Washington strana 4 z 5

Další balík sankcí vůči Rusku kvůli jeho útoku na Ukrajinu oznámily Spojené státy. Nové postihy míří na ruský technologický sektor včetně největšího ruského výrobce polovodičů firmu Mikron. Cílem je podle amerického ministerstva financí mimo jiné zamezit možnému obcházení již existujících amerických sankcí. V dalších dnech by mělo ministerstvo obchodu uvalit sankce mířené na ruský obranný, letecký a námořní sektor. Ze svých strategických rezerv budou USA podle plánu prezidenta Joea Bidena nově uvolňovat jeden milion barelů ropy denně. Reagují tak na vzrůstající ceny pohonných hmot v zemi, které ovlivňuje i válka na Ukrajině.

Spojené státy oznámily, že zmírní pravidla pro dovoz oceli a hliníku z Británie. Cla na toto zboží zavedl v roce 2018 tehdejší americký prezident Donald Trump. Britská BBC připomněla, že situace vnášela napětí do vztahů mezi Londýnem a Washingtonem. Podobné dohody už dříve uzavřely USA s Evropskou unií a Japonskem.

Putinův mluvčí Dmitrij Peskov v CNN připustil, že Rusko nedosáhlo svých cílů na Ukrajině, a odmítl vyloučit, že by se Moskva mohla uchýlit k jaderným zbraním. Americký prezident Joe Biden se domnívá, že šéf Kremlu Vladimir Putin zvažuje použití biologických a chemických zbraní na Ukrajině. Summit EU se chystá podpořit společné nákupy plynu a konec závislosti na Rusku. Německý kancléř Olaf Scholz nevylučuje vyřazení Ruska ze Světové obchodní organizace (WTO) a ze skupiny G20. Ukrajinská vicepremiérka kritizuje postoj maďarského vedení k Ukrajině a ptá se, zda Budapešti jde o levný plyn či o Zakarpatí, které bývalo uherské.

Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena se rozhodla prohlásit násilí páchané barmskou (myanmarskou) armádou na menšinových Rohinzích za genocidu. S odvoláním na nejmenované americké činitele to uvedly agentury AFP a Reuters.

KLDR při posledních dvou testech odzkoušela novou mezikontinentální balistickou raketu, uvedly ve společném prohlášení Jižní Korea a Spojené státy. Pchjongjang tvrdil, že testuje systémy pro průzkumný satelit. Základnu, odkud Severní Korea střely odpaluje, ve čtvrtek navštívil její vůdce Kim Čong-un.

Velitelé ruských vojenských jednotek dostali podle americké tajné služby rozkaz, aby se připravili k útoku na Ukrajinu. Bělorusko pokračuje ve vojenských cvičeních s Ruskem, která měla původně skončit v neděli. Ruští vojáci, kteří se měli vrátit do vlasti, tak v zemi zatím zůstanou. Diplomatický zdroj agentuře Reuters pak řekl, že pozorovatelé OBSE na východní Ukrajině v sobotu zaznamenali téměř dva tisíce porušení příměří. Evropská unie upozorňuje na riziko záměrných dezinformací o údajných ukrajinských útocích, které mají posloužit Rusku jako záminka pro invazi.

Americké ministerstvo zahraničí odsouhlasilo prodej zbraní Tchaj-wanu za sto milionů dolarů (přibližně 2,1 miliardy korun), aby ostrovní země mohla vylepšit systém protiraketové obrany Patriot. Informovala o tom americká vláda. Obchod ještě musí potvrdit Kongres.

Francouzský prezident Emmanuel Macron v pondělí jednal v Moskvě se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem o napětí na ukrajinských hranicích. Později oba vystoupili na tiskové konferenci. Bývalý velvyslanec ve Velké Británii, v Izraeli a v USA Michael Žantovský v pořadu Události, komentáře konstatoval, že oba státníci společnou řeč nenalezli. Podle bývalého velvyslance ve Francii Petra Druláka je situaci ale stále možné řešit diplomaticky, protože invaze nemůže být pro Kreml výhodná.

