Po útocích kosatek zmizeli z jihoafrického zálivu žraloci bílí

Před deseti lety žilo ve vodách u pobřežního městečka Gansbaai, které leží na samém jihu Jihoafrické republiky, až tisíc žraloků bílých. To se ale změnilo poté, co na tohoto predátora začaly útočit kosatky dravé, které si rády pochutnávají na jejich játrech. Žraloci před nimi proto prchli. Jejich zmizení ale podle vědců narušilo tamější ekosystém a potravní řetězec, píše server The Guardian.

První mršina malé samice žraloka bílého se objevila na jihoafrické pláži 9. února 2017. Přes dva metry dlouhé tělo na sobě neneslo žádné stopy po háku ani síti, což vylučovalo zapojení člověka. Cokoliv ji zabilo, zmizelo. Spolu s jejich zabijákem ale zmizeli z Gansbaai i žraloci bílí, všimla si Alison Townerová, mořská bioložka z jihoafrické Rhodesovy univerzity.

Žraloci se vrátili v plném počtu ještě v květnu téhož roku. Jenže záhadné úhyny na sebe nenechaly dlouho čekat. V květnu vyplavilo moře čtyři žraločí mršiny a v červnu byla nalezena pátá. Po tomto posledním případu zmizely tyto mohutné paryby znovu, tentokrát na osm týdnů.

Kosatky a odvážní tuleni

Townerová se i s kolegy rozhodla záhadu vyřešit. Provedli proto vyšetření čtyř posledních mršin a brzy došli k závěru, že mezi jejich úhyny existuje souvislost. Všechny měly rány těsně za žábrami a všem chyběla játra. Důkazy tedy odkazovaly k jedinému možnému viníku – kosatce dravé.

Dva samci kosatky dravé – Port a Starboard – se vyskytovali v blízkosti Gansbaai od roku 2015 a byli spatřeni vždy jen několik málo hodin před smrtí žraloků. Townerová si byla jistá, že „žraločími zabijáky“ je právě tato dvojice. Stačilo už je jenom přistihnout při činu.

To se stalo v roce 2022, když dron Christiaana Stopforthova, člena pobřežní hlídky, zachytil útok pěti kosatek na tři metry dlouhého žraloka. Jeden z kytovců byl prokazatelně Starboard. Napadení se odehrálo u města Mossel Bay, které je od Gansbaai vzdáleno východně asi 306 kilometrů.

„Být svědkem tak snadné porážky jednoho z největších predátorů oceánu bylo srdcervoucí,“ řekla na Stopforthovy záběry Esther Jacobsová z organizace na ochranu moří Keep Fin Alive.

Teď z okolí Mossel Bay žraloci bílí zmizeli. Způsobilo to nárůst populace tuleňů, kterými se tito predátoři rádi živí. Přemnožení tuleňů podle vědců vedlo k nerovnováze ekosystému a ohrozilo potravní řetězec. Tuleni se totiž stali bez přítomnosti žraloků „odvážnější“ a začali útočit na kriticky ohrožené tučňáky.

Nejnebezpečnější pro žraloky nejsou kosatky, ale člověk. Nadměrný rybolov zabije ročně více než sto milionů žraloků a více než třetině druhů těchto paryb hrozí kvůli lidem vyhynutí, cituje The Guardian Nicholase Dulvyho z kanadské Univerzity Simona Frasera.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ve Fukušimě probíhá masivní hybridizace prasat. S radiací nesouvisí

Když ve Fukušimě došlo k jaderné havárii, uprchla z místních chovů domácí prasata. A v přírodě narazila na své bratrance – divočáky. Přes odlišný vzhled v sobě oba druhy našly zalíbení, které skončilo opakovaným pářením. Vědci tuto unikátní situaci detailně prozkoumali, aby zjistili, co se vlastně stalo a jaký dopad to mělo na nově vzniklé hybridy.
před 17 hhodinami

Na Antarktidě kvůli ptačí chřipce hromadně umírají chaluhy

V letech 2023 a 2024 zemřelo v Antarktidě více než padesát chaluh, což jsou mořští ptáci příbuzní s racky. Příčinou byla vysoce patogenní ptačí chřipka H5N1, popsali teď přírodovědci v odborném časopise Scientific Reports. Jedná se o první zdokumentovaný úhyn volně žijících zvířat v důsledku tohoto viru na tomto kontinentu, tvrdí autoři.
před 19 hhodinami

Káva může pomáhat chránit mozek před demencí, uvádí nová studie

Pití několika šálků kofeinové kávy nebo čaje denně může v malé míře pomáhat zachovat výkonnost mozku a předcházet demenci. Vyplývá to z nové studie, kterou zveřejnil server JAMA Network a o níž informovala agentura Reuters.
před 22 hhodinami

Český vědec objevil neznámou formu magnetismu. Popsal ji v prestižním Nature

Fyzik Tomáš Jungwirth už získal celou řadu prestižních ocenění, patří také mezi světově nejcitovanější české vědce. Teď ho oslovil prestižní časopis Nature, aby pro něj shrnul své aktuální bádání na poli takzvaných altermagnetů, které objevil.
9. 2. 2026

Nezakazujte mladým sociální sítě, doporučují experti z Masarykovy univerzity

Odborníci z Masarykovy univerzity (MU) nedoporučují zákaz sociálních sítí pro děti do 15 let. Potenciální dopady jsou nejasné, existují rizika. Doporučují spíše zvýšit tlak na technologické platformy, uvedli ve vyjádření pro média. Objevují se ale i hlasy zastávající opačný názor. Premiér Andrej Babiš (ANO) v neděli řekl, že je pro zákaz používání sítí u dětí do 15 let po vzoru Francie. Řada zemí podobné opatření zvažuje.
9. 2. 2026Aktualizováno9. 2. 2026

Američtí plastičtí chirurgové vyzývají k odkladu operací pro změnu pohlaví

Americká společnost plastických chirurgů (ASPS) na začátku února oznámila, že v současné době neexistuje dostatek kvalitních výzkumů, které by prokazovaly, že operace vedoucí ke změně pohlaví u teenagerů prokazují dlouhodobé přínosy. Naopak, novější důkazy naznačují, že „léčba může přinášet komplikace a potenciální škody“. Vyzvala proto, aby lékaři odkládali operace změny pohlaví u mladých pacientů až do minimálně devatenácti let.
9. 2. 2026

Moravští archeologové vypráví příběh jednoho lovce. Dočkali se světového uznání

Mezinárodní vědecká organizace PLOS vydala seznam nejdůležitějších studií uplynulého roku v oboru lidské evoluce. Zařadila mezi ně i výzkum českých archeologů vedený Dominikem Chlachulou. Mladý brněnský vědec popsal zcela jedinečný nález: sadu nástrojů jednoho lovce z doby ledové, současníka Štorchových Lovců mamutů. Jiný takový objev z této doby archeologie nemá, je celosvětově jedinečný a pomáhá vyprávět příběh lidí, kteří sídlili před desítkami tisíc let pod Pálavou a vytvořili i slavnou Věstonickou Venuši.
9. 2. 2026

Nové riziko pro ohrožené gorily: agresivní paraziti od lidmi chovaných vepřů

Za vážnými záněty žaludku ohrožených horských goril je zvýšený výskyt hlístice rodu Hyostrongylus. Paraziti běžní u hospodářských zvířat tak mohou za určitých podmínek představovat riziko i pro volně žijící živočichy. Zjistil to mezinárodní tým vědců, jehož členy byli i zástupci Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (ÚBO). Svá zjištění publikovali v časopise Journal of Applied Ecology.
9. 2. 2026
Načítání...