Mayová vyčetla Putinovi otravu Skripala. Kritizovala ho i za dezinformace a kybernetické útoky

Britská premiérka Theresa Mayová se na okraj summitu G20 setkala s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Přímo mu řekla o důkazech, že za loňským útokem na dvojitého agenta Sergeje Skripala stojí dva agenti ruské vojenské rozvědky. Prohlásila rovněž, že Londýn bude usilovat o to, aby tito muži stanuli před soudem. Vyzvala také Putina, aby ukončil „nezodpovědné a destabilizující aktivity“ včetně šíření lživých informací nebo kybernetických útoků, informuje BBC.

„Podle premiérky představuje použití smrtící nervové látky v ulicích Salisbury součást širšího vzorce nepřijatelného chování,“ uvedla premiérčina kancelář v prohlášení vydaném po jejím setkání s Putinem. „(Premiérka) zdůraznila, že zůstáváme otevření jinému typu vzájemných vztahů, Rusko si ale musí zvolit odlišnou cestu,“ dodal úřad Mayové.

„Rusko nevydává své občany, ale evropské zatykače na tyto dvě osoby jsou vydané, a pokud se objeví mimo Rusko, provedeme vše, abychom je přivedli ke spravedlnosti,“ řekla Mayová pro BBC s odkazem na dva ruské agenty obviněné z otravy Skripala.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov bez bližšího upřesnění uvedl, že Mayová na schůzce s Putinem nadnesla téma bývalého ruského špiona na britské půdě a že jí ruský prezident „poskytl relevantní odpovědi“.

Sergej Skripal a jeho dcera Julija byli otráveni loni v březnu ve městě Salisbury nervově paralytickou látkou ze skupiny novičoků. Na záběrech kamer z doby útoku jsou vidět dva muži, které Britové identifikovali jako agenty ruské rozvědky. Našli také stopy po novičoku v hotelu, kde bydleli. Oba muži po obvinění vystoupili v ruské televizi a tvrdili, že do Salisbury jeli jako turisté obdivovat tamní katedrálu.

Skripal byl agentem ruské tajné služby GRU. Pak se nechal naverbovat Brity a v roce 2004 byl za to v Rusku odsouzen. O šest let později se po výměně špionů usadil v Británii. Otrava Skripala vyvolala diplomatickou krizi, během níž si Rusko a řada západních států vzájemně vypověděly desítky diplomatických pracovníků.

Nahrávám video

Výzva ke změně chování

Nynější schůzka Mayové s Putinem byla první od otravy. Premiérka v té souvislosti sdělila, že takovéto chování se ale nesmí nikdy opakovat. Zdůraznila, že její země bude i nadále bránit liberální demokracii, lidská práva a rovnost všech lidí včetně LGBT.

Ruský režim je podle organizace Human Rights Watch (HRW) nejrepresivnější od pádu Sovětského svazu. „S požehnáním Moskvy místní (čečenské – pozn. red.) úřady unášejí a mučí ty, které považují za nežádoucí, včetně gayů nebo bisexuálních mužů,“ píše například HRW.

Mayová ke kritice Putinova režimu dodala: „Rusko musí přiznat, co dělá, a přestat to dělat. Musí skoncovat se svými destabilizujícími aktivitami po světě včetně například užívání dezinformací a kybernetických útoků.“

Její pravděpodobný nástupce v čele britské vlády Boris Johnson vnímá „globální pocit odporu ke způsobu, jakým se Rusko chová“. Podle něj se každý britský premiér pokoušel o normalizaci vztahů s Ruskem, což však nebylo opětováno.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Jihokorejský soud uložil exprezidentu Junovi třicetiletý trest v dronové kauze

Jihokorejský soud v pátek uložil bývalému prezidentovi Jun Sok-jolovi 30letý trest za to, že vydal příkaz k dronové operaci nad severokorejskou metropolí Pchjongjangem s cílem zvýšit napětí s KLDR a vytvořit tak záminku k vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Informovala o tom agentura Jonhap.
05:18Aktualizovánopřed 28 mminutami

V EU začíná platit migrační pakt, Česko má výjimku kvůli ukrajinským uprchlíkům

Ve všech členských státech Evropské unie začal platit migrační a azylový pakt přijatý v květnu 2024. Podle Evropské komise má přinést silnou ochranu vnějších hranic, spravedlivá a pevná azylová pravidla a rovnováhu mezi solidaritou a odpovědností. Česko se při hlasování před dvěma lety zdrželo, loni pak získalo výjimku z povinného principu solidarity.
01:30Aktualizovánopřed 31 mminutami

