Zatímco většina obcí dnešního Česka se osvobození od německé okupace dočkala až na přelomu dubna a května, obyvatelé Osoblažska už v březnu. Osvobození Rudou armádou zahrnovalo ničivé bombardování, které Osoblahu téměř srovnalo se zemí. Sovětští vojáci drancovali a znásilňovali.
Podle osoblažské kroniky už 18. března pronikl do města mladý ruský telegrafista, stejný den ruské bombardéry zahájily nálety na město. Boj začal 19. března, o dva dny později Rusové pronikli do osoblažských ulic, ale byli zatlačeni.
Kousek nynějšího Česka Němci urputně bránili, definitivně Rusové obec obsadili až po útoku následujícího dne 22. března. „I když byl tehdejší Hotzenplotz (Osoblaha) osvobozený 22. března, příliš velkou radost místní neměli. V bojích bylo totiž zničeno či poškozeno až devadesát procent všech domů. Historické centrum města zmizelo a původní zástavbu nahradily panelové domy,“ přiblížil ředitel osoblažského muzea Marian Hrabovský.
Bombardování, drancování, znásilňování
Boje o Osoblahu, tehdejší Hotzenplotz, byly součástí Hornoslezské operace, kterou zahájily 15. března 1945 jednotky 1. ukrajinského frontu pod vedením maršála SSSR Ivana Stěpanoviče Koněva. „Samotné boje o Osoblahu začaly z 18. na 19. března. Tehdy německá obrana odrazila první sovětské hlídky, vzplály první domy,“ popsal Hrabovský.
V pondělí 19. března pak zahájily sovětské jednotky útok, který trval čtyři dny. Během té doby fronta městem prošla hned několikrát. Podle dostupných zdrojů se vojáci pokusili nejméně dvakrát dobýt město přímým útokem a nejméně dvakrát byla Osoblaha vystavena ničivému bombardování.
„Město bylo trvale bombardováno sovětským letectvem i dělostřelectvem, jehož součástí byly i raketomety Kaťuša," dodal Hrabovský. V bojích podle něj padlo asi osm set sovětských vojáků a odhadem kolem stovky Němců. Pohřbení sovětští vojáci byli v květnu 1945 exhumováni a znovu pohřbeni na sovětském vojenském hřbitově v Bruntále.
„V deníku Josefa Scharberta, který přišel na Osoblažsko v roce 1944 a zaznamenával události z března 1945, bylo napsáno, že ruští vojáci drancovali byty, znásilňovali ženy a dívky všeho věku, shromažďovali zemědělské stroje i zvířectvo,“ nastínil Hrabovský. Zdraví muži podle něj museli pomáhat při nakládání kořisti a ostatní byli vyhnáni z obce.
„Několik mužů bylo zabito nebo odvlečeno do zajetí. Toto tvrzení je podloženo dalším zdrojem. Obyvatelka tehdejších Německých Pavlovic Gerta Müllerová ve svém deníku uvádí, že byla devatenáctkrát během týdenního pobytu ruské armády znásilněna,“ řekl.
Německé obyvatelstvo bylo odsunuto
Podle některých odhadů v Osoblaze před válkou žilo až tři a půl tisíce lidí. Dnes to je necelá třetina. Až na výjimky byli všichni Němci a většina musela domovy opustit. Z původních obyvatel zůstalo jen několik desítek. Pamětníci dnes už nežijí.
„Současné obyvatelstvo tvoří téměř ze sta procent dosídlenci z poválečného období a období války je pro ně již vzdálenou a uzavřenou kapitolou. Vznikají však nové vazby a kořeny k místu, které od třináctého století bylo německou oblastí. Několik potomků starousedlíků udržuje povědomí o nelehké době 40. a 50. let v Osoblaze," konstatoval Hrabovský.
Také současné vedení obce se podle ředitele muzea snaží zachovat vzpomínku na přerod prosperujícího německého města na obec s nelehkou poválečnou a socialistickou historií. Osmdesát let staré události z konce března roku 1945 si letos vedení obce připomene dvakrát.
V den výročí osvobození to bude pietním aktem u památníku nedaleko centra obce. Další vzpomínková akce se chystá na 19. července. „Chceme připomenout boje. Připravujeme ukázku bitvy o místní nádraží. Půjde o přepadení parního vlaku a odjezd německé armády. Vycházíme z toho, že takto se události mohly stát," řekl místostarosta obce Martin Kocián (Nový impuls 2022).
