Video z dronu ukázalo, jak kosatky loví žraloky. Podle všeho si tuto dovednost předávají

Od roku 2017 nacházeli lidé na jihoafrickém pobřeží mršiny velkých žraloků bílých. Teď vědci získali důkazy o tom, že se novým predátorem v regionu staly kosatky. Využívají totiž možnost skupinového lovu.

Mořští biologové si všimli, že v jihoafrické zátoce Mossel Bay se děje něco divného. Několik týdnů ji v panice opouštěli všichni žraloci bílí, živočichové, kteří jindy platí za alfa-predátory.

Oceán v regionu ovšem ovládly kosatky. Vědci o tom měli zatím jen nepřímé důkazy pocházející z těl mrtvých žraloků a disponovali také svědectvími místních, kteří měli za to, že zápas predátorů z dálky spatřili.

Nyní o dominanci kosatek svědčí i nové důkazy, a sice záběry z vrtulníku a dronu, jak o tom vědci informovali v odborném  časopise Ecology. „Toto chování nebylo nikdy předtím detailně pozorováno, a už vůbec ne ze vzduchu,“ řekla hlavní autorka studie Alison Townerová.

Skupinový lov

Vědci spojovali s lovem žraloků bílých dvě kosatky, které dostaly přezdívku Port a Starboard, ale nikdy nebyly viděny v akci. Na nových záběrech byla zachycena jen jedna z nich a kromě ní i čtyři další kosatky.

Autoři se domnívají, že zapojení těchto čtyř nových kytovců naznačuje, že se toto chování může šířit a kosatky si mohou tyto dovednosti předávat. Studie také přináší nové poznatky o pokusech žraloků vyhnout se ulovení kosatkami. Ve dvou případech se kosatky přiblížily ke žralokům těsně a pomalu, zatímco žralok místo úniku zůstal v blízkosti kosatky a měl ji stále na očích.

Jedná se o běžnou strategii, kterou používají tuleni a želvy, aby se vyhnuli žralokům. Kosatky jsou ale společenské a loví ve skupinách; vědci se proto domnívají, že tato taktika je proti nim zcela neúčinná, a naopak ze žraloka může udělat ještě snadnější cíl. Vysoce inteligentní totiž využívají schopnost spolupracovat.

„Jejich skupinové lovecké strategie z nich dělají neuvěřitelně efektivní predátory,“ uvedl odborník na mořské savce a spoluautor studie Simon Elwen. Dokážou tak zabít i mnohem větší kořist, než jsou samy – včetně těch největších velryb.

Žraločí játra

Studie potvrdila, že kosatka známá jako Starboard po zabití žraloka na hladině snědla část jeho těla, o níž předpokládají, že je to velký kus jater. Nové záběry také odhalily, jak se jiná kosatka zakousla do žraloka bílého právě v oblasti jater.

„Poprvé jsem Starboard viděl v roce 2015, kdy byl s Portem spojován se zabitím sedmi žraloků žabích ve False Bay. V roce 2019 jsme je viděli zabít žraloka měděného – ale toto nové pozorování je opravdu něco úplně jiného,“ doplnil David Hurwitz, který provozuje pozorování velryb ze svých lodí.

Zbyl jediný

Nová studie také analyzovala údaje z průzkumu dronem a z potápěčské lodi s klecí před těmito predačními událostmi a po nich. Žraloci bílí byli pozorováni každý den průzkumu po dobu několika týdnů před predační událostí a v den predace bylo pozorováno více žraloků. Během 45 dnů po predaci byl už ale v této oblasti pozorován pouze jediný žralok bílý, což potvrzuje, že žraloci na tyto útoky reagovali útěkem.

„Poprvé jsme něco takového pozorovali ve False Bay v letech 2015 a 2017. Žraloci nakonec opustili svoje bývalá území, což mělo významné vedlejší účinky jak na ekosystém, tak na cestovní ruch spojený se žraloky,“ uvedla mořská bioložka Alison Kocková.

Předchozí studie zdokumentovaly, jak se nové chování kosatek v průběhu času šíří prostřednictvím kulturního přenosu. Autoři naznačují, že pokud si praktiku lovu bílých žraloků osvojí více kosatek, bude mít toto chování daleko širší dopad na populace žraloků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
před 16 hhodinami

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
před 19 hhodinami

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24. Tématu se bude věnovat i pořad De facto v sobotu od 12:30.
před 23 hhodinami

Kosmická loď Orion využila gravitační prak. Manévr sebral energii Zemi

Při popisu letu mise Artemis II k Měsíci a jejího návratu k Zemi se často píše o manévru takzvaného gravitačního praku, kterým si kosmická loď Orion pomohla k vyšší rychlosti a správné dráze. Jak ale tento manévr funguje a proč ho kosmické agentury tak často využívají?
9. 4. 2026

Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.
9. 4. 2026

Vědci začali na poli u Olomouce testovat geneticky upravený ječmen

Dvě nové, geneticky upravené linie ječmene ve středu vědci vyseli na pokusném poli v okrajové části Olomouce, aby ověřili, jak se modifikace vlastností této obilniny projeví v běžných podmínkách mimo laboratoř. Výsledky pomohou při šlechtění plodin odolnějších vůči měnícímu se klimatu.
9. 4. 2026

Němečtí vědci objevili u Antarktidy zatím nepopsaný ostrov

Mezinárodní expedice ve Weddellově moři v antarktické oblasti objevila ostrov, který dosud nebyl uveden na žádných mapách. Oznámil to bremerhavenský Institut Alfreda Wegenera (AWI), na jehož ledoborci Polarstern se vědci plaví.
9. 4. 2026
Načítání...