Španělsko

Počet obětí srážky dvou rychlovlaků v centrálním Španělsku vzrostl dle místních úřadů na 68. Očekávají, že počet obětí ještě vzroste. Záchranné týmy dál prohledávají trosky vozů. Příčinou nehody byla podle ministra dopravy chyba dispečinku – jeden z vlaků měl dostat povolení k jízdě i přes červený signál upozorňující na soupravu na trati. Provoz na trati mezi Madridem a jižním regionem Andalusie byl přerušen. Ve vlacích se dle ministerstva zahraničí mohl nacházet jeden český občan.

Za nebývale masivními nepokoji ve Francii stojí podle expertů kromě špatné situace ve školství také růst životních nákladů, stagnující ekonomika, dlouhodobá politická paralýza a celková frustrace zejména mladé generace z „úpadku“ země. K eskalaci přispěla i policejní brutalita, která má kořeny až v Napoleonově éře. Vláda viní z podněcování násilí ultralevicové skupiny a delikventy. Role zahraničních aktérů včetně Ruska se podle unijních činitelů zatím neprokázala, cizí mocnosti ale z chaosu těží. Protestům vedeným generací Z čelí i další země Evropy jako Řecko, Albánie, Itálie či Španělsko.

Ve Francii dle odborů v sobotu protestovalo proti životním nákladům na 800 tisíc lidí, v Paříži vyšlo do ulic 250 tisíc lidí. Úřady uvádějí nižší účast. Po většinu doby byly protesty klidné, jen v závěru docházelo k násilnostem. Policie tak místy použila slzný plyn a vodní děla. Většina velkých měst omezila lokality, kde se shromáždění smějí konat. Krajní levice to odsuzuje a hrozí generální stávkou. Nejvýznamnější pařížská muzea zůstala v sobotu zavřená a pod dohledem policie. Na udržení pořádku mělo být nasazeno celkem na 70 tisíc policistů a četníků.

Světové oceány a moře se ohřívají – jak vlivem změny klimatu, tak letos i kvůli jevu El Niño. Má to dopady nejen na život pod vodou, ale také na počasí nad pevninou, potvrzuje nový výzkum. Kromě ohrožení mořských ekosystémů tak může nadprůměrně teplé moře za určitých podmínek také přispívat ke vzniku mimořádně vydatných srážek a následných povodní na pevnině.

Sociální hnutí ve Francii inspirují některé sousední země, například Belgii a Itálii. Rozsah demonstrací však lze vysvětlit také socioekonomickými podmínkami specifickými pro každou zemi.

Obyvatelé západního Středomoří se potýkají s následky tlakové níže Adam. Ta nejprve zpustošila východní pobřeží Španělska, kde zemřelo nejméně pět lidí. Voda stoupala takovou rychlostí, že v mnoha případech měli lidé co dělat, aby si zachránili život. Obzvlášť těžce dopadla bouře na oblast Valencie. Ve městě Pego napadlo za 36 hodin rekordních 630 milimetrů vody. „Přišlo mi, jako by tu byly tři nebo čtyři bouře najednou. Všude silně foukalo a ani na chvíli nepřestalo,“ sdělil jeden z obyvatelů zaplaveného města. Jen sto kilometrů severně od povodňové oblasti přitom ještě před třemi měsíci zuřily rozsáhlé požáry. Tlaková níže Adam se nyní přesunula nad jižní Francii a Korsiku, kde si řeky udělaly ze silnic dočasná koryta. I v této zemi si vyžádala nejméně jednu oběť.

Ve Španělsku se každý třetí pracující žijící v nájmu po zaplacení bydlení ocitá na hranici chudoby. Podle zprávy organizace Oxfam Intermón se to týká přibližně 770 tisíc lidí. Mezi pracujícími, kteří splácejí hypotéku, je přitom ohrožen chudobou každý desátý. Bytová krize dopadá zejména na přistěhovalce a rodiny s nezletilými dětmi.

Čtyřicet dní zbývá do předčasných voleb ve Španělsku. Rozhodnout je může imigrační krize v Ceutě. Ve španělské exklávě na severu Afriky stále zůstávají tisíce migrantů a dosluhující vláda čelí tlaku nejen od vlastního obyvatelstva, ale i ze strany EU. Kabinet zahájil zrychlená azylová řízení a tvrdí, že jde převážně o ekonomické uprchlíky. S tím nesouhlasí advokáti a neziskové organizace.

