Washington strana 4 z 5

Rusko Západu nevěří a bude chtít, aby respektoval jeho „zákonné zájmy“. Od NATO také bude žádat právně závazné bezpečnostní záruky. V ruské státní televizi to řekl ministr zahraničí Sergej Lavrov. Zároveň sdělil, že Moskva odesílá členským zemím NATO a OBSE požadavek, aby vyjasnily, zda hodlají „splnit povinnost neposilovat svou bezpečnost na úkor bezpečnosti ostatních“.

Demokratický kandidát Joe Biden složil 20. ledna 2021 slavnostní přísahu, a stal se tak 46. prezidentem Spojených států. Jeho nástup do úřadu provázel rozruch kolem exprezidenta Donalda Trumpa. Zatímco na domácím poli patří mezi jeho výrazné kroky v prvním roce z pozice šéfa Bílého domu prosazování investičních balíčků, světovou scénu výrazně ovlivnilo stažení amerických vojáků z Afghánistánu. Bidenova popularita strmě klesla, shodují se odborník na USA z New York University v Praze Tomáš Klvaňa a politolog a historik z Katedry severoamerických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy (FSV UK) Francis Raška.

Spojené státy nikomu nedovolí ukončit politiku otevřených dveří Severoatlantické aliance, zdůraznili při rozhovorech s Ruskem v Ženevě američtí diplomaté. Moskva se opakovaně domáhá garance, že do NATO nevstoupí Ukrajina, její diplomaté na jednání uváděli, že tato otázka je zásadní pro celkový osud nynějších rozhovorů. Americká strana podle agentur Reuters a AFP dala najevo, že mezinárodní hranice není možné měnit silou a Rusko by mělo situaci na hranicích s Ukrajinou deeskalovat. Zástupci ruské strany odmítli, že by Moskva měla v úmyslu na Ukrajinu útočit. Zároveň ale Washington varovali, aby nepodceňoval riziko konfrontace.

Rusko je zklamáno signály z Washingtonu a Bruselu před pondělním jednáním v Ženevě, které bude věnováno situaci na Ukrajině, řekl podle agentur Interfax a RIA Novosti náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov. Prohlásil, že k nadcházejícím diplomatickým rozhovorům nepřistupuje s optimismem. Washington naznačil, jak by vypadaly sankce vůči Moskvě v případě agrese proti Ukrajině.

Jihovýchod a část atlantického pobřeží Spojených států v pondělí zasáhla silná zimní bouře, během níž místy napadlo až čtyřicet centimetrů sněhu. Pět lidí její řádění nepřežilo. Kvůli nepřízni počasí se uzavřely školy i federální úřady, část z nich neotevřela ani v úterý. Největší potíže bouře způsobila v dopravě. Problémy měl i prezident Joe Biden při návratu z víkendu do Bílého domu.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg svolal na 12. ledna jednání Rady NATO-Rusko, sdělil agentuře Reuters představitel Severoatlantické aliance. Schůzka, o jejímž uspořádání se mluví od prosince, se tak uskuteční dva dny po plánovaných rozhovorech mezi Washingtonem a Moskvou. Západ se v posledních týdnech obává hromadění ruských jednotek u ukrajinských hranic, Rusko se naopak domáhá bezpečnostních záruk.

Izrael chce zdvojnásobit počet osadníků na Golanských výšinách, řekl v neděli na schůzi vlády premiér Naftali Bennett. Na tomto syrském strategickém území, které Izrael obsadil za války v roce 1967, nyní žije asi 25 tisíc izraelských osadníků a 23 tisíc drúzů, z nichž většina se považuje za Syřany se statusem izraelských rezidentů. Izrael v roce 1981 obsazenou část výšin anektoval, což ale OSN a mnoho zemí považuje za neplatné.

V kauze povolebních násilností v sídle amerického Kongresu padl dosud nejpřísnější verdikt. Washingtonská federální soudkyně vyměřila třiašedesát měsíců odnětí svobody Robertu Palmerovi, který se účastnil tvrdých bojů s policisty. Podle prokuratury mimo jiné hodil na strážce zákona hasičák. U soudu přiznal, že se za své jednání stydí.

Zvláštní komise Sněmovny reprezentantů, která vyšetřuje útok na sídlo Kongresu z 6. ledna, v pondělí jednomyslně doporučila stíhat Marka Meadowse, bývalého personálního šéfa exprezidenta Donalda Trumpa, za pohrdání Kongresem kvůli nevyslyšení obsílky. Meadows se po vyzvání nedostavil před komisi na výslech a neposkytl orgánu rovněž požadované dokumenty. Plénum sněmovny by o návrhu mohlo hlasovat již v úterý, píše agentura Reuters. Věc by pak posuzovalo ministerstvo spravedlnosti, jež by se rozhodlo, zda Meadowse začne stíhat.

Nezvykle dlouho trvala schůzka amerického prezidenta Joea Bidena a papeže Františka ve Vatikánu. Oba lídři spolu podle Vatikánu mluvili 75 minut, italská televize RAI dříve hovořila o hodině a půl. Prezident s papežem jednali o klimatických změnách, dodržování lidských práv či o reakci na pandemii covidu-19. Biden poděkoval papežovi za nasazení ve prospěch chudých a ve prospěch lidí, kteří trpí konflikty či útlakem. V soukromém rozhovoru ho americký prezident označil za největšího světového bojovníka za mír. Bidena o víkendu čeká ještě summit G20 v Římě a klimatická konference v Glasgow.

Na Tchaj-wanu působí nevelký počet amerických vojáků, kteří cvičí společně se svými místními kolegy. V americké televizi CNN tuto informaci potvrdila prezidentka ostrova Cchaj Jing-wen. Ministr obrany pak novinářům sdělil, že ostrov musí být připraven se bránit a nemůže spoléhat na pomoc spojenců. Prohlášení přichází v době eskalujícího napětí mezi Tchaj-pejí a Pekingem.