Britský ministr obrany Healey skončil kvůli výdajům na obranu, nahradí ho Jarvis

Britský ministr obrany John Healey ve čtvrtek rezignoval kvůli sporu s premiérem Keirem Starmerem, který podle ministra nevyčlenil dostatek zdrojů potřebných k obraně země. Healey oznámil demisi na síti X. Starmer v reakci na to uvedl, že vždy bude dělat, co je potřeba, aby byla Británie v bezpečí. Kancelář ministerského předsedy následně uvedla, že Healeyho nástupcem bude dosavadní náměstek ministryně vnitra Dan Jarvis. Healeyho rezignace pravděpodobně dále posílí spekulace o tom, že Starmerovy dny ve funkci premiéra jsou sečteny, poznamenala agentura AP.
včeraAktualizovánopřed 34 mminutami

VideoČesko a Itálie rozšiřují spolupráci v dodávkách munice

Česko a Itálie posilují vztahy v oblasti obrany. Itálie chce rozšířit spolupráci v dodávkách munice, řekl České televizi italský ministr obrany Guido Crosetto. Tamní zbrojovka Fiocchi, která od loňského roku spadá pod holding CSG miliardáře Michala Strnada, dodává italské armádě nové produkty. Speciální protidronovou munici, ze které se po vystřelení rozptýlí několik wolframových broků, teď italská armáda testuje asi hodinu cesty od Říma. Drony dokáže munice zneškodnit až z dvousetmetrové vzdálenosti. Zájem o české produkty mají i další země – Německo hodlá od České zbrojovky koupit 200 tisíc pistolí. K prvním dodávkám má dojít letos.
před 52 mminutami

Migrační pakt Evropské unie vstoupil v platnost

V pátek vstoupil v platnost migranční pakt Evropské unie. Mezi jeho hlavní cíle patří zrychlení azylových řízení, efektivnější návraty nelegálních migrantů či zavedení mechanismu solidarity mezi členskými státy. Ke znění paktu měla výhrady minulá vláda, ta současná slíbila jeho zrušení. Proti migračním pravidlům se staví i další evropské vlády, silně se ozývá například Varšava.
před 1 hhodinou

USA znovu zaútočily na Írán, pak Trump zrušil další avizované údery

Americký prezident Donald Trump uvedl, že zrušil bombardování Íránu, které dříve avizoval. USA v noci na čtvrtek dokončily další údery proti Íránu, jehož síly pohrozily odvetou a uvedly, že zaútočily na americké základny v Bahrajnu a Kuvajtu. Agentura Reuters napsala, že spolu USA a Írán navzdory úderům jednají, a to i o íránských zmrazených aktivech. Podle šéfa Bílého domu bude brzy oznámen termín a místo podepsání dohody.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoV Albánii pokračují protesty proti developerskému projektu Trumpovy rodiny

V Albánii proběhly další protesty kvůli projektu Jareda Kushnera, zetě amerického prezidenta Donalda Trumpa. Plány na výstavbu obřího turistického resortu v laguně Vjosa-Narta, nedaleko jihoalbánského přístavu Vlora, kritici považují za bezohlednou invazi na nedotčené chráněné území, které je mimo jiné domovem divokých plameňáků. „Už máme po krk korupce. Měli bychom být (nově přijatou) kandidátskou zemí Evropské unie, ale chybí nám základní služby. Každý má své vlastní důvody. Musí to skončit,“ sdělil demonstrant z Tirany Greisi Mani. Za tyto problémy podle nespokojených Albánců může premiér Edi Rama, který zůstává odhodlaný dát americkým developerům zelenou.
před 9 hhodinami

VideoNěmecký průmysl čelí čínské konkurenci

Německý kancléř Friedrich Merz volá po lepší obraně Evropy proti nekalým praktikám v mezinárodním obchodu. Podle ekonomů ztratilo německé hospodářství za pět let 400 tisíc pracovních míst, a to kvůli vzestupu Číny. Merz slibuje reformy a tvrdší postup vůči Pekingu v rámci EU. „Čína přímo nahrazuje to, co jsme v Německu tradičně vyráběli po celá desetiletí, a to za ceny, s nimiž se dá jen těžko konkurovat,“ míní německá expertka Mareike Ohlbergová. Ekonomové vládě radí postoj k Číně zpřísnit. V opačném případě hrozí, že bude průmysl pod návalem levnějších výrobků upadat. Volba Německa ovlivní i pozici celé EU. Vztah k Číně bude mezi hlavními tématy bruselského summitu příští týden.
před 10 hhodinami
Načítání...