Washington

Americký prezident Donald Trump v neděli na sociální síti opět pohrozil Íránu zničením a vyzval Teherán k rychlému uzavření mírové dohody. Dosavadní vyjednávání o ukončení války, kterou zahájily na konci února USA a Izrael a v níž od 8. dubna platí křehké a časově neomezené příměří, byla neúspěšná a v uplynulém týdnu opět uvázla na mrtvém bodě.

Izrael a Libanon se dohodly na prodloužení příměří o 45 dní, oznámil v pátek po jednáních ve Washingtonu mluvčí amerického ministerstva zahraničí Tommy Pigott. Jde o příměří, které americký prezident Donald Trump oznámil 16. dubna, informovala agentura Reuters.

Za osm let od předchozí návštěvy Donalda Trumpa v Číně se situace změnila a americký prezident se musí připravit na „Velkou čínskou zeď sebevědomí“. Čína stále více vnímá Spojené státy jako velmoc v úpadku a jako „světového potížistu“, píše ve čtvrtek zahraniční tisk v souvislosti s čínsko-americkým summitem.

Prohlášení americké administrativy o vojensky pokořeném Íránu jsou v příkrém rozporu s tím, co jí sdělují americké zpravodajské služby. Z utajovaných analýz z tohoto měsíce podle deníku The New York Times (NYT) vyplývá, že íránský režim má přístup k většině svých základen a zařízení pro skladování a odpalování střel. Kolem Hormuzského průlivu má mít částečný přístup ke 30 z tamních 33 raketových odpališť. Prezident Donald Trump označil zprávy amerických médií informujících o dostatečném vojenském vyzbrojení a akceschopnosti Íránu za zradu a napomáhání nepříteli.

Mezi Spojenými státy a Kremlem podle amerického prezidenta Donalda Trumpa neexistuje shoda na tom, že by Rusko mělo získat celý ukrajinský Donbas. Trump to v úterý řekl ve Washingtonu před odletem na návštěvu Číny. Moskva si celý Donbas nárokuje, a to včetně oblastí, které se jí dosud nepodařilo dobýt.

Vysoký představitel mezinárodního společenství pro Bosnu a Hercegovinu Christian Schmidt rezignoval. Ve funkci byl od roku 2021. Podle bosenských zpravodajských a investigativních serverů může za jeho odstoupení mimo jiné tlak ze Spojených států – od podnikatelů blízkých prezidentu Donaldu Trumpovi.

Kontroverze provázejí i další projekt prezidenta USA Donalda Trumpa ve Washingtonu. Prezident nechal natřít zrcadlící nádrž před Lincolnovým památníkem. Podle zjištění deníku The New York Times zakázku v přepočtu za 150 milionů korun dal bez výběrového řízení firmě, která pro něj v minulosti dělala bazény. Charles Birnbaum pomáhal tvořit pravidla správy kulturního dědictví. Říká, že zatímco v prvním funkčním období se jimi Donald Trump řídil, nyní zavedené normy ignoruje. Trump kritiku odmítá a plánuje dosud největší projekt – osmdesátimetrový vítězný oblouk naproti Lincolnovu památníku. Odpůrci doufají, že plán zůstane na papíře.

Bývalý polský ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro, který je ve vlasti stíhán kvůli podezření z korupce, zpronevěry a zneužití pravomocí, uprchl z Maďarska do Spojených států, uvedla v neděli místní média. Polské úřady podle agentury AFP tyto informace zatím ověřují. Maďarská vláda bývalého premiéra Viktora Orbána udělila Ziobrovi v loňském roce politický azyl.

Nejnovější globální desetiprocentní cla uvalená v únoru prezidentem USA Donaldem Trumpem podle obchodního zákona z roku 1974 jsou nezákonná, rozhodl ve čtvrtek americký soud pro mezinárodní obchod. Zablokoval je však pouze pro dva soukromé dovozce a americký stát Washington. Rozhodnutí soudu ponechává dočasné celní poplatky, které by měly vypršet v červenci, v platnosti pro všechny ostatní dovozce, zatímco soudy projednají případné odvolání vládou. Píše o tom agentura Reuters.

Od pátku protestuje Guido Reichstadter na jednom z pilířů mostu v americkém Washingtonu, D.C., kde na místě rozvinul černý „transparent“. V úterý tam pak rozložil stan. Policie s Reichstadterem od začátku vyjednává, omezuje totiž dopravu přes most. Demonstrantův čin je, podle jeho aktivity na sociální síti X, namířen proti administrativě prezidenta Donalda Trumpa, válce v Íránu a hrozbě, kterou představuje nekontrolovaný rozvoj umělé inteligence.

Finský prezident Alexander Stubb se v úterý na konferenci Evropa jako úkol na Pražském hradě vyslovil pro širší evropskou integraci i rozšíření Evropské unie o státy západního Balkánu a další země včetně Ukrajiny. Jde podle něj o geopolitické a strategické rozhodnutí, pro které aktuálně existuje příležitost. Její okno se však může brzy zavřít, hovořil v té souvislosti zhruba o pěti letech. U příležitosti jeho pobytu v Praze udělal s finským prezidentem rozhovor moderátor ČT Martin Řezníček.

Příslušníci bezpečnostních sborů v pondělí ve Washingtonu v blízkosti Bílého domu postřelili člověka. Podle agentury AP o tom informovala Tajná služba Spojených států, která je ochrankou prezidenta a dalších vysokých ústavních činitelů. Tajná služba uvedla, že muž začal střílet po neupřesněné konfrontaci s policisty a že postřelil kolemjdoucího. Bílý dům byl po incidentu krátce uzavřen.

