Velký zlom v podobě další vojenské pomoci Ukrajině přinesla čtvrteční schůzka zástupců Velké Británie, Polska a pobaltských zemí na vojenské základně v estonské Tapě. Další balík vojenské pomoci pro Ukrajinu v hodnotě až 2,5 miliardy dolarů (tedy asi 55,4 miliardy korun) chystají i Spojené státy. Obsahovat by měl poprvé i obrněná vozidla typu Stryker. Také německý zbrojní průmysl by v letošním roce mohl Ukrajině dodat přes sto tanků. S přísliby další vojenské pomoci během čtvrtka přichází mnoho západních zemí včetně Švédska a Česka.
Vozidla Stryker, obsažená v americkém vojenském balíku, jsou lehčí a rychlejší než obrněnce a stíhače tanků Bradley, jež byly obsažené v dosud největší pomoci pro Ukrajinu oznámené 5. ledna. Oba typy obrněnců jsou ozbrojené a sloužit mohou k přepravě vojáků přímo na bojišti. Balík bude podle CNN obsahovat také další vozidla typu MRAP schopná odolávat minám.
„Snažíme se dát dohromady mix obrněných a mechanizovaných strojů, který dává smysl,“ řekl novinářům ve středu náměstek ministerstva obrany Colin Kahl.
USA však stále odmítají Ukrajině poskytnout tanky M1 Abrams z logistických důvodů, kvůli komplikacím s jejich následnými opravami i kvůli samotné povaze tanku M1, který „funguje úplně jinak než generace tanků, na kterou jsou Ukrajinci nyní zvyklí“, řekl CNN generálmajor ve výslužbě Patrick Donahoe.
Z Británie další Challengery 2 a laserem naváděné střely
„Zavazujeme se, že společně na obranu Ukrajiny poskytneme bezprecedentní příspěvek včetně hlavních bojových tanků, techniky pro těžké dělostřelectvo, protivzdušnou obranu, dále munici a bojová vozidla pěchoty. Tato podpora pochází ze zásob našich zemí … a dokládá, že chápeme závažnost situace i to, že jsme připraveni zvýšit a urychlit pomoc pro Ukrajinu,“ uvádí se v prohlášení, pod nímž jsou podepsáni ministři obrany Británie, pobaltských zemí a Polska a rovněž zástupci Česka, Slovenska a Nizozemska.
Zásadní zlom ve vojenské pomoci Západu udělala Británie, která přislíbila dodávku 14 těžkých tanků Challenger 2. Země navíc plánuje poslat na Ukrajinu 600 laserem naváděných střel Brimstone. Oznámil to ve čtvrtek britský ministr obrany Ben Wallace.
Podle něj budou stovky střel Brimstone mimořádně důležité pro to, aby Ukrajina ovládla bojiště. Tyto střely jsou určeny především k ničení obrněné techniky. I když obvykle bývají ve vybavení letadel nebo vrtulníků, ukrajinská armáda je odpaluje z automobilů.
Wallace dodal, že spojenci Ukrajiny počítají s tím, že její podpora je „běh na dlouhou trať“. „Pokud prezident Putin sází na to, že nás to letos přestane bavit, mýlí se. Budeme (podporu) plánovat na letošek, další rok i nadcházející roky,“ prohlásil ministr.
Německé tanky Leopard 2 chtějí dodat Polsko či Finsko, potřebují však souhlas Berlína, který se jej ale stále zdráhá udělit. Němci mají od čtvrtka nového ministra obrany, kterým je Boris Pistorius.
Německá pomoc vychází ze zásob zbrojních koncernů
Německý zbrojní průmysl by v letošním roce mohl Ukrajině dodat přes sto tanků, vedle německých Leopardů 2 by to byl ještě jejich předchůdce Leopard 1 a starší britské tanky Challenger 1. S odvoláním na své zdroje o tom ve čtvrtek informoval deník Handelsblatt, který dodal, že rozhodnutí záleží na vládě kancléře Olafa Scholze.
Dodání starších i novějších leopardů požadují opoziční konzervativci, ale také řada vládních představitelů, především z řad Zelených. Poslanec Johann Wadephul z opoziční Křesťanskodemokratické unie (CDU) při debatě ve Spolkovém sněmu prohlásil, že Německo by mohlo ihned a bez jakýchkoli dopadů na svou obranyschopnost předat Ukrajině 200 starších tanků Leopard 1, ke kterým by mohlo přidat i nástupnické Leopardy 2.
Nabídka zbrojního průmyslu, na kterou poukázal list Handelsblatt, vychází zcela ze zásob zbrojních koncernů. To by znamenalo, že vyzbrojení Ukrajiny by nijak nesnížilo obranné kapacity německé armády.
Zbrojařská společnost Rheinmetall by podle Handelsblattu mohla letos dodat 20 starších Leopardů 1 a během dvaceti měsíců dalších 80 kusů. Tento starší model má v zásobě i firma FFG. Deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) tento týden informoval, že německý zbrojní průmysl by letos mohl poskytnout Ukrajině až 15 tanků Leopard 2 a případně dalších zhruba 30, pokud by Česko a Slovensko souhlasily s odkladem dodávek pro své ozbrojené síly až na rok 2024.
Novou možností jsou pak podle Handelsblattu starší britské tanky Challenger 1, které by Rheinmetall v počtu vyšších desítek mohl koupit v Ománu a následně je pro ukrajinskou armádu přezbrojit. Británie mezitím slíbila Ukrajině dodat nástupnický model Challenger 2. Handelsblatt uvedl, že použití staršího a novějšího typu britského tanku by bylo výhodné, protože oba modely mají shodnou ráži hlavního kanonu, což by usnadnilo zásobování municí.
