Španělsko

Páteční požár v pečovatelském domě nedaleko španělské Zaragozy si vyžádal nejméně deset obětí, informovala podle deníku El País místní policie. Několik dalších lidí utrpělo zranění, jeden z nich, pětašedesátiletý muž, je ve vážném stavu, stav druhého hospitalizovaného je stabilizovaný, uvedla stanice Cadena SER.

V jihošpanělské Andalusii zůstává druhý nejvyšší stupeň varování kvůli silným dešťům, zatímco v provincii Granada varují meteorologové před třímetrovými vlnami na pobřeží. Ve Valencii pokračuje pátrání po šestnácti pohřešovaných osobách po ničivých záplavách z konce října. V provincii Málaga zůstává mimo domovy přes čtyři tisíce evakuovaných obyvatel, i když nová vlna dešťů už začíná slábnout.

Jih Španělska po ničivých záplavách z konce října, které si dosud vyžádaly přes 220 obětí, znovu čelí silným dešťům. Nejhůře zasažená je Málaga a její okolí, kde z preventivních důvodů úřady nařídily evakuovat nejméně tři tisíce lidí, píše španělská agentura EFE. Nejvyšší stupeň výstrahy platí i ve Valencii, kterou záplavy před dvěma týdny postihly nejhůře. V Málaze úřady nechaly vyklidit i hlavní nádraží a pozastavily provoz velké části hromadné dopravy.

Jedenáct dní po ničivých záplavách ve Španělsku, při kterých podle dosud dostupných údajů zemřelo 223 lidí, pokračuje úklid, pátrání po desítkách pohřešovaných i počítání milionových ztrát. Roste také nespokojenost s jednáním úřadů. V sobotu se ve Valencii na demonstraci proti místní vládě sešlo na 130 tisíc lidí. Protestující požadují odstoupení regionálního šéfa Carlose Mazóna.

Po bleskových povodních na jihovýchodě Španělska úřady stále pátrají nejméně po 89 osobách. Jedná se ale pouze o nahlášené případy rodinnými příslušníky. Vrchní soud regionu Valencie ale upozorňuje, že případů zmizelých osob může být víc. Povodně, které smetly mosty i budovy, mají přes dvě stě obětí. Vláda do terénu nasadila téměř patnáct tisíc policistů a vojáků. Do práce byly zapojeny i stovky lesníků, forenzních vědců, celníků a v neposlední řadě i těžká technika.

Východ Španělska zasáhly v pondělí další silné deště, úřady v některých částech Katalánska vyhlásily stav extrémního nebezpečí. Ulicemi Barcelony včetně letiště se valí voda. Země se přitom stále vzpamatovává z bleskových povodní z minulého týdne, při kterých zemřelo zejména v regionu Valencie více než dvě stě lidí. Dalších 89 osob se ve Valencii nadále pohřešuje. Část z nich ale může být mezi 62 mrtvými, které se zatím nepodařilo identifikovat.

Španělsko vyslalo o víkendu celkem pět tisíc vojáků, aby po záplavách na jihovýchodě země pomáhali s distribucí jídla a vody, úklidem ulic a ochranou obchodů či nemovitostí před rabováním. Dalších dva a půl tisíce by se k nim mělo ještě přidat, uvedlo ministerstvo obrany. Velká voda zabila v regionu přes dvě stě lidí, většinu z nich ve Valencii.

Dav rozzlobených lidí zasypával urážkami a házel bláto na španělského krále Felipeho VI. a vládní představitele, kteří přijeli na návštěvu nejhůře zasažených míst v zemi po záplavách z tohoto týdne. Kvůli zajištění pořádku zasahovali policisté na koních. Návštěva královského páru byla následně ukončena, informovala agentura AFP. Ničivé záplavy si na jihovýchodě Španělska vyžádaly nejméně 217 mrtvých.

Záplavy na jihovýchodě Španělska připravily o život už více než 211 lidí, většina je z Valencie. Záchranáři ale stále pátrají po pohřešovaných, počet obětí se proto ještě může navýšit. Španělský premiér Pedro Sánchez oznámil, že v postižených oblastí pomůže dalších deset tisíc vojáků a policistů. Voda zničila mosty a zavalila města bahnem, tisíce lidí tak zůstaly bez vody, potravin a elektřiny.

