Washington strana 4 z 5

Na sociálních sítích se tento týden objevily utajované válečné dokumenty, které podrobně popisují plány USA a NATO na posílení ukrajinské armády před plánovanou ofenzivou proti ruským jednotkám. Pentagon vyšetřuje, kdo za únikem plánů stojí, informoval americký list The New York Times (NYT). V pátek pozdě večer deník uvedl, že se na internetu během dne objevily i další utajované americké materiály týkající se Ukrajiny, Blízkého východu i Číny. Podle poradce ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajla Podoljaka únik působí jako ruská dezinformační kampaň.

Jižní Korea odškodní občany, kteří museli vykonávat nucené práce za japonské okupace v letech 1910 až 1945. Oznámil to jihokorejský ministr zahraničí Pak Čin, podle něhož bude odškodné placeno korejskou veřejnou nadací, a tedy nikoliv japonskými firmami, které k tomu v minulosti odsoudil korejský nejvyšší soud. Krok Soulu přivítaly Tokio i Washington, řada lidí, kteří se stali obětí nucených prací, a jejich podporovatelé naopak plán odsoudili. Hlavní jihokorejská opoziční strana vládu obvinila, že se Japonsku vzdala.

Spojené státy vyzvaly členy Rady bezpečnosti OSN, aby odsoudili nejnovější odpaly severokorejských balistických raket a snažili se přimět Pchjongjang k diplomatickému jednání. Nečinnost Rady bezpečnosti OSN je podle Washingtonu nebezpečná.

Záchranáři v Turecku ukončili pátrání po přeživších ničivého zemětřesení ve všech provinciích vyjma dvou nejvíce zasažených – Kahramanmaraş a Hatay. S odvoláním na úřad pro řešení následků katastrof (AFAD) o tom informovala agentura AFP. Úřad také zveřejnil novou bilanci obětí: zemětřesení o síle 7,8 stupně z 6. února zabilo v Turecku 41 020 lidí. Obětí v sousední Sýrii je podle nejnovějších odhadů OSN zhruba 6 tisíc, celková bilance tedy činí přibližně 47 tisíc mrtvých. Záchranáři po přeživších v devíti tureckých provinciích pátrali bezmála dva týdny. Do Turecka přiletěl americký ministr zahraničí Antony Blinken, slíbil další pomoc ve výši 100 milionů dolarů (2,2 miliardy korun).

Americké viceprezidentce Kamale Harrisové se plní diář schůzkami, které během bezpečnostní konference v Mnichově absolvuje. V pátek se schází separátně s francouzským prezidentem, britským premiérem, německým kancléřem a dalšími evropskými lídry. Jednáním prestižního fóra má jednoznačně dominovat pomoc Ukrajině a určení bodu, kam ještě může Západ zajít a přitom se přímo nezapojit do války.

Zvolení Petra Pavla prezidentem přinese do česko-amerických vztahů obrovskou změnu, je přesvědčen analytik American Enterprise Institute Dalibor Roháč. V rozhovoru pro ČT24 řekl, že Pavlovi ve Washingtonu kromě znalosti angličtiny a smyslu pro humor pomůže i to, že „vypadá jako otec Toma Cruise“. Zvolený prezident může využít stále silného odkazu Václava Havla.

Při dvou případech střelby poblíž kalifornského San Francisca zemřelo v pondělí večer místního času (v úterý ráno středoevropského času) sedm lidí. Pravděpodobný pachatel obou z nich byl zatčen, uvedla podle agentury AP místní policie. Ve státě na západě USA jde už o třetí hromadnou střelbu s oběťmi na životech za tři dny. V úterý se střílelo i ve státě Washington, kde zahynuli tři lidé, a nebezpečný pachatel je na útěku.

V domě bývalého amerického viceprezidenta Mikea Pence se minulý týden našlo zhruba deset utajovaných vládních dokumentů, uvedla v úterý zpravodajská televize CNN s odvoláním na zdroje seznámené s případem. Tajné dokumenty, které přitom vrcholní politici po skončení v úřadu musí odevzdat Národnímu archivu, se dříve našly také u bývalého Pencova šéfa prezidenta Donalda Trumpa a u současné hlavy státu a zároveň bývalého viceprezidenta Joea Bidena.

