Světoví politici vítají dohodu mezi Izraelem a Hamásem

Dohodu mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás vítají v prvních reakcích britský premiér Keir Starmer, generální tajemník OSN António Guterres, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová či šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová. Uvítali ji také představitelé Indie, Číny, ale také lídři států globálního Jihu a muslimských zemí. Ve svých prohlášeních vyjadřují naději, že dohoda povede k ukončení války v Pásmu Gazy a k propuštění všech rukojmí. Vyzývají také k plnění závazků obsažených v dohodě. Dohodu přivítalo i české ministerstvo zahraničí.

Americký prezident Donald Trump v noci na čtvrtek ohlásil, že Izrael a Hamás souhlasily s první fází jeho mírového plánu, která počítá se zastavením bojů a předání všech rukojmí držených v Pásmu Gazy. Podle Egypta dohoda již začala platit, Izrael však tvrdí, že vstoupí v platnost až poté, co ji ve čtvrtek vpodvečer odsouhlasí tamní vláda.

Von der Leyenová ocenila diplomatické úsilí právě Spojených států a rovněž Kataru, Egypta a Turecka. „Nyní musí všechny strany plně dodržet podmínky dohody. Všichni rukojmí musí být bezpečně propuštěni. Musí nastat trvalé příměří. Utrpení musí skončit,“ napsala šéfka Komise. Evropská unie bude podle ní nadále podporovat dodávky pomoci do Pásma Gazy a je připravena pomoci s jeho obnovou a rekonstrukcí.

„Jde o významný diplomatický úspěch a skutečnou šanci ukončit ničivou válku a propustit všechna rukojmí,“ komentovala dohodu šéfka unijní diplomacie Kallasová. „Evropská unie udělá vše, co bude v jejích silách, aby podpořila její provádění,“ dodala.

Podle Merze vzrostla naděje na mír

„Zjevně je tu velká šance, že se už v příštích hodinách dospěje k dohodě s Hamásem a že budou ještě tento týden propuštěna rukojmí. A že se potom izraelská armáda stáhne v Pásmu Gazy, jak to bylo navrženo ve dvacetibodovém plánu amerického prezidenta a izraelské vlády,“ řekl na ranní tiskové konferenci německý kancléř Friedrich Merz, který však zdůraznil, že jednání ještě nejsou u konce. „Naděje ale v uplynulé noci vzrostla,“ dodal.

Francouzský prezident Emmanuel Macron upozornil na úsilí prezidenta Trumpa a zprostředkovatelů z Kataru, Egypta a Turecka, kteří přispěli k vytvoření dohody. „Tato dohoda musí znamenat konec války a začátek hledání politického řešení založeného na principu dvou států,“ doplnil. Na následném jednání s diplomaty v Paříži o předání moci v Pásmu Gazy uvedl, že Francie je připravena podílet se na zamýšlených dočasných Mezinárodních stabilizačních silách (ISF), jejichž nasazení v palestinském Pásmu Gazy předpokládá mírový plán amerického prezidenta Trumpa.

Trumpovo oznámení o dosažení první fáze dohody přivítalo i české ministerstvo zahraničí, podle něhož jsou prioritami okamžité propuštění všech rukojmí, trvalé příměří, zajištění humanitárního přístupu a bezpečnost Izraele. „Nyní je na hnutí Hamás, aby ukázalo, že skutečně usiluje o mír a bezodkladně propustilo všechna rukojmí,“ doplnil resort.

Dosažení první fáze dohody mezi Hamásem a Izraelem otevírá podle končícího českého premiéra Petra Fialy (ODS) cestu k ukončení násilí a hledání mírového řešení. Předseda hnutí ANO Andrej Babiš, který po volbách jedná o vytvoření příští české vlády, ve videu na Facebooku uvedl, že se jedná o skvělou zprávu a že je velká šance, že americký prezident Trump přispěje k míru.