Série krádeží v muzeích ve Francii a Španělsku vyvolala otázky ohledně zabezpečení cenných uměleckých děl. Odborníci upozorňují, že samotné kamery ani moderní technologie jejich ochranu nezaručí. Muzea navíc často sídlí v historických budovách, které nejsou na současné bezpečnostní hrozby připravené, a náklady na účinnější zabezpečení mohou dosahovat desítek tisíc eur za jediný obraz.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová kritizovala nový návrh budoucího víceletého rozpočtu EU, který podle ní výrazně omezuje flexibilitu, jež Evropské unii umožňuje reagovat na nepředvídatelné krize. Uvedla to na tiskové konferenci po skončení dvoudenního summitu EU v Bruselu. Návrh irského předsednictví odmítá například Švédsko, nelíbí se ani německému kancléři Friedrichu Merzovi. Dle slov předsedy Evropské rady Antónia Costy je potřeba mít celkovou dohodu do konce roku.

Několika členským státům EU včetně Česka se do závěrů summitu EU podařilo dostat novou výzvu Evropské komisi (EK), aby znovu vyhodnotila dopady systému emisních povolenek ETS 2. Vyplývá to z konečných závěrů prvního dne jednání, který proběhl ve čtvrtek. Evropská rada rovněž nově výslovně zdůraznila, že v rámci přezkumu systému ETS je třeba omezit kolísání cen povolenek a zmírnit jejich dopad na ceny elektřiny. Premiér Andrej Babiš (ANO) se také vyjádřil k přípravě budoucího víceletého rozpočtu EU.

Španělská vláda schválila dva dekrety, které mají pomoci při řešení bytové krize. Podobné návrhy přitom minulý týden odmítl parlament, což přimělo premiéra Pedra Sáncheze vypsat předčasné volby na 29. listopadu, napsaly agentury AP a Reuters. Nová opatření mimo jiné prodlužují ochranu zranitelných nájemníků před vystěhováním do roku 2030 a regulují některé formy nájemního bydlení, uvedl Reuters.

Španělský premiér Pedro Sánchez v pondělí ráno vyhlásil předčasné volby – budou se konat v neděli 29. listopadu. Vláda později návrh potvrdila. V krátkém prohlášení z paláce Moncloa premiér řekl, že chce rozšířit levicovou a progresivní koalici, která vládne v zemi v posledních letech. Předčasné volby žádala pravicová opozice i někteří provládní politici. „Konečně se opět ozve většina,“ reagoval šéf Lidové strany (PP) Alberto Núñez Feijóo, jehož strana má v parlamentu nejsilnější klub.

V částech Katalánska platí od víkendu nejvyšší stupeň výstrahy poté, co od soboty napršelo více než sto milimetrů srážek. Ty zvedly hladiny řek, které se vylily i ve městech jako Barcelona či Girona. Meteorologové dříve varovali, že by se nad zasaženou oblastí mohl vytvořit takzvaný minihurikán. Úřady i v pondělí varují před hrozícím nebezpečím a doporučují obyvatelům zůstat doma. Počasí narušilo nejen provoz na letišti, ale vedlo i k přerušení veškeré místní železniční dopravy. V souvislosti se záplavami zemřeli nejméně dva lidé.

Desetitisíce lidí v sobotu vyšly do ulic španělských měst na protest proti vysokým nájmům a nedostatku dostupného bydlení. Demonstrace se konají den poté, co parlament odmítl dvě vládní opatření na posílení ochrany nájemníků. Protesty propukly po zářijovém vystěhování 87leté ženy z jejího madridského bytu a pokračují navzdory tomu, že se žena později do bytu mohla vrátit. Informovala o tom agentura AFP a stanice BBC.

Španělští poslanci v pátek odpoledne zamítli dva dekrety schválené tento týden vládou, které měly zvýšit ochranu nájemníků. Bytová krize v zemi vyvolala veřejné protesty, v pátek demonstrují tisíce lidí v Madridu před parlamentem. Legislativa neuspěla poté, co bývalý vládní spojenec – pravicová katalánská separatistická strana Junts – prohlásil, že tato opatření by v konečném důsledku vedla k omezení nabídky na trhu s bydlením. Vláda po hlasování podle médií zváží uspořádání předčasných voleb, což požaduje opozice, ale premiér Pedro Sánchez to dosud odmítal.