Oznámené stažení pěti tisíc amerických vojáků z Německa nesouvisí se sporem s prezidentem Spojených států Donaldem Trumpem, do kterého se spolkový kancléř Friedrich Merz dostal. Merz to v neděli prohlásil v rozhovoru s veřejnoprávní televizí ARD. Řekl také, že Washington považuje za hlavního německého partnera v Severoatlantické alianci.

Americké úřady zveřejnily záběry bezpečnostních kamer zachycující údajného útočníka, jak minulý víkend prochází detektorem kovů na bezpečnostním stanovišti ve washingtonském hotelu Hilton při galavečeři s korespondenty Bílého domu a míří zbraní na agenty Tajné služby USA. Washingtonská federální prokurátorka Jeanine Pirrová video sdílela na síti X s tím, že záběry jasně ukazují, jak útočník střílí na příslušníka tajné služby. Současně odmítla spekulace o „přátelské palbě“.

Spojené státy usilují o novou mezinárodní koalici zemí připravených přispět k otevření Hormuzského průlivu, který je zablokován v důsledku americko-izraelské války s Íránem. Napsal to list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na depeši amerického ministerstva zahraničí.

Americké ministerstvo zahraničí k příležitosti 250. výročí vyhlášení nezávislosti chystá omezený počet cestovních pasů, v nichž bude vyobrazen současný prezident Donald Trump. Informuje o tom agentura AP, Trump se podle ní stane prvním žijícím prezidentem zobrazeným v cestovních dokladech.

Muž, který střílel při sobotní galavečeři v hotelu Washington Hilton za účasti amerického prezidenta Donalda Trumpa, si u soudu vyslechl obvinění z pokusu o atentát na prezidenta, píší agentury. Viní ho také ze zločinů souvisejících s držením zbraní. Z nařízení soudce zůstane ve vazbě až do následujícího soudního líčení, jež se plánuje na čtvrtek.

Mezinárodní lodní doprava v Hormuzském průlivu v tuto chvíli klesla prakticky na nulu v důsledku dvou souběžných blokád oblasti ze strany Teheránu a Washingtonu, uvedla agentura Bloomberg s odkazem na data, která sestavila. Za pondělí agentura napočítala tři íránská plavidla opouštějící úžinou záliv, a to jeden tanker se zkapalněným ropným plynem a dvě lodi se sypkým nákladem.

Tajná služba USA v noci na neděli SELČ evakuovala amerického prezidenta Donalda Trumpa z galavečeře s korespondenty Bílého domu ve Washingtonu poté, co střelec začal střílet v hotelu, kde se událost konala, píše agentura AP. Trump po incidentu uvedl, že on, první dáma Melania Trumpová, viceprezident JD Vance a všichni členové kabinetu, kteří se události účastnili, jsou v pořádku a v bezpečí. Podezřelý střelec byl zadržen, oznámila podle agentury Reuters tajná služba. Útočník podle Trumpa napadl bezpečnostní kontrolní stanoviště tajné služby a zranil jejího agenta.

Bezprostředně před útokem na galavečeři s korespondenty Bílého domu ve Washingtonu, ke kterému došlo v sobotu asi ve 20:35 místního času (v neděli 2:35 SELČ), panovala v sále hotelu Washington Hilton slavnostní atmosféra. Vše se rychle změnilo, když se zvenčí ozvaly rány, popisují náladu v sále přítomní reportéři agentur Reuters a AFP. Na místě byl zadržen podezřelý muž, který bezpečnostním složkám řekl, že cílil na členy Trumpovy administrativy. Prezident, první dáma Melania Trumpová ani členové kabinetu nebyli při střelbě zraněni.

Desetidenní příměří mezi Libanonem a Izraelem, které mělo původně vypršet v pondělí, se prodlouží o další tři týdny, oznámil americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social po druhém kole mírových jednání představitelů obou zemí, které se ve čtvrtek konalo v Oválné pracovně ve Washingtonu. Podle agentury AFP šéf Bílého domu zdůraznil, že je vysoká šance, že bude dosaženo míru ještě letos. Poslanec libanonského teroristického hnutí Hizballáh Alí Fajjád označil prodloužení příměří s Izraelem za bezvýznamné.

Spojené státy uzavřou dohodu s Íránem jen tehdy, pokud to bude dobré pro Washington, americké spojence a zbytek světa. Na své sociální síti Truth Social to ve čtvrtek napsal americký prezident Donald Trump, který zároveň varoval Teherán, že mu dochází čas.

Šéf amerického námořnictva John Phelan s okamžitou platností končí ve funkci, oznámil v noci na čtvrtek mluvčí Pentagonu Sean Parnell na síti X. Důvod neuvedl. Podle zdrojů agentury Reuters byl Phelan propuštěn. Je dalším vysoce postaveným vojenským činitelem, který v posledních měsících opustil administrativu amerického prezidenta Donalda Trumpa, uvedla stanice BBC News.

Vláda zamítla předsedovi Senátu Miloši Vystrčilovi (ODS) cestu speciálem na Tchaj-wan, kam měl jet s podnikatelskou delegací. Podle předsedy sněmovního zahraničního výboru Radka Vondráčka (ANO) je Tchaj-wanu věnována až nadstandardní pozornost. S tím nesouhlasí bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS), podle kterého má Vystrčil na cestu vládním speciálem nárok. Předsedkyně sněmovního ústavně-právního výboru Renata Vesecká (Motoristé) nevidí důvod, proč by Vystrčil měl jet zrovna nyní. Podle poslankyně Kateriny Demetrashvili (Piráti) se diplomatické vztahy musí udržovat, tím spíš, když jsou dobré. Nedělní debatu vedl Martin Řezníček.