Ben Wallace

Ukrajincům více než dva roky po otevřené ruské invazi do jejich země nedochází odvaha, ale dochází jim munice, řekl ve čtvrtek generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v projevu v rámci výroční zprávy Aliance za rok 2023. Zdůraznil, že Ukrajina potřebuje ještě více podpory a potřebuje ji ihned. Letošní výroční zpráva ale byla patrně pro Stoltenberga poslední. Prodlužovaný mandát mu končí letos v říjnu a NATO již hledá jeho nástupce.

Británie chce své vojenské instruktory pro výcvik ukrajinských vojáků poslat přímo na Ukrajinu, řekl britský ministr obrany Grant Shapps v rozhovoru s listem Sunday Telegraph. Premiér Rishi Sunak poté dle AP vyloučil, že by britští vojáci měli být na Ukrajinu vysláni v brzké době. V současnosti Ukrajinci absolvují výcvik v Británii a dalších zemích. Spojenci Kyjeva se dosud vyhýbali vysílání instruktorů.

Britský ministr obrany Ben Wallace podal demisi. Informovala o tom agentura Reuters s odkazem na jeho rezignační dopis, v němž Wallace slíbil „trvalou podporu“ vládě premiéra Rishiho Sunaka. Novým šéfem resortu se následně stal Grant Shapps, který dosud vedl nedávno vzniklé ministerstvo pro energetickou bezpečnost.

Britský ministr obrany Ben Wallace oznámil, že už nebude v příštích parlamentních volbách usilovat o místo ve Westminsteru. Člen vládní Konzervativní strany patří k hlavní strůjcům britské pomoci Ukrajině, která čelí agresi Ruska.

O víkendu před summitem Severoatlantické aliance hostilo litevské hlavní město setkání dalších spojenců Ukrajiny, kteří však nepochází z politických kruhů. Do Vilniusu zavítali příznivci satirického humoru a internetových memů, kteří se vydali do virtuálního tažení proti ruské agresi. Pomocí obrázků japonského psa vybírají prostředky na podporu ukrajinského odporu. NAFO na sociálních sítích podpořili představitelé západních států, kritiku si naopak toto „hnutí kámošů“ vysloužilo od ruské opozice nebo ministerstva zahraničí.

Velvyslanci při Severoatlantické alianci formálně schválili prodloužení funkčního období generálního tajemníka Jense Stoltenberga do září 2024. Podle agentury Reuters se Aliance rozhodla zůstat u zkušeného lídra v době, kdy na jejím prahu zuří válka, místo toho, aby se snažila dohodnout na jeho nástupci.

Zhruba čtyři desítky členských zemí Rady Evropy podpořily na summitu v Reykjavíku vznik registru škod, které Ukrajinci utrpěli v důsledku ruské agrese. Připojí se k němu také Evropská unie nebo Spojené státy. Zřízení tohoto nového orgánu Rady Evropy naopak nepodpořilo Maďarsko, Srbsko nebo Turecko. Ukrajinský premiér Denys Šmyhal rozhodnutí o zřízení registru přivítal.

Ukrajinská armáda podle Moskvy ve čtvrtek poprvé použila střely Storm Shadow, když zaútočila na dva objekty v okupovaném Luhansku. Rakety darovala Británie a jde o první řízené střely dlouhého doletu, které Kyjev od Západu obdržel. Tato technologie umožní obráncům zasáhnout cíle daleko za frontovými liniemi a může hrát zásadní roli při protiofenzivě.

Velká Británie dodala Ukrajině několik střel s plochou dráhou letu Storm Shadow. Informace serveru CNN potvrdil britský ministr obrany Ben Wallace. Střely mají dosah přes 250 kilometrů. Reakce Moskvy na britský krok je odmítavá. Londýn ale podle jednoho ze zdrojů Ukrajinci ujistili, že zbraně využijí pouze na svém svrchovaném území, tedy včetně okupovaných částí včetně Krymu.

