Biologové prostudovali útoky kosatek na lodi. Může za ně „gang mladistvých“ s těly zjizvenými od lodních šroubů

Španělsko už několik měsíců zažívá útoky kosatek na čluny a menší lodě. Dokonce kvůli tomu muselo vydat zákaz pro plavidla menší než 15 metrů – musejí se vyhýbat oblasti, kde zvířata útočí nejčastěji. Vědci teď poprvé prostudovali možné příčiny této agrese.

Během posledních dvou měsíců se u kosatek žijících u španělského pobřeží objevilo hned několik případů agresivního chování, po kterém námořníci i jachtaři vysílali volání o pomoc; dvakrát kvůli poškozenému kormidlu poté, co kosatka do jejich lodi narazila. V jednom případě byl náraz dokonce tak silný, že se člen posádky lehce zranil, několik lodí bylo kosatkami poškozeno.   

Vědci zatím nebyli schopní přesně určit příčiny těchto útoků, teď ale agresivní kosatky poprvé podrobněji prozkoumali. Zjistili, že zvířata jsou poraněná – došlo k tomu zřejmě během dřívějších setkáních s loďmi. Mořští biologové se domnívají, že jedním z vysvětlení by mohla být odveta nebo msta – a to přesto, že tak složité a „lidské“ motivy se většinou zvířatům nepřisuzují.

Útoky jsou agresivní a koordinované

Vědci, kteří kosatky a jejich útoky zkoumali, zjistili, že jsou koordinované, úmyslné a promyšlené – míří na nejslabší části lodí, většinou na kormidlo.

Biologům se nepovedlo pozorovat zvířata naživo přímo při útoku, ale detailně prostudovali archivy fotografií kosatek, které se v této části moře pohybují, a srovnali je s videozáznamy kytovců útočících na lodě. Ukázalo se, že za 61 procent všech útoků jsou zodpovědné tři mladší kosatky, které se podařilo identifikovat. Kromě nich jsou do této aktivity zapojena i dvě dospělá zvířata, ale ta se na snímcích rozpoznat nepodařilo.

Schéma poranění na těle jedné z kosatek
Zdroj: Scientific Department of Turmares Tarifa/ Rafael Fernández Caballero/MITECO

Tři mladistvé vědci znají dobře, dokonce pro ně mají přezdívky: Bílá Gladis, Černá Gladis a Šedá Gladis. Z fotografií se zdá, že někdy v době mezi polovinou června a začátkem srpna utrpěly všechny tři kosatky nějaká zranění; z povahy jizev to vypadá, že příčinou byly srážky s loděmi, v menší míře rybářské sítě.

Černobílí výtržníci

Mladé a dospívající kosatky se o lodě a čluny zajímají často, zřejmě ze zvědavosti. Nejvíc se zajímají právě o záď, která je nejhlasitější a nejčlenitější.

Ale až doposud se tento zájem projevoval jen hravě, nyní ale přešel do cílených útoků, přestože to nelze jednoznačně potvrdit. Všechny případy spojuje jejich průběh: kosatky napadly vždy rychle plující loď, kterou se pokusily zastavit zničením kormidla.
Biologové stále ještě neopouštějí ani možnost, že to může být hra: odměnou pro kosatky může být už jen to, že plavidlo zpomalí nebo zastaví.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vanilin by mohl pomoci při léčbě chronických ran, ukazuje studie

Vanilin má výrazné antioxidační, protizánětlivé a antibakteriální účinky, díky nimž by mohl být slibnou složkou přípravků určených k hojení ran. Vyplývá to ze studie výzkumného týmu z Laboratoře biomedicínské nanomechaniky Flindersovy univerzity v Austrálii, která byla zveřejněna v časopise International Journal of Pharmaceutics.
před 6 hhodinami

Trosky starověkého Týru přečkaly útoky, teď se k nim vracejí potápěči

Ve středomořských vodách u jiholibanonského města Súr (známého jako Týr či Týros) proplouvají potápěči kolem kamenných zdí, starověkých konstrukcí a potopené cesty. Jde o pozůstatky města, které kdysi stávalo nad vodou. S vratkým příměřím mezi Izraelem a libanonským hnutím Hizballáh se tak návštěvníci vracejí do míst známých troskami z dob starověkého Říma a ještě starší fénickou historií, píše agentura AP.
před 7 hhodinami

Nobelovu cenu za fyziku dostal Francis Halzen za výzkum neutrin v obří ledové kostce

Švédská akademie věd oznámila, že nositelem Nobelovy ceny za fyziku za letošní rok se stal belgicko-americký vědec Francis Halzen, který se věnuje výzkumu neutrin, kosmických částic, které dopadají na Zemi.
11:56Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Whisky se má poprvé destilovat ve vesmíru, experiment začne v roce 2028

Whisky se má vůbec poprvé destilovat ve vesmíru. Experiment má zároveň ukázat, jak zrání nápoje ovlivní podmínky mimo zemskou atmosféru. Skotští a japonští experti plánují v roce 2028 vyslat do vesmíru družici se vzorky whisky a surovinami potřebnými k její výrobě. Na oběžné dráze Země by měla zůstat pět let.
před 13 hhodinami

Přírodu nemůžeme jen tak vytěžit, říká autor „rivermovie“ Lom

Tématem 52. ročníku festivalu Ekofilm, který se odehrál 1. až 4. října v Brně, byl Vodoběh. Vedle řady soutěžních snímků nabídl i dva filmy členů poroty vyprávějící o lidstvu a vodě. H2O: Molekula života – Civilizace režiséra Alexe Tatea nabízí mozaiku vědeckých poznatků o tom, jak sladká voda utvářela a utváří lidská společenství. Petr Lom v poetickém „rivermovie“ Já jsem řekou, řeka je mnou přináší pohled původních obyvatel Nového Zélandu a Austrálie na přírodu při putování po řece Whanganui, která jako první na světě získala právní status osoby.
před 13 hhodinami

V Irkutsku panují obavy z moru. Vyvolala je smrt pracovnice výzkumného ústavu

Smrt osmadvacetileté pracovnice protimorového výzkumného ústavu v ruské Irkutské oblasti vyvolala obavy z možného výskytu moru, píše americká stanice CNN. Podle místních médií, na která odkazuje web Euronews, žena při práci rozbila zkumavku s bakterií způsobující toto onemocnění. Ruské úřady však nákazu morem nepotvrdily a uvádějí, že žena zemřela na zápal plic neznámého původu. Přesto uvalily karanténu na místní nemocnice, upozornil ruský list Moskovskij komsomolec.
včeraAktualizovánovčera v 14:08‌‌

Invaze mývalů do japonských měst sílí, škody rostou

Napříč Japonskem rychle přibývá škod způsobených mývaly. Zatímco se invazní druh šíří do měst, škody v zemědělství se blíží k 700 milionům jenů (asi 95 milionů korun) ročně. Podle japonského ministerstva zemědělství, lesnictví a rybolovu to je dvakrát víc než před deseti lety, napsala agentura Kjódó.
včera v 14:00‌‌

Nobelovu cenu získali vědci za objevy umožňující ovládat buňky světlem

Objev optogenetiky natolik posunul lidské poznání, že za něj jeho autoři dostali Nobelovu cenu za medicínu a fyziologii. Oznámil to v pondělí dopoledne Švédský Karolínský institut.
včeraAktualizovánovčera v 13:30‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.