Jižní Afrika

Nigerijská vláda odmítla, že by se podílela na pronásledování křesťanů. Prezident USA Donald Trump v pátek umístil tuto africkou zemi bohatou na ropu na černou listinu a pohrozil jí vojenským zásahem. Tvrzení o nigerijské „genocidě křesťanů“ šíří v USA někteří pravicoví politici, známé osobnosti i křesťanské organizace. Z dostupných dat ale vyplývá, že terčem útoků jsou i další skupiny v čele s muslimy. O genocidě nelze hovořit ani podle expertů.

Prezident USA Donald Trump v Bílém domě ve středu přivítal prezidenta Jihoafrické republiky Cyrila Ramaphosu v době, kdy se mezi státy stupňuje napětí. Napjaté bylo i setkání, při němž Trump lživě obviňoval Jihoafričany z genocidy bělochů. Nechal promítat video s kříži, o nichž tvrdil, že označují hroby zavražděných bílých farmářů, ve skutečnosti však hroby neoznačovaly.

Deset procent nejbohatších lidí na světě přispělo od roku 1990 ke dvěma třetinám globálního oteplování. Kdyby měl svět emise jako polovina chudších, tak by se změna klimatu v podstatě nekonala, konstatovala nová studie.

Jihoafrická republika považuje za jedinou cestu k míru diplomacii. Při setkání s ukrajinským lídrem Volodymyrem Zelenským v JAR to uvedl tamní prezident Cyril Ramaphosa. Zelenskyj, který vyzval k zesílenému tlaku na Moskvu, část programu zrušil kvůli masivnímu ruskému útoku na jeho zemi. Pretorie naoko zastává neutrální postoj v rusko-ukrajinské válce, současně ale prohlubuje vztahy s Moskvou a obdivuje šéfa Kremlu Vladimira Putina, říká afrikanista Otakar Hulec.

Jihoafrické hospodářství už několik let stagnuje a situace si žádá systémové reformy. Nová vláda národní jednoty je však na pokraji kolapsu kvůli svárům ohledně rozpočtu, zákonu o vyvlastnění půdy či zahraniční politiky. Na JAR navíc citelně doléhá zmrazení americké pomoci. Urovnat vztahy s prezidentem Donaldem Trumpem se pokusí nový jihoafrický zvláštní vyslanec v USA.

Prezident USA Donald Trump podepsal začátkem února exekutivní příkaz, který zmrazil pomoc Jihoafrické republice (JAR) kvůli zákonu o vyvlastnění, který v lednu podepsal tamní prezident Cyril Ramaphosa. Jedno z ustanovení umožňuje k zabavení pozemků přistoupit bez kompenzací. Bílý dům následně nabídl možnost přesídlit do USA lidem afrikánského původu a bělošským farmářům. Ti vlastní v JAR většinu zemědělské půdy, i když v tamní společnosti tvoří menšinu. Vlády, které v Pretorii nastoupily od pádu apartheidu, se opakovaně snažily o přerozdělení pozemků, cíle ale dosud nedosáhly.

Před deseti lety žilo ve vodách u pobřežního městečka Gansbaai, které leží na samém jihu Jihoafrické republiky, až tisíc žraloků bílých. To se ale změnilo poté, co na tohoto predátora začaly útočit kosatky dravé, které si rády pochutnávají na jejich játrech. Žraloci před nimi proto prchli. Jejich zmizení ale podle vědců narušilo tamější ekosystém a potravní řetězec, píše server The Guardian.

Ruská agrese na Ukrajině prohloubila propast mezi Západem a „globálním Jihem“. Kreml sází na frustraci rozvíjejících se zemí, jimž slibuje posílení ekonomik i nový světový řád, ve kterém už nebudou upozaděny. Kyjev argumentuje dopady války na potravinovou bezpečnost a hraje na morální notu. Nedaří se mu ale získat na svou stranu klíčové hráče, jako je Indie či Jižní Afrika. Většina „globálního Jihu“ navíc odmítá sankce a částečně brzdí snahy o využití zabavených ruských aktiv na odškodnění pro Ukrajince. Země se totiž obávají zhoršení vztahů s Kremlem i nastavení precedentu, který by se mohl v budoucnu týkat i jich, píše Evropejska pravda.

Jaké je první zvíře, které kdy člověk zobrazil? Majestátní mamut? Titánský tur, mocný medvěd nebo vychytralý vlk? Podle nové studie to byl rejnok, druhovým jménem trnucha senegalská z Jižní Afriky.

Podle posledních zpráv při násilnostech v jihoafrickém Kapském městě, které propukly při stávce řidičů taxi-minibusů, zemřelo pět lidí. S odvoláním na jihoafrické úřady o tom informovala agentura Reuters. Stávka tam začala minulý týden.

Ve snaze ochránit ohrožené nosorožce před pytláky jim ekologové začali odřezávat rohy. Zvířata na to ale reagují výrazně větší změnou chování, než se předpokládalo.

