Ukrajina konečně dostane od USA patrioty, píše CNN. K oznámení může dojít v řádu dní

Rusko od začátku října podniká na Ukrajinu rozsáhlé vzdušné útoky, kdy na ni během jednoho dne vyšle desítky raket, jejichž cílem jsou obvykle energetická zařízení. Ukrajina dlouhodobě žádá své západní partnery o protivzdušnou obranu, včetně amerických systémů protiraketové obrany Patriot, aby ji ochránila před silným ruským raketovým ostřelováním. Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena doposud souhlas nedala, podle CNN však v současnosti dokončuje plány na vyslání tohoto systému na Ukrajinu a podle dvou amerických představitelů a vysokého úředníka administrativy by mohly být oznámeny již tento týden.

Při posledním bombardování 5. prosince prošlo podle Kyjeva ukrajinskou protivzdušnou obranou pouze deset ze sedmdesáti ruských raket. Deklarovaná 87procentní míra zachycení svědčí o rostoucí účinnosti ukrajinských systémů, které jsou převážně ze sovětské éry, ale v poslední době byly doplněny moderním západním vybavením a vylepšenou technikou, píše server Finacial Times.

Spojené státy poskytly Ukrajině vojenskou podporu v hodnotě miliard dolarů, včetně zbraní protivzdušné obrany, od raketového systému země-vzduch Stinger, který je dostatečně lehký na to, aby jej bylo možné přenášet, až po větší protiletadlové systémy NASAMS, které mohou zajistit protivzdušnou obranu proti cílům krátkého a středního dosahu.

V úterý však mluvčí ukrajinského letectva Jurij Ignat novinářům řekl, že Ukrajina stále „není schopna sestřelovat balistické rakety prostředky protivzdušné obrany, které máme ve výzbroji“. „Proto je nejúčinnější metodou ničení těchto raket na místě jejich startu, kde se nacházejí,“ dodal.

Rusko má podle odhadu ukrajinské vojenské rozvědky dost raket ještě na tři až pět vln náletů na Ukrajinu, uvedl podle deníku The New York Times zástupce šéfa rozvědky Vadym Skibickyj. Odhad vychází z předpokladu, že při jedné vlně ruské síly vypálí osmdesát až devadesát raket.

Kyjev si proto nejvíce přeje, aby mu Washington dodal právě systém Patriot delšího doletu, který dokáže zachytit i ruské balistické střely. Bidenova administrativa se tohoto kroku doposud zdráhala, to by se však podle amerických představitelů mohlo tento týden změnit.

Moskva nicméně podle agentury Reuters ve středu varovala, že americké protiraketové systémy Patriot by byly legitimním cílem ruských úderů proti Ukrajině, pokud by Spojené státy povolily jejich dodávku na podporu Kyjeva. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že patrioty budou „určitě“ cílem Ruska, ale nepotvrzené zprávy médií nebude komentovat.

Nejúčinnější obranný systém na Ukrajině

Pokud by USA skutečně poslaly pokročilý systém protivzdušné obrany dlouhého doletu, který je vysoce účinný při zachycování balistických a řízených střel, jednalo by se o nejúčinnější obranný zbraňový systém dlouhého dosahu zaslaný do země a podle představitelů pomůže zabezpečit i vzdušný prostor pro země NATO ve východní Evropě.

Není jasné, kolik odpalovacích zařízení bude vysláno, ale typická baterie patriotů zahrnuje radarovou soupravu, která zjišťuje a sleduje cíle, počítače, zařízení na výrobu energie, stanici pro řízení zásahu a až osm odpalovacích zařízení, z nichž každé pojme čtyři rakety připravené k odpálení.

Jakmile budou plány dokončeny, očekává se, že patrioty budou v nadcházejících dnech rychle odeslány a Ukrajinci budou vyškoleni k jejich používání na základně americké armády v německém Grafenwoehru, uvedli úředníci.

Ostatní země už je mají

Na rozdíl od menších systémů protivzdušné obrany potřebují raketové baterie Patriot mnohem větší posádky, jejich řádná obsluha vyžaduje desítky pracovníků. Výcvik pro baterie raket Patriot obvykle trvá několik měsíců a Spojené státy jej nyní budou provádět pod tlakem téměř každodenních leteckých útoků ze strany Ruska, píše CNN.

