Ukrajina konečně dostane od USA patrioty, píše CNN. K oznámení může dojít v řádu dní

Rusko od začátku října podniká na Ukrajinu rozsáhlé vzdušné útoky, kdy na ni během jednoho dne vyšle desítky raket, jejichž cílem jsou obvykle energetická zařízení. Ukrajina dlouhodobě žádá své západní partnery o protivzdušnou obranu, včetně amerických systémů protiraketové obrany Patriot, aby ji ochránila před silným ruským raketovým ostřelováním. Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena doposud souhlas nedala, podle CNN však v současnosti dokončuje plány na vyslání tohoto systému na Ukrajinu a podle dvou amerických představitelů a vysokého úředníka administrativy by mohly být oznámeny již tento týden.

Při posledním bombardování 5. prosince prošlo podle Kyjeva ukrajinskou protivzdušnou obranou pouze deset ze sedmdesáti ruských raket. Deklarovaná 87procentní míra zachycení svědčí o rostoucí účinnosti ukrajinských systémů, které jsou převážně ze sovětské éry, ale v poslední době byly doplněny moderním západním vybavením a vylepšenou technikou, píše server Finacial Times.

Spojené státy poskytly Ukrajině vojenskou podporu v hodnotě miliard dolarů, včetně zbraní protivzdušné obrany, od raketového systému země-vzduch Stinger, který je dostatečně lehký na to, aby jej bylo možné přenášet, až po větší protiletadlové systémy NASAMS, které mohou zajistit protivzdušnou obranu proti cílům krátkého a středního dosahu.

V úterý však mluvčí ukrajinského letectva Jurij Ignat novinářům řekl, že Ukrajina stále „není schopna sestřelovat balistické rakety prostředky protivzdušné obrany, které máme ve výzbroji“. „Proto je nejúčinnější metodou ničení těchto raket na místě jejich startu, kde se nacházejí,“ dodal.

Rusko má podle odhadu ukrajinské vojenské rozvědky dost raket ještě na tři až pět vln náletů na Ukrajinu, uvedl podle deníku The New York Times zástupce šéfa rozvědky Vadym Skibickyj. Odhad vychází z předpokladu, že při jedné vlně ruské síly vypálí osmdesát až devadesát raket.

Kyjev si proto nejvíce přeje, aby mu Washington dodal právě systém Patriot delšího doletu, který dokáže zachytit i ruské balistické střely. Bidenova administrativa se tohoto kroku doposud zdráhala, to by se však podle amerických představitelů mohlo tento týden změnit.

Moskva nicméně podle agentury Reuters ve středu varovala, že americké protiraketové systémy Patriot by byly legitimním cílem ruských úderů proti Ukrajině, pokud by Spojené státy povolily jejich dodávku na podporu Kyjeva. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že patrioty budou „určitě“ cílem Ruska, ale nepotvrzené zprávy médií nebude komentovat.

Nejúčinnější obranný systém na Ukrajině

Pokud by USA skutečně poslaly pokročilý systém protivzdušné obrany dlouhého doletu, který je vysoce účinný při zachycování balistických a řízených střel, jednalo by se o nejúčinnější obranný zbraňový systém dlouhého dosahu zaslaný do země a podle představitelů pomůže zabezpečit i vzdušný prostor pro země NATO ve východní Evropě.

Není jasné, kolik odpalovacích zařízení bude vysláno, ale typická baterie patriotů zahrnuje radarovou soupravu, která zjišťuje a sleduje cíle, počítače, zařízení na výrobu energie, stanici pro řízení zásahu a až osm odpalovacích zařízení, z nichž každé pojme čtyři rakety připravené k odpálení.

Jakmile budou plány dokončeny, očekává se, že patrioty budou v nadcházejících dnech rychle odeslány a Ukrajinci budou vyškoleni k jejich používání na základně americké armády v německém Grafenwoehru, uvedli úředníci.

Ostatní země už je mají

Na rozdíl od menších systémů protivzdušné obrany potřebují raketové baterie Patriot mnohem větší posádky, jejich řádná obsluha vyžaduje desítky pracovníků. Výcvik pro baterie raket Patriot obvykle trvá několik měsíců a Spojené státy jej nyní budou provádět pod tlakem téměř každodenních leteckých útoků ze strany Ruska, píše CNN.

Systém je všeobecně považován za jednu z nejschopnějších zbraní dlouhého dosahu, která brání vzdušný prostor proti přilétajícím balistickým a řízeným střelám i některým letadlům. Díky svému dlouhému doletu a schopnostem ve velkých výškách může potenciálně sestřelovat ruské rakety a letadla daleko od jejich zamýšlených cílů uvnitř Ukrajiny.

USA již dříve poslaly baterie Patriot spojencům v NATO, jako je Polsko, aby posílily jejich obranu, a na Ukrajinu poslaly další zbraňové systémy, aby pomohly proti ruské invazi. V posledních letech USA poslaly rakety Patriot do Saúdské Arábie a Iráku, aby čelily hrozbám ze strany Íránu a jeho spojenců, a do oblasti Tichomoří, aby odstrašily Severní Koreu.

