Ukrajinští uprchlíci do státní kasy přispějí víc, než kolik z ní dostanou

Nahrávám video
168 hodin: Zlatý ukrajinský ručičky
Zdroj: ČT24

Stát na odvodech z práce ukrajinských uprchlíků inkasuje více, než kolik jim vyplácí. Podle údajů ministerstva práce stát na válečných běžencích, kteří si v Česku našli práci, vydělal jen za první tři měsíce tři miliardy korun – a to i přes to, že pracují pod svou kvalifikaci a za malé ohodnocení. Téma pro pořad 168 hodin zpracoval Jaroslav Hroch.

Olena Senčhuk se svým synem Arťomem do Prahy utekla z Kyjeva v březnu 2022. Na Ukrajině pracovala jako právnička a advokátka na ministerstvu spravedlnosti. Teď dává právní rady ukrajinským uprchlicím, mimo to ještě pracuje na základní škole v Praze 10 jako asistentka pedagoga. Dokáže se uživit sama bez dávek.

Její syn pracuje v neziskové organizaci a studuje politologii a mezinárodní vztahy na Univerzitě Karlově. Jeho otec zůstal na Ukrajině, bratr bojuje na východní frontě. Účastnil se například bojů u Bachmutu.

Tři čtvrtiny ukrajinských uprchlíků v Česku pracují

V Česku si našlo práci už 72 procent uprchlíků z Ukrajiny. „Veliká většina uprchlíků se zapojila do pracovního trhu, jsme velmi vepředu v porovnání se zahraničím. U nás totiž pracují tři čtvrtiny těch, kteří mohou, v tuto chvíli je to 113 tisíc uprchlíků,“ poukázala na vysokou zaměstnanost i analytička ministerstva práce a sociálních věcí Magdaléna Klimešová.

Počet Ukrajinců, kteří od státu pobírají humanitární dávku, tak setrvale klesá. Teď už o ni žádají zpravidla jen matky s malými dětmi, které nemohou pracovat, a příspěvek dosahuje maximálně 4860 korun na osobu. „Od začátku ruské invaze je tady třikrát míň příjemců humanitární dávky,“ dodává vedoucí programu uprchlíků Člověka v tísni Zuzana Ramajzlová.

Uprchlíci z Ukrajiny tak díky tomu do státního rozpočtu přispívají více, než kolik dá stát jim. „Je to nejen proto, že Ukrajinci pracují a odvádí pojistné na sociální a zdravotní, ale souvisí to i s tím, že tady spotřebovávají, platí si nájmy (..) a mají klasickou spotřebu,“ doplňuje Klimešová.

Stát na podpoře pro 340 tisíc běženců z Ukrajiny zatím vyplatil tři a půl miliardy korun. Ukrajinci naopak do státní kasy přispěli sumou 6,4 miliardy korun, tedy téměř dvojnásobkem.

Vítaná pracovní síla

„Už v tuto chvíli se dá říci, že Česká republika, česká ekonomika, na přítomnosti ukrajinských uprchlíků více vydělává, než kolik je stojí. Kromě toho, že pomáháme lidem v nouzi, tak je to pro naši zemi i ekonomicky výhodné,“ upozorňuje viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.

Většina Čechů si i přesto myslí, že Česko přijalo více uprchlíků, než mělo. Na sociálních sítích kolují dezinformace, že Ukrajinci od státu dostávají více než Češi. To vyvrací Klimešová. „Čeští občané mohou čerpat mnohem více dávek než ukrajinské domácnosti,“ zdůrazňuje.

Firmy navíc dlouhodobě upozorňují, že jim chybí zaměstnanci. „České republice chybí na trhu práce minimálně tři sta tisíc lidí, takže to znamená, že jakákoliv pracovní síla je vítaná, včetně ukrajinských zaměstnanců. Naše firmy je využívají velmi intenzivně a jsou s nimi velmi spokojené,“ konstatuje Špicar.

Ekonom CERGE-EI a člen poradního týmu ministerstva práce Filip Pertold vyvrací i tvrzení, že ukrajinští uprchlíci berou Čechům práci. „Ukrajinští uprchlíci do značné míry zaplňují nízkokvalifikované práce. I podle statistik nezaměstnanosti to rozhodně nevypadá, že by nám brali práci,“ říká.

Za 150 na hodinu a pod svou kvalifikaci

Asi dvě třetiny uprchlic tak ale pracují pod svou kvalifikaci a maximálně za 150 korun na hodinu. Pertold upozorňuje, že je to nevýhodné i pro český trh. „Nedostáváme z nich tolik, kolik bychom mohli, protože kdyby pracovali na své kvalifikaci, tak jednak dostanou více peněz, ale i česká ekonomika z toho bude více benefitovat,“ poznamenává.

Překážkou zatím zůstává to, že si v Česku nemohou jednoduše svou kvalifikaci certifikovat, tedy nechat uznat. „Na to jsou poměrně složité postupy. Už ale vidíme první vlaštovky na trhu, vidíme zubaře, doktory,“ popisuje generální ředitelka personální agentury Manpower Group Jaroslava Rezlerová.

