Ivan Stěpanovič Koněv

Prázdné místo pražského náměstí Interbrigády, kde stála socha sovětského maršála Ivana Koněva, by mohl do dvou let nahradit nový památník Pražského povstání. Návrhy, které uspěly v soutěži včetně toho vítězného, jsou k vidění na radnici Prahy 6. Socha maršála Koněva byla odstraněna v roce 2020 a odvezena do depozitáře v Měšicích. Vrátit by se mohla během příštího roku do domu Pážat na Hradčanech, kde se má otevřít Muzeum paměti XX. století.

Snahy o přepisování historie v Rusku od začátku plnohodnotné války proti Ukrajině ještě zesílily. Od září se ve školách přednáší dějepis podle nové učebnice, která líčí události z pohledu Kremlu a nacionalistických kruhů. Třeba sovětského diktátora Stalina popisují hlavně jako vítěze druhé světové války, a ne jako masového vraha. Režim se ale snaží upravovat historii už dlouhá léta. Týká se to třeba popraviště v karelském Sandarmohu, kde Sověti zavraždili sedm a půl tisíce lidí včetně několika Čechů.

V Praze 3 začala výměna uličních nápisů v Hartigově ulici, která do neděle nesla název Koněvova. Jednu z prvních nových cedulí spolu s tabulí přibližující osobnost prvního žižkovského starosty Karla Hartiga odhalili zástupci Prahy 3 u křížení ulice s Tachovským náměstím. Výměna nápisů má být uzavřena do konce října, obyvatelé ulice mají nyní půl roku na výměnu dokladů.

Koněvova ulice v Praze 3 se bude od 1. října jmenovat Hartigova podle prvního starosty obce Žižkov. Na návrh Prahy 3 to v pondělí schválili radní hlavního města. Přejmenování se podle informací městské části bude týkat asi pěti tisíc lidí, kteří si budou muset ve lhůtě šesti měsíců od změny názvu bezplatně vyměnit občanské průkazy. Radnice k tomu spustí informační kampaň a webové stránky.

Praha 3 požádá magistrát hlavního města, aby přejmenoval Koněvovu ulici na Hartigovu podle prvního žižkovského starosty. V úterý o tom rozhodli zastupitelé městské části. O přejmenování rozhoduje rada hlavního města na základě doporučení magistrátní místopisné komise, která už dříve Prahu 3 informovala o tom, že se změnou názvu souhlasí. Krok na úterním jednání kritizovali například zastupitelé hnutí ANO.

Sovětský maršál Ivan Koněv přestal být čestným občanem Prahy, kterým byl od června 1945, rozhodli o tom zastupitelé. Důvodem jsou některé jeho problematické činy, například bombardování Mladé Boleslavi po válce či podíl na potlačení protestů v Maďarsku v roce 1956. Odebrání občanství kritizovali někteří opoziční zastupitelé ANO, kteří to považují za zbytečné gesto a populistický krok.

Sovětský maršál Ivan Koněv už nebude čestným občanem Prahy, kterým byl od června 1945. Důvodem jsou podle pražských radních některé jeho problematické činy, například bombardování Mladé Boleslavi po válce či podíl na potlačení protestů v Maďarsku v roce 1956. Vyplývá to z dokumentu, který pražští radní schválili v pondělí. Odebrání občanství musí ještě projednat městští zastupitelé, kteří budou mít konečné slovo.

Sporných momentů v česko-ruských vztazích je v posledních letech řada a nejaktuálnější ruský zájem o stavbu nových bloků v jaderné elektrárně Dukovany se střetává s varováním tajných služeb před ruskou špionáží. Rusy například popudilo vydání ruského hackera Jevgenije Nikulina do USA, odstranění sochy maršála Ivana Koněva nebo vybudování pomníku vlasovcům.

Muzeum paměti 20. století spolu s magistrátem vybírá místo pro výstavu o sovětském maršálovi Ivanu Koněvovi. Uvažuje se nad Domem pážat na Hradčanech. Podle ředitele muzea Jana Kalouse přichází v úvahu i Strahovský stadion, kam se má muzeum přestěhovat. Součástí expozice bude socha maršála, která od 80. let stála na náměstí Interbrigády v Praze 6. Muzeum lidem představí jeho roli v českých dějinách za pomoci osobních předmětů a dobových filmových záznamů.

Příprava cesty poradce prezidenta Miloše Zemana Martina Nejedlého do Ruska nebyla standardní a vyvolává spekulace. Ve středu to řekl ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Chtěl by zlepšit komunikaci ministerstva s prezidentovou kanceláří. V jejím zájmu podle Petříčka je, aby cesty externího poradce byly transparentní. Nejedlý se v Moskvě setkal s poradcem prezidenta Vladimira Putina Jurijem Ušakovem.

Na pražském náměstí Interbrigády rozebírají dělníci piedestal pomníku Ivana Stěpanoviče Koněva. Sochu, kterou často ničili vandalové, nechala radnice Prahy 6 odstranit letos v dubnu. Na jejím místě by měl stát památník osvobození metropole.

Ve světě roste napětí mezi demokratickými a autoritářskými režimy a pandemie koronaviru tento trend ještě zesílila. V Senátu to v pátek řekl náměstek ministra zahraničí Martin Povejšil. Zároveň varoval, že západní země, včetně Česka, čelí ve větší míře dezinformačním kampaním zaměřeným proti demokratickým institucím, jejich cílem je narušit soudržnost evropských a euroatlantických struktur. Kampaně údajně přichází hlavně z Číny a Ruska.

