Osoblaha se osvobození dočkala brzy, prošla ale peklem

Zatímco většina obcí dnešního Česka se osvobození od německé okupace dočkala až na přelomu dubna a května, obyvatelé Osoblažska už v březnu. Osvobození Rudou armádou zahrnovalo ničivé bombardování, které Osoblahu téměř srovnalo se zemí. Sovětští vojáci drancovali a znásilňovali.

Podle osoblažské kroniky už 18. března pronikl do města mladý ruský telegrafista, stejný den ruské bombardéry zahájily nálety na město. Boj začal 19. března, o dva dny později Rusové pronikli do osoblažských ulic, ale byli zatlačeni.

Kousek nynějšího Česka Němci urputně bránili, definitivně Rusové obec obsadili až po útoku následujícího dne 22. března. „I když byl tehdejší Hotzenplotz (Osoblaha) osvobozený 22. března, příliš velkou radost místní neměli. V bojích bylo totiž zničeno či poškozeno až devadesát procent všech domů. Historické centrum města zmizelo a původní zástavbu nahradily panelové domy,“ přiblížil ředitel osoblažského muzea Marian Hrabovský.

Bombardování, drancování, znásilňování

Boje o Osoblahu, tehdejší Hotzenplotz, byly součástí Hornoslezské operace, kterou zahájily 15. března 1945 jednotky 1. ukrajinského frontu pod vedením maršála SSSR Ivana Stěpanoviče Koněva. „Samotné boje o Osoblahu začaly z 18. na 19. března. Tehdy německá obrana odrazila první sovětské hlídky, vzplály první domy,“ popsal Hrabovský.

V pondělí 19. března pak zahájily sovětské jednotky útok, který trval čtyři dny. Během té doby fronta městem prošla hned několikrát. Podle dostupných zdrojů se vojáci pokusili nejméně dvakrát dobýt město přímým útokem a nejméně dvakrát byla Osoblaha vystavena ničivému bombardování.

Osoblaha (něm. Hotzenplotz) před rokem 1945
Zdroj: ČT24/Archiv obce Osoblahy/Dalibor Škopán

„Město bylo trvale bombardováno sovětským letectvem i dělostřelectvem, jehož součástí byly i raketomety Kaťuša," dodal Hrabovský. V bojích podle něj padlo asi osm set sovětských vojáků a odhadem kolem stovky Němců. Pohřbení sovětští vojáci byli v květnu 1945 exhumováni a znovu pohřbeni na sovětském vojenském hřbitově v Bruntále.

„V deníku Josefa Scharberta, který přišel na Osoblažsko v roce 1944 a zaznamenával události z března 1945, bylo napsáno, že ruští vojáci drancovali byty, znásilňovali ženy a dívky všeho věku, shromažďovali zemědělské stroje i zvířectvo,“ nastínil Hrabovský. Zdraví muži podle něj museli pomáhat při nakládání kořisti a ostatní byli vyhnáni z obce.

„Několik mužů bylo zabito nebo odvlečeno do zajetí. Toto tvrzení je podloženo dalším zdrojem. Obyvatelka tehdejších Německých Pavlovic Gerta Müllerová ve svém deníku uvádí, že byla devatenáctkrát během týdenního pobytu ruské armády znásilněna,“ řekl.

Německé obyvatelstvo bylo odsunuto

Podle některých odhadů v Osoblaze před válkou žilo až tři a půl tisíce lidí. Dnes to je necelá třetina. Až na výjimky byli všichni Němci a většina musela domovy opustit. Z původních obyvatel zůstalo jen několik desítek. Pamětníci dnes už nežijí.

„Současné obyvatelstvo tvoří téměř ze sta procent dosídlenci z poválečného období a období války je pro ně již vzdálenou a uzavřenou kapitolou. Vznikají však nové vazby a kořeny k místu, které od třináctého století bylo německou oblastí. Několik potomků starousedlíků udržuje povědomí o nelehké době 40. a 50. let v Osoblaze," konstatoval Hrabovský.

Také současné vedení obce se podle ředitele muzea snaží zachovat vzpomínku na přerod prosperujícího německého města na obec s nelehkou poválečnou a socialistickou historií. Osmdesát let staré události z konce března roku 1945 si letos vedení obce připomene dvakrát.