Výcvik ukrajinských vojáků pro používání obranných systémů Patriot a jejich dodávky společně s kontingentem tanků Abrams na Ukrajinu by měly proběhnout rychleji, než se původně předpokládalo. Zatímco protivzdušná obrana by mohla být připravena k nasazení v příštích týdnech, americké tanky by měla ukrajinská strana obdržet už na podzim, a ne až v příštím roce.

Úterní kolize ruských stíhaček a amerického dronu v mezinárodním vzdušném prostoru nad Černým mořem způsobila další roztržku mezi oběma zeměmi. Washington obvinil piloty z nezodpovědného manévrování, které vyústilo ve zřícení amerického bezpilotního letounu. Kvůli incidentu si ve středu telefonovali ministři obrany obou zemí. Na hranici Estonska mezitím britsko-německá vzdušná hlídka musela eskortovat jiné vojenské letadlo Ruska, které odmítlo komunikovat. Ačkoliv se jedná o vážné incidenty, není eskalace v zájmu ani jedné strany, uvedl generálporučík ve výslužbě Pavol Macko v Horizontu ČT24.

Británie je ochotna zemím střední a východní Evropy poslat bojové letouny, pokud poskytnou své stroje sovětské výroby Ukrajině. Rozhlasové stanici Times Radio to řekl britský ministr obrany Ben Wallace. Jde podle něj o země, které disponují například stíhačkami typu MiG-29 nebo Su-24.

Zvolený český prezident Petr Pavel se v pátek sešel s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a později také s představitelkou běloruské opozice Svjatlanou Cichanouskou. Jednali spolu na okraj mnichovské bezpečnostní konference. Pavel dal předem najevo, že chce konferenci využít k navázání kontaktů.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve středu promluvil před britským parlamentem, setkal se s premiérem Rishim Sunakem a následně s králem Karlem III. Londýn už avizoval rozšíření výcviku ukrajinských vojáků i urychlení dodávek vojenské techniky Kyjevu. Pro Zelenského je to teprve druhá zahraniční cesta od začátku téměř rok trvající velké ruské invaze, v prosinci navštívil Spojené státy. Ještě ve středu dorazil také do Paříže, kde jednal s lídry Francie a Německa. Ve čtvrtek se Zelenskyj sejde s představiteli Evropské unie. Podle agentury AFP řekl, že s nimi chce jednat o další vojenské podpoře Ukrajiny včetně dodávek střel dlouhého doletu a bojových letounů.

Severoatlantická aliance loni posunula kvůli válce na Ukrajině volbu nového generálního tajemníka o rok. Po zákulisním jednání hlav států a diplomatů NATO by o nástupci Jense Stoltenberga ale mělo být jasno nejpozději do konce září. O obrysech výběru ideálního kandidáta – procesu, který podle mnohých diplomatů svým utajením připomíná volbu papeže – se proto začíná intenzivně spekulovat. Alianci by po sedmi desetiletích fungování mohla vést žena pocházející z jedné z východních členských zemí, odhadují nyní analytici.

Velký zlom v podobě další vojenské pomoci Ukrajině přinesla čtvrteční schůzka zástupců Velké Británie, Polska a pobaltských zemí na vojenské základně v estonské Tapě. Další balík vojenské pomoci pro Ukrajinu v hodnotě až 2,5 miliardy dolarů (tedy asi 55,4 miliardy korun) chystají i Spojené státy. Obsahovat by měl poprvé i obrněná vozidla typu Stryker. Také německý zbrojní průmysl by v letošním roce mohl Ukrajině dodat přes sto tanků. S přísliby další vojenské pomoci během čtvrtka přichází mnoho západních zemí včetně Švédska a Česka.

