Theresa Mayová

Konzervativní strana vedla Velkou Británii čtrnáct let. Během nich Londýn nasměrovala k brexitu, musela se vypořádat s pandemií koronaviru a aférami s ní spojenými. V současnosti zemi sužují problémy zdravotního systému a krize životních nákladů. Podle předvolebních průzkumů čelí toryové v blížících se parlamentních volbách výrazné porážce.

Vystoupení Velké Británie z Evropské unie, označované jako brexit (spojení slov Britain a Exit), je politickou událostí, která výrazně ovlivnila nejen zemi samotnou, ale i celou Evropu. Referendum o členství Británie v Evropské unii, které proběhlo v červnu 2016, vypsal tehdejší premiér David Cameron. Podle Miloše Fňukala, politického geografa z katedry geografie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, však lidé, kteří EU kritizovali, možná ve skutečnosti brexit nechtěli, mohlo jít jen o špatný politický marketing. Příběh brexitu je komplexní a zahrnuje mnoho aspektů, od politických a ekonomických až po sociální a kulturní.

V částech Anglie a Severního Irska ve čtvrtek lidé hlasují v místních volbách. Ty jsou pokládány za první velkou volební zkoušku podpory konzervativců britského premiéra Rishiho Sunaka od jeho nástupu do funkce loni v říjnu.

Severoatlantická aliance loni posunula kvůli válce na Ukrajině volbu nového generálního tajemníka o rok. Po zákulisním jednání hlav států a diplomatů NATO by o nástupci Jense Stoltenberga ale mělo být jasno nejpozději do konce září. O obrysech výběru ideálního kandidáta – procesu, který podle mnohých diplomatů svým utajením připomíná volbu papeže – se proto začíná intenzivně spekulovat. Alianci by po sedmi desetiletích fungování mohla vést žena pocházející z jedné z východních členských zemí, odhadují nyní analytici.

Severní Irsko už od května nemá funkční parlament ani vládu. Pětkrát se poslanci pokusili pat prolomit, odpor unionistů k severoirskému protokolu je ale silnější. Region spravují úředníci, kteří mají velmi omezené pravomoce a nemohou činit klíčová rozhodnutí. Na pozadí se odehrává politický souboj o pobrexitové uspořádání, ale také významné společenské změny, které tiše otřásají základy Severního Irska.

Britští konzervativci zastavili propad volebních preferencí. Na opoziční labouristy ale dál ztrácejí pětadvacet procentních bodů. Trend se podařilo obrátit novému premiérovi Rishimu Sunakovi, který do čela vládní strany nastoupil po debaklu kabinetu Liz Trussové.

Nástupnická rada v sobotu oficiálně oznámila úmrtí královny Alžběty II. a prohlásila Karla III. novým britským králem. Oznámení poprvé v historii vysílala televize. Prohlášení jako první podepsal korunní princ William, následovaný Karlovou manželkou, královnou Camillou, a britskou premiérkou Liz Trussovou. Karel III. se stal králem automaticky ihned po smrti Alžběty II., sobotní ceremoniál to ale oficiálně potvrdil. Karel III. pověření přijal a složil tradiční přísahu britských panovníků, že bude ochraňovat Skotskou církev.

K úmrtí britské panovnice Alžběty II. se vyjádřili také politici přímo z Británie a ze zemí britského společenství (Commonwealthu). Nová britská premiéra Liz Trussová ji označila za skálu, na které byla vystavěna moderní Británie.

Sedmačtyřicetiletá bývalá ministryně zahraničí Liz Trussová se stala britskou premiérkou. Královna Alžběta II. ji v úterý do funkce jmenovala na skotském zámku Balmoral, kde zhruba o hodinu dříve „laskavě“ přijala rezignaci Borise Johnsona, jak uvedla stanice BBC. Nová britská premiérka Liz Trussová krátce po svém nástupu do funkce jmenovala řadu nových členů kabinetu. Svůj post ministra obrany si však podržel Ben Wallace, který ve vnitrostranickém souboji podporoval Trussovou.

S nastupující premiérkou Velké Británie Liz Trussovou se neočekává změna přístupu Spojeného království k ruské válce na Ukrajině. Pozitivní signály vysílá v tomto směru Londýn i Kyjev. Její jmenování do čela britské vlády však podle událostí minulých měsíců naznačuje, že Moskva z Trussové v Downing Street 10 nadšena nebude.

Britská ministryně zahraničí Elizabeth Trussová, která byla zvolena novou šéfkou Konzervativní strany, a stane se tak britskou premiérkou, podle médií v mnohém připomíná svou někdejší předchůdkyni Margaret Thatcherovou. Vzešla přitom z levicového prostředí a prakticky celý život se postupně posunovala doprava, až k thatcherovskému křídlu britských konzervativců.

Novou britskou premiérkou bude dosavadní ministryně zahraničí Liz Trussová. Po stranickém hlasování nahradí v čele Konzervativní strany končícího premiéra Borise Johnsona. V souboji o předsednické křeslo porazila bývalého ministra financí Rishiho Sunaka.

