Kosatky u Španělska přestávají útočit na lodě. Vědci nevědí proč

Střetů mezi loďmi a kosatkami na jihu Španělska za uplynulý rok výrazně ubylo, uvádí španělské ministerstvo životního prostředí, které trend připisuje některým zavedeným opatřením. I v loňském roce se však staly některé vážné incidenty, uvádí deník El País.

Střety mezi kosatkami a loděmi se týkaly v uplynulých letech především plachetnic a dalších rekreačních plavidel. Od loňského roku začala platit celá řada doporučení, která by měla zajistit větší bezpečnost pro plavidla, jejich posádky, ale také samotná zvířata.

Ministerstvo v oblasti Gibraltaru a Cádizu například stanovilo koridory pro bezpečnější plavbu: vybralo místa, jimž se velcí kytovci vyhýbají. V obecné rovině pak doporučuje rekreačním plavidlům plout blíže k pobřeží a v případě výskytu kosatek zamířit do mělčích vod, kterým se tito mořští savci vzhledem k velikosti svých těl spíše vyhýbají.

Podle ministerstva loni střetů a dalších incidentů s kosatkami v oblasti Gibraltaru a Cádizu ubylo o čtyřicet procent ve srovnání s rokem 2023. Resort to připisuje právě zavedení doporučení, kterým by se posádky lodí měly řídit především od května do srpna, kdy je výskyt kosatek v oblasti vyšší.

Počty srážek sice výrazně klesají, i v loňském roce se v oblasti přesto staly vážné incidenty, píše deník El País. Například na začátku loňského května bylo nutné evakuovat posádku jachty, do které začaly narážet kosatky. Ty poškodily kormidlo plavidla a způsobily takové škody, že se loď nakonec u Gibraltaru potopila.

Vyvíjejí si zvyky, které časem opouštějí

Vědci zatím nedokázali určit, proč kosatky vlastně na lodě útočí. A také doposud nepopsali, co může způsobovat oslabení této agrese. Je možné, že částečně zabrala výše popsaná opatření, ve hře ale také zůstává i možnost, že to kosatky „přestalo bavit“. Jsou totiž známé tím, že si jejich různé skupiny vyvíjejí zvyky, jež časem opouštějí.

Mezi nejznámější takové zvyky patřilo nošení „lososích klobouků“. Vědci tento trend poprvé zachytili v létě 1987, kdy toto chování bez zjevného důvodu odstartovala samice kosatky ze západního pobřeží USA. Podle charitativní organizace na ochranu mořských živočichů ORCA se tehdy během několika týdnů k tomuto trendu připojil i zbytek hejna a z lososích těl se stal módní doplněk.

Pozoruhodné je, že vloni se trend plavat s mrtvými rybami na hlavě vrátil, a to v Pugetově zálivu a u mysu Point No Point v americkém státě Washington. Vědci se domnívají, že kosatky, které nyní nosí klobouky z lososů, mohou být veterány tohoto trendu z minulosti. „Je možné, že někteří jedinci, kteří toto chování zažili poprvé, s ním začali znovu,“ řekl časopisu New Scientist evoluční ekolog z univerzity v norském Oslu Andrew Foote.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 3 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 5 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 6 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 8 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled