Kosatky u Španělska přestávají útočit na lodě. Vědci nevědí proč

Střetů mezi loďmi a kosatkami na jihu Španělska za uplynulý rok výrazně ubylo, uvádí španělské ministerstvo životního prostředí, které trend připisuje některým zavedeným opatřením. I v loňském roce se však staly některé vážné incidenty, uvádí deník El País.

Střety mezi kosatkami a loděmi se týkaly v uplynulých letech především plachetnic a dalších rekreačních plavidel. Od loňského roku začala platit celá řada doporučení, která by měla zajistit větší bezpečnost pro plavidla, jejich posádky, ale také samotná zvířata.

Ministerstvo v oblasti Gibraltaru a Cádizu například stanovilo koridory pro bezpečnější plavbu: vybralo místa, jimž se velcí kytovci vyhýbají. V obecné rovině pak doporučuje rekreačním plavidlům plout blíže k pobřeží a v případě výskytu kosatek zamířit do mělčích vod, kterým se tito mořští savci vzhledem k velikosti svých těl spíše vyhýbají.

Podle ministerstva loni střetů a dalších incidentů s kosatkami v oblasti Gibraltaru a Cádizu ubylo o čtyřicet procent ve srovnání s rokem 2023. Resort to připisuje právě zavedení doporučení, kterým by se posádky lodí měly řídit především od května do srpna, kdy je výskyt kosatek v oblasti vyšší.

Počty srážek sice výrazně klesají, i v loňském roce se v oblasti přesto staly vážné incidenty, píše deník El País. Například na začátku loňského května bylo nutné evakuovat posádku jachty, do které začaly narážet kosatky. Ty poškodily kormidlo plavidla a způsobily takové škody, že se loď nakonec u Gibraltaru potopila.

Vyvíjejí si zvyky, které časem opouštějí

Vědci zatím nedokázali určit, proč kosatky vlastně na lodě útočí. A také doposud nepopsali, co může způsobovat oslabení této agrese. Je možné, že částečně zabrala výše popsaná opatření, ve hře ale také zůstává i možnost, že to kosatky „přestalo bavit“. Jsou totiž známé tím, že si jejich různé skupiny vyvíjejí zvyky, jež časem opouštějí.

Mezi nejznámější takové zvyky patřilo nošení „lososích klobouků“. Vědci tento trend poprvé zachytili v létě 1987, kdy toto chování bez zjevného důvodu odstartovala samice kosatky ze západního pobřeží USA. Podle charitativní organizace na ochranu mořských živočichů ORCA se tehdy během několika týdnů k tomuto trendu připojil i zbytek hejna a z lososích těl se stal módní doplněk.

Pozoruhodné je, že vloni se trend plavat s mrtvými rybami na hlavě vrátil, a to v Pugetově zálivu a u mysu Point No Point v americkém státě Washington. Vědci se domnívají, že kosatky, které nyní nosí klobouky z lososů, mohou být veterány tohoto trendu z minulosti. „Je možné, že někteří jedinci, kteří toto chování zažili poprvé, s ním začali znovu,“ řekl časopisu New Scientist evoluční ekolog z univerzity v norském Oslu Andrew Foote.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Brno je zřejmě starší, než se předpokládalo, ukazuje archeologický objev

Brno pravděpodobně vzniklo před rokem 1000 našeho letopočtu, zjistili archeologové Muzea města Brna. V laboratoři nechali otestovat lidskou kost nalezenou při dřívějších průzkumech na Starém Brně. Dosud konkrétní doklad o počátcích města chyběl.
před 23 mminutami

Vědci našli u Beninu korálové útesy. Čekali přitom, že jen zmapují „hřbitov“

Když se skupina francouzských mořských biologů vydávala zkoumat korálový útes poprvé popsaný v šedesátých letech minulého století, očekávala, že bude jen mapovat mrtvý ekosystém. Jenže badatelé naopak narazili na životem kypící oblast.
před 1 hhodinou

Vědci našli první pevnou exoplanetu s atmosférou. Blíž objevení života ještě nebyli

Vědci poprvé objevili atmosféru, která obklopuje skalnatou planetu podobnou Zemi, jež obíhá v obyvatelné zóně jiné hvězdy. Tento objev představuje dosud nejsilnější důkaz toho, že mimo naši sluneční soustavu by mohly existovat světy, které mají podobné podmínky jako Země, pokud jde o složení a teplotu, a které by tak mohly být schopné podporovat život.
před 17 hhodinami

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
před 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.