbě v Herbenově ulici v Praze 10 z minulého týdne, zemřel. České televizi to sdělil mluvčí pražských policistů Jan Rybanský. Na místě byla tehdy nalezena také zavražděná žena.
před 16 hhodinami

VideoZubní pohotovosti část měst dotuje, půl roku platí nová pravidla

Před půl rokem se lékařské pohotovosti v Česku začaly řídit novými pravidly. Organizaci jejich práce převzaly zdravotní pojišťovny. U těch zubních musí zajistit o víkendech a svátcích péči nejméně po čtyři hodiny. Ve větších městech pak fungují centrální pohotovosti, v řadě regionů se ale služby mezi stomatology střídají. V tuzemsku existuje 37 centrálních zubních pohotovostí, někde je doplňují ještě takzvané rotující, v nichž se střídá několik ordinací. Pacienti si proto musí zjistit, kdo a kde zrovna slouží. Pro děti fungují tyto akutní služby od ledna povinně ve všech nemocnicích, které mají lůžkovou pediatrii. Pohotovosti pro dospělé pak většinou fungují při urgentních příjmech. Někde ale zůstaly v provozu i mimo nemocnice. Část měst jejich provoz dotuje, díky tomu mívají i delší ordinační hodiny.
před 19 hhodinami

VideoPřetížené kamiony ničí silnice, ministerstvo preferuje častější kontroly

Horko se na stavu silnic podepisuje podobně negativně jako zima – zejména když na měkký asfalt vjede přetížený kamion. Podle kontrolorů je nad limitem šest z deseti zastavených nákladních aut. Kromě poškození vozovek to znamená i vyšší riziko nehod. Maximální povolená hmotnost soupravy je nyní v tuzemsku 48 tun, tedy o osm více než v okolních státech. Někteří opoziční politici by to chtěli změnit. Ministerstvo dopravy ale zatím plánuje jen častější kontroly.
před 20 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.