Také španělská vláda vítá zprávy přicházející z Blízkého východu a věří, že se jedná o začátek spravedlivého a trvalého míru, napsal premiér Pedro Sánchez. „Nyní je čas na dialog, pomoc civilnímu obyvatelstvu a pohled do budoucnosti,“ dodal.

Starmer vyzval k odstranění překážek pro přepravu humanitární pomoci

„Vítám zprávu, že bylo dosaženo dohody ohledně prvního stupně plánu prezidenta Trumpa na mír v Pásmu Gazy,“ sdělil Starmer. „Dohodu je nyní nutné neprodleně a plně realizovat,“ dodal dále britský premiér, který vyzval také k odstranění všech překážek pro přepravu humanitární pomoci do Pásma Gazy.

Dohodu přivítal i generální tajemník OSN Guterres, který ocenil zprostředkovatele jednání – Spojené státy, Katar a Egypt – za jejich diplomatické nasazení. „Utrpení musí skončit,“ prohlásil Guterres s tím, že OSN podpoří plné provedení dohody.

Podle indického premiéra Naréndry Módího dohoda mimo jiné odráží silné vůdcovské schopnosti šéfa izraelské vlády Benjamina Netanjahua. „Doufáme, že propuštění rukojmí a posílení humanitární pomoci pro lidi v Pásmu Gazy přinese úlevu a umožní stálý mír,“ uvedl Módí.

„Čína doufá, že v Pásmu Gazy bude co nejdříve dosaženo trvalého a úplného příměří, aby se zmírnila humanitární krize a uklidnilo napětí v regionu,“ prohlásil podle agentury AFP mluvčí tamního ministerstva zahraničí. Doplnil, že jeho země podporuje dvoustátní řešení.

Saúdskoarabská diplomacie dohodu o první fázi Trumpova plánu uvítala s tím, že představuje významný krok k docílení spravedlivého a trvalého míru v regionu a začátek zmírnění utrpení Palestinců.

Také Jordánsko dohodu ocenilo s tím, že musí vést k ukončení války, výměně izraelských rukojmí za palestinské vězně, stažení izraelských sil z Pásma Gazy a doručení humanitární pomoci.

Dohodu uvítal i Írán, který však varoval před možnými izraelskými snahami porušovat závazky vyplývající z dohody. Ruský vládce Vladimir Putin uvedl, že podporuje snahy směřující k ukončení krveprolití. Podle něj lze problémy na Blízkém východě řešit jen diplomatickou cestou. Rusko a jeho partneři za hlavní podmínku stabilizace regionu považují vytvoření nezávislé Palestiny, tvrdil také.

Itálie je připravena vyslat do oblasti vojáky jako mírové síly

K dohodě mezi Izraelem a Hamásem se vyjádřil také italský ministr zahraničí Antonio Tajani, podle něhož je Itálie připravena přispět k posílení příměří v případě potřeby tím, že do Pásma Gazy vyšle vojáky jako mírové síly.

Přispívat k naplňování příměří plánuje i Turecko, které bude podle prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana pečlivě sledovat důsledné plnění dohody. Erdogan také napsal, že je spokojen s tím, že jednání mezi Hamásem a Izraelem, ke kterým přispělo Turecko, vedla k příměří v Pásmu Gazy.

Agentura Reuters připomněla, že Turecko patří k nejtvrdším kritikům izraelské ofenzivy v Pásmu Gazy, kterou označuje za genocidu. Zastavilo s Izraelem veškerý obchod, opakovaně vyzvalo k mezinárodním opatřením proti izraelské vládě a požadovalo dvoustátní řešení izraelsko-palestinského konfliktu. Šéf turecké zpravodajské služby MIT Ibrahim Kalin se také zúčastnil jednání v egyptském letovisku Šarm aš-Šajch.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Putin trvá na podrobení Ukrajiny a oslabení Západu. Tvrdí, že Kyjev nechce jednat