Na Kyjev ve středu zaútočily íránské drony

Ve středu ráno byly mezitím hlášeny výbuchy z historického centra Kyjeva, kde se nachází i vládní budovy. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj později uvedl, že podle prozatímních informací Rusko vyslalo na metropoli třináct dronů Šáhed íránské výroby, ale ukrajinská protivzdušná obrana je všechny sestřelila.

Ukrajinská média hlásí, že kvůli ruskému útoku jsou poškozeny dvě administrativní budovy v centru hlavního města a soukromý dům v Kyjevské oblasti. Ruské bezpilotní letouny ale během středečního útoku nepoškodily žádná energetická zařízení, uvedla společnost Ukrenerho. Současně však poznamenala, že situace v ukrajinském energetickém systému zůstává složitá kvůli velkému množství předchozích škod. Nejobtížnější je podle ní situace na východě země kvůli každodennímu ostřelování.

Britská velvyslankyně v OSN Barbara Woodwardová v pátek 9. prosince uvedla, že Rusko se také snaží získat od Íránu další zbraně, včetně stovek balistických raket, a na oplátku nabízí Teheránu bezprecedentní vojenskou a technickou podporu. Od srpna Írán převedl stovky bezpilotních letounů do Ruska, které je použilo k „zabíjení civilistů a nezákonnému zaměřování civilní infrastruktury“ na Ukrajině, uvedla Woodwardová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zavedly 50procentní clo na kanadský dovoz, Kanada přijde se stejnými cly

Spojené státy v sobotu ráno zavedly 50procentní clo na kanadský dovoz v hodnotě dvaceti miliard dolarů (413 miliard korun). Kanada plánuje reagovat stejně vysokými cly. Kanadský premiér Markem Carney oznámil, že se rozhodl obchodní jednání s USA pozastavit. Informuje o tom agentura AP. Ani na poslední chvíli se nepodařilo dohodnout jiné řešení obchodního sporu.
06:21Aktualizovánopřed 1 mminutou

Rusové zasáhli největší nákupní centrum v Kryvém Rihu, šestnáct lidí zabili a 130 zranili

Rusové zasáhli v pátek odpoledne největší nákupní centrum v Kryvém Rihu v ukrajinské Dněpropetrovské oblasti. Útok zabil nejméně šestnáct lidí a dalších sto třicet zranil. V kritickém stavu je i několik dětí. Další lidé včetně několika dětí zemřeli po ruském útoku v Mykolajivské oblasti. Mrtví či zranění civilisté jsou po ruských náletech také v Chersonské, Záporožské a Charkovské oblasti. Cílem náletu ruských dronů byl i hraniční přechod mezi Ukrajinou a Moldavskem. Ukrajinské drony v noci zasáhly ropnou rafinerii Lukoilu poblíž ruského Permu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

V Chorvatsku zahynuli při pádu letadla z Česka dva lidé

V Chorvatsku zahynuli při pádu malého letadla z Česka dva lidé. K nehodě došlo poblíž přístavního města Zadar, těla byla nalezena ve večerních hodinách. S odkazem na místní úřady o tom informuje agentura AFP.
01:18Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump může zatím pokračovat ve výstavbě tanečního sálu, rozhodl Nejvyšší soud

Nejvyšší soud Spojených států rozhodl, že vláda prezidenta Donalda Trumpa může prozatím pokračovat ve výstavbě tanečního sálu v Bílém domě. Soud tím pozastavil rozhodnutí nižší instance, které další výstavbu zablokovalo. Informuje o tom agentura Reuters. Trump páteční rozhodnutí soudu uvítal.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Útočník s mečem zaútočil na švédskou střední školu, jeden člověk zemřel

Při útoku na školu ve švédském městě Fagersta v pátek odpoledne zahynul jeden člověk. Večer to podle agentur oznámila policie na tiskové konferenci. Další tři lidé utrpěli zranění, dva z nich jsou ve vážném stavu. Policie potvrdila, že podezřelým je osmnáctiletý muž, kterého zadržela. K útoku podle médií použil meč.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Polská policie zatkla muže, který prý plánoval atentát na čelné politiky

Polská policie zatkla třiadvacetiletého muže, kterého podezírá z toho, že plánoval atentát na čelné polské politiky a také k tomuto činu vyzýval. Informovala o tom v pátek polská média. Pokud mu policie trestné činy prokáže, bude mu hrozit až dvacet let vězení, uvedla stanice RMF24. Polské zpravodajské služby podle serveru Onet vyjádřily pochybnosti o reálnosti hrozby a kritizovaly média za senzacechtivé vykreslení celého případu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoIzraelští osadníci se vrátili do vyklizených vesnic na Západním břehu

Izraelští osadníci se po dvaceti letech vrátili do vesnic na Západním břehu, které nechala vyklidit tehdejší izraelská vláda. Obnovování a rozšiřování osad vyvolává kontroverze na mezinárodní úrovni. Naposledy tyto plány odsoudili lídři desítky západních zemí. Radikální osadníci nicméně mají zastání u některých členů současné izraelské vlády.
před 9 hhodinami

V Indii vzniká muzeum připomínající polské uprchlíky za druhé světové války

V indickém městě Valivade vzniká muzeum věnované tisícům polských uprchlíků, kteří během druhé světové války nalezli útočiště v Indii. Jeho otevření je plánováno na letošní podzim, uvedl polský deník Dziennik Gazeta Prawna.
před 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.