Mayová vyčetla Putinovi otravu Skripala. Kritizovala ho i za dezinformace a kybernetické útoky

Britská premiérka Theresa Mayová se na okraj summitu G20 setkala s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Přímo mu řekla o důkazech, že za loňským útokem na dvojitého agenta Sergeje Skripala stojí dva agenti ruské vojenské rozvědky. Prohlásila rovněž, že Londýn bude usilovat o to, aby tito muži stanuli před soudem. Vyzvala také Putina, aby ukončil „nezodpovědné a destabilizující aktivity“ včetně šíření lživých informací nebo kybernetických útoků, informuje BBC.

„Podle premiérky představuje použití smrtící nervové látky v ulicích Salisbury součást širšího vzorce nepřijatelného chování,“ uvedla premiérčina kancelář v prohlášení vydaném po jejím setkání s Putinem. „(Premiérka) zdůraznila, že zůstáváme otevření jinému typu vzájemných vztahů, Rusko si ale musí zvolit odlišnou cestu,“ dodal úřad Mayové.

„Rusko nevydává své občany, ale evropské zatykače na tyto dvě osoby jsou vydané, a pokud se objeví mimo Rusko, provedeme vše, abychom je přivedli ke spravedlnosti,“ řekla Mayová pro BBC s odkazem na dva ruské agenty obviněné z otravy Skripala.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov bez bližšího upřesnění uvedl, že Mayová na schůzce s Putinem nadnesla téma bývalého ruského špiona na britské půdě a že jí ruský prezident „poskytl relevantní odpovědi“.

Sergej Skripal a jeho dcera Julija byli otráveni loni v březnu ve městě Salisbury nervově paralytickou látkou ze skupiny novičoků. Na záběrech kamer z doby útoku jsou vidět dva muži, které Britové identifikovali jako agenty ruské rozvědky. Našli také stopy po novičoku v hotelu, kde bydleli. Oba muži po obvinění vystoupili v ruské televizi a tvrdili, že do Salisbury jeli jako turisté obdivovat tamní katedrálu.

Skripal byl agentem ruské tajné služby GRU. Pak se nechal naverbovat Brity a v roce 2004 byl za to v Rusku odsouzen. O šest let později se po výměně špionů usadil v Británii. Otrava Skripala vyvolala diplomatickou krizi, během níž si Rusko a řada západních států vzájemně vypověděly desítky diplomatických pracovníků.

3 minuty
Summit G20 začal dvoustrannými schůzkami, hlavní téma je obchodní válka mezi USA a Čínou
Zdroj: ČT24

Výzva ke změně chování

Nynější schůzka Mayové s Putinem byla první od otravy. Premiérka v té souvislosti sdělila, že takovéto chování se ale nesmí nikdy opakovat. Zdůraznila, že její země bude i nadále bránit liberální demokracii, lidská práva a rovnost všech lidí včetně LGBT.

Ruský režim je podle organizace Human Rights Watch (HRW) nejrepresivnější od pádu Sovětského svazu. „S požehnáním Moskvy místní (čečenské – pozn. red.) úřady unášejí a mučí ty, které považují za nežádoucí, včetně gayů nebo bisexuálních mužů,“ píše například HRW.

Mayová ke kritice Putinova režimu dodala: „Rusko musí přiznat, co dělá, a přestat to dělat. Musí skoncovat se svými destabilizujícími aktivitami po světě včetně například užívání dezinformací a kybernetických útoků.“

Její pravděpodobný nástupce v čele britské vlády Boris Johnson vnímá „globální pocit odporu ke způsobu, jakým se Rusko chová“. Podle něj se každý britský premiér pokoušel o normalizaci vztahů s Ruskem, což však nebylo opětováno.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém," těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jens-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici.
před 6 mminutami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely tři desítky lidí

Nejméně 31 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, který vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 14 mminutami

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. V úterý v parlamentu neprošlo jmenování Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky. Bývalý premiér Šmyhal byl až dosud právě ministrem obrany.
před 30 mminutami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán v reakci pohrozil útoky na americké základny v regionu.
03:13Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Chorvatsko obnovilo vojenskou službu. Mladí muži dostávají povolávací rozkazy

V prvních dnech roku 2026 obdrželo přibližně 1200 mladých mužů v Chorvatsku dopisy, v nichž jsou informováni, že byli povoláni k výkonu vojenské služby. Zákon, který jim tuto povinnost ukládá, schválili chorvatští poslanci loni v říjnu bez odporu tamní veřejnosti, která dle průzkumů odvody většinově podporuje.
před 2 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 4 hhodinami

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 7 hhodinami
Načítání...