V České republice je přes 384 tisíc ukrajinských uprchlíků, v přepočtu na obyvatele nejvíc z celé Evropské unie. Zhruba 100 tisíc jsou děti od narození do 18 let, mezi dospělými převládají ženy. Podle novinářky Silvie Lauder řada lidí brala pobyt jako dočasný, což má dopady na integraci. Podle vládní zmocněnkyně pro lidská práva Kláry Šimáčkové Laurenčíkové se v řadě aspektů podařilo uprchlickou vlnu zvládnout, nevznikly například segregované školy. Zaznělo to v pořadu 90' ČT24.
Uprchlická vlna nasvítila některé problémy, kterým česká společnost čelí, zaznělo v debatě o příchozích z Ukrajiny
90′ ČT24: Dva roky od ruské invaze – jak se daří Ukrajincům v Česku? (zdroj: ČT24)
Podle novinářky z Respektu Silvie Lauder je přijetí uprchlíků ukázkou vzedmutí občanské společnosti, kdy spousta lidí otevřela svoje domovy, konec je ale podle ní k velké hořkosti samotných uprchlíků v nedohlednu. „Jejich příběh neskončil a jejich integrace také neskončila,“ říká s tím, že dvě třetiny uprchlíků žijí pod hranicí příjmové chudoby.
Vládní zmocněnkyně Klára Šimáčková Laurenčíková podotýká, že se řada aspektů integrace uprchlíků podařila. Nevznikly například žádné segregované školy. Další úkoly ale podle ní zůstávají.
„Důležitým úkolem je další podpora jazykového vzdělávání, aby se co nejvíc lidí naučilo dobře česky a mohli své uplatnění najít v lépe kvalifikovaných a lépe placených profesích,“ přibližuje. Zmocněnkyně je také přesvědčena, že větší část české společnosti je solidární, vidíme však podle ní nárůst předsudečného násilí. Uprchlíci jsou prý také terčem dezinformací.
Různé generace to prý vidí jinak
Podle Lauder velká řada uprchlíků brala nejprve pobyt v Česku za dočasný, což má dopady na to, jak se do společnosti integrují – nechtějí se učit česky, pracují pod svou kvalifikací. „To všechno může jejich situaci poměrně výrazně komplikovat,“ myslí si. Situace podle ní začíná být hybridní, kdy třeba část uprchlíků jezdí na omezenou dobu nazpátek na Ukrajinu, což pak může působit, že se jim „nic neděje“. Jedou prý například navštívit rodinu do místa, kde sami nemají už možnost žít normální život.
Začíná se ale prý objevovat i rozdílný generační náhled. Starší generace je podle Lauder více upnuta k návratu, děti a teenageři se ale velmi rychle naučili česky a našli si kamarády. Někde tak prý začíná panovat pocit, že se rodiny rozpadnou. I Šimáčková Laurenčíková potvrzuje, že dochází k nárůstu lidí, kteří v Česku plánují život a rádi by v něm zůstali. Připravuje se také legislativa pro ty, kteří jsou nyní držiteli dočasné ochrany a budou chtít zůstat trvale.
Podle Lauder mají někteří lidé pocit, že se Ukrajincům dostává pomoci, již oni nedostávají, například ženy s malými dětmi ale prý naráží na stejné problémy jako Češky. Například na trhu práce nebo v oblasti předškolní péče. „Ve chvíli, kdy přijde obrovské množství lidí, některé dlouhodobé problémy České republiky se nám jakousi lupou nasvítí. (...) Na některých systémových změnách musíme pracovat ještě usilovněji a rychleji,“ doplnila to vládní zmocněnkyně.