V den výročí osvobození to bude pietním aktem u památníku nedaleko centra obce. Další vzpomínková akce se chystá na 19. července. „Chceme připomenout boje. Připravujeme ukázku bitvy o místní nádraží. Půjde o přepadení parního vlaku a odjezd německé armády. Vycházíme z toho, že takto se události mohly stát," řekl místostarosta obce Martin Kocián (Nový impuls 2022).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Zajištění či demolice poškozených domů stojí obce miliony

V Hůrách u Českých Budějovic ležících nedaleko města Rudolfov se zřítila část domu do silnice. Hrozí navíc i další problémy. Majitel totiž se stavebním úřadem nekomunikuje. Podobné potíže řešila nebo se s nimi stále potýká zhruba polovina měst a obcí v Česku. Radnice tak přicházejí o statisíce až miliony korun za zajištění či demolice, které platí samy.
před 14 hhodinami

Příběh malé Madlen inspiruje stovky lidí k darování kostní dřeně

Příběh ani ne dvouleté Madlen, která trpí vážnou poruchou krvetvorby, zvyšuje zájem o registraci mezi potenciální dárce kostní dřeně. Jen v sobotu dorazily do pražského IKEMu čtyři stovky lidí, v Teplicích se přidala stovka a ve Vyškově stejný počet vojáků. Dárce potřebuje aktuálně více než sto pacientů v tuzemsku, Český registr dárců krvetvorných buněk nabízí termíny pro zapsání i v dalších městech. Na řadě jsou Bohumín, Jihlava či Olomouc.
22. 3. 2025

Na Prostějovsku hořela pila, škody se odhadují na desítky milionů

Ve Ptení na Prostějovsku zasáhl požár v sobotu před polednem halu pily. Vyhlášen byl druhý stupeň požárního poplachu. S ohněm na místě bojovalo deset jednotek hasičů, nikdo nebyl zraněn. Příčinu požáru odborníci zjišťují. Hlavní výroba pily Javořice, která patří mezi největší dřevozpracující podniky v Česku, zasažena nebyla.
22. 3. 2025

O problémech kolem stomatologické péče diskutovali hosté pořadu Zkraje

Statisíce Čechů nemají zubaře, stálého nemá pětina lidí. Podle stomatologické komory je ale dentistů dostatek. V čem je tedy problém? Jak ho vyřešit? A proč má drtivou většinu zubních kazů jen pět procent nejchudších obyvatel? Na tyto i další otázky hledali odpovědi hosté pořadu Zkraje, kterými byli starosta Písku Michal Čapek (ANO), člen předsednictva České stomatologické komory Libor Zdařil, komentátor serveru Seznam Zprávy Martin Čaban, místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová (KDU-ČSL), poslanec Jan Síla (SPD) a Adam Ander z odboru dohledu nad zdravotním pojištěním ministerstva zdravotnictví.
22. 3. 2025

Hodnoty benzenu v jezeře v Hustopečích klesly, oznámili rybáři

Hodnoty benzenu v jezeře v Hustopečích nad Bečvou, jen několik desítek metrů vzdáleného od místa únorové havárie cisteren s toxickou látkou, podle posledních výsledků měření výrazně klesly, uvedli rybáři. Projevovat se podle nich již mohou opatření v podobě stavby larsenových zábran. Ty jsou hloubeny v prostoru mezi kolejištěm a jezerem až do sedmi metrů, instalují se v délce 210 metrů a mají zamezit mísení vod.
22. 3. 2025

PID plánuje úpravy navigačního systému. Vymění například kritizované „čočky“

Špatná čitelnost, chybějící informace nebo překlad do angličtiny. I kvůli těmto připomínkám Pražská integrovaná doprava (PID) postupně mění podobu infotabulí v hromadné dopravě. Práce na takzvaných jezevčících – grafikách zobrazujících schéma pražského metra – nedávno skončila. V testovací fázi jsou ale pořád například „čočky“ na zastávkách, kde jsou uvedena čísla spojů. Tento víkend je PID plánuje vyměnit na základě zpětné vazby od cestujících. Projekt Čitelná Praha by měl být hotový nejpozději do roku 2030.
22. 3. 2025

Osoblaha se osvobození dočkala brzy, prošla ale peklem

Zatímco většina obcí dnešního Česka se osvobození od německé okupace dočkala až na přelomu dubna a května, obyvatelé Osoblažska už v březnu. Osvobození Rudou armádou zahrnovalo ničivé bombardování, které Osoblahu téměř srovnalo se zemí. Sovětští vojáci drancovali a znásilňovali.
22. 3. 2025

Viktorčin splav v Babiččině údolí poničila velká voda. Mlýn a mandl stojí

Podzimní povodňová vlna poškodila Viktorčin splav v Babiččině údolí na Náchodsku. Kvůli tomu teď na řece Úpě není nad jezem dostatečná výška hladiny, aby se odsud dostala náhonem voda k mlýnu a vodnímu mandlu. Objekty jsou součástí národní kulturní památky, během letní sezony na místo míří desetitisíce návštěvníků.
22. 3. 2025
Načítání...