Biologové prostudovali útoky kosatek na lodi. Může za ně „gang mladistvých“ s těly zjizvenými od lodních šroubů

Španělsko už několik měsíců zažívá útoky kosatek na čluny a menší lodě. Dokonce kvůli tomu muselo vydat zákaz pro plavidla menší než 15 metrů – musejí se vyhýbat oblasti, kde zvířata útočí nejčastěji. Vědci teď poprvé prostudovali možné příčiny této agrese.

Během posledních dvou měsíců se u kosatek žijících u španělského pobřeží objevilo hned několik případů agresivního chování, po kterém námořníci i jachtaři vysílali volání o pomoc; dvakrát kvůli poškozenému kormidlu poté, co kosatka do jejich lodi narazila. V jednom případě byl náraz dokonce tak silný, že se člen posádky lehce zranil, několik lodí bylo kosatkami poškozeno.   

Vědci zatím nebyli schopní přesně určit příčiny těchto útoků, teď ale agresivní kosatky poprvé podrobněji prozkoumali. Zjistili, že zvířata jsou poraněná – došlo k tomu zřejmě během dřívějších setkáních s loďmi. Mořští biologové se domnívají, že jedním z vysvětlení by mohla být odveta nebo msta – a to přesto, že tak složité a „lidské“ motivy se většinou zvířatům nepřisuzují.

Útoky jsou agresivní a koordinované

Vědci, kteří kosatky a jejich útoky zkoumali, zjistili, že jsou koordinované, úmyslné a promyšlené – míří na nejslabší části lodí, většinou na kormidlo.

Biologům se nepovedlo pozorovat zvířata naživo přímo při útoku, ale detailně prostudovali archivy fotografií kosatek, které se v této části moře pohybují, a srovnali je s videozáznamy kytovců útočících na lodě. Ukázalo se, že za 61 procent všech útoků jsou zodpovědné tři mladší kosatky, které se podařilo identifikovat. Kromě nich jsou do této aktivity zapojena i dvě dospělá zvířata, ale ta se na snímcích rozpoznat nepodařilo.

Schéma poranění na těle jedné z kosatek
Zdroj: Scientific Department of Turmares Tarifa/ Rafael Fernández Caballero/MITECO

Tři mladistvé vědci znají dobře, dokonce pro ně mají přezdívky: Bílá Gladis, Černá Gladis a Šedá Gladis. Z fotografií se zdá, že někdy v době mezi polovinou června a začátkem srpna utrpěly všechny tři kosatky nějaká zranění; z povahy jizev to vypadá, že příčinou byly srážky s loděmi, v menší míře rybářské sítě.

Černobílí výtržníci

Mladé a dospívající kosatky se o lodě a čluny zajímají často, zřejmě ze zvědavosti. Nejvíc se zajímají právě o záď, která je nejhlasitější a nejčlenitější.

Ale až doposud se tento zájem projevoval jen hravě, nyní ale přešel do cílených útoků, přestože to nelze jednoznačně potvrdit. Všechny případy spojuje jejich průběh: kosatky napadly vždy rychle plující loď, kterou se pokusily zastavit zničením kormidla.
Biologové stále ještě neopouštějí ani možnost, že to může být hra: odměnou pro kosatky může být už jen to, že plavidlo zpomalí nebo zastaví.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci poprvé léčili člověka virem, který navrhla AI. Výsledky jsou zatím neznámé

Kontroverzní výzkum virů, které nyní navrhují a upravují umělé inteligence (AI), poprvé dospěl do fáze, kdy byla tato technologie použita u lidského pacienta. Společnost Radical Numerics, která za experimentem stojí, ale řadu klíčových informací nezveřejnila.
před 2 hhodinami

Lidmi způsobená změna klimatu zastavila nástup nové doby ledové, naznačuje výzkum

Až doposud se předpokládalo, že nástup doby ledové nehrozil další tisíce let. Nová studie teď popsala, že se ve dvacátém století objevily náznaky toho, že ledovce začaly růst, což představuje začátek takzvaného glaciálního období doby ledové. Následně ale bylo vše jinak.
před 3 hhodinami

Začíná Týden Akademie věd, zdarma nabízí stovky akcí po celém Česku

Tradiční akce Týden Akademie věd České republiky letos nabízí stovky přednášek, výstav i prohlídek míst, kam se veřejnost běžně nedostane. Žádná z akcí není zpoplatněná, lidé tak mohou zjistit, jak vypadá špičková tuzemská věda, zcela zdarma.
před 5 hhodinami

Skoro tři miliony „úhořů“ na jednom místě. Vědci popsali obří mumraj u Tasmánie

Mořští biologové zdokumentovali hejno téměř tří milionů ryb, které se pravidelně objevuje u jedné podmořské hory poblíž pobřeží Tasmánie jižně od Austrálie. Vědci dokázali spočítat, kolik tvorů hejno tvoří, díky kombinaci hned několika metod.
před 6 hhodinami

Studie odhalila skrytou souvislost mezi zpěvem ptáků, řečí a hudbou

Ptačí cvrlikání má s lidskou řečí a hudbou společného více, než by se mohlo na první pohled zdát. Studie zveřejněná v časopise Science odhalila společné akustické vzorce u stovek druhů ptáků a v lidské řeči a písních z 52 jazyků.
včera v 09:00‌‌

Vědci popsali nový druh dinosaura velikosti krocana, živil se ovocem

Vědci popsali nový druh dinosaura, který po území dnešních Spojených států kráčel před zhruba 66 miliony let. Byl velký přibližně jako krocan, neměl zuby a místo nich měl zobák uzpůsobený k rozmělňování měkké potravy. Vědci mu dali jméno Infernogallus jamesi, tedy „pekelné kuře“. Byl to však býložravec a živil se nejspíše ovocem, což podle vědců ukazuje, že jídelníček dinosaurů byl mnohem pestřejší, než se dosud předpokládalo. O studii publikované v časopise Nature Communications informovala agentura Reuters.
31. 10. 2026‌‌

Skarabové udrží trasu rovnou jako pravítko. Vědci to chtějí využít v biorobotice

Schopnost některých druhů hmyzu pohybovat se rovně ve složitém terénu fascinuje vědce už desítky let. Teď se skupina evropských expertů pokusila přenést toto poznání do praxe.
30. 10. 2026‌‌

Úspěšné vědecké granty mají skončit. Ať pokračují, vyzývá učená společnost

Rada Učené společnosti České republiky vyzvala vládu a sněmovnu, aby umožnily pokračování programu ERC CZ zaměřeného na podporu špičkového tuzemského výzkumu.
30. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.