Washington uvolnil některé sankce namířené proti íránskému civilnímu jadernému sektoru. Americká administrativa se tím podle zahraničních agentur snaží posunout vyjednávání o návratu Teheránu k jaderné dohodě z roku 2015, jež zrušila některé mezinárodní sankce výměnou za omezení tamního nukleárního programu. Írán však vzkázal, že krok USA je sice dobrý, ale nedostatečný.

Hrozba ruské invaze na Ukrajinu vyvolala podle analytiků efekt, který ruský prezident Vladimir Putin nezamýšlel. Spojenci sice mají odlišné pohledy na akutnost nebezpečí, už dlouho ale NATO nebylo tak aktivní a pevné v jednotném postoji, usuzují západní experti. Kreml označil v pátek tvrzení americké administrativy o ruské přípravě falešných záběrů, které by ospravedlňovaly invazi, za nesmysl. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan prohlásil, že Západ nepomáhá s řešením ukrajinské krize.

Rusko Západu nevěří a bude chtít, aby respektoval jeho „zákonné zájmy“. Od NATO také bude žádat právně závazné bezpečnostní záruky. V ruské státní televizi to řekl ministr zahraničí Sergej Lavrov. Zároveň sdělil, že Moskva odesílá členským zemím NATO a OBSE požadavek, aby vyjasnily, zda hodlají „splnit povinnost neposilovat svou bezpečnost na úkor bezpečnosti ostatních“.

Demokratický kandidát Joe Biden složil 20. ledna 2021 slavnostní přísahu, a stal se tak 46. prezidentem Spojených států. Jeho nástup do úřadu provázel rozruch kolem exprezidenta Donalda Trumpa. Zatímco na domácím poli patří mezi jeho výrazné kroky v prvním roce z pozice šéfa Bílého domu prosazování investičních balíčků, světovou scénu výrazně ovlivnilo stažení amerických vojáků z Afghánistánu. Bidenova popularita strmě klesla, shodují se odborník na USA z New York University v Praze Tomáš Klvaňa a politolog a historik z Katedry severoamerických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy (FSV UK) Francis Raška.

Spojené státy nikomu nedovolí ukončit politiku otevřených dveří Severoatlantické aliance, zdůraznili při rozhovorech s Ruskem v Ženevě američtí diplomaté. Moskva se opakovaně domáhá garance, že do NATO nevstoupí Ukrajina, její diplomaté na jednání uváděli, že tato otázka je zásadní pro celkový osud nynějších rozhovorů. Americká strana podle agentur Reuters a AFP dala najevo, že mezinárodní hranice není možné měnit silou a Rusko by mělo situaci na hranicích s Ukrajinou deeskalovat. Zástupci ruské strany odmítli, že by Moskva měla v úmyslu na Ukrajinu útočit. Zároveň ale Washington varovali, aby nepodceňoval riziko konfrontace.

Rusko je zklamáno signály z Washingtonu a Bruselu před pondělním jednáním v Ženevě, které bude věnováno situaci na Ukrajině, řekl podle agentur Interfax a RIA Novosti náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov. Prohlásil, že k nadcházejícím diplomatickým rozhovorům nepřistupuje s optimismem. Washington naznačil, jak by vypadaly sankce vůči Moskvě v případě agrese proti Ukrajině.

Jihovýchod a část atlantického pobřeží Spojených států v pondělí zasáhla silná zimní bouře, během níž místy napadlo až čtyřicet centimetrů sněhu. Pět lidí její řádění nepřežilo. Kvůli nepřízni počasí se uzavřely školy i federální úřady, část z nich neotevřela ani v úterý. Největší potíže bouře způsobila v dopravě. Problémy měl i prezident Joe Biden při návratu z víkendu do Bílého domu.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg svolal na 12. ledna jednání Rady NATO-Rusko, sdělil agentuře Reuters představitel Severoatlantické aliance. Schůzka, o jejímž uspořádání se mluví od prosince, se tak uskuteční dva dny po plánovaných rozhovorech mezi Washingtonem a Moskvou. Západ se v posledních týdnech obává hromadění ruských jednotek u ukrajinských hranic, Rusko se naopak domáhá bezpečnostních záruk.

