Kosatky u Španělska přestávají útočit na lodě. Vědci nevědí proč

Střetů mezi loďmi a kosatkami na jihu Španělska za uplynulý rok výrazně ubylo, uvádí španělské ministerstvo životního prostředí, které trend připisuje některým zavedeným opatřením. I v loňském roce se však staly některé vážné incidenty, uvádí deník El País.

Střety mezi kosatkami a loděmi se týkaly v uplynulých letech především plachetnic a dalších rekreačních plavidel. Od loňského roku začala platit celá řada doporučení, která by měla zajistit větší bezpečnost pro plavidla, jejich posádky, ale také samotná zvířata.

Ministerstvo v oblasti Gibraltaru a Cádizu například stanovilo koridory pro bezpečnější plavbu: vybralo místa, jimž se velcí kytovci vyhýbají. V obecné rovině pak doporučuje rekreačním plavidlům plout blíže k pobřeží a v případě výskytu kosatek zamířit do mělčích vod, kterým se tito mořští savci vzhledem k velikosti svých těl spíše vyhýbají.

Podle ministerstva loni střetů a dalších incidentů s kosatkami v oblasti Gibraltaru a Cádizu ubylo o čtyřicet procent ve srovnání s rokem 2023. Resort to připisuje právě zavedení doporučení, kterým by se posádky lodí měly řídit především od května do srpna, kdy je výskyt kosatek v oblasti vyšší.

Počty srážek sice výrazně klesají, i v loňském roce se v oblasti přesto staly vážné incidenty, píše deník El País. Například na začátku loňského května bylo nutné evakuovat posádku jachty, do které začaly narážet kosatky. Ty poškodily kormidlo plavidla a způsobily takové škody, že se loď nakonec u Gibraltaru potopila.

Vyvíjejí si zvyky, které časem opouštějí

Vědci zatím nedokázali určit, proč kosatky vlastně na lodě útočí. A také doposud nepopsali, co může způsobovat oslabení této agrese. Je možné, že částečně zabrala výše popsaná opatření, ve hře ale také zůstává i možnost, že to kosatky „přestalo bavit“. Jsou totiž známé tím, že si jejich různé skupiny vyvíjejí zvyky, jež časem opouštějí.

Mezi nejznámější takové zvyky patřilo nošení „lososích klobouků“. Vědci tento trend poprvé zachytili v létě 1987, kdy toto chování bez zjevného důvodu odstartovala samice kosatky ze západního pobřeží USA. Podle charitativní organizace na ochranu mořských živočichů ORCA se tehdy během několika týdnů k tomuto trendu připojil i zbytek hejna a z lososích těl se stal módní doplněk.

Pozoruhodné je, že vloni se trend plavat s mrtvými rybami na hlavě vrátil, a to v Pugetově zálivu a u mysu Point No Point v americkém státě Washington. Vědci se domnívají, že kosatky, které nyní nosí klobouky z lososů, mohou být veterány tohoto trendu z minulosti. „Je možné, že někteří jedinci, kteří toto chování zažili poprvé, s ním začali znovu,“ řekl časopisu New Scientist evoluční ekolog z univerzity v norském Oslu Andrew Foote.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 16 hhodinami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 18 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 19 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...