Americká Federální komise pro spoje (FCC) odebrala přední čínské telekomunikační společnosti China Telecom povolení k provozu aktivit ve Spojených státech. Rozhodnutí zdůvodnila obavami o národní bezpečnost. Americká divize čínského podniku musí podle rozhodnutí FCC během šedesáti dnů ukončit poskytování služeb, napsala agentura Reuters.

Ve Spojených státech rychle roste počet násilných činů a vražd. Podle policie je jich letos asi o deset procent víc než loni. Situace se výrazně zhoršila i v hlavním městě Washingtonu, kde od začátku roku policie vyšetřuje na 180 vražd. Metropole má přitom jen 700 tisíc obyvatel.

Agenti amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) obsadili washingtonské sídlo, které je spojené s ruským oligarchou Olegem Děripaskou. Zprávu přinesla televize NBC News, které informaci potvrdil mluvčí úřadu. Mluvčí ruského oligarchy uvedla, že FBI prohledávala dva objekty spojené s Děripaskou, ovšem ani v jednom případě podle ní olicharcha není vlastníkem objektu.

Čtyři unesená letadla, téměř tři tisíce mrtvých a miliony lidských příběhů. Jedenáctého září 2001 islamisté zaútočili na symboly americké vlády i finančního systému západního světa. Teror přiměl americkou administrativu k invazi do Afghánistánu a posléze Iráku. Nejen na Blízkém východě mělo 11. září 2001 sáhodlouhé důsledky, které jsou cítit i po dvou dekádách.

Jacob Chansley, přezdívaný šaman QAnon, se přiznal k maření úředního postupu. Muž, který se účastnil lednového vpádu do amerického Kapitolu, se stal jednou z nejvýraznějších tváří nepokojů. Rozsudek si vyslechne v listopadu, hrozí mu až 51 měsíců vězení.

Desítky tisíc lidí vyšly v sobotu do ulic ve Washingtonu a dalších amerických městech, aby demonstrovaly na podporu volebních práv menšin. Organizátoři se obávají, že volební reformy, které prosazují některé republikánské státy, mohou výrazně ztížit účast příslušníků menšin ve volbách. Pochody se uskutečnily k 58. výročí slavného projevu kazatele a politika Martina Luthera Kinga, který je známý pod názvem I Have a Dream (Mám sen).

Násilná kriminalita ve Spojených státech roste, loni se oproti předchozímu roku zvýšila o tři procenta. Nejhorší situace je ve velkých městech, například v Chicagu. Prezident Joe Biden v červnu vydal několik doporučení pro státní a místní úřady, kterými chce nárůstu vražd, loupeží a znásilnění zamezit.

Prezident Spojených států Joe Biden ve čtvrtek vzdal hold policistům, kteří letos 6. ledna bránili americký Kapitol před rozzuřeným davem příznivců exprezidenta Donalda Trumpa. Podepsal legislativní dokument, na jehož základě jim byla udělena Zlatá medaile Kongresu, informovala agentura Reuters.

V roce 2019 bylo v Mexiku s pašovanými zbraněmi spojeno na sedmnáct tisíc vražd. Podle odhadů tím zemi vznikla škoda odpovídající asi dvěma procentům HDP. Mexiko od té doby viditelně zpřísnilo boj proti ilegálnímu trhu se zbraněmi, násilí ale neustává. Kromě drogových kartelů úřady z podílu na násilí nově viní i americké zbrojařské firmy jejichž výrobky plní zbrojnice narkobaronů. Zažalovaly je u soudu za podíl na krveprolití a žádají kompenzaci nejméně deset miliard dolarů. Mimo jiné od firmy Colt s českým vlastníkem.

Ruský velvyslanec v USA Anatolij Antonov odletěl zpět do Washingtonu, oznámila agentura TASS. Moskva ho povolala na konzultace do vlasti v březnu, v době rostoucího napětí ve vztazích mezi Spojenými státy a Ruskem. Američané tehdy reagovali stejným krokem a stáhly svého ambasadora. Na návratu velvyslanců do svých úřadů se tento týden dohodli prezidenti obou zemí na americko-ruském summitu v Ženevě.

Většina pozorovatelů se shoduje na tom, že výsledky summitu mezi americkým prezidentem Joem Bidenem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem byly očekávatelné. Přesto je dobře, že se oba státníci v Ženevě sešli. Mírným vítězem setkání se podle části hostů ČT24 zdá být Putin, skutečné důsledky ale ukáže až čas, shodují se politici, diplomaté a komentátoři. Za klíčovou považují oblast kyberbezpečnosti či jednání o jaderných zbraních.

Americký prezident Joe Biden a šéf Kremlu Vladimir Putin jednali v Ženevě. Oba politici se osobně setkali poprvé od chvíle, kdy se prezident USA v lednu ujal funkce. Dohodli se na tom, že americký a ruský velvyslanec se vrátí na své posty v Moskvě, respektive Washingtonu či na konzultacích v oblasti kyberbezpečnosti. Americký lídr trvá na tom, že USA budou nadále hovořit o porušování lidských práv.

Americký prezident Joe Biden a jeho ruský protějšek Vladimir Putin se sešli k jednání v Ženevě. V městské vile La Grange je uvítal švýcarský prezident Guy Parmelin. Summit se konal v napjaté atmosféře mezi oběma zeměmi – Washington a Moskva mluví o vzájemných vztazích jako o nejhorších od konce studené války. Bílý dům i Kreml už dopředu krotily očekávání, Biden s Putinem hodlali probírat například jaderné odzbrojení, kyberkriminalitu nebo situaci v konfliktních regionech.