Mayová vyčetla Putinovi otravu Skripala. Kritizovala ho i za dezinformace a kybernetické útoky

Britská premiérka Theresa Mayová se na okraj summitu G20 setkala s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Přímo mu řekla o důkazech, že za loňským útokem na dvojitého agenta Sergeje Skripala stojí dva agenti ruské vojenské rozvědky. Prohlásila rovněž, že Londýn bude usilovat o to, aby tito muži stanuli před soudem. Vyzvala také Putina, aby ukončil „nezodpovědné a destabilizující aktivity“ včetně šíření lživých informací nebo kybernetických útoků, informuje BBC.

„Podle premiérky představuje použití smrtící nervové látky v ulicích Salisbury součást širšího vzorce nepřijatelného chování,“ uvedla premiérčina kancelář v prohlášení vydaném po jejím setkání s Putinem. „(Premiérka) zdůraznila, že zůstáváme otevření jinému typu vzájemných vztahů, Rusko si ale musí zvolit odlišnou cestu,“ dodal úřad Mayové.

„Rusko nevydává své občany, ale evropské zatykače na tyto dvě osoby jsou vydané, a pokud se objeví mimo Rusko, provedeme vše, abychom je přivedli ke spravedlnosti,“ řekla Mayová pro BBC s odkazem na dva ruské agenty obviněné z otravy Skripala.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov bez bližšího upřesnění uvedl, že Mayová na schůzce s Putinem nadnesla téma bývalého ruského špiona na britské půdě a že jí ruský prezident „poskytl relevantní odpovědi“.

Sergej Skripal a jeho dcera Julija byli otráveni loni v březnu ve městě Salisbury nervově paralytickou látkou ze skupiny novičoků. Na záběrech kamer z doby útoku jsou vidět dva muži, které Britové identifikovali jako agenty ruské rozvědky. Našli také stopy po novičoku v hotelu, kde bydleli. Oba muži po obvinění vystoupili v ruské televizi a tvrdili, že do Salisbury jeli jako turisté obdivovat tamní katedrálu.

Skripal byl agentem ruské tajné služby GRU. Pak se nechal naverbovat Brity a v roce 2004 byl za to v Rusku odsouzen. O šest let později se po výměně špionů usadil v Británii. Otrava Skripala vyvolala diplomatickou krizi, během níž si Rusko a řada západních států vzájemně vypověděly desítky diplomatických pracovníků.

Nahrávám video

Výzva ke změně chování

Nynější schůzka Mayové s Putinem byla první od otravy. Premiérka v té souvislosti sdělila, že takovéto chování se ale nesmí nikdy opakovat. Zdůraznila, že její země bude i nadále bránit liberální demokracii, lidská práva a rovnost všech lidí včetně LGBT.

Ruský režim je podle organizace Human Rights Watch (HRW) nejrepresivnější od pádu Sovětského svazu. „S požehnáním Moskvy místní (čečenské – pozn. red.) úřady unášejí a mučí ty, které považují za nežádoucí, včetně gayů nebo bisexuálních mužů,“ píše například HRW.

Mayová ke kritice Putinova režimu dodala: „Rusko musí přiznat, co dělá, a přestat to dělat. Musí skoncovat se svými destabilizujícími aktivitami po světě včetně například užívání dezinformací a kybernetických útoků.“

Její pravděpodobný nástupce v čele britské vlády Boris Johnson vnímá „globální pocit odporu ke způsobu, jakým se Rusko chová“. Podle něj se každý britský premiér pokoušel o normalizaci vztahů s Ruskem, což však nebylo opětováno.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole přes deset mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes deset lidí, další desítky utrpěly zranění. Trosky dronů podle kyjevského starosty Vitalije Klyčka způsobily škody v několika částech města. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru.
včeraAktualizovánopřed 8 mminutami

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Původní pokutu 4,342 miliardy eur unijní soud nižší instance v roce 2022 snížil o pět procent kvůli neshodě v jednom z bodů.
10:04Aktualizovánopřed 20 mminutami

Vojáci při převozu dronů na Ukrajinu nespáchali trestný čin, píší Seznam Zprávy

Čeští vojáci, kteří při služební cestě na Ukrajinu převáželi také drony ze sbírky Drony Nemesis, podle kriminalistů nespáchali trestný čin. Vojenská policie tak uzavřela případ po více než roce. Armáda vojákům ještě může udělit kázeňský postih, píší Seznam Zprávy.
před 50 mminutami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoHumanitární krize i nesplněné sliby. V Sýrii opět roste napětí

Světový potravinový program omezil pomoc v Sýrii na polovinu. A to mimo jiné kvůli výpadkům plateb z USA. V zemi to prohloubilo humanitární krizi. Problém s nedostatkem potravin tam má podle úřadů až 16 milionů lidí. Devět z deseti Syřanů žije pod hranicí chudoby. Rok a půl po svržení diktátora Bašára Asada v Sýrii opět roste napětí. Vláda čelí kritice za zatím nenaplněné sliby o ekonomické rekonstrukci země. Podle odhadů Světové banky chybí na rekonstrukci do stavu před občanskou válkou v přepočtu až 4,5 bilionu korun. I proto se vrátil jen zlomek z někdejších až pěti milionů uprchlíků.
před 4 hhodinami

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 5 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 14 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 14 hhodinami

Evropský pohled