Po útocích kosatek zmizeli z jihoafrického zálivu žraloci bílí

Před deseti lety žilo ve vodách u pobřežního městečka Gansbaai, které leží na samém jihu Jihoafrické republiky, až tisíc žraloků bílých. To se ale změnilo poté, co na tohoto predátora začaly útočit kosatky dravé, které si rády pochutnávají na jejich játrech. Žraloci před nimi proto prchli. Jejich zmizení ale podle vědců narušilo tamější ekosystém a potravní řetězec, píše server The Guardian.

První mršina malé samice žraloka bílého se objevila na jihoafrické pláži 9. února 2017. Přes dva metry dlouhé tělo na sobě neneslo žádné stopy po háku ani síti, což vylučovalo zapojení člověka. Cokoliv ji zabilo, zmizelo. Spolu s jejich zabijákem ale zmizeli z Gansbaai i žraloci bílí, všimla si Alison Townerová, mořská bioložka z jihoafrické Rhodesovy univerzity.

Žraloci se vrátili v plném počtu ještě v květnu téhož roku. Jenže záhadné úhyny na sebe nenechaly dlouho čekat. V květnu vyplavilo moře čtyři žraločí mršiny a v červnu byla nalezena pátá. Po tomto posledním případu zmizely tyto mohutné paryby znovu, tentokrát na osm týdnů.

Kosatky a odvážní tuleni

Townerová se i s kolegy rozhodla záhadu vyřešit. Provedli proto vyšetření čtyř posledních mršin a brzy došli k závěru, že mezi jejich úhyny existuje souvislost. Všechny měly rány těsně za žábrami a všem chyběla játra. Důkazy tedy odkazovaly k jedinému možnému viníku – kosatce dravé.

Dva samci kosatky dravé – Port a Starboard – se vyskytovali v blízkosti Gansbaai od roku 2015 a byli spatřeni vždy jen několik málo hodin před smrtí žraloků. Townerová si byla jistá, že „žraločími zabijáky“ je právě tato dvojice. Stačilo už je jenom přistihnout při činu.

To se stalo v roce 2022, když dron Christiaana Stopforthova, člena pobřežní hlídky, zachytil útok pěti kosatek na tři metry dlouhého žraloka. Jeden z kytovců byl prokazatelně Starboard. Napadení se odehrálo u města Mossel Bay, které je od Gansbaai vzdáleno východně asi 306 kilometrů.

„Být svědkem tak snadné porážky jednoho z největších predátorů oceánu bylo srdcervoucí,“ řekla na Stopforthovy záběry Esther Jacobsová z organizace na ochranu moří Keep Fin Alive.

Teď z okolí Mossel Bay žraloci bílí zmizeli. Způsobilo to nárůst populace tuleňů, kterými se tito predátoři rádi živí. Přemnožení tuleňů podle vědců vedlo k nerovnováze ekosystému a ohrozilo potravní řetězec. Tuleni se totiž stali bez přítomnosti žraloků „odvážnější“ a začali útočit na kriticky ohrožené tučňáky.

Nejnebezpečnější pro žraloky nejsou kosatky, ale člověk. Nadměrný rybolov zabije ročně více než sto milionů žraloků a více než třetině druhů těchto paryb hrozí kvůli lidem vyhynutí, cituje The Guardian Nicholase Dulvyho z kanadské Univerzity Simona Frasera.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 6 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 8 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 9 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 11 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 14 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled