Video z dronu ukázalo, jak kosatky loví žraloky. Podle všeho si tuto dovednost předávají

Od roku 2017 nacházeli lidé na jihoafrickém pobřeží mršiny velkých žraloků bílých. Teď vědci získali důkazy o tom, že se novým predátorem v regionu staly kosatky. Využívají totiž možnost skupinového lovu.

Mořští biologové si všimli, že v jihoafrické zátoce Mossel Bay se děje něco divného. Několik týdnů ji v panice opouštěli všichni žraloci bílí, živočichové, kteří jindy platí za alfa-predátory.

Oceán v regionu ovšem ovládly kosatky. Vědci o tom měli zatím jen nepřímé důkazy pocházející z těl mrtvých žraloků a disponovali také svědectvími místních, kteří měli za to, že zápas predátorů z dálky spatřili.

Nyní o dominanci kosatek svědčí i nové důkazy, a sice záběry z vrtulníku a dronu, jak o tom vědci informovali v odborném  časopise Ecology. „Toto chování nebylo nikdy předtím detailně pozorováno, a už vůbec ne ze vzduchu,“ řekla hlavní autorka studie Alison Townerová.

Skupinový lov

Vědci spojovali s lovem žraloků bílých dvě kosatky, které dostaly přezdívku Port a Starboard, ale nikdy nebyly viděny v akci. Na nových záběrech byla zachycena jen jedna z nich a kromě ní i čtyři další kosatky.

Autoři se domnívají, že zapojení těchto čtyř nových kytovců naznačuje, že se toto chování může šířit a kosatky si mohou tyto dovednosti předávat. Studie také přináší nové poznatky o pokusech žraloků vyhnout se ulovení kosatkami. Ve dvou případech se kosatky přiblížily ke žralokům těsně a pomalu, zatímco žralok místo úniku zůstal v blízkosti kosatky a měl ji stále na očích.

Jedná se o běžnou strategii, kterou používají tuleni a želvy, aby se vyhnuli žralokům. Kosatky jsou ale společenské a loví ve skupinách; vědci se proto domnívají, že tato taktika je proti nim zcela neúčinná, a naopak ze žraloka může udělat ještě snadnější cíl. Vysoce inteligentní totiž využívají schopnost spolupracovat.

„Jejich skupinové lovecké strategie z nich dělají neuvěřitelně efektivní predátory,“ uvedl odborník na mořské savce a spoluautor studie Simon Elwen. Dokážou tak zabít i mnohem větší kořist, než jsou samy – včetně těch největších velryb.

Žraločí játra

Studie potvrdila, že kosatka známá jako Starboard po zabití žraloka na hladině snědla část jeho těla, o níž předpokládají, že je to velký kus jater. Nové záběry také odhalily, jak se jiná kosatka zakousla do žraloka bílého právě v oblasti jater.

„Poprvé jsem Starboard viděl v roce 2015, kdy byl s Portem spojován se zabitím sedmi žraloků žabích ve False Bay. V roce 2019 jsme je viděli zabít žraloka měděného – ale toto nové pozorování je opravdu něco úplně jiného,“ doplnil David Hurwitz, který provozuje pozorování velryb ze svých lodí.

Zbyl jediný

Nová studie také analyzovala údaje z průzkumu dronem a z potápěčské lodi s klecí před těmito predačními událostmi a po nich. Žraloci bílí byli pozorováni každý den průzkumu po dobu několika týdnů před predační událostí a v den predace bylo pozorováno více žraloků. Během 45 dnů po predaci byl už ale v této oblasti pozorován pouze jediný žralok bílý, což potvrzuje, že žraloci na tyto útoky reagovali útěkem.

„Poprvé jsme něco takového pozorovali ve False Bay v letech 2015 a 2017. Žraloci nakonec opustili svoje bývalá území, což mělo významné vedlejší účinky jak na ekosystém, tak na cestovní ruch spojený se žraloky,“ uvedla mořská bioložka Alison Kocková.

Předchozí studie zdokumentovaly, jak se nové chování kosatek v průběhu času šíří prostřednictvím kulturního přenosu. Autoři naznačují, že pokud si praktiku lovu bílých žraloků osvojí více kosatek, bude mít toto chování daleko širší dopad na populace žraloků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Turečtí vědci vypustili robotického archeologa, umí se potopit 300 metrů hluboko

Kam člověk nemůže, tam ho zastoupí robot. Tato praxe se začíná využívat v čím dál větším množství oborů – a nově také v podvodní archeologii. Stroj se totiž ponoří hlouběji než člověk a déle vydrží v podmínkách vysokého tlaku, nedostatku světla i vzduchu.
před 1 hhodinou

SpaceX míří na burzu a chce výrazně překonat saúdské těžaře

Americká firma SpaceX předložila americké Komisi pro cenné papíry a burzy (SEC) potřebný dokument pro vstup na burzu. V něm například uvádí, že v budoucnosti chce rozvíjet měsíční ekonomiku, infrastrukturu pro umělou inteligenci na oběžné dráze či osobní a nákladní přepravu na Měsíc a Mars. Firma podle dokumentu v prvním čtvrtletí letošního roku hospodařila s čistou ztrátou 4,28 miliardy dolarů (90 miliard korun). Meziročně ztrátu výrazně prohloubila z 528 milionů dolarů. Obrat společnost navýšila meziročně z necelých 4,1 na téměř 4,7 miliardy dolarů.
před 2 hhodinami

Nanoplasty mohou narušovat ochrannou vrstvu plic, ukazuje výzkum Akademie věd

Malé částečky umělých hmot, konkrétně takzvané ultrajemné polystyrenové nanoplasty, se mohou „zabudovávat“ do ochranné vrstvy plic, měnit její strukturu a oslabovat ochrannou funkci, popsali vědci z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd ČR ve spolupráci s kolegy z Polska a Slovinska.
před 2 hhodinami

Přepracované AI se v experimentu obracely k marxismu

Pokud výzkumníci vystavili umělé inteligence (AI) náročné práci, neustále jim zhoršovali podmínky a ještě jim vyhrožovali, že je nahradí pokročilejšími modely, začaly AI komunikovat podobně jako marxisté.
před 6 hhodinami

Ebola v Evropě není velkou hrozbou, ukazují zkušenosti

Pacient, který může mít ebolu a bude hospitalizovaný v Česku, může vyvolávat obavy. Ale zkušenosti naznačují, že kvalitní přijatá opatření i samotné vlastnosti viru dokáží šíření nemoci účinně zabránit.
včera v 12:27

Příznaky Alzheimera odhalí rychlý test. Zkuste si ho

První příznaky demence může odhalit nový test kognitivních funkcí, jako je paměť nebo porozumění. Ve věku 65 až 80 let je teď součástí preventivní prohlídky u praktického lékaře, dostupný je i na internetu. Trvá jen několik minut, informovala Společnost všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP).
včera v 10:42

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
19. 5. 2026Aktualizováno19. 5. 2026

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
19. 5. 2026
Načítání...