Přes 40 tisíc uprchlíků žije dva roky po začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu na území Jihomoravského kraje se statutem dočasné ochrany. Ve Zlínském kraji je to podle údajů ministerstva vnitra zhruba jedenáct a půl tisíce lidí. Větší část příchozích, kteří v obou krajích zůstali, tvoří ženy a děti. Právě ty si musely ve školách zvykat na nové kamarády a neznámý jazyk.
Před dvěma lety Žeňa do školy v Česku nechtěl, teď už ukrajinský hoch zvládá češtinu bez problémů
Události v regionech: Děti z Ukrajiny studují na českých školách, některé zápasí s jazykem (zdroj: ČT24)
Žeňa Šorokov právě tento pátek slaví osmé narozeniny. V Česku před dvěma roky zahájil školní docházku. Do Otrokovic ho válka vyhnala ještě jako předškoláka. Tehdy se na další vzdělávání moc netěšil. „Ne. Moc ne. Moc nechci,“ řekl tenkrát štábu.
Nyní je všechno jinak – malý Jevgenij už nyní zvládá konverzaci nejen v rodné ukrajinštině, ale bez problémů i česky. Ve třídě je to podle jeho slov „dobré“ a nejlepší je prý matematika. „Zvládá češtinu, je začleněný do kolektivu. Jsme na dobré cestě. U těch malých je to jednodušší, protože jsou kromě školy ještě přes den ve družině, takže jsou v kontaktu s češtinou pořád,“ popisuje ředitelka otrokovické ZŠ Mánesova Marcela Javoříková.
Zatímco mladším dětem se v češtině většinou daří dělat pokroky rychle, některé starší s ní pořád bojují. Ilja Borzenko, původem z Doněcku, studuje střední školu se zaměřením na gastronomii v Brně. Na vysoké škole se ale chce vydat jiným směrem a jazyk je pro něj limitující.
Strach z maturity
„Teď se rozmýšlím mezi Janáčkovou akademií, obor herectví nebo režie, a Masarykovou univerzitou – ukrajinistikou nebo japanistikou. Bojím se maturity, která mě čeká. Musím se ještě pořád učit češtinu, číst české knížky,“ popisuje.
Ukrajinců v Iljově, tedy středoškolském věku, se ke studiu v tomto školním roce na jižní Moravě zapsalo přes 500, ve Zlínském kraji 231. Na základních školách se v Jihomoravském kraji učí skoro tři a půl tisíce ukrajinských žáků, ve Zlínském kraji je jich zhruba o dva tisíce méně.
„Český stát podporuje jazykovou přípravu a posilujeme také odbornou kapacitu učitelů. Ministerstvo dál podporuje ukrajinské asistenty pedagoga, kteří by měli usnadňovat integraci dětí,“ ujišťuje šéf resortu školství Mikuláš Bek (STAN).
Lepšímu začlenění ukrajinských dětí do českých kolektivů má pomoct i postupné rozpouštění čistě ukrajinských tříd – třeba v Brně na ZŠ Jana Amose Komenského v Husovicích mají stále ještě tři takové. Od příštího školního roku už ale existovat nebudou – děti se buď začlení do českých tříd přímo tam, nebo na jiných brněnských školách.