Izrael chce zdvojnásobit počet osadníků na Golanských výšinách, řekl v neděli na schůzi vlády premiér Naftali Bennett. Na tomto syrském strategickém území, které Izrael obsadil za války v roce 1967, nyní žije asi 25 tisíc izraelských osadníků a 23 tisíc drúzů, z nichž většina se považuje za Syřany se statusem izraelských rezidentů. Izrael v roce 1981 obsazenou část výšin anektoval, což ale OSN a mnoho zemí považuje za neplatné.

V kauze povolebních násilností v sídle amerického Kongresu padl dosud nejpřísnější verdikt. Washingtonská federální soudkyně vyměřila třiašedesát měsíců odnětí svobody Robertu Palmerovi, který se účastnil tvrdých bojů s policisty. Podle prokuratury mimo jiné hodil na strážce zákona hasičák. U soudu přiznal, že se za své jednání stydí.

Zvláštní komise Sněmovny reprezentantů, která vyšetřuje útok na sídlo Kongresu z 6. ledna, v pondělí jednomyslně doporučila stíhat Marka Meadowse, bývalého personálního šéfa exprezidenta Donalda Trumpa, za pohrdání Kongresem kvůli nevyslyšení obsílky. Meadows se po vyzvání nedostavil před komisi na výslech a neposkytl orgánu rovněž požadované dokumenty. Plénum sněmovny by o návrhu mohlo hlasovat již v úterý, píše agentura Reuters. Věc by pak posuzovalo ministerstvo spravedlnosti, jež by se rozhodlo, zda Meadowse začne stíhat.

Nezvykle dlouho trvala schůzka amerického prezidenta Joea Bidena a papeže Františka ve Vatikánu. Oba lídři spolu podle Vatikánu mluvili 75 minut, italská televize RAI dříve hovořila o hodině a půl. Prezident s papežem jednali o klimatických změnách, dodržování lidských práv či o reakci na pandemii covidu-19. Biden poděkoval papežovi za nasazení ve prospěch chudých a ve prospěch lidí, kteří trpí konflikty či útlakem. V soukromém rozhovoru ho americký prezident označil za největšího světového bojovníka za mír. Bidena o víkendu čeká ještě summit G20 v Římě a klimatická konference v Glasgow.

Na Tchaj-wanu působí nevelký počet amerických vojáků, kteří cvičí společně se svými místními kolegy. V americké televizi CNN tuto informaci potvrdila prezidentka ostrova Cchaj Jing-wen. Ministr obrany pak novinářům sdělil, že ostrov musí být připraven se bránit a nemůže spoléhat na pomoc spojenců. Prohlášení přichází v době eskalujícího napětí mezi Tchaj-pejí a Pekingem.

Americká Federální komise pro spoje (FCC) odebrala přední čínské telekomunikační společnosti China Telecom povolení k provozu aktivit ve Spojených státech. Rozhodnutí zdůvodnila obavami o národní bezpečnost. Americká divize čínského podniku musí podle rozhodnutí FCC během šedesáti dnů ukončit poskytování služeb, napsala agentura Reuters.

Ve Spojených státech rychle roste počet násilných činů a vražd. Podle policie je jich letos asi o deset procent víc než loni. Situace se výrazně zhoršila i v hlavním městě Washingtonu, kde od začátku roku policie vyšetřuje na 180 vražd. Metropole má přitom jen 700 tisíc obyvatel.

Agenti amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) obsadili washingtonské sídlo, které je spojené s ruským oligarchou Olegem Děripaskou. Zprávu přinesla televize NBC News, které informaci potvrdil mluvčí úřadu. Mluvčí ruského oligarchy uvedla, že FBI prohledávala dva objekty spojené s Děripaskou, ovšem ani v jednom případě podle ní olicharcha není vlastníkem objektu.