Řeky po celé Evropě letos v létě zaznamenaly nejnižší letní průtoky za více než 30 let, uvedla služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus. Letošní léto se podle ní v Evropě vyznačovalo extrémními vlnami veder a suchy, přičemž na konci sezony rekordních 52 procent kontinentu čelilo velmi silné tepelné zátěži.

Španělské ministerstvo obrany zahájí interní vyšetřování s cílem „objasnit případnou individuální odpovědnost“ týkající se dění v exklávě Ceuta. Organizace Amnesty International údajné útoky a ponižování migrantů ze strany armády odsoudila.

Španělská levicová vláda se shodla na návrhu bytové reformy, která by měla chránit nájemníky. Jedná se o kompromisní řešení, které nemá odradit od stavby nových domů. Ve Španělsku jich chybí 750 tisíc a nájmy se rychle zdražují. Jejich průměrná výše je skoro stejně vysoká jako průměrná měsíční mzda. Současná krize bydlení vyvolala řadu protestů. „Platím sedm set euro (17 tisíc korun) měsíčně za jeden pokoj,“ sdělila demonstrantka v Madridu Marta Pérezová. Problém se dotýká všech generací. Roznětkou protestů bylo skokové zvýšení nájmu 78leté Maricarmen Abascalové a její vystěhování poté, co její byt převzal investiční fond.

Premiér Spojeného království Andy Burnham v rozhovoru pro BBC naznačil, že návrat do EU patří mezi možnosti, které by jeho vláda mohla zvážit s cílem přetvořit dlouhodobé vztahy s Evropou. Dříve se v úterním projevu na sjezdu Labouristické strany zavázal prozkoumat možnosti užších vazeb s Unií na summitu, který se uskuteční letos. Francouzský prezident Emmanuel Macron a španělský premiér Pedro Sánchez se shodli, že by návrat Velké Británie do EU uvítali.

Invalidní důchodkyně Maricarmen Abascalová, kterou 23. září vystěhovali z bytu, kde žila přes 70 let, se bude moct vrátit domů, řekla její právnička Beatriz Durová. Ta dosáhla dohody s investiční skupinou Urbagestión, která koupila byt, v němž Abascalová bydlela, a pětinásobně v něm zvedla nájemné, což posléze vedlo k vystěhování seniorky. Příběh Abascalové vyvolal celostátní protesty, které jednak podporují důchodkyni a jednak žádají řešení krize bydlení v zemi. Na hlavním madridském náměstí dál táboří stovky lidí, zatímco vláda v úterý schválila dva zákony, které mají situaci zlepšit.

Rusko plánuje v Evropě další sabotáže, varovala šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová s odkazem na informace zpravodajských služeb. Moskva se snaží zastrašit společnost, aby přestala pomáhat Kyjevu, míní Kallasová. Po jednání ministrů obrany EU zdůraznila, že blok musí rychleji a efektivněji posilovat svou obranyschopnost, aby splnil cíle stanovené pro rok 2030. Česko zastupoval v Bruselu šéf sekce obranné politiky a strategie ministerstva obrany Jakub Landovský.

V Madridu protestovaly tisíce lidí proti vládnímu řešení červencového hromadného příchodu běženců do španělské exklávy Ceuta na severu Afriky. Levicový kabinet také demonstrující obviňovali z toho, že nechrání hranice, a požadovali předčasné parlamentní volby, napsala agentura AFP. Podle zástupce vlády přišlo asi dvacet tisíc osob, organizátoři odhadují účast na 180 tisíc. Jiná sobotní demonstrace ve španělské metropoli pak mířila na lepší ochranu nájemníků v době rostoucích nákladů na bydlení.

Nedostatek dostupného bydlení je stále větší bolestí celé Evropy. Ve Španělsku, kde chybí 800 tisíc bytů, je krize obzvlášť hluboká a nyní doslova explodovala. Madridské úřady po dlouhé soudní bitvě vystěhovaly z bytu, kde žila více než sedm desetiletí, 87letou zdravotně postiženou seniorku. Bezohledný krok odstartoval protesty napříč velkými městy. K situaci se vyjádřil i premiér Pedro Sánchez. „Vystěhování Maricarmen (Abascalové) je společenskou tragédií, kterou nemůžeme akceptovat,“ uvedl. Levicová centrální vláda prosazuje silnější ochranu nájemníků. Tato ambice ale v rozděleném parlamentu naráží na odpor.