Video z dronu ukázalo, jak kosatky loví žraloky. Podle všeho si tuto dovednost předávají

Od roku 2017 nacházeli lidé na jihoafrickém pobřeží mršiny velkých žraloků bílých. Teď vědci získali důkazy o tom, že se novým predátorem v regionu staly kosatky. Využívají totiž možnost skupinového lovu.

Mořští biologové si všimli, že v jihoafrické zátoce Mossel Bay se děje něco divného. Několik týdnů ji v panice opouštěli všichni žraloci bílí, živočichové, kteří jindy platí za alfa-predátory.

Oceán v regionu ovšem ovládly kosatky. Vědci o tom měli zatím jen nepřímé důkazy pocházející z těl mrtvých žraloků a disponovali také svědectvími místních, kteří měli za to, že zápas predátorů z dálky spatřili.

Nyní o dominanci kosatek svědčí i nové důkazy, a sice záběry z vrtulníku a dronu, jak o tom vědci informovali v odborném  časopise Ecology. „Toto chování nebylo nikdy předtím detailně pozorováno, a už vůbec ne ze vzduchu,“ řekla hlavní autorka studie Alison Townerová.

Skupinový lov

Vědci spojovali s lovem žraloků bílých dvě kosatky, které dostaly přezdívku Port a Starboard, ale nikdy nebyly viděny v akci. Na nových záběrech byla zachycena jen jedna z nich a kromě ní i čtyři další kosatky.

Autoři se domnívají, že zapojení těchto čtyř nových kytovců naznačuje, že se toto chování může šířit a kosatky si mohou tyto dovednosti předávat. Studie také přináší nové poznatky o pokusech žraloků vyhnout se ulovení kosatkami. Ve dvou případech se kosatky přiblížily ke žralokům těsně a pomalu, zatímco žralok místo úniku zůstal v blízkosti kosatky a měl ji stále na očích.

Jedná se o běžnou strategii, kterou používají tuleni a želvy, aby se vyhnuli žralokům. Kosatky jsou ale společenské a loví ve skupinách; vědci se proto domnívají, že tato taktika je proti nim zcela neúčinná, a naopak ze žraloka může udělat ještě snadnější cíl. Vysoce inteligentní totiž využívají schopnost spolupracovat.

„Jejich skupinové lovecké strategie z nich dělají neuvěřitelně efektivní predátory,“ uvedl odborník na mořské savce a spoluautor studie Simon Elwen. Dokážou tak zabít i mnohem větší kořist, než jsou samy – včetně těch největších velryb.

Žraločí játra

Studie potvrdila, že kosatka známá jako Starboard po zabití žraloka na hladině snědla část jeho těla, o níž předpokládají, že je to velký kus jater. Nové záběry také odhalily, jak se jiná kosatka zakousla do žraloka bílého právě v oblasti jater.

„Poprvé jsem Starboard viděl v roce 2015, kdy byl s Portem spojován se zabitím sedmi žraloků žabích ve False Bay. V roce 2019 jsme je viděli zabít žraloka měděného – ale toto nové pozorování je opravdu něco úplně jiného,“ doplnil David Hurwitz, který provozuje pozorování velryb ze svých lodí.

Zbyl jediný

Nová studie také analyzovala údaje z průzkumu dronem a z potápěčské lodi s klecí před těmito predačními událostmi a po nich. Žraloci bílí byli pozorováni každý den průzkumu po dobu několika týdnů před predační událostí a v den predace bylo pozorováno více žraloků. Během 45 dnů po predaci byl už ale v této oblasti pozorován pouze jediný žralok bílý, což potvrzuje, že žraloci na tyto útoky reagovali útěkem.

„Poprvé jsme něco takového pozorovali ve False Bay v letech 2015 a 2017. Žraloci nakonec opustili svoje bývalá území, což mělo významné vedlejší účinky jak na ekosystém, tak na cestovní ruch spojený se žraloky,“ uvedla mořská bioložka Alison Kocková.

Předchozí studie zdokumentovaly, jak se nové chování kosatek v průběhu času šíří prostřednictvím kulturního přenosu. Autoři naznačují, že pokud si praktiku lovu bílých žraloků osvojí více kosatek, bude mít toto chování daleko širší dopad na populace žraloků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před a po: satelitní snímky ukazují poškození íránských zařízení na obohacení uranu

Páteční izraelské útoky mířily zejména na íránská zařízení, která se dají využít na výrobu jaderných zbraní. Podle nových satelitních snímků to vypadá, že bomby dopadly přesně na zvolené cíle.
13:17Aktualizovánopřed 15 mminutami

Nová obří studie dvojčat naznačuje, kde je původ ADHD a autismu

Dvojčata jsou skvělý příklad toho, jak se mohou stejné geny rozvíjet odlišně v různém prostředí – a co má na to vliv. Vědci teď u nich prozkoumali, jaký je vliv genů na některé závažné zdravotní a psychické problémy.
před 4 hhodinami

Antarktida se mění českým vědcům pod nohama

Čeští vědci se ve svém výzkumu na Antarktidě zaměřují především na dlouhodobé sledování vlivu klimatické změny na místní ekosystémy. V poslední sezoně zkoumali například dopady znečištění ledovců a mikrobiologickou rozmanitost ohroženou rychlým vysycháním kontinentu. Příprava na další expedici začala v květnu.
před 7 hhodinami

Předpovědět bouřku je mimořádně složité, vysvětluje meteorolog

Léto je obdobím, kdy vrcholí bouřková sezóna. Existují celé skupiny „lovců bouřek“, kteří nadšeně sledují nejvýraznější projev atmosférické elektřiny. Pro bouřky je sice typický prudký déšť, ale rozhodně ne každá přináší lijáky, kroupy či prudké poryvy větru. Meteorologové neumí stále ještě dokonale předpovědět, jak silná bouřka bude. Proč, vysvětluje meteorolog ČT Michal Žák.
včera v 10:00
Načítání...