Po útocích kosatek zmizeli z jihoafrického zálivu žraloci bílí

Před deseti lety žilo ve vodách u pobřežního městečka Gansbaai, které leží na samém jihu Jihoafrické republiky, až tisíc žraloků bílých. To se ale změnilo poté, co na tohoto predátora začaly útočit kosatky dravé, které si rády pochutnávají na jejich játrech. Žraloci před nimi proto prchli. Jejich zmizení ale podle vědců narušilo tamější ekosystém a potravní řetězec, píše server The Guardian.

První mršina malé samice žraloka bílého se objevila na jihoafrické pláži 9. února 2017. Přes dva metry dlouhé tělo na sobě neneslo žádné stopy po háku ani síti, což vylučovalo zapojení člověka. Cokoliv ji zabilo, zmizelo. Spolu s jejich zabijákem ale zmizeli z Gansbaai i žraloci bílí, všimla si Alison Townerová, mořská bioložka z jihoafrické Rhodesovy univerzity.

Žraloci se vrátili v plném počtu ještě v květnu téhož roku. Jenže záhadné úhyny na sebe nenechaly dlouho čekat. V květnu vyplavilo moře čtyři žraločí mršiny a v červnu byla nalezena pátá. Po tomto posledním případu zmizely tyto mohutné paryby znovu, tentokrát na osm týdnů.

Kosatky a odvážní tuleni

Townerová se i s kolegy rozhodla záhadu vyřešit. Provedli proto vyšetření čtyř posledních mršin a brzy došli k závěru, že mezi jejich úhyny existuje souvislost. Všechny měly rány těsně za žábrami a všem chyběla játra. Důkazy tedy odkazovaly k jedinému možnému viníku – kosatce dravé.

Dva samci kosatky dravé – Port a Starboard – se vyskytovali v blízkosti Gansbaai od roku 2015 a byli spatřeni vždy jen několik málo hodin před smrtí žraloků. Townerová si byla jistá, že „žraločími zabijáky“ je právě tato dvojice. Stačilo už je jenom přistihnout při činu.

To se stalo v roce 2022, když dron Christiaana Stopforthova, člena pobřežní hlídky, zachytil útok pěti kosatek na tři metry dlouhého žraloka. Jeden z kytovců byl prokazatelně Starboard. Napadení se odehrálo u města Mossel Bay, které je od Gansbaai vzdáleno východně asi 306 kilometrů.

„Být svědkem tak snadné porážky jednoho z největších predátorů oceánu bylo srdcervoucí,“ řekla na Stopforthovy záběry Esther Jacobsová z organizace na ochranu moří Keep Fin Alive.

Teď z okolí Mossel Bay žraloci bílí zmizeli. Způsobilo to nárůst populace tuleňů, kterými se tito predátoři rádi živí. Přemnožení tuleňů podle vědců vedlo k nerovnováze ekosystému a ohrozilo potravní řetězec. Tuleni se totiž stali bez přítomnosti žraloků „odvážnější“ a začali útočit na kriticky ohrožené tučňáky.

Nejnebezpečnější pro žraloky nejsou kosatky, ale člověk. Nadměrný rybolov zabije ročně více než sto milionů žraloků a více než třetině druhů těchto paryb hrozí kvůli lidem vyhynutí, cituje The Guardian Nicholase Dulvyho z kanadské Univerzity Simona Frasera.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mladé Evropanky kouří víc než jejich vrstevnice ve světě, varuje WHO

Evropské dívky ve věku 13 až 15 let mají nejvyšší míru užívání tabáku ve své věkové skupině na celém světě, informovala Světová zdravotnická organizace (WHO). Mladí Evropané vynikají také v konzumaci elektronických cigaret: užívá je nejméně každý sedmý mladistvý Evropan.
před 1 mminutou

Vegetariáni méně trpí na časté rakoviny, prokázal rozsáhlý výzkum

Vegetariáni mají podstatně nižší riziko vzniku pěti typů rakoviny než lidé, kteří běžně konzumují maso, popsala nová studie, která se věnovala vlivu stravy na pravděpodobnost rozvoje rakovinného bujení. Opačnou situaci ale vědci zjistili u nejčastějšího druhu rakoviny jícnu.
před 1 hhodinou

Čeští přírodovědci popsali jednoho z nejmenších savců na Zemi

Nenápadný hmyzožravec o hmotnosti pouhých dvou až tří gramů se zařadil mezi nejmenší savce planety. Mezinárodní tým vedený vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (AV ČR) ho objevil v etiopských horách a popsal ho jako nový druh bělozubky – Crocidura stanleyi.
před 5 hhodinami

Animace ukazuje, jak válka zastavila dopravu Hormuzským průlivem

Hormuzský průliv je klíčová vodní cesta, kterou denně proudí asi pětina světové ropy. Je spojnicí mezi největšími producenty ropy v Perském zálivu s jejich zákazníky v ostatních částech světa – hlavně v Asii. Data ukazují, jak se od pátku do pondělí zpomalovala doprava touto dopravní tepnou, až se zastavila úplně. V sobotu zahájily USA a Izrael útok na Írán, ke kterému průliv přiléhá.
před 18 hhodinami

Ohnivé tornádo by mohlo pomoct oceánům od ropných skvrn. Vědci ho otestovali

Texaští vědci otestovali novou nadějnou metodu, jak se zbavit ropných skvrn, které je nutné co nejrychleji odstranit. Navrhují je likvidovat pomocí plamenných vírů.
před 19 hhodinami

Americká armáda údajně využila při útoku na Írán AI, od níž se přitom Trump distancoval

Americká média jako Wall Street Journal a Axios píší, že při bombardování Íránu využily americké jednotky umělou inteligenci společnosti Anthropic, která přitom vede s armádou spory.
před 21 hhodinami

Nelétaví papoušci téměř vyhynuli, jejich počet se podařilo zčtyřnásobit

O jediném nelétavém druhu papouška na světě se dříve předpokládalo, že je odsouzen k vyhubení. Kakapo soví je totiž příliš těžký, pomalý a naneštěstí pro něj i příliš chutný na to, aby přežil v blízkosti predátorů, které do jeho původního domova přinesli na svých lodích Evropané. K rozmnožování navíc přistupuje neobvykle lehkovážně, píše agentura AP. Novozélanďané ale vynakládají velké úsilí na jeho záchranu.
včera v 11:46

Úhyn ryb v Dyji se bez omezení fosforu bude opakovat, varuje studie

Úhyn ryb v řece Dyji se podle hlavního autora studie, kterou pro Povodí Moravy zpracovala Mendelova univerzita, může opakovat. Výzkumníci volají po větší regulaci fosforu. Látku v České republice vypouštějí především čistírny odpadních vod a navzdory existujícím technologiím ji některá menší zařízení nemusejí vůbec zadržovat.
1. 3. 2026
Načítání...