Od roku 2017 nacházeli lidé na jihoafrickém pobřeží mršiny velkých žraloků bílých. Teď vědci získali důkazy o tom, že se novým predátorem v regionu staly kosatky. Využívají totiž možnost skupinového lovu.

V Česku se opět objevilo víc než tisíc nakažených covidem za jeden den. Počty infekcí ale přibývají ve většině světa, za což může především varianta BA.5. Ví se toho o ní už dost na to, aby vědci varovali, že opět může zhoršit epidemickou situaci.

Přítomnost dvou nových typů koronaviru varianty omikron označené BA.4 a BA.5 v Česku prokázaly sekvenací laboratoře Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Vyplývá to z týdenní zprávy SZÚ o epidemiologické situaci v tuzemsku. Tyto varianty stojí za nárůstem případů v Jižní Africe či Portugalsku. Počty pozitivních případů zatím podle dat ministerstva zdravotnictví od konce března setrvale klesají.

Rychlejší přechod na obnovitelné zdroje energie, zvýšení energetické účinnosti a úspory či společné nákupy plynu od nových dodavatelů jsou hlavní součásti strategie, s níž chce Evropská komise (EK) v příštích letech ukončit závislost EU na energiích dovážených z Ruska. Komise počítá s tím, že tento přechod bude do roku 2030 vyžadovat investice ve výši téměř tří set miliard eur (téměř sedm a půl bilionu korun). Slovenská vláda mezitím schválila návrh na zdanění ruské ropy zpracovávané v zemi. EK dále oznámila, že chce vytvořit fond pro společné nákupy zbraní a koordinovat vyzbrojování EU. Chystá také pro Ukrajinu půjčku devět miliard eur i fond dlouhodobé pomoci.

Druhy ptáků, jejichž samci se v letu předvádějí, mívají více partnerek a obývají spíše otevřené než lesní oblasti. Často jde o malé druhy pěvců s pestře zbarveným peřím. Vyplývá to z výzkumu, na kterém spolupracovali vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (ÚBO AV) a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (PřF UK). Výsledky studie vyšly v odborném časopise Proceedings of the Royal Society B.

Při ničivých záplavách, které tento týden na východě Jihoafrické republiky způsobil silný déšť, zahynulo 443 lidí. Aktualizovanou bilanci v neděli zveřejnilo vedení provincie KwaZulu-Natal, informovaly zahraniční agentury. Dalších třiašedesát lidí se pohřešuje.

Světová zdravotnická organizace (WHO) uvedla, že sleduje několik desítek případů dvou nových subvariant vysoce přenosné koronavirové varianty omikron. Obě se začaly šířit v Jihoafrické republice a WHO chce co nejrychleji zjistit, zda jsou infekčnější nebo nebezpečnější.

Vědci zveřejnili první výsledky účinnosti vakcíny vytvořené speciálně proti koronavirové variantě omikron. Nová studie provedená na primátech naznačuje, že vylepšení očkovací látky zvlášť cílené na omikron nemusí mít ve skutečnosti velký smysl.

První sociální síť se neobjevila v éře internetu, ale mnohem dříve – přesněji před 50 tisíci lety na africkém kontinentu. Na základě svého výzkumu, jehož výsledky zveřejnily v odborném časopise Nature, to tvrdí dvě vědkyně z Německa. Na rozdíl od svého moderního elektronického protějšku první komunikační síť využívala mnohem jednodušší médium, a to korálky ze skořápek pštrosích vajec.

Belgická vědecká výzkumná stanice v Antarktidě se potýká s epidemií covidu-19. Přestože byla celá expedice plně naočkovaná a prošla karanténou, virus na stanici nacházející se v jedné z nejodlehlejších oblastí světa stejně pronikl.

Ve věku 90 let zemřel jihoafrický emeritní arcibiskup, bojovník proti rasistickému režimu apartheidu a držitel Nobelovy ceny za mír Desmond Tutu. S odkazem na jihoafrického prezidenta Cyrila Ramaphosu o tom informuje agentura Reuters.

U lidí nakažených variantou koronaviru omikron je o 40 procent nižší pravděpodobnost, že budou muset být hospitalizováni, než u nákazy variantou delta, uvedli ve studii zveřejněné ve středu večer vědci z Královské univerzity v Londýně. Britská agentura pro zdravotní bezpečnost (UKHSA) pak ve čtvrtek dokonce uvedla, že u lidí nakažených omikronem je pravděpodobnost hospitalizace o 50 až 70 procent nižší než u osob s variantou delta.

Dvě dávky vakcíny proti nemoci covid-19 od společností Pfizer/BioNTech poskytují zhruba sedmdesátiprocentní ochranu před hospitalizací při nákaze variantou omikron. Vyplývá to z jihoafrické studie, o které informovala agentura Reuters.