V Latinské Americe za poslední rok došlo k výraznému politickému posunu – volby v Brazílii, Chile a Kolumbii přivedly v roce 2022 k moci levicové lídry. Vítězstvím Luize Inácia Luly da Silvy v prezidentským volbách v Brazílii se završila druhá levicová neboli takzvaná růžová vlna v regionu za dvě desetiletí. Ta se od té první v mnohém liší – ať už se jedná o regionální roztříštěnost, ekonomické problémy či snahu o zelenější politiku. Podle některých odborníků by „růžový“ region mohl být příležitostí pro USA k posílení spolupráce. Mandáty lídrů jsou však křehké a navzdory levicové inklinaci se mezi sebou v mnohém rozchází. Podle některých zahraničních médií a politologů se tak zdá, že levicová vlna již začíná slábnout.

V bývalé kanceláři současného amerického prezidenta Joea Bidena se našly tajné vládní dokumenty z doby, kdy byl viceprezidentem. Napsal to zpravodajský server televize CBS. Dokumentů podle něj bylo asi deset a žádný z nich neobsahoval informace týkající se jaderných zbraní USA. Případ nyní prověřuje americké ministerstvo spravedlnosti. Kvůli tomu, že měl ve své floridské rezidenci řadu utajovaných dokumentů z doby svého prezidentství, se do hledáčku úřadů nedávno dostal také exprezident Donald Trump.

Při ruském ostřelování jihoukrajinského města Cherson zahynulo v sobotu nejméně sedm lidí, dalších bezmála šedesát je zraněných. Na komunikační síti Telegram to uvedl zástupce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Kyrylo Tymošenko. Útok podle něj mířil na centrum města.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve středu přijel do Bílého domu na jednání s americkým prezidentem Joem Bidenem. Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) jeho návštěvu hodnotí jako historický moment. „Podtrhuje to význam americké pomoci pro obranu Ukrajiny,“ prohlásil. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) soudí, že jde o velké symbolické gesto. Osobní kontakt je v politických záležitostech nenahraditelný, shodl se Lipavský s Vystrčilem.

Rusko od začátku října podniká na Ukrajinu rozsáhlé vzdušné útoky, kdy na ni během jednoho dne vyšle desítky raket, jejichž cílem jsou obvykle energetická zařízení. Ukrajina dlouhodobě žádá své západní partnery o protivzdušnou obranu, včetně amerických systémů protiraketové obrany Patriot, aby ji ochránila před silným ruským raketovým ostřelováním. Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena doposud souhlas nedala, podle CNN však v současnosti dokončuje plány na vyslání tohoto systému na Ukrajinu a podle dvou amerických představitelů a vysokého úředníka administrativy by mohly být oznámeny již tento týden.

Zakladatel americké krajně pravicové milice Oath Keepers (Strážci přísahy) Stewart Rhodes je vinný v souvislosti s nepokoji v budově Kapitolu z 6. ledna 2021. Rozhodla o tom porota ve Washingtonu. Rhodesovi hrozí až dvacetiletý trest vězení.

Čína je ochotna spolupracovat se Spojenými státy na hledání způsobů, jak spolu v nové éře vycházet a vzájemně si prospívat. Podle čínské státní televize CCTV to uvedl čínský prezident Si Ťin-pching. Čína a Spojené státy by podle čínského prezidenta měly jakožto velmoci prohloubit komunikaci a spolupráci, aby pomohly zajistit stabilitu ve světě.

