Osoblaha se osvobození dočkala brzy, prošla ale peklem

Zatímco většina obcí dnešního Česka se osvobození od německé okupace dočkala až na přelomu dubna a května, obyvatelé Osoblažska už v březnu. Osvobození Rudou armádou zahrnovalo ničivé bombardování, které Osoblahu téměř srovnalo se zemí. Sovětští vojáci drancovali a znásilňovali.

Podle osoblažské kroniky už 18. března pronikl do města mladý ruský telegrafista, stejný den ruské bombardéry zahájily nálety na město. Boj začal 19. března, o dva dny později Rusové pronikli do osoblažských ulic, ale byli zatlačeni.

Kousek nynějšího Česka Němci urputně bránili, definitivně Rusové obec obsadili až po útoku následujícího dne 22. března. „I když byl tehdejší Hotzenplotz (Osoblaha) osvobozený 22. března, příliš velkou radost místní neměli. V bojích bylo totiž zničeno či poškozeno až devadesát procent všech domů. Historické centrum města zmizelo a původní zástavbu nahradily panelové domy,“ přiblížil ředitel osoblažského muzea Marian Hrabovský.

Bombardování, drancování, znásilňování

Boje o Osoblahu, tehdejší Hotzenplotz, byly součástí Hornoslezské operace, kterou zahájily 15. března 1945 jednotky 1. ukrajinského frontu pod vedením maršála SSSR Ivana Stěpanoviče Koněva. „Samotné boje o Osoblahu začaly z 18. na 19. března. Tehdy německá obrana odrazila první sovětské hlídky, vzplály první domy,“ popsal Hrabovský.

V pondělí 19. března pak zahájily sovětské jednotky útok, který trval čtyři dny. Během té doby fronta městem prošla hned několikrát. Podle dostupných zdrojů se vojáci pokusili nejméně dvakrát dobýt město přímým útokem a nejméně dvakrát byla Osoblaha vystavena ničivému bombardování.

Osoblaha (něm. Hotzenplotz) před rokem 1945
Zdroj: ČT24/Archiv obce Osoblahy/Dalibor Škopán

„Město bylo trvale bombardováno sovětským letectvem i dělostřelectvem, jehož součástí byly i raketomety Kaťuša," dodal Hrabovský. V bojích podle něj padlo asi osm set sovětských vojáků a odhadem kolem stovky Němců. Pohřbení sovětští vojáci byli v květnu 1945 exhumováni a znovu pohřbeni na sovětském vojenském hřbitově v Bruntále.

„V deníku Josefa Scharberta, který přišel na Osoblažsko v roce 1944 a zaznamenával události z března 1945, bylo napsáno, že ruští vojáci drancovali byty, znásilňovali ženy a dívky všeho věku, shromažďovali zemědělské stroje i zvířectvo,“ nastínil Hrabovský. Zdraví muži podle něj museli pomáhat při nakládání kořisti a ostatní byli vyhnáni z obce.

„Několik mužů bylo zabito nebo odvlečeno do zajetí. Toto tvrzení je podloženo dalším zdrojem. Obyvatelka tehdejších Německých Pavlovic Gerta Müllerová ve svém deníku uvádí, že byla devatenáctkrát během týdenního pobytu ruské armády znásilněna,“ řekl.

Německé obyvatelstvo bylo odsunuto

Podle některých odhadů v Osoblaze před válkou žilo až tři a půl tisíce lidí. Dnes to je necelá třetina. Až na výjimky byli všichni Němci a většina musela domovy opustit. Z původních obyvatel zůstalo jen několik desítek. Pamětníci dnes už nežijí.

„Současné obyvatelstvo tvoří téměř ze sta procent dosídlenci z poválečného období a období války je pro ně již vzdálenou a uzavřenou kapitolou. Vznikají však nové vazby a kořeny k místu, které od třináctého století bylo německou oblastí. Několik potomků starousedlíků udržuje povědomí o nelehké době 40. a 50. let v Osoblaze," konstatoval Hrabovský.

Také současné vedení obce se podle ředitele muzea snaží zachovat vzpomínku na přerod prosperujícího německého města na obec s nelehkou poválečnou a socialistickou historií. Osmdesát let staré události z konce března roku 1945 si letos vedení obce připomene dvakrát.