K profesi by se ráda vrátila i právnička Olena z Kyjeva, která si uvědomuje, co pro to musí udělat. „Když budu mluvit lépe česky, bude to lepší,“ říká.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Teplárna Kladno vyzvala energetický úřad, aby vybral nového dodavatele tepla

Teplárna Kladno vyzvala Energetický regulační úřad (ERÚ), aby od dubna vybral nového dodavatele tepla pro město. Může, ale nemusí využít technologie teplárny. Ta ale po 31. březnu nemůže dál vyrábět a dodávat teplo kvůli ekonomické neudržitelnosti, řekla v pátek mluvčí Sev.en Česká energie Eva Maříková. Ze zákona by ale nemělo nastat přerušení dodávek tepla bez náhrady. ERÚ podle svého mluvčího Michala Keborta už situaci řeší. Teplárna Kladno patří do skupiny Sev.en Pavla Tykače.
14:02Aktualizovánopřed 48 mminutami

Policistovi za postřelení muže, který později zemřel, hrozí 16 let vězení

Obvinění z těžkého ublížení na zdraví s následkem smrti čelí policista, který podle Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) loni v srpnu postřelil v pražských Ďáblicích muže, jenž na ulici napadl manželku, kterou se snažil odtáhnout do bytu, a následně se v bytě sám zabarikádoval. Muž poté zemřel v nemocnici. O obvinění policisty, kterému v případě odsouzení hrozí až 16 let vězení, informovaly Novinky.cz. Podle webu obviněný zůstává ve službě u pražské policie, působí ale beze zbraně.
před 1 hhodinou

Každý potřebuje vzhlížet k něčemu nad sebou, říká nově jmenovaný arcibiskup

Nově jmenovaný arcibiskup pražský Stanislav Přibyl v Událostech, komentářích řekl, že vnímá nespokojenost ve společnosti. „Myslím, že to je tím, že se potřebujeme vztahovat k nějakému ideálu a ty ideály zklamávají,“ sdělil a dodal, že to mohou být i politické ideály. Lidé podle něj očekávají něco jiného, než jim realita může dát. „Já jako křesťan poznávám, že ideál je v Bohu (…). A myslím si, že každý člověk potřebuje vzhlížet k něčemu nad sebou. A to něco nad námi, pokud to není něco dokonalého nebo někdo dokonalý, nás zklamává. Tam někde jsou počátky frustrace, protože jinak si to nedovedu vysvětlit, když se máme dobře,“ dodal. Přibyl, který se stane nejmladším pražským arcibiskupem od první světové války, hovořil v pořadu moderovaném Lukášem Dolanským například také o sexuálním zneužívání v církvi či o sociálních sítích.
před 3 hhodinami

Evropě chybí nová dimenze konkurenceschopnosti, míní Síkela

Eurokomisař pro mezinárodní partnerství Jozef Síkela (STAN) ve čtvrtečním Interview ČT24 poznamenal, že s konkurenceschopností Evropy to z hlediska tradičního pojetí „vůbec není tak zlé“. Připustil ovšem, že Evropě chybí nová dimenze konkurenceschopnosti, která se přelévá do otázek bezpečnosti, nezávislosti a samostatnosti. Pro budoucí růst Evropské unie jsou podle něho zásadní dohody s jihoamerickým blokem Mercosur a Indií. Pořad moderovala Barbora Kroužková.
před 3 hhodinami

Stavebnictví i průmysl po předchozích poklesech loni rostly

Stavebnictví v Česku loni meziročně vzrostlo o 9,3 procenta po poklesu o 1,4 procenta v roce 2024, vyplývá z informací Českého statistického úřadu (ČSÚ). K vývoji přispělo pozemní i inženýrské stavitelství. Po útlumu v předchozích dvou letech se loni dařilo i průmyslové výrobě, byla meziročně větší o 1,5 procenta. Přebytek zahraničního obchodu loni činil 216,5 miliardy korun, oproti předchozímu roku se o čtyři miliardy snížil. Vývoz podle statistiků rostl o 2,6 procenta, dovoz pak o 2,8 procenta.
09:27Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Líčení v kauze dezinfekce fotbalových stadionů může začít, rozhodl ÚS

Obvodní soud pro Prahu 6 bude moci začít projednávat kauzu dezinfekce fotbalových stadionů, ve které čelí obžalobě z podvodu a praní špinavých peněz i bývalý místopředseda Fotbalové asociace ČR (FAČR) Roman Berbr či fotbalová FK Příbram. Ústavní soud (ÚS) odmítl návrh na zrušení přechodného ustanovení v novele zákona o soudech a soudcích týkající se přísedících, kterou mu kvůli pochybám o oprávněnosti případ projednávat zaslal trestní senát, sdělila mluvčí obvodního soudu Zuzana Barochová.
před 4 hhodinami

Česko sníží na třetinu výdaje na humanitární pomoc v zahraničí, píše Právo

Ministerstvo zahraničí letos výrazně sníží výdaje na humanitární pomoc, kterou Česko posílá do zahraničí. Minulá vláda Petra Fialy (ODS) počítala s částkou 165 milionů korun, nynější kabinet Andreje Babiše (ANO) má podle návrhu rozpočtu na tyto účely milionů padesát. Podle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) jsou důvodem úspory, opozice rozhodnutí kritizuje, napsal v pátek deník Právo.
před 4 hhodinami

Jurečka hájí přínos ukrajinských pracovníků. Bartůšek upozornila na „jednu stranu mince“

V Česku pracuje 280 tisíc lidí z Ukrajiny, kteří mají statut dočasné ochrany, podotkl exministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), který míní, že se Česku „jednoznačně“ vyplatí tato pracovní síla. Poukázal mimo jiné na dopad na veřejné rozpočty. To, že premiér Andrej Babiš (ANO) zpochybňuje tyto počty, označil Jurečka za „srabáctví“. Přínos Ukrajinců do státního rozpočtu a jejich zisk z něj je „jedna strana mince“, reagovala europoslankyně Nikola Bartůšek (Přísaha). Poukázala třeba na výdaje na školství a s tím související naplněné kapacity škol. Zmínila i problematiku dostupnosti bydlení. Tvrdí, že čísla jsou často nepřesná. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 5 hhodinami
Načítání...