Systém je všeobecně považován za jednu z nejschopnějších zbraní dlouhého dosahu, která brání vzdušný prostor proti přilétajícím balistickým a řízeným střelám i některým letadlům. Díky svému dlouhému doletu a schopnostem ve velkých výškách může potenciálně sestřelovat ruské rakety a letadla daleko od jejich zamýšlených cílů uvnitř Ukrajiny.

USA již dříve poslaly baterie Patriot spojencům v NATO, jako je Polsko, aby posílily jejich obranu, a na Ukrajinu poslaly další zbraňové systémy, aby pomohly proti ruské invazi. V posledních letech USA poslaly rakety Patriot do Saúdské Arábie a Iráku, aby čelily hrozbám ze strany Íránu a jeho spojenců, a do oblasti Tichomoří, aby odstrašily Severní Koreu.

Na Kyjev ve středu zaútočily íránské drony

Ve středu ráno byly mezitím hlášeny výbuchy z historického centra Kyjeva, kde se nachází i vládní budovy. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj později uvedl, že podle prozatímních informací Rusko vyslalo na metropoli třináct dronů Šáhed íránské výroby, ale ukrajinská protivzdušná obrana je všechny sestřelila.

Ukrajinská média hlásí, že kvůli ruskému útoku jsou poškozeny dvě administrativní budovy v centru hlavního města a soukromý dům v Kyjevské oblasti. Ruské bezpilotní letouny ale během středečního útoku nepoškodily žádná energetická zařízení, uvedla společnost Ukrenerho. Současně však poznamenala, že situace v ukrajinském energetickém systému zůstává složitá kvůli velkému množství předchozích škod. Nejobtížnější je podle ní situace na východě země kvůli každodennímu ostřelování.

Britská velvyslankyně v OSN Barbara Woodwardová v pátek 9. prosince uvedla, že Rusko se také snaží získat od Íránu další zbraně, včetně stovek balistických raket, a na oplátku nabízí Teheránu bezprecedentní vojenskou a technickou podporu. Od srpna Írán převedl stovky bezpilotních letounů do Ruska, které je použilo k „zabíjení civilistů a nezákonnému zaměřování civilní infrastruktury“ na Ukrajině, uvedla Woodwardová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 4 hhodinami

Mezi Kodaní a Washingtonem si volíme Dánsko, řekl grónský premiér

Pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil v úterý grónský premiér Jens-Frederik Nielsen. Zopakoval, že ostrov není na prodej, informuje agentura Reuters. Zájem o Grónsko v posledních dnech dává opakovaně najevo americký prezident Donald Trump, nevyloučil přitom k jeho zisku ani použití síly vůči spojenecké zemi Severoatlantické aliance.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Lavina v Rakousku zabila chlapce z Česka

V Rakousku v salcburském Bad Gasteinu v úterý zemřel třináctiletý český chlapec, kterého při lyžování ve volném terénu zachytila lavina. O neštěstí informovala agentura APA s tím, že záchranáři hocha vyprostili a poté se ho marně snažili asi 45 minut oživit. APA původně informovala o tom, že chlapci bylo 12 let, na základě informací salcburské policie následně věk opravila.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Bill a Hillary Clintonovi odmítli vypovídat v Kongresu o Epsteinovi

Bývalý americký prezident Bill Clinton a jeho manželka a někdejší ministryně zahraničí Hillary Clintonová odmítli vypovídat v Kongresu ohledně případu sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Clintonovi své rozhodnutí oznámili v dopise republikánskému předsedovi sněmovního výboru pro dohled Jamesi Comerovi, který zveřejnil deník The New York Times (NYT).
před 7 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

V Německu obžalovali dva Ukrajince ze špionáže pro Rusko a z přípravy sabotáže

Německé generální státní zastupitelství obžalovalo dva Ukrajince ze špionáže a přípravy sabotáže ve prospěch Ruska. Informovalo o tom v tiskové zprávě. Ve spolupráci se třetím občanem Ukrajiny poslali dotyční z Kolína nad Rýnem na Ukrajinu dva balíčky s GPS lokátory – cílem kroku bylo dle prokuratury otestovat způsob, jak příště poslat v balíčcích výbušninu.
před 10 hhodinami
Načítání...