Světoví politici vítají dohodu mezi Izraelem a Hamásem

Dohodu mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás vítají v prvních reakcích britský premiér Keir Starmer, generální tajemník OSN António Guterres, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová či šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová. Uvítali ji také představitelé Indie, Číny, ale také lídři států globálního Jihu a muslimských zemí. Ve svých prohlášeních vyjadřují naději, že dohoda povede k ukončení války v Pásmu Gazy a k propuštění všech rukojmí. Vyzývají také k plnění závazků obsažených v dohodě. Dohodu přivítalo i české ministerstvo zahraničí.

Americký prezident Donald Trump v noci na čtvrtek ohlásil, že Izrael a Hamás souhlasily s první fází jeho mírového plánu, která počítá se zastavením bojů a předání všech rukojmí držených v Pásmu Gazy. Podle Egypta dohoda již začala platit, Izrael však tvrdí, že vstoupí v platnost až poté, co ji ve čtvrtek vpodvečer odsouhlasí tamní vláda.

Von der Leyenová ocenila diplomatické úsilí právě Spojených států a rovněž Kataru, Egypta a Turecka. „Nyní musí všechny strany plně dodržet podmínky dohody. Všichni rukojmí musí být bezpečně propuštěni. Musí nastat trvalé příměří. Utrpení musí skončit,“ napsala šéfka Komise. Evropská unie bude podle ní nadále podporovat dodávky pomoci do Pásma Gazy a je připravena pomoci s jeho obnovou a rekonstrukcí.

„Jde o významný diplomatický úspěch a skutečnou šanci ukončit ničivou válku a propustit všechna rukojmí,“ komentovala dohodu šéfka unijní diplomacie Kallasová. „Evropská unie udělá vše, co bude v jejích silách, aby podpořila její provádění,“ dodala.

Podle Merze vzrostla naděje na mír

„Zjevně je tu velká šance, že se už v příštích hodinách dospěje k dohodě s Hamásem a že budou ještě tento týden propuštěna rukojmí. A že se potom izraelská armáda stáhne v Pásmu Gazy, jak to bylo navrženo ve dvacetibodovém plánu amerického prezidenta a izraelské vlády,