Severoatlantická aliance loni posunula kvůli válce na Ukrajině volbu nového generálního tajemníka o rok. Po zákulisním jednání hlav států a diplomatů NATO by o nástupci Jense Stoltenberga ale mělo být jasno nejpozději do konce září. O obrysech výběru ideálního kandidáta – procesu, který podle mnohých diplomatů svým utajením připomíná volbu papeže – se proto začíná intenzivně spekulovat. Alianci by po sedmi desetiletích fungování mohla vést žena pocházející z jedné z východních členských zemí, odhadují nyní analytici.
Současnému generálnímu tajemníkovi Stoltenbergovi mělo vypršet funkční období původně začátkem října loňského roku, Aliance se ale rozhodla složitý proces výběru nového šéfa kvůli válce na Ukrajině odsunout.
„Jsem poctěný rozhodnutím hlav států členských zemí NATO prodloužit můj mandát do 30. září 2023,“ poděkoval v březnu po propuknutí ruské invaze na Ukrajinu Stoltenberg. Bývalý premiér Norska měl původně zamířit na pozici guvernéra tamní centrální banky, svoji nominaci ale vzdal z důvodu prodloužení úvazku v Alianci, za což se přimlouval také americký prezident Joe Biden.
Rozhodnutí o novém šéfovi NATO tak sice mělo padnout už minulý rok, spekulace o jménech Stoltenbergova nástupce ale zůstávají obdobné a zákulisní jednání se nyní znovu začínají naplno rozehrávat. Už před plnohodnotnou invazí ruských vojsk na Ukrajinu 24. února 2022 sílily podle analytiků serveru Politico v kuloárech Aliance hlasy, že by se kvůli ohrožení vnějších hranic mělo NATO zaměřit na jména střední a východní Evropy.
Žena z východní Evropy
Člověk ve funkci generálního tajemníka je nejvýše postavený civilista ve strukturách Aliance, který odpovídá za řízení a fungování této obranné organizace. Jako předseda Severoatlantické rady, tedy nejvyššího orgánu NATO, sice nemá bezprostřední rozhodovací pravomoc, ale slouží jako nejdůležitější prostředník pro hledání kompromisu mezi členskými zeměmi.
Diplomaté podle zákulisních informací Politica hovoří o tom, že po třiasedmdesáti letech fungování NATO mají největší šanci usednout v čele tři ženy. Bývalá prezidentka Chorvatska Kolinda Grabarová Kitarovičová, která už ve strukturách organizace působila jako náměstkyně tajemníka pro veřejnou diplomacii, má s vojenskou diplomacií největší zkušenosti.
Šanci pak má prý i bývalá litevská prezidentka Dalia Grybauskaiteová. Největší naděje diplomaté údajně před propuknutím války vkládali v někdejší estonskou prezidentku Kersti Kaljulaidovou. Pro některé členské státy by ale nominace jedné z nejvýraznějších kritiček Ruska mohla pro představitele v Moskvě působit jako provokace, podotýká bezpečnostní analytik Petr Pospíšil na serveru Euroskop. Favoritkou ze západní Evropy je také belgická ministryně zahraničí Sophia Wilmesová.
Čekání jako při volbě papeže
Volba generálního tajemníka NATO je v mnoha ohledech specifická, nepředvídatelná a někteří komentátoři to s nadsázkou přirovnávají k výběru nového papeže. Do poslední chvíle totiž není jasné, kdo se jím stane a jeho jmenování předchází rozvleklá jednání za zavřenými dveřmi.
Vybrat generálního tajemníka totiž musí v neformálním procesu bez oficiálních kandidátů konsenzem všech třicet členských zemí Aliance. Kandidáti také jen zřídkakdy deklarují svůj zájem předem v médiích a i vlády členských zemí se velmi diskrétně vyjadřují o své podpoře.
V tradici posledních let se do nejvyšší pozice v Alianci dostávají bývalí političtí představitelé členských států. Premiérem byl dříve nejen Stoltenberg, ale i jeho předchůdce, dánský expremiér Anders Fogh Rasmussen a předtím rovněž bývalý nizozemský předseda vlády Jaap de Hoop Scheffer. Právě preference bývalých premiérů rozvířila spekulace o politických ambicích jiných významných politických figur nedávné minulosti. Zájem nastoupit do pozice tajemníka ale veřejně hlásil i nizozemský předseda vlády Mark Rutte.
