Biologové prostudovali útoky kosatek na lodi. Může za ně „gang mladistvých“ s těly zjizvenými od lodních šroubů

Španělsko už několik měsíců zažívá útoky kosatek na čluny a menší lodě. Dokonce kvůli tomu muselo vydat zákaz pro plavidla menší než 15 metrů – musejí se vyhýbat oblasti, kde zvířata útočí nejčastěji. Vědci teď poprvé prostudovali možné příčiny této agrese.

Během posledních dvou měsíců se u kosatek žijících u španělského pobřeží objevilo hned několik případů agresivního chování, po kterém námořníci i jachtaři vysílali volání o pomoc; dvakrát kvůli poškozenému kormidlu poté, co kosatka do jejich lodi narazila. V jednom případě byl náraz dokonce tak silný, že se člen posádky lehce zranil, několik lodí bylo kosatkami poškozeno.   

Vědci zatím nebyli schopní přesně určit příčiny těchto útoků, teď ale agresivní kosatky poprvé podrobněji prozkoumali. Zjistili, že zvířata jsou poraněná – došlo k tomu zřejmě během dřívějších setkáních s loďmi. Mořští biologové se domnívají, že jedním z vysvětlení by mohla být odveta nebo msta – a to přesto, že tak složité a „lidské“ motivy se většinou zvířatům nepřisuzují.

Útoky jsou agresivní a koordinované

Vědci, kteří kosatky a jejich útoky zkoumali, zjistili, že jsou koordinované, úmyslné a promyšlené – míří na nejslabší části lodí, většinou na kormidlo.

Biologům se nepovedlo pozorovat zvířata naživo přímo při útoku, ale detailně prostudovali archivy fotografií kosatek, které se v této části moře pohybují, a srovnali je s videozáznamy kytovců útočících na lodě. Ukázalo se, že za 61 procent všech útoků jsou zodpovědné tři mladší kosatky, které se podařilo identifikovat. Kromě nich jsou do této aktivity zapojena i dvě dospělá zvířata, ale ta se na snímcích rozpoznat nepodařilo.

Schéma poranění na těle jedné z kosatek
Zdroj: Scientific Department of Turmares Tarifa/ Rafael Fernández Caballero/MITECO

Tři mladistvé vědci znají dobře, dokonce pro ně mají přezdívky: Bílá Gladis, Černá Gladis a Šedá Gladis. Z fotografií se zdá, že někdy v době mezi polovinou června a začátkem srpna utrpěly všechny tři kosatky nějaká zranění; z povahy jizev to vypadá, že příčinou byly srážky s loděmi, v menší míře rybářské sítě.

Černobílí výtržníci

Mladé a dospívající kosatky se o lodě a čluny zajímají často, zřejmě ze zvědavosti. Nejvíc se zajímají právě o záď, která je nejhlasitější a nejčlenitější.

Ale až doposud se tento zájem projevoval jen hravě, nyní ale přešel do cílených útoků, přestože to nelze jednoznačně potvrdit. Všechny případy spojuje jejich průběh: kosatky napadly vždy rychle plující loď, kterou se pokusily zastavit zničením kormidla.
Biologové stále ještě neopouštějí ani možnost, že to může být hra: odměnou pro kosatky může být už jen to, že plavidlo zpomalí nebo zastaví.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Větší dům v pravěku neznamenal větší bohatství, zjistili brněnští archeologové

Čím větší dům, tím bohatší člověk – tohle pravidlo je dnes akceptované prakticky automaticky. Jenže v minulosti to neplatilo, ukázal výzkum brněnských archeologů. V době neolitu rozměrnější dům neznamenal ani větší bohatství, ani vyšší společenské postavení. Archeologové v nové studii popsali, že velikost domů neodrážela sociální nerovnost, ale spíše různé praktické role nebo odlišnou organizaci práce.
před 33 mminutami

Voda může chybět i ve veletocích, varuje bioklimatolog

Letošní extrémní sucho, které postihlo významnou část Evropy, podle bioklimatologa a ředitele Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe Miroslava Trnky ukázalo, že zásadní problémy mohou mít i tak velké a obvykle vodnaté řeky, jako je Dunaj. Letošní sucho v povodí Dunaje se už v poslední době projevilo i u jiných významných toků. V roce 2022 postihlo Rýn, loni Labe a už opakovaně se s ním potýkají v povodí Pádu.
před 2 hhodinami

Když oteplování nezpomalí, může Indie čelit fatálním horkům, varuje studie

Člověk má problémy s adaptací, už když teploty překročí 37 stupňů, tedy jeho běžnou tělesnou teplotu. V Indii už ale místy teploty překračují i 45 stupňů, což znamená, že v takovém vedru už lidé bez pomoci techniky nemohou přežívat. Vědci se teď podívali, jak by to dopadlo, kdyby se naplnily pesimistické scénáře klimatické změny.
včera v 10:00

Déšť stále nepřichází. Jak vypadá Česko bez vody, ukazují interaktivní mapy

Extrémní, výjimečné nebo výrazné sucho, tedy některý ze tří nejvyšších stupňů sucha, panuje v Česku na bezmála 90 procentech území. Hodnota platí pro hloubku do jednoho metru. Extrémní sucho je aktuálně na 60 procentech území.
15. 8. 2026

Vědci našli pod Krvavými vodopády v Antarktidě oázu pravěkého života

Život ukrytý pod ledovcem v Antarktidě má prastaré kořeny. Popsal to nový výzkum, který se pokoušel vysvětlit původ slavných Krvavých vodopádů.
15. 8. 2026

V Londýně nalezli mrtvého akademika Ardaye, který byl obviněn z plagiátorství

V Londýně v pátek nalezli tělo 41letého Jasona Ardaye, který minulý týden opustil profesorský post na Cambridgeské univerzitě kvůli obvinění z plagiátorství částí své disertace. S odvoláním na britská média to napsala agentura AFP. Někdejší nejmladší černošský profesor na této prestižní univerzitě byl nalezen v bezvědomí na adrese v londýnské čtvrti Battersea a prohlášen za mrtvého, upřesnil web Sky News.
14. 8. 2026Aktualizováno15. 8. 2026

Nižší počet případů tuberkulózy vede Estonsko k přehodnocení plošného očkování

Klesající výskyt tuberkulózy v Estonsku přiměl tamní ministerstvo sociálních věcí k přípravě změny, která by nahradila plošné očkování novorozenců cílenou vakcinací dětí z rizikových skupin.
14. 8. 2026

Evropu sevřela už pátá letošní vlna veder. Opět za ni může tepelná kupole

Na západě a na jihu Evropy pokračuje vlna veder, teploty nad 35 stupňů Celsia ve čtvrtek pocítilo hlavně ve Francii, Itálii, Španělsku a Británii více než 135 milionů lidí. Přibližně u 340 milionů obyvatel Evropy s výjimkou Turecka a Ruska pak ve čtvrtek teploty překonaly třicet stupňů.
14. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.