Obráncům Ukrajiny pomůže v dalším boji dosud největší dodávka vojenské techniky z Velké Británie. Vedle už dříve potvrzených čtrnácti moderních tanků Challenger 2 bude balík zahrnovat i stovky obrněných vozidel, pontony nebo náboje. Rusko i Ukrajina se teď prý budou snažit o překvapivý úder. „Nic bohužel ještě není rozhodnuto, ta válka bude pokračovat dál. Politické hledisko ze strany Kremlu je nadřazeno smysluplnosti konání na bojišti,“ říká analytik Tomáš Řepa.

Ruská invaze na Ukrajinu dostává další rozměr. S postupující ukrajinskou protiofenzivou v Chersonské a Luhanské oblasti sílí tvrzení Moskvy o tom, že se Kyjev snaží použít takzvanou špinavou bombu. Ruské obviňování Ukrajina i západní státy odsoudily, Kreml před špinavou bombou varoval bez důkazů už v březnu.

Nový britský premiér Rishi Sunak v Dolní sněmovně poprvé odpovídal poslancům jako ministerský předseda. Značnou část interpelací strávil obhajováním svého rozhodnutí jmenovat Suellu Bravermanovou ministryní vnitra poté, co před týdnem rezignovala. V novém kabinetu se mísí Sunakovi spojenci se zkušenými ministry z vlád Liz Trussové a Borise Johnsona. Vláda odložila oznámení napjatě očekávaného programu ozdravení veřejných financí země na polovinu listopadu, tedy o dva a půl týdne později, než bylo původně plánováno.

Britský exministr financí Rishi Sunak si jako první zajistil podporu sta zákonodárců, nutnou pro kandidaturu do čela Konzervativní strany. Sto konzervativních poslanců zřejmě podpořilo také bývalého premiéra Borise Johnsona, který se v sobotu vrátil z dovolené zpátky do Británie, informovala britská média. Toryové hledají nového lídra, jenž se posléze stane i britským premiérem poté, co ve čtvrtek oznámila svou rezignaci Liz Trussová.

Rishi Sunak má podle odhadů britských médií další šanci stát se lídrem Konzervativní strany, a tedy i britským premiérem. Kandidáti, kteří postoupí do finálního hlasování, potřebují podpisy stovky z 357 konzervativních poslanců a Sunaka je podle Sky News připraveno podpořit již 66 z nich. Kromě něj by si mohl činit naději na návrat do fuknce Boris Johnson, který byl premiérem do letošního září a jemuž podle britských médií slíbilo podporu až 36 poslanců včetně tří ministrů. Oficiálně se ale zatím o funkci přihlásila jediná uchazečka, a to Penny Mordauntová.

Ruská stíhačka vypustila 29. září raketu poblíž neozbrojeného britského průzkumného letounu, který hlídkoval v mezinárodním vzdušném prostoru nad Černým mořem. Ve čtvrtek to oznámil britský ministr obrany Ben Wallace. Podle Ruska se jednalo o důsledek technické závady, to potvrdil i Londýn.

Mobilizace je doznáním Kremlu, že ruské válečné plány selhávají, zní od představitelů Ukrajiny i jejích západních spojenců. Evropské země se shodují, že Kyjevu je třeba dál pomáhat humanitárně, vojensky i finančně. Lotyšsko neposkytne víza Rusům prchajícím před mobilizací. Čína vyzývá „všechny strany“ k dialogu. Evropská unie podle serveru Politico v reakci na Putinovo rozhodnutí chystá další balík sankcí.

Sedmačtyřicetiletá bývalá ministryně zahraničí Liz Trussová se stala britskou premiérkou. Královna Alžběta II. ji v úterý do funkce jmenovala na skotském zámku Balmoral, kde zhruba o hodinu dříve „laskavě“ přijala rezignaci Borise Johnsona, jak uvedla stanice BBC. Nová britská premiérka Liz Trussová krátce po svém nástupu do funkce jmenovala řadu nových členů kabinetu. Svůj post ministra obrany si však podržel Ben Wallace, který ve vnitrostranickém souboji podporoval Trussovou.