Boris Johnson oznámil, že odstupuje z pozice lídra britské Konzervativní strany. Před sídlem britských premiérů v Downing Street řekl, že zůstane ve funkci předsedy vlády, dokud nebude vybrán nový šéf strany. Naplno tak začíná proces výběru nového vůdce konzervativců, a tedy i příštího ministerského předsedy.

Princ Charles v soukromí označil za „otřesné“ plány britské vlády na deportaci žadatelů o azyl do Rwandy. Podle agentury Reuters to uvedla některá britská média. Připojil se tak k řadě dalších kritiků, podle nichž je plán předražený, neefektivní nebo nezákonný. Kabinet premiéra Borise Johnsona chce deportacemi bojovat proti převaděčství. První let s migranty by měl být na východ Afriky vypraven příští týden.

Ukrajinský konflikt postihl východ Evropy, je ale velkým testem i pro západní svět. Alespoň prozatím ho válka sjednotila. Jak pevná, nebo křehká je ale tato jednota? Jak by s ní otřásly změny ve státech, které se k válce stavějí nejrozhodněji? Pondělní hlasování o důvěře britskému premiérovi Borisu Johnsonovi tak mohlo mít vhledem k těmto otázkám větší význam než jen osud jednoho politika.

Poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Oleksij Arestovyč oznámil, že američtí ministři zahraničí a obrany, Antony Blinken a Lloyd Austin v neděli večer dorazili na jednání do Kyjeva. Předpokládá se, že Zelenskyj s nimi chce hovořit o dalších dodávkách zbraní a jiné pomoci. Ty přislíbila také Británie, která roky před válkou odmítala ukrajinské žádosti, podle The Sunday Times z obav z hněvu ruského vůdce Vladimira Putina.

Kodaň vyjednává s vládou Rwandy o přebírání uprchlíků. Přestože je Dánsko členem EU, v oblasti vnitřních záležitostí má výjimku, a severské království tak následuje Velkou Británii, která se na přemisťování migrantů s africkou zemí už domluvila zkušebně na pět let. Jen letos přeplulo přes vody Lamanšského průlivu z Francie do Anglie na šest a půl tisíce běženců.

Britský premiér Boris Johnson se omluvil za své jednání i za způsob, jakým reagoval na zprávy o večírcích ve svém sídle v Downing Street během koronavirových uzávěr. Poděkoval zároveň vládní úřednici Sue Grayové za její zprávu o vyšetřování těchto akcí a za práci, kterou odvedla. Další prošetření okolností setkání v Downing Street je na policii, uvedl Johnson v projevu k poslancům. Ti na jeho řeč reagovali bučením a nesouhlasnými výkřiky.

Severoirská policie vznesla obvinění v případu úmrtí novinářky Lyry McKeeové. Žena přišla o život v dubnu 2019, když přihlížela nepokojům v Londonderry. Podle vyšetřovatelů tehdy 29letou novinářku smrtelně postřelili. Policie teď obvinila dva muže z vraždy.

Česko se bude podle ministra zahraničí Jakuba Kulhánka (ČSSD) snažit o užší spolupráci se zeměmi, které mají kontakty na Taliban. Jeho vůdci už zahájili jednání o vládě mimo jiné se zástupci bývalého kabinetu. Mezitím se ale tisíce lidí snaží ze země uprchnout a dál obléhají kábulské letiště. O situaci v zemi diskutovali v pořadu Události, komentáře bývalí ministři zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) a Cyril Svoboda (KDU-ČSL).

Vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) odmítl informace serveru Seznam Zprávy, že chtěl na plánované cestě do Moskvy vyměnit informace související s útokem na muniční sklady ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 za dodávky vakcíny proti covidu-19 Sputnik V a uspořádání summitu amerického a ruského prezidenta v Praze.

Poslanci Dolní sněmovny britského parlamentu schválili kontroverzní návrh zákona o vnitřním trhu. Informovala o tom agentura Reuters, podle které by zákon vláda premiéra Borise Johnsona mohla použít, aby nabourala jeden z pilířů dohody o odchodu Británie z Evropské unie. Předlohu ještě musí schválit Sněmovna lordů.

Dolní komora britského parlamentu v druhém čtení schválila kontroverzní návrh zákona o vnitřním trhu. Hlasování tak nyní přechází do další fáze projednávání. Kabinet premiéra Borise Johnsona minulý týden přiznal, že opatření by porušilo části loni uzavřené dohody o vystoupení Británie z Evropské unie. Například podle někdejšího generálního prokurátora Geoffreyho Coxe by zásadně poškodilo britskou pověst.

Britská vláda ve středu zveřejnila návrh zákona o vnitřním trhu, který podle tamních médií umožňuje kabinetu ignorovat části závazné brexitové dohody. Dokument, který může dále zkomplikovat dosud neúspěšné rozhovory o budoucích vztazích země s Evropskou unií, vzápětí zkritizovala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová i šéf Evropské rady Charles Michel.