Rusko na zasedání výboru OSN pro lidská práva v Ženevě kritizovalo Česko spolu s Pobaltím, Polskem či Ukrajinou kvůli „válce proti památníkům bojovníků proti nacismu“. Ruská představitelka Kristina Sukačovová podle agentury TASS upozornila, že extremistická uskupení čerpají inspiraci z „kampaně historického revizionismu“ řady evropských států, zahrnující i velebení nacistických zločinců a jejich spolupachatelů.

Chtějí vyvolat debatu o roli Winstona Churchilla v dějinách a vyjádřit solidaritu nynějším bojům za rovnoprávnost v českém prostředí. Autorky nápisu o rasismu pod sochou někdejšího britského premiéra v Praze 3 to uvedly v prohlášení, které v sobotu zveřejnil web A2larm. Nápis se u sochy objevil ve čtvrtek, radnice městské části ho už nechala odstranit. Případem se nadále zabývá policie.

Poslanci schválili vládní předlohu, která upravuje některé daňové zákony v souvislosti se změnou předpisů Evropské unie. Zavádí například opatření proti daňovým únikům. Sněmovna dále schválila pravidla pro sčítání lidu v příštím roce a také předlohu, díky níž budou moci poskytovatelé zdravotní péče získat náhrady za koronavirový výpadek. Poslanci se také shodli na tom, že se budou distancovat od nedávných výroků svého místopředsedy a šéfa KSČM Vojtěcha Filipa o československých legionářích.

Český ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) požádal svého polského kolegu Jacka Czaputowicze, aby Polsko zvážilo otevření dalších hraničních přechodů hlavně na Liberecku a Královéhradecku. Polská strana naopak požaduje, aby Česko připustilo tranzitní pohyb polských pracovníků přes české území. Po Polsku navíc Petříček chce více informací o dalším vývoji v záležitosti prodloužení těžby v Dole Turów. Ministři zahraničí o tom informovali na brífinku po středečním společném jednání.

Odstranění sochy maršála Koněva rozjitřilo vztahy mezi českou a ruskou diplomacií. Po ostré výměně slov na obou stranách je podle poslance KSČM Jiřího Dolejše potřeba hledat spíše cestu k diplomacii než prohlubovat spory. A podle něj pozice ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) na straně odpůrců sochy neovlivní podporu komunistů menšinové vládě Andreje Babiše (ANO).

Předseda KSČM a místopředseda Poslanecké sněmovny Vojtěch Filip si stojí za vyjádřeními pro ruský armádní deník Krasnaja zvezda, kde kritizoval odstranění sochy sovětského maršála Ivana Koněva, které označil za „zločinné“. Současně pochválil ruskou vládu za to, že nenutí místní úřady v Rusku ke svolení se stavbou pomníků československým legionářům, padlým v boji s ruskými bolševiky. Pražské komunální politiky nařkl z neofašismu. V pořadu televize Prima Partie v neděli Vojtěch uvedl, že české národní zájmy svými výroky nepoškodil.

Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov prohlásil, že bude nezbytné obnovit památník sovětského maršála Ivana Koněva v Praze, a to na základě závazků z česko-ruské smlouvy z roku 1993. V televizi RBK označil za „dětinské“ české vysvětlování, že o odstranění Koněvovy sochy rozhodl na místní úrovni „jakýsi starosta“. Česká strana odmítá, že by tento případ dvoustrannou smlouvu porušoval. Prohlášení ruských představitelů podle českého ministerstva zahraničí nepřispívají k vytvoření atmosféry pro věcná jednání.

Oslavy konce války netrvaly v některých městech dlouho. Hned v první den míru zemřelo při náletech Rudé armády na 1300 lidí. Nejvíc obětí bylo v Mladé Boleslavi, kde propaganda desítky let připisovala bombardování nacistům.

Rusko souhlasí s konzultacemi s Českou republikou podle vzájemné smlouvy z roku 1993, oznámilo na svém webu ruské velvyslanectví v Praze. Česko podle ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) o jednání požádala mimo jiné k vyjasnění sporů o odstranění pražské sochy sovětského maršála Ivana Koněva.

Odstranění sochy maršála Koněva z pražského náměstí bylo podle předsedy sněmovního bezpečnostního výboru Radka Kotena (SPD) zřejmě předražené. Praha 6 by podle něj neměla dělat zahraniční politiku, řekl v pořadu Události, komentáře. Starosta Prahy 6 Ondřej Kolář (TOP 09) to odmítá a dění kolem sochy přičítá ruským velmocenským ambicím.

Sněmovní bezpečnostní výbor se po jednání o možném příjezdu pracovníka ruských tajných služeb s jedem ricin shodl na tom, že považuje reakci bezpečnostních složek za adekvátní, vyplývá z usnesení. Výbor ve středu ráno vyslechl poznatky od ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelky, ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) a policejního prezidenta Jana Švejdara k informacím týdeníku Respekt. Vyjádřil zároveň podporu BIS proti působení cizích zpravodajských služeb.

Snahu ruských orgánů trestně stíhat pražské politiky kvůli přemístění sochy maršála Koněva či odhalení památníku vlasovcům považuje prezident republiky Miloš Zeman za přemrštěnou reakci, ale komunální politici podle něj udělali hloupost. Řekl to v rozhovoru pro Český rozhlas. Zda jsou vážné důvody k tomu, aby měli tři pražští starostové policejní ochranu, prezident pochybuje.