Více než dvanáct set záchranářů stále pátrá po přeživších ničivých záplav na jihovýchodě Španělska. Úřady hlásí více než dvě stě potvrzených obětí, většina je z Valencie. Vláda se zavázala pomoci s obnovou a do postižených míst posílá dalších pět set vojáků. Výstraha před velkou vodou ale dál platí i pro Katalánsko na severovýchodě země.

Španělsko stále pokračuje ve zjišťování rozsahu škod, které napáchaly bleskové povodně. Živel si podle tamních médií vyžádal nejméně 155 životů. Za vysokým počtem obětí stojí podle vědců dva faktory – nebývalá síla a rychlost povodní. Kritici také upozorňují na nedostatečné varování úřadů v okolí Valencie, kde jsou škody nejrozsáhlejší.

Záplavy na jihovýchodě Španělska nepřežilo nejméně 155 lidí. Po desítkách lidí se stále pátrá. O nové bilanci informovala agentura EFE s odkazem na vládní zdroje. Agentura AFP mluví o 158 mrtvých. Před polednem úřady uváděly 95 obětí. Povodně jsou podle španělských médií nejhorší od začátku století a vláda vyhlásila tři dny státního smutku. Do nejhůře postiženého regionu Valencie dorazil premiér Pedro Sánchez. Pro některé oblasti dál platí varování před silnými dešti.

Nejméně 95 obětí, včetně několika dětí, si už vyžádaly povodně způsobené přívalovými dešti, které v úterý zasáhly jihovýchod Španělska. Většina obětí je hlášena z oblasti Valencie. V centrálním regionu Kastilie-La Mancha si bouře vyžádala dva mrtvé. Desítky dalších lidí se pohřešují. Na 120 tisíc domácností ve Valencii je bez proudu, omezení je i na železnici a silnicích. Tamní regionální úřady čelí kritice za pozdní a chaotickou reakci. Povodně jsou podle španělských médií nejhorší od začátku století. Vláda v zemi vyhlásila třídenní smutek.

Podle generálního tajemníka OSN António Guterrese je agentura OSN pro palestinské uprchlíky UNRWA nepostradatelná. Izraelský parlament v pondělí schválil zákon, který má této agentuře znemožnit působit na izraelském území. Šéf UNRWA Philippe Lazzarini situaci považuje za porušení Charty OSN a nebezpečný precedent, který jen prohloubí utrpení Palestinců.

Když bude Ukrajina silnější, bude silnější i Evropa, řekl v rozhovoru s novináři z projektu European Newsroom (ENR) předseda Evropské rady Charles Michel. EU podle něho musí urychlit vojenskou i finanční pomoc Ukrajině. Zapojení KLDR do konfliktu v oblasti považuje Michel za další eskalaci ze strany Ruska, která znamená jediné: Evropa musí dělat více a rychleji. EU by se podle něho také neměla bát nových cest, jak řešit nelegální migraci a měla by více komunikovat se zbytkem světa.

Známý mořeplavec Kryštof Kolumbus nepocházel z italského Janova, tvrdí dokumentární film odvysílaný v sobotu večer španělskou veřejnoprávní televizí TVE. Na základě rozborů DNA se badatelé domnívají, že Kolumbus byl Židem, který se narodil v západním Středomoří, pravděpodobně na území dnešního Španělska.

Oteplování klimatu v Evropě mění zemědělské podmínky, což umožňuje rozšíření plodin typických pro jih kontinentu na sever. V Maďarsku se například olivovníky, tradičně pěstované v teplejších oblastech, stávají novým symbolem těchto změn. Pěstitelé jako Csaba Torok popisují, že mírnější zimy a příznivé mikroklima na svazích v blízkosti Balatonu poskytují ideální podmínky pro růst olivovníků, které se stále více adaptují na tamní prostředí. Tento posun v pěstování oliv odráží širší evropský trend, kdy klimatické změny místy otevírají nové možnosti pro zemědělské plodiny, zatímco jižní oblasti čelí rostoucím problémům se suchem a vlnami veder.