Německá média očekávají, že rozhodnutí o tancích by mohlo padnout v pátek na americké letecké základně Ramstein v Německu, kde se setká takzvaná kontaktní skupina pro Ukrajinu. Její součástí je asi padesátka zemí včetně Česka. Na úrovni ministrů obrany a vysokých armádních činitelů budou jednat o vojenské podpoře pro Ukrajinu. Ve čtvrtek před setkáním znovu vyzval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj západní spojence k tomu, aby dodali tanky.
Dánsko daruje samohybné houfnice Caesar
Z prohlášení vydaného po čtvrteční schůzce na základně v estonské Tapě také vyplývá, že klíčovou součástí další české vojenské pomoci Ukrajině bude údržba už dříve poskytnuté techniky.
Polsko chce poslat na Ukrajinu protiletecké kanony S-60, včetně 70 tisíc kusů munice, Lotyšsko desítky přenosných kompletů protiletecké obrany Stinger, dva vrtulníky M-17, desítky kulometů, drony a chce vycvičit dva tisíce ukrajinských vojáků.
Dánsko daruje Ukrajině 19 samohybných houfnic Caesar francouzské výroby. „Mám radost, že jsme pro tuto věc získali širokou podporu parlamentu a budeme moci caesary podpořit boj Ukrajinců za svobodu,“ uvedl dánský ministr obrany Jakob Ellemann-Jensen.
Šéf polského resortu obrany Mariusz Blaszczak řekl, že doufá, že se Německo stane součástí koalice zemí, jež Ukrajině leopardy pošlou. Polský premiér Mateusz Morawiecki naznačil, že jeho země by mohla tyto tanky poskytnout Ukrajině v rámci širší koalice i bez německého svolení. „Souhlas je tu druhořadou věcí, buď ho získáme rychle, nebo sami uděláme, co je potřeba,“ řekl šéf polské vlády ve středu večer v televizi Polsat News.
Nová vojenská pomoc dorazí také ze Švédska
Švédsko ve čtvrtek oznámilo, že poskytne Ukrajině další vojenskou pomoc, která bude zahrnovat i dělostřelecký systém Archer, 50 bojových vozidel pěchoty CV90 a protitankové zbraně NLAW. Dodávky během dne potvrdil i švédský premiér Ulf Kristersson.
Ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov Stockholmu poděkoval. „Děkuji premiérovi Kristerssonovi, mému kolegovi Palu Jonsonovi a Švédům za desátý balík bezpečnostní podpory pro Ukrajinu. Naši bojovníci dělostřelecké systémy a vozidla rychle ovládnou,“ napsal na Twitteru Reznikov. Švédská televize SVT už dříve upozornila, že jde ze strany Švédska o desátý balík vojenské pomoci pro Ukrajinu.
O moderní samohybné houfnice Archer žádal Švédsko v prosinci na summitu zejména severských a pobaltských zemí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle agentury Reuters má Švédsko těchto systémů 48.
Houfnice byly navrženy pro pohyb v obtížném terénu, kde mohou dosáhnout rychlosti až 70 kilometrů za hodinu. Mají dosah od 40 do 60 kilometrů v závislosti na použité munici. Plně automatický zásobník lze vystřílet za dvě a půl minuty, napsal ruskojazyčný server BBC, podle kterého je hlavní předností systému automatizace nabíjení během střelby a s tím související malý počet osob k obsluze.
Pomoc Estonska už přesáhla jedno procento tamního HDP
Také estonská vláda ve čtvrtek schválila další balíček vojenské pomoci Ukrajině na obranu proti Rusku. Kyjev v jeho rámci obdrží desítky houfnic, munici, dělostřelecké vybavení či granátomety. Celková výše vojenské podpory Ukrajině tímto přesáhla jedno procento estonského hrubého domácího produktu, informovala veřejnoprávní stanice ERR.
„Posíláme Ukrajině zbraně, které nejvíce potřebuje. Ukrajina o tuto pomoc požádala přímo Estonsko,“ uvedla předsedkyně vlády Kaja Kallasová.
Hodnota balíčku činí 113 milionů eur (2,7 miliardy korun). Celková vojenská pomoc Estonska Ukrajině se tím vyšplhala na 370 milionů eur (8,9 miliardy korun), což je více než jedno procento estonského HDP. V Estonsku žije přibližně 1,3 milionu lidí, v přepočtu na obyvatele patří tato pobaltská země k největším podporovatelům Ukrajiny.
„Estonci ze své bolestivé historie vědí, co se stane, když zvítězí zlo a velká země pohltí menší,“ řekla Kallasová. „Pokud padne Ukrajina, svoboda je ohrožena i jinde ve světě. Tím, že pomáháme Ukrajině bránit její nezávislost, bráníme právo všech zemí na svobodu a demokracii včetně Estonska,“ dodala.
Europoslanci chtějí zvláštní tribunál
Evropský parlament vyzval v rezoluci k založení zvláštního tribunálu, který by soudil válečné zločiny spáchané na Ukrajině. Pro byla výrazná většina europoslanců, skoro pět stovek zákonodárců. Proti jich hlasovalo jen devatenáct z evropské levice. Argumentovali tím, že kroky k ustanovení zvláštního tribunálu zhatí možnost diplomatického řešení konfliktu.
„Nová instituce má podle europoslanců vyplnit mezeru v mezinárodním soudnictví,“ řekl zpravodaj ČT v Bruselu Petr Obrovský. Vyzvali proto Evropskou komisi, aby na tom hned začala pracovat a hledala v mezinárodním společenství širší podporu, například na půdě Valného shromáždění OSN.