Spekulace o Čaputové
Nepsanou dohodou v posledních desetiletích fungování organizace je rovněž to, že generálním tajemníkem se stane vždy Evropan a vrchním velitelem ozbrojených sil v Evropě Američan.
Podle amerických médií by ale tuto tradici mohla narušit kanadská vicepremiérka a ministryně financí Chrystia Freelandová, která má být jednou z výrazných favoritek na obsazení funkce příští tajemnice. Čtyřiapadesátiletá politička s ukrajinskými kořeny má podle diplomatických zdrojů New York Times podporu diplomatů z Washingtonu právě díky příznivému vztahu k Ruskem napadené zemi a politickým stykům z období, kdy sloužila jako kanadská ministryně zahraničí.
Mezi aktuálními favority na hlavní tvář NATO americký tisk překvapivě zmiňuje i slovenskou prezidentku Zuzanu Čaputovou, její nominaci však zvlášť evropská média vůbec neuvádějí. Mluvčí slovenské hlavy státu se pro Politico ke spekulacím vyjádřila v tom smyslu, že se v současné době hlavně soustředí na výkon své prezidentské funkce, přestože podle ní podobné diskuze pozitivně „reflektují slovenskou zahraniční a obrannou politiku“.
Britský zájem a Theresa Mayová
Podle dostupných informací zástupci členských států často jako favoritku v tajné volbě skloňují také jméno britské expremiérky Theresy Mayové. V roce 2021 ji v tomto kontextu podpořil tehdejší britský ministr obrany Ben Wallace. Výrazným kandidátem měl být také bývalý britský vládní poradce Mark Sedwill, který však v žádné vysoké politické funkci nebyl a mohl by proto spíše obsadit nižší post ve vedení Aliance.
Spojené království chce údajně v následující volbě posílit svoji pozici jako jednoho z nejvýznamnějších hráčů NATO, myslí si v této souvislosti britský reportér Tim Stickings z webu The National News. Po brexitu ale bude podle analytiků serveru Politico těžké prosadit britského kandidáta i proto, že jednadvacet z třiceti členských států je součástí Evropské unie.
Dál Stoltenberg?
Členské státy Severoatlantické aliance by mohly znát nového tajemníka nebo tajemnici krátce po roční připomínce stále trvající války na Ukrajině, podle tradic minulých let však pravděpodobně do poslední chvíle nebude jasné, kdo jím bude.
Pokud se státy Aliance neshodnou kvůli dalším urgentním tématům ani po roce konfliktu na Ukrajině na jednom jménu, zůstává ve hře i další prodloužení Stoltenbergova mandátu o rok. Jeden z nejmenovaných vrcholných diplomatů totiž v lednu pro Politico poznamenal, že nynější hlavní tvář NATO má v plánu ve funkci pokračovat dál.
Tento krok ale americká média spíše neočekávají kvůli tomu, že se hovoří o snaze zemí zvolit novou hlavu organizace před americkými prezidentskými volbami v roce 2024 a volbami do Evropského parlamentu na jaře téhož roku. Diplomaté se totiž obávají toho, aby se z funkce nestala „cena útěchy“ pro politiky, kteří nezískají jinou pozici ve strukturách EU.
Pro změnu ve vrcholné pozici NATO se vyjádřil i v lednu zvolený český prezident Petr Pavel. „Je přece jenom důležité, aby i v takto významných funkcích docházelo k nějaké rotaci,“ poznamenal v rozhovoru pro deník Blesk s tím, že Stoltenberg už měl několikrát prodlouženou funkci a po devíti letech by si „i on zasloužil odpočinek“ a obranná organizace „někoho s novou perspektivou“.
Ideální kandidát na generálního tajemníka se v některých případech podle zakladatele analytického webu NATO Watch Iana Davise může objevit až na poslední chvíli. Připomíná, že to byl i případ Jense Stoltenberga v roce 2014. „Někdy vyřadí nečekané sporné záležitosti zcela kandidáty z výběru. Je proto opravdu těžké říct, kdo by to nakonec mohl být,“ uvedl.