Evropa se potýká s následky bouře Kirk. Ta v úterý zasáhla Pyrenejský poloostrov, pokračuje dále severozápadní Evropou až k Baltskému moři. Záchranné složky už zasahovaly v tisících případech, další tisíce domácností se ocitly bez proudu. V některých oblastech byla přerušena železniční doprava. Bouře ve středu zasáhla Francii a státy Beneluxu, v noci na čtvrtek se pak dostane nad Německo, postupovat by měla až k Dánsku.

V odvetě za unijní zvýšení cel na čínské elektromobily zavádí Peking dočasná opatření na dovoz brandy. Od 11. října musí importéři skládat bezpečnostní zálohy ve výši až 39 procent hodnoty zboží, opatření se nejvíce dotkne Francie. Evropská komise už oznámila, že krok napadne u Světové obchodní organizace jako neodůvodněný. Čína dále uvažuje o zásahu proti importu velkých aut se spalovacími motory, který by pocítilo Německo. Asijská velmoc také může uvalit cla na vepřové nebo mléčné produkty.

Evropská komise (EK) může definitivně prosadit zavedení dodatečných cel u dovozu elektromobilů z Číny. Proti návrhu se totiž nepostavil dostatečný počet členských států Evropské unie, uvedli diplomaté. Komise nicméně informovala, že bude s Pekingem dál jednat. Čína podle tamních médií zároveň EU vyzvala, aby zavedení dodatečných cel na dovoz elektromobilů odložila, a zabránila tak eskalaci napětí ve vzájemném obchodě. Český ministr dopravy Martin Kupka (ODS) řekl, že je nutné vyvarovat se případného vyvolání celní války s Pekingem, která by v konečném důsledku ohrozila evropské automobilky.

Španělská mikrobioložka Pilar Boschová se svojí matkou restaurátorkou Pilar Roigovou spojily své síly a pustily se do obnovení kostela Santos Juanes ve španělské Valencii. Ten vyhořel během občanské války v roce 1936 a už v šedesátých letech ho odborníci restaurovali. Při snímání fresek ze stěn na nich ale tehdy zanechali lepidlo, které ztěžuje nynější opravy. Využita tak teď byla nevšední technika, kdy se do práce pustí i bakterie. Mikrobioložka Boschová trénuje malé restaurátory v Petriho misce, kde je krmí vzorky lepidla vyrobeného ze zvířecího kolagenu. Bakterie poté přirozeně produkují enzymy, které lepidlo rozkládají. Matka s dcerou pak bakterie smíchají s přírodním gelem na bázi řas a nanesou ho na fresky. Původní lepidlo se po třech hodinách setře i s aplikovaným gelem.

Výbuchy tisíců komunikačních zařízení ve středu a v úterý v Libanonu byly bezprecedentní ranou pro hnutí Hizballáh. Podle tiskových agentur to ve čtvrtečním televizním projevu uvedl šéf Hizballáhu Hasan Nasralláh. Podle něj tím Izrael překročil všechny meze a chtěl zabít na pět tisíc lidí. Výbuchy se dají považovat za vyhlášení války či válečný zločin a Izrael se dočká odplaty, prohlásil Nasralláh. Řekl také, že Hizballáh bude bojovat s Izraelem, dokud neskončí boje v Pásmu Gazy. Izraelský ministr obrany Joav Gallant sdělil, že se Izrael nachází na začátku nové fáze války a musí se tomu přizpůsobit.

Veškerá tvrzení o zapojení Česka do plánu svrhnout vládu venezuelského vůdce Nicoláse Madura postrádají jakýkoli reálný základ, řekl mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake. Caracas minulý týden zadržel dva Španěly, tři občany USA a jednoho Čecha, které viní ze snahy destabilizovat politickou situaci v zemi a zabít některé její představitele včetně Madura.

Venezuelský opoziční kandidát na prezidenta Edmundo González Urrutia, který podle opozice i některých zemí vyhrál červencové volby nad Nicolásem Madurou, opustil zemi a odcestoval do Španělska, kde vyhledá politický azyl. Informovaly o tom venezuelské úřady a potvrdili to i španělský ministr zahraničí a politikův advokát. Politik přistál na vojenské základně Torrejón de Ardoz, sdělil agentuře Reuters zdroj ze španělské vlády.