Někdejší vrchní stratég amerického exprezidenta Donalda Trumpa a prominentní představitel americké pravice Steve Bannon byl v pátek odsouzen ke čtyřměsíčnímu vězení za to, že odmítl spolupracovat se zákonodárci při vyšetřování loňského útoku Trumpových stoupenců na sídlo Kongresu. Informuje o tom agentura AP. Soudce rozhodl, že Bannon může zůstat na svobodě, dokud nebude projednáno jeho odvolání. Zároveň mu udělil pokutu šest a půl tisíce dolarů (přes 162 tisíc korun). Bannon po vynesení rozsudku prohlásil, že se bude „důrazně odvolávat“.

Severní Korea odpálila další balistickou střelu, uvedly armády Japonska a Jižní Koreje. Podle japonských úřadů raketa přeletěla severní japonský ostrov Hokkaidó, než dopadla do moře. Vláda v Tokiu vyzvala lidi v ohrožené oblasti, aby se ukryli. Spojené státy, Japonsko a Jižní Korea slíbily rozhodnou odpověď.

Mobilizace je doznáním Kremlu, že ruské válečné plány selhávají, zní od představitelů Ukrajiny i jejích západních spojenců. Evropské země se shodují, že Kyjevu je třeba dál pomáhat humanitárně, vojensky i finančně. Lotyšsko neposkytne víza Rusům prchajícím před mobilizací. Čína vyzývá „všechny strany“ k dialogu. Evropská unie podle serveru Politico v reakci na Putinovo rozhodnutí chystá další balík sankcí.

Americká pohraniční stráž hlásí rekordní počty zadržených migrantů. Od loňského září do konce srpna úřady nejspíš zaznamenají přes dva miliony případů, což má být nejvíc v historii. Podle průzkumů klesá mezi Američany podpora přistěhovalectví. Před podzimními volbami se odehrává politický střet kvůli rozhodnutí guvernérů Arizony a Texasu posílat tisíce běženců do Washingtonu a New Yorku.

Zatím neznámý muž najel ráno automobilem do zátarasů u amerického Kapitolu, sídla Kongresu, ve Washingtonu. Začal střílet do vzduchu a nakonec obrátil zbraň proti sobě a zastřelil se, uvedla agentura AP s odvoláním na místní policii. Motiv jeho činu zatím není znám. Incident podle všeho trval jen několik vteřin, policisté ani nestihli opětovat palbu.

Americký prezident Joe Biden řekl princi Saúdské Arábie, že jej považuje za osobně zodpovědného za vraždu novináře a kritika režimu Džamála Chášakdžího. Princ Muhammad bin Salmán to před Bidenem popřel. Biden jednal v Rijádu také o navýšení těžby ropy, o válce v Jemenu či vztazích s dalšími zeměmi v regionu, napsala agentura Reuters. Na kontroverzní návštěvu země zamířil Biden z Izraele, kde po jednání s palestinským předákem Mahmúdem Abbásem slíbil sto milionů dolarů pro izraelské nemocnice, kde se léčí Palestinci.

Poprvé od začátku ruské invaze na Ukrajinu se sešli americký a čínský ministr zahraničí. Schůzka na indonéském ostrově Bali má uvolnit napětí mezi oběma zeměmi. Antony Blinken a Wang I se setkali po skončení zasedání skupiny největších světových ekonomik G20. Americký ministr požádal svůj protějšek, aby Peking ruskou agresi odsoudil.

Česká kultura se po téměř dvouleté pauze, způsobené pandemií, vrací do Spojených států. Česká centra, konzuláty i velvyslanectví pomáhají organizovat výstavy, koncerty nebo divadelní představení. Svou tvorbu například v Muzeu Americké univerzity ve Washingtonu prezentuje výtvarník Josef Achrer.

Ukrajinští představitelé i vojáci požadují více zbraní, aby se mohli lépe bránit ruské agresi proti své zemi. Ministr zahraničí Dmytro Kuleba uvedl, že armáda potřebuje hlavně salvové raketomety. Takovou pomoc by mohly poskytnout například Spojené státy, jenže s největší pravděpodobností půjde o raketomety s dostřelem sedmdesát kilometrů, nikoliv delším, jak se spekulovalo. Další vojenskou pomoc mají USA brzy oznámit.