Šéf Kremlu Vladimir Putin dal opět najevo, že Rusko trvá na zničení nezávislé Ukrajiny a na tom, aby se podrobila Moskvě. Navzdory tomu obvinil Kyjev, že je to to on, kdo sabotuje mírová vyjednávání. Putin o tom mluvil ve svém výročním zorchestrovaném televizním vystoupení, v němž „reaguje“ na předem schválené dotazy diváků a novinářů. Tvrdil také, že Moskva nenapadne Západ, pokud bude respektovat její zájmy. Ty se ale reálně rovnají ruské sféře vlivu v Evropě, do které by spadalo i Česko.
14:07Aktualizovánopřed 5 mminutami

Ztráta důstojnosti, hodnotí summit opozice. Černý den pro EU, píší v Německu

Premiér Andrej Babiš (ANO) se dle jeho předchůdce Petra Fialy (ODS) na unijní úrovni staví po bok Slovenska a Maďarska a Česko v tomto novém kurzu zahraniční politiky ztratí důstojnost, respekt, a nakonec i peníze. Fiala tak reagoval na to, že se zmíněná trojice států nepřipojí ke garancím spojeným s unijní půjčkou pro Ukrajinu. Český postoj kritizují i další opoziční politici, výsledek summitu obšírně komentuje i řada médií. Ta německá píší o tvrdé ráně pro autoritu německého kancléře Friedricha Merze a černém dni pro EU.
11:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

SBU: Ukrajina poprvé zasáhla tanker stínové flotily ve Středozemním moři

Ukrajina poprvé zasáhla a kriticky poškodila tanker ruské stínové flotily ve Středozemním moři, píše Reuters s odvoláním na nejmenovaný zdroj v ukrajinské tajné službě SBU. Informace nelze nezávisle ověřit.
12:32Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Evropská unie půjčí Ukrajině 90 miliard eur, rozhodl summit

Evropská unie (EU) poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun), shodl se po mnohahodinovém jednání summit v Bruselu. Na sociální síti X dohodu oznámil předseda Evropské rady António Costa. Česko, Maďarsko a Slovensko se ale nepřipojí ke garancím, které s tím budou spojené a za půjčku se tak zaručí jen zbývajících 24 unijních států.
03:10Aktualizovánopřed 3 hhodinami

V Oděské oblasti jsou po ruském útoku desetitisíce lidí bez elektřiny

Jihoukrajinská Oděsa v noci na pátek čelila dalšímu rozsáhlému ruskému útoku, hlásí na telegramu šéf regionální vojenské správy Oleh Kiper. Poničený je blíže neurčený objekt energetické infrastruktury. V části ruské Rostovské oblasti jsou v důsledku dronového útoku problémy s dodávkami elektřiny, tvrdí úřady v regionu sousedícím s okupovanými částmi Ukrajiny.
před 3 hhodinami

Stávka v Louvre je u konce, muzeum se zcela otevřelo návštěvníkům

Pařížské muzeum Louvre se v pátek zcela otevřelo návštěvníkům poté, co odboráři ukončili stávku za lepší pracovní podmínky pro zaměstnance a větší výdaje na jejich bezpečnost, píše agentura AFP. Stávka, do které se zapojilo nejméně tři sta zaměstnanců, trvala od pondělí.
před 4 hhodinami

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
před 4 hhodinami

V Bangladéši vypukly násilné nepokoje po úmrtí vůdce protestního hnutí

Násilné nepokoje vypukly v noci na pátek v Bangladéši. Protestující při nich zničili redakce dvou bangladéšských listů a jednu z budov zapálili. Příčinou nepokojů bylo úmrtí Šarífa Osmana Hadiho, vůdce studentského protestního hnutí, které v loňském roce vedlo k sesazení tehdejší premiérky šajch Hasíny Vadžídové, informovaly tiskové agentury.
před 6 hhodinami
Načítání...