Video z dronu ukázalo, jak kosatky loví žraloky. Podle všeho si tuto dovednost předávají

Od roku 2017 nacházeli lidé na jihoafrickém pobřeží mršiny velkých žraloků bílých. Teď vědci získali důkazy o tom, že se novým predátorem v regionu staly kosatky. Využívají totiž možnost skupinového lovu.

Mořští biologové si všimli, že v jihoafrické zátoce Mossel Bay se děje něco divného. Několik týdnů ji v panice opouštěli všichni žraloci bílí, živočichové, kteří jindy platí za alfa-predátory.

Oceán v regionu ovšem ovládly kosatky. Vědci o tom měli zatím jen nepřímé důkazy pocházející z těl mrtvých žraloků a disponovali také svědectvími místních, kteří měli za to, že zápas predátorů z dálky spatřili.

Nyní o dominanci kosatek svědčí i nové důkazy, a sice záběry z vrtulníku a dronu, jak o tom vědci informovali v odborném  časopise Ecology. „Toto chování nebylo nikdy předtím detailně pozorováno, a už vůbec ne ze vzduchu,“ řekla hlavní autorka studie Alison Townerová.

Skupinový lov

Vědci spojovali s lovem žraloků bílých dvě kosatky, které dostaly přezdívku Port a Starboard, ale nikdy nebyly viděny v akci. Na nových záběrech byla zachycena jen jedna z nich a kromě ní i čtyři další kosatky.

Autoři se domnívají, že zapojení těchto čtyř nových kytovců naznačuje, že se toto chování může šířit a kosatky si mohou tyto dovednosti předávat. Studie také přináší nové poznatky o pokusech žraloků vyhnout se ulovení kosatkami. Ve dvou případech se kosatky přiblížily ke žralokům těsně a pomalu, zatímco žralok místo úniku zůstal v blízkosti kosatky a měl ji stále na očích.

Jedná se o běžnou strategii, kterou používají tuleni a želvy, aby se vyhnuli žralokům. Kosatky jsou ale společenské a loví ve skupinách; vědci se proto domnívají, že tato taktika je proti nim zcela neúčinná, a naopak ze žraloka může udělat ještě snadnější cíl. Vysoce inteligentní totiž využívají schopnost spolupracovat.

„Jejich skupinové lovecké strategie z nich dělají neuvěřitelně efektivní predátory,“ uvedl odborník na mořské savce a spoluautor studie Simon Elwen. Dokážou tak zabít i mnohem větší kořist, než jsou samy – včetně těch největších velryb.

Žraločí játra

Studie potvrdila, že kosatka známá jako Starboard po zabití žraloka na hladině snědla část jeho těla, o níž předpokládají, že je to velký kus jater. Nové záběry také odhalily, jak se jiná kosatka zakousla do žraloka bílého právě v oblasti jater.

„Poprvé jsem Starboard viděl v roce 2015, kdy byl s Portem spojován se zabitím sedmi žraloků žabích ve False Bay. V roce 2019 jsme je viděli zabít žraloka měděného – ale toto nové pozorování je opravdu něco úplně jiného,“ doplnil David Hurwitz, který provozuje pozorování velryb ze svých lodí.

Zbyl jediný

Nová studie také analyzovala údaje z průzkumu dronem a z potápěčské lodi s klecí před těmito predačními událostmi a po nich. Žraloci bílí byli pozorováni každý den průzkumu po dobu několika týdnů před predační událostí a v den predace bylo pozorováno více žraloků. Během 45 dnů po predaci byl už ale v této oblasti pozorován pouze jediný žralok bílý, což potvrzuje, že žraloci na tyto útoky reagovali útěkem.

„Poprvé jsme něco takového pozorovali ve False Bay v letech 2015 a 2017. Žraloci nakonec opustili svoje bývalá území, což mělo významné vedlejší účinky jak na ekosystém, tak na cestovní ruch spojený se žraloky,“ uvedla mořská bioložka Alison Kocková.

Předchozí studie zdokumentovaly, jak se nové chování kosatek v průběhu času šíří prostřednictvím kulturního přenosu. Autoři naznačují, že pokud si praktiku lovu bílých žraloků osvojí více kosatek, bude mít toto chování daleko širší dopad na populace žraloků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
před 17 hhodinami

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávalo na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026

V Utahu předepisuje léky AI místo lékaře. Experti varují před chybami

Místo, aby léky předepisoval člověk, kterému to bere spoustu času, postará se o to umělá inteligence. Tohle je nyní možné na jediném místě světa, v Utahu. Experiment vzbuzuje naději na omezení byrokracie, ale současně vyvolává obavy z omylů nelidské „inteligence“.
8. 1. 2026
Načítání...