Ve světě roste napětí mezi demokratickými a autoritářskými režimy a pandemie koronaviru tento trend ještě zesílila. V Senátu to v pátek řekl náměstek ministra zahraničí Martin Povejšil. Zároveň varoval, že západní země, včetně Česka, čelí ve větší míře dezinformačním kampaním zaměřeným proti demokratickým institucím, jejich cílem je narušit soudržnost evropských a euroatlantických struktur. Kampaně údajně přichází hlavně z Číny a Ruska.
Napětí mezi demokraciemi a autoritáři sílí. Západ musí častěji čelit i dezinformacím z Ruska a Číny, zaznělo v Senátu
Podle Povejšila rostlo napětí mezi demokratickými a autoritářskými režimy už před pandemií, ta ale tento trend ještě zesílila. „Vidíme pokračující polarizaci mezi demokratickými a autoritářskými režimy, jako by byla snaha vytvořit dojem, že autoritářské modely vlády jsou funkčnější při zvládání krizí velkého rozsahu, jako je tato,“ řekl s tím, že pro takové tvrzení neexistuje důkaz.
Napětí se podle něj projevuje i zesilováním dezinformačních kampaní, které míří proti demokratickým institucím, snaží se ovlivňovat rozhodovací procesy nebo zpochybňovat spolupráci v Evropské unii či v Severoatlantické alianci.
„Dnes považujeme za doložené, že takové dezinformační kampaně mají původ v Číně a v Rusku. Ne vždy jsou přímo centrálně státně řízené, ale v řadě případů jde o aktivity, které jsou (státem) buď inspirované, nebo podporované, nebo přinejmenším tolerované,“ upozornil Povejšil.
BIS varuje před zapojením čínských firem v telekomunikacích
Ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka řekl, že nejohroženějšími institucemi jsou územní samospráva a akademická obec. „(Rusko a Čína) jsou připraveny nasadit kompletní vlivový arsenál, otevřenými aktivitami počínaje a utajovanými zpravodajskými konče. Neexistují pro ně žádná omezení, cokoli může být použito jako účinný vlivový nástroj,“ uvedl.
Koudelka opětovně varoval před zapojením čínských firem v telekomunikacích, což by jim údajně umožnilo monitorovat a získat informace o každém člověku, o jeho zájmech i rodině. Smyslem je využít údaje k nátlaku a ovlivňování rozhodnutí ve veřejném prostoru, k čemuž podle Koudelky slouží i kybernetické útoky nebo získávání informací o známých osobnostech.
Jasný, pevný a silný postoj je tím, čemu Rusko a Čína a jim podobně orientovaní státní aktéři rozumí a co akceptují. Budeme-li sebevědomou, hrdou a odvážnou zemí, máme daleko větší šanci pokusům o ovlivněním našich státních institucí úspěšně čelit a odolávat.
Podle Koudelky jsou z obecní a krajské úrovně rekrutováni politici i úředníci, kteří jsou využíváni při postupu na vyšší posty. Zpravodajské služby údajně využívají sdílení informací akademickou obcí ke krádežím duševního vlastnictví. Poukázal i na to, že Čína získává seznam potenciálně využitelných lidí tím, že si vybrané osoby zavazuje bezplatnými stážemi či účastí na konferencích a školeních na svém území.
Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová uvedla, že Evropská unie eviduje za poslední dobu 215 příkladů a aktivit vůči Česku hlavně z prokremelských zdrojů, ve kterých je ČR označována za „loutku ovládanou zlým Západem“ a obviňována z „historického revizionismu“. „Cílem (dezinformačních kampaní) je manipulovat a mást veřejnost,“ řekla.
Povejšil: Není pochyb o tom, kdo je naším spojencem
Povejšil také v Senátu zdůraznil, že pro Česko je členství v EU a NATO nejvýznamnější bezpečnostní zárukou. „Jakékoli zpochybňování členství v těchto organizacích a jejich soudržnosti je hrozbou pro naši vlastní národní bezpečnost,“ řekl. Je ale podle něj nutné, aby Česko i ostatní země EU nepodléhaly dojmu, že se Evropa může stát třetím pólem světa a moderovat soupeření mezi USA a Čínou.
„Jakkoli se v mnoha ohledech na současné Spojené státy můžeme dívat kriticky, není pochyb o tom, kdo je prvním spojencem Evropy a kdo je prvním spojencem Spojených států. Překonat současné tenze v euroatlantických vztazích je z mého pohledu základním předpokladem pro to, abychom obstáli v době tohoto nového globálního soupeření,“ uvedl.
Páteční veřejné slyšení o odolnosti Česka vůči zahraničním vlivům by podle šéfa Senátu Miloše Vystrčila (ODS) mělo přispět k tomu, aby se zmapovala míra a nebezpečnost těchto vlivů nejen na centrální, ale i na regionální a komunální úrovni. Jako příklad uvedl ruské hrozby vůči pražskému primátorovi a starostům v souvislosti s přemístěním sochy sovětského maršála Ivana Koněva.