Po útocích kosatek zmizeli z jihoafrického zálivu žraloci bílí

Před deseti lety žilo ve vodách u pobřežního městečka Gansbaai, které leží na samém jihu Jihoafrické republiky, až tisíc žraloků bílých. To se ale změnilo poté, co na tohoto predátora začaly útočit kosatky dravé, které si rády pochutnávají na jejich játrech. Žraloci před nimi proto prchli. Jejich zmizení ale podle vědců narušilo tamější ekosystém a potravní řetězec, píše server The Guardian.

První mršina malé samice žraloka bílého se objevila na jihoafrické pláži 9. února 2017. Přes dva metry dlouhé tělo na sobě neneslo žádné stopy po háku ani síti, což vylučovalo zapojení člověka. Cokoliv ji zabilo, zmizelo. Spolu s jejich zabijákem ale zmizeli z Gansbaai i žraloci bílí, všimla si Alison Townerová, mořská bioložka z jihoafrické Rhodesovy univerzity.

Žraloci se vrátili v plném počtu ještě v květnu téhož roku. Jenže záhadné úhyny na sebe nenechaly dlouho čekat. V květnu vyplavilo moře čtyři žraločí mršiny a v červnu byla nalezena pátá. Po tomto posledním případu zmizely tyto mohutné paryby znovu, tentokrát na osm týdnů.

Kosatky a odvážní tuleni

Townerová se i s kolegy rozhodla záhadu vyřešit. Provedli proto vyšetření čtyř posledních mršin a brzy došli k závěru, že mezi jejich úhyny existuje souvislost. Všechny měly rány těsně za žábrami a všem chyběla játra. Důkazy tedy odkazovaly k jedinému možnému viníku – kosatce dravé.

Dva samci kosatky dravé – Port a Starboard – se vyskytovali v blízkosti Gansbaai od roku 2015 a byli spatřeni vždy jen několik málo hodin před smrtí žraloků. Townerová si byla jistá, že „žraločími zabijáky“ je právě tato dvojice. Stačilo už je jenom přistihnout při činu.

To se stalo v roce 2022, když dron Christiaana Stopforthova, člena pobřežní hlídky, zachytil útok pěti kosatek na tři metry dlouhého žraloka. Jeden z kytovců byl prokazatelně Starboard. Napadení se odehrálo u města Mossel Bay, které je od Gansbaai vzdáleno východně asi 306 kilometrů.

„Být svědkem tak snadné porážky jednoho z největších predátorů oceánu bylo srdcervoucí,“ řekla na Stopforthovy záběry Esther Jacobsová z organizace na ochranu moří Keep Fin Alive.

Teď z okolí Mossel Bay žraloci bílí zmizeli. Způsobilo to nárůst populace tuleňů, kterými se tito predátoři rádi živí. Přemnožení tuleňů podle vědců vedlo k nerovnováze ekosystému a ohrozilo potravní řetězec. Tuleni se totiž stali bez přítomnosti žraloků „odvážnější“ a začali útočit na kriticky ohrožené tučňáky.

Nejnebezpečnější pro žraloky nejsou kosatky, ale člověk. Nadměrný rybolov zabije ročně více než sto milionů žraloků a více než třetině druhů těchto paryb hrozí kvůli lidem vyhynutí, cituje The Guardian Nicholase Dulvyho z kanadské Univerzity Simona Frasera.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
před 11 hhodinami

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
před 12 hhodinami

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
před 18 hhodinami

Lidské ruce vznikly u našich prapředků, kteří chodili po kloubech

Vědci popsali nové poznatky o tom, jak vznikla lidská ruka. Podle nich se prapředkové člověka pohybovali podobně jako moderní gorily, opírali se při chůzi o klouby předních končetin.
před 18 hhodinami

Pražští lékaři nasadili pacientce proti zlatému stafylokokovi bakteriofágy

Bakterie zlatého stafylokoka u lidí způsobují spoustu zdravotních problémů, které se projevují vážnými záněty, jež se dají jen špatně léčit. V přírodě ale existují jejich predátoři – bakteriofágy. Právě ty teď vědci využili u pacientky v Praze.
před 19 hhodinami

OBRAZEM: Nejkrásnější snímky Mléčné dráhy ukazují mizející nádheru

Přes 6500 snímků se letos pokusilo dostat do výběru nejlepších fotografií Mléčné dráhy. Poslali je astrofotografové z patnácti zemí světa. Vybrané naleznete v přiložené fotogalerii.
před 21 hhodinami

Ebola se v Kongu šíří stovky kilometrů od dosavadního ohniska

V provincii Jižní Kivu na východě Konga byl potvrzen případ eboly, nemoc se tak objevila stovky kilometrů od dosavadního epicentra nákazy. Uvedla to ve čtvrtek povstalecká aliance, která oblast kontroluje, informovala agentura Reuters. Případ podle ní vyvolává obavy z dalšího šíření epidemie. Mladíci zapálili centrum pro léčbu eboly poté, co jim bylo odepřeno pohřbít tělo jejich blízkého.
21. 5. 2026Aktualizováno21. 5. 2026

První týdny otcovství mění mužům zásadně mozek, popsali experti

Když žena přivede na svět dítě, změní ji to duševně i tělesně. Týká se to i změn v mozku, které už vědci opakovaně a docela detailně popsali. Ale oč lépe známé byly dopady rodičovství na ženy, o to méně se vědělo o tom, co dělá otcovství s mozkem mužů. Teď to popsali němečtí psychologové, kteří čerstvé otce prozkoumali celou řadou těch nejmodernějších přístrojů.
21. 5. 2026
Načítání...