V den výročí osvobození to bude pietním aktem u památníku nedaleko centra obce. Další vzpomínková akce se chystá na 19. července. „Chceme připomenout boje. Připravujeme ukázku bitvy o místní nádraží. Půjde o přepadení parního vlaku a odjezd německé armády. Vycházíme z toho, že takto se události mohly stát," řekl místostarosta obce Martin Kocián (Nový impuls 2022).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Dobrovolníci pokračují v záchraně areálu lázní Kyselka

Pokračuje snaha dobrovolníků zachránit zchátralé lázně Kyselka u Karlových Varů. Areál, který se později stal památkou, nechal na konci devatenáctého století vystavět podnikatel Heinrich Mattoni. Právě tamní prameny využívá výrobce minerální vody dodnes. Do věže Mattoniho vily by se za dva roky mohli podívat i návštěvníci. To ale záleží na rychlosti prací placených jen ze sponzorských darů a dotací.
před 18 hhodinami

Bomby zničily babičce v Brně firmu i byt, vzpomíná Feld na druhou světovou válku

Při spojeneckém bombardování Brna v listopadu 1944 zničily bomby velkou část středu Brna. Šest tisíc lidí přišlo o přístřeší, téměř šest set obyvatel zahynulo. Všichni členové rodiny Feldových, kteří se schovali do krytu, přežili, ale babičce Josefa Felda zničily bomby firmu i byt. Jedna z nich byla dokonce časovaná, škodu dokončila o tři dny později. V domě už naštěstí nikdo nebyl.
včera v 13:18

Muži, ženy i děti. V Rovensku pod Troskami vyvraždili před osmdesáti lety 356 lidí

V Rovensku pod Troskami v Českém ráji se před osmdesáti lety, 10. května 1945, odehrál jeden z nejhorších válečných zločinů na severu Čech. Sovětští vojáci s partyzány a některými místními tu u školy zastřelili celkem 365 neozbrojených německých vojáků, civilistů, žen a dětí. Pravděpodobným motivem byla msta.
včera v 07:00

Papež Lev XIV. v minulosti pobýval i v Brně

Nový papež Lev XIV. (vlastním jménem Robert F. Prevost) navštívil Českou republiku v minulosti nejméně desetkrát. K brněnské diecézi má podle tamního biskupa Pavla Konzbula blízko. Konkrétně k augustiniánskému klášteru na Starém Brně, protože je členem řádu. Při výkonu funkce generálního převora řádu v Brně pobýval Prevost jako host někdejšího opata. Provinciál řádu Juan Provecho potvrdil, že se měl původně příští neděli v Praze účastnit biřmování.
včera v 06:00

Vulgarity i kopanec do krku. Policisté se zabývají šikanou na jihu Moravy

Policie se zabývá případy šikany a napadení na Znojemsku. Videa ze dvou incidentů, ke kterým došlo v Miroslavi, kolují na sociálních sítích. Jedná se o konflikty mezi dětmi a mladistvými. Strážci zákona už totožnost účastníků potyček znají.
9. 5. 2025

Partyzánům na Slovensku dělala spojku desetiletá Ernestina Švorcová

Důležitou součástí protifašistického boje v Česku i na Slovensku byl partyzánský odboj. V deseti letech se stala spojkou partyzánů na Slovensku Ernestina Švorcová. Její otec působil v odboji, tři dny před válkou ho zatklo gestapo, domů už se nikdy nevrátil. Válečná veteránka dnes žije v Bechyni.
9. 5. 2025

Děkuji každému, kdo nám vrací trochu našeho domova, řekl Daniel Low-Beer v Brně

Rodinu významných průmyslníků ve vlnařství a cukrovarnictví Löw-Beerů připomíná v brněnské ulici Hlinky a Kalvodově ulici osmnáct kamenů zmizelých. Položení mosazných dlažebních kostek, které nesou jména obětí nacistického režimu, se zúčastnili také potomci rodu. Daniel Low‑Beer poděkoval za navrácení kousku domova a ocenil, že kameny připomínají konkrétní lidi. Představitelé vlády varovali před opakováním chyb z minulosti.
9. 5. 2025

Zlín patří na týden designu

Ve Zlíně se koná týden designu. Mezinárodní festival do 13. května nabízí výstavy, módní přehlídky i workshopy. Akci nazvanou Zlin Design Week pořádá Fakulta multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati.
9. 5. 2025
Načítání...