Španělsko

Více než 143 tisíc lidí evakuovaly marocké úřady na severu země kvůli rozsáhlým záplavám. Vyvolaly je mohutné přívalové deště. Extrémní srážky a povodně zasáhly i Pyrenejský poloostrov, trápí především regiony na jihu Portugalska a Španělska. Už tisíce obyvatel tam musely opustit své domovy. V Andalusii nejezdí vlaky a uzavřené zůstávají některé školy i silnice. Špatné počasí má pokračovat i v dalších dnech.

Španělsko má v úmyslu zakázat sociální sítě pro své občany mladší 16 let. Bude také od těchto platforem vyžadovat, aby používaly přísné nástroje pro ověřování věku, které nebude možné snadno obelhat. Připojí se tak k Austrálii, Francii a Dánsku, které už oznámily vlastní pravidla, která mají snížit negativní dopady sociálních sítí na děti. Zároveň chce Madrid zavést zákony, podle nichž by trestní odpovědnost za obsah sítí měli nést i manažeři firem provozujících sociální sítě.

Na jihovýchodě Španělska v provincii Murcia narazil osobní vlak do jeřábu, podle prvních zpráv místních médií bylo několik lidí lehce zraněno. Jde už o třetí nehodu na španělské železnici za méně než týden. Po úterní nehodě u Barcelony už druhý den nejezdí příměstské vlaky do druhého největšího města v zemi, píše deník El Periódico. Nedělní srážka dvou vlaků u města Adamuz pak byla největší železniční tragédií za poslední roky. Zemřelo 43 lidí.

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.

Jeden člověk zemřel a čtyři desítky dalších utrpěly zranění při úterní nehodě regionálního vlaku, který poblíž Barcelony narazil do zdi zřícené na koleje. Informují o tom španělská média, podle nichž je obětí strojvůdce vlaku. Pět lidí má těžká zranění. Nehoda se stala dva dny po tragické srážce vlaků na jihu Španělska, při níž zemřelo 42 lidí.

Zahraniční dodávky plynu do Česka loni výrazně stouply. Podle poradenské společnosti EGU vzrostl čistý dovoz meziročně o čtvrtinu na téměř sedm miliard kubíků. Stojí za tím vyšší spotřeba, těžba ze zásobníků i rostoucí tranzit komodity na Slovensko a do Polska.

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Na 73 pasažérů je zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubách bylo podle prohlášení úřadů dohromady přibližně pět set lidí.

Za pokusem o podpálení litevského podniku dodávajícího rádiové skenery ukrajinské armádě byla v roce 2024 ruská vojenská rozvědka GRU, oznámili podle agentury Reuters litevští činitelé. Stejná skupina spojená s GRU se podle nich pokoušela o žhářské útoky také v Česku, Rumunsku a Polsku.

Po více než 24 hodinách od oznámení o propuštění velkého počtu domácích a zahraničních vězňů ve Venezuele se na svobodu dostalo jen jedno procento neoprávněně vězněných, tvrdí organizace Justicia, Encuentro y Perdón (Spravedlnost, setkání a odpuštění) a Foro Penal, které propuštění monitorují. Ve vězení ve Venezuele je i Čech Jan Darmovzal. České ministerstvo zahraničí zatím o něm nemá nové zprávy.

Nejméně 31 lidí zemřelo při ztroskotání lodi převážející přes dvě stě migrantů, která se 1. ledna převrhla u břehů Gambie během cesty do Evropy. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na gambijskou vládu, podle níž se množství lidí stále pohřešuje a je pravděpodobně také po smrti. Předchozí údaje ze dne neštěstí hovořily o sedmi mrtvých.

Prezident USA Donald Trump varoval země produkující drogy na západní polokouli, že nebude dlouhodobě tolerovat příliv těchto nelegálních látek do USA. Podle agentury Reuters naznačil, že po Venezuele by mohly čelit vojenskému zásahu Kolumbie a Mexiko.

Evropská unie po americké vojenské intervenci ve Venezuele vyzývá všechny strany ke klidu a zdrženlivosti, aby se zabránilo eskalaci. Prohlášení vyzývající k mírovému řešení krize podpořilo 26 unijních zemí. Podle vlády Španělska, Brazílie, Chile, Kolumbie, Mexika a Uruguaye představuje americká vojenská intervence ve Venezuele mimořádně nebezpečný precedens pro mír a regionální bezpečnost a je také ohrožením civilního obyvatelstva.

Lidé po celém světě reagují na sobotní útok Spojených států na Venezuelu a zajetí tamního vládce Nicoláse Madura a jeho manželky. Venezuelští emigranti v řadě zemí Latinské Ameriky, ve Španělsku či v americkém Miami pád autoritářského vůdce v ulicích oslavují. Naopak v Caracasu vyšly do ulic stovky příznivců Madurova režimu. Proti americké vojenské operaci, nařízené šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem, demonstranti vyšli i v dalších latinskoamerických a evropských městech.

Evropská unie stojí za venezuelským lidem a podporuje mírový a demokratický přerod v zemi, uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová volá po zdrženlivosti a respektování mezinárodního práva. Generální tajemník OSN António Guterres je zásahem USA ve Venezuele znepokojen. Kolumbie vysílá vojáky a policisty na hranici s Venezuelou. Brazílie mluví o nebezpečném precedentu, Argentina o „postupující svobodě“.

Počet migrantů, kteří v loňském roce nelegální cestou přicestovali do Španělska, klesl oproti roku 2024 o více než čtyřicet procent. S odvoláním na údaje, které v pátek zveřejnily španělské úřady, to píše AFP. Hlavním důvodem je pokles migrantů snažících se přeplout po nebezpečné atlantické trase z afrického kontinentu na Kanárské ostrovy.

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zahájila nový vízový program „zlatá karta“ pro zájemce o dlouhodobý pobyt v zemi nebo o americké občanství, kteří si ho mohou koupit za jeden milion dolarů (zhruba 22 milionů korun). Zažádat o kartu lze na webových stránkách, kde si žadatelé mohou připlatit 15 tisíc dolarů (311 tisíc korun) za rychlejší vyřízení žádosti, píše Reuters. Pro firmy, které chtějí Trumpovy zlaté karty zakoupit pro své zaměstnance, je cena dvojnásobná.

Island je pátou zemí, která se rozhodla odstoupit z příštího ročníku mezinárodní hudební soutěže Eurovize. Oznámila to ve středu rada islandské veřejnoprávní vysílací společnosti RÚV, informují tiskové agentury APA a AP.

Státy EU dosáhly politické dohody na zřízení takzvaného fondu solidarity pro rok 2026, který je součástí migračního a azylového paktu EU. Ministři vnitra na pondělním jednání v Bruselu rovněž potvrdili, že Česká republika je pro toto období osvobozena od solidárního příspěvku díky množství uprchlíků z Ukrajiny, kteří mají v zemi dočasnou ochranu. Unijní ministři se také shodli na rychlejším a efektivnějším navracení migrantů.

Letos přišla do západní Evropy chřipková epidemie dříve a silněji než v minulých letech. Navíc ji tvoří kmen viru, který je spíše vzácnější, takže proti němu hůř chrání protilátky z očkování i prodělání nemoci v minulosti.

Španělsko, Nizozemsko, Irsko a Slovinsko odstupují ze soutěže Eurovize. Reagují tak na čtvrteční hlasování Evropské vysílací unie (EBU), díky němuž se bude moci i příštího ročníku této mezinárodní písňové soutěže účastnit Izrael. Informují o tom agentury. Izraelský prezident Jicchak Herzog rozhodnutí EBU uvítal.

Německý prezident Frank-Walter Steinmeier uctil památku stovky obětí náletu z dubna 1937, při kterém německá nacistická Legie Condor a italské fašistické Aviazione Legionaria prakticky srovnaly španělské město Guernica se zemí. Stal se tak prvním německým prezidentem, který toto město navštívil, informovala agentura AP.

Soud v Madridu v pátek nařídil psychiatrickou léčbu v zařízení s ostrahou muži, který v roce 2023 zaútočil na kostely ve městě Algeciras na jihu Španělska. Při útoku zahynul kostelník a další dva lidé včetně místního kněze byli zraněni, uvedla agentura EFE. Soud rozhodl, že muž nejednal s teroristickými úmysly.