Kosatky u Španělska přestávají útočit na lodě. Vědci nevědí proč

Střetů mezi loďmi a kosatkami na jihu Španělska za uplynulý rok výrazně ubylo, uvádí španělské ministerstvo životního prostředí, které trend připisuje některým zavedeným opatřením. I v loňském roce se však staly některé vážné incidenty, uvádí deník El País.

Střety mezi kosatkami a loděmi se týkaly v uplynulých letech především plachetnic a dalších rekreačních plavidel. Od loňského roku začala platit celá řada doporučení, která by měla zajistit větší bezpečnost pro plavidla, jejich posádky, ale také samotná zvířata.

Ministerstvo v oblasti Gibraltaru a Cádizu například stanovilo koridory pro bezpečnější plavbu: vybralo místa, jimž se velcí kytovci vyhýbají. V obecné rovině pak doporučuje rekreačním plavidlům plout blíže k pobřeží a v případě výskytu kosatek zamířit do mělčích vod, kterým se tito mořští savci vzhledem k velikosti svých těl spíše vyhýbají.

Podle ministerstva loni střetů a dalších incidentů s kosatkami v oblasti Gibraltaru a Cádizu ubylo o čtyřicet procent ve srovnání s rokem 2023. Resort to připisuje právě zavedení doporučení, kterým by se posádky lodí měly řídit především od května do srpna, kdy je výskyt kosatek v oblasti vyšší.

Počty srážek sice výrazně klesají, i v loňském roce se v oblasti přesto staly vážné incidenty, píše deník El País. Například na začátku loňského května bylo nutné evakuovat posádku jachty, do které začaly narážet kosatky. Ty poškodily kormidlo plavidla a způsobily takové škody, že se loď nakonec u Gibraltaru potopila.

Vyvíjejí si zvyky, které časem opouštějí

Vědci zatím nedokázali určit, proč kosatky vlastně na lodě útočí. A také doposud nepopsali, co může způsobovat oslabení této agrese. Je možné, že částečně zabrala výše popsaná opatření, ve hře ale také zůstává i možnost, že to kosatky „přestalo bavit“. Jsou totiž známé tím, že si jejich různé skupiny vyvíjejí zvyky, jež časem opouštějí.

Mezi nejznámější takové zvyky patřilo nošení „lososích klobouků“. Vědci tento trend poprvé zachytili v létě 1987, kdy toto chování bez zjevného důvodu odstartovala samice kosatky ze západního pobřeží USA. Podle charitativní organizace na ochranu mořských živočichů ORCA se tehdy během několika týdnů k tomuto trendu připojil i zbytek hejna a z lososích těl se stal módní doplněk.

Pozoruhodné je, že vloni se trend plavat s mrtvými rybami na hlavě vrátil, a to v Pugetově zálivu a u mysu Point No Point v americkém státě Washington. Vědci se domnívají, že kosatky, které nyní nosí klobouky z lososů, mohou být veterány tohoto trendu z minulosti. „Je možné, že někteří jedinci, kteří toto chování zažili poprvé, s ním začali znovu,“ řekl časopisu New Scientist evoluční ekolog z univerzity v norském Oslu Andrew Foote.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ve Fukušimě probíhá masivní hybridizace prasat. S radiací nesouvisí

Když ve Fukušimě došlo k jaderné havárii, uprchla z místních chovů domácí prasata. A v přírodě narazila na své bratrance – divočáky. Přes odlišný vzhled v sobě oba druhy našly zalíbení, které skončilo opakovaným pářením. Vědci tuto unikátní situaci detailně prozkoumali, aby zjistili, co se vlastně stalo a jaký dopad to mělo na nově vzniklé hybridy.
před 16 hhodinami

Na Antarktidě kvůli ptačí chřipce hromadně umírají chaluhy

V letech 2023 a 2024 zemřelo v Antarktidě více než padesát chaluh, což jsou mořští ptáci příbuzní s racky. Příčinou byla vysoce patogenní ptačí chřipka H5N1, popsali teď přírodovědci v odborném časopise Scientific Reports. Jedná se o první zdokumentovaný úhyn volně žijících zvířat v důsledku tohoto viru na tomto kontinentu, tvrdí autoři.
před 18 hhodinami

Káva může pomáhat chránit mozek před demencí, uvádí nová studie

Pití několika šálků kofeinové kávy nebo čaje denně může v malé míře pomáhat zachovat výkonnost mozku a předcházet demenci. Vyplývá to z nové studie, kterou zveřejnil server JAMA Network a o níž informovala agentura Reuters.
před 21 hhodinami

Český vědec objevil neznámou formu magnetismu. Popsal ji v prestižním Nature

Fyzik Tomáš Jungwirth už získal celou řadu prestižních ocenění, patří také mezi světově nejcitovanější české vědce. Teď ho oslovil prestižní časopis Nature, aby pro něj shrnul své aktuální bádání na poli takzvaných altermagnetů, které objevil.
9. 2. 2026

Nezakazujte mladým sociální sítě, doporučují experti z Masarykovy univerzity

Odborníci z Masarykovy univerzity (MU) nedoporučují zákaz sociálních sítí pro děti do 15 let. Potenciální dopady jsou nejasné, existují rizika. Doporučují spíše zvýšit tlak na technologické platformy, uvedli ve vyjádření pro média. Objevují se ale i hlasy zastávající opačný názor. Premiér Andrej Babiš (ANO) v neděli řekl, že je pro zákaz používání sítí u dětí do 15 let po vzoru Francie. Řada zemí podobné opatření zvažuje.
9. 2. 2026Aktualizováno9. 2. 2026

Američtí plastičtí chirurgové vyzývají k odkladu operací pro změnu pohlaví

Americká společnost plastických chirurgů (ASPS) na začátku února oznámila, že v současné době neexistuje dostatek kvalitních výzkumů, které by prokazovaly, že operace vedoucí ke změně pohlaví u teenagerů prokazují dlouhodobé přínosy. Naopak, novější důkazy naznačují, že „léčba může přinášet komplikace a potenciální škody“. Vyzvala proto, aby lékaři odkládali operace změny pohlaví u mladých pacientů až do minimálně devatenácti let.
9. 2. 2026

Moravští archeologové vypráví příběh jednoho lovce. Dočkali se světového uznání

Mezinárodní vědecká organizace PLOS vydala seznam nejdůležitějších studií uplynulého roku v oboru lidské evoluce. Zařadila mezi ně i výzkum českých archeologů vedený Dominikem Chlachulou. Mladý brněnský vědec popsal zcela jedinečný nález: sadu nástrojů jednoho lovce z doby ledové, současníka Štorchových Lovců mamutů. Jiný takový objev z této doby archeologie nemá, je celosvětově jedinečný a pomáhá vyprávět příběh lidí, kteří sídlili před desítkami tisíc let pod Pálavou a vytvořili i slavnou Věstonickou Venuši.
9. 2. 2026

Nové riziko pro ohrožené gorily: agresivní paraziti od lidmi chovaných vepřů

Za vážnými záněty žaludku ohrožených horských goril je zvýšený výskyt hlístice rodu Hyostrongylus. Paraziti běžní u hospodářských zvířat tak mohou za určitých podmínek představovat riziko i pro volně žijící živočichy. Zjistil to mezinárodní tým vědců, jehož členy byli i zástupci Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (ÚBO). Svá zjištění publikovali v časopise Journal of Applied Ecology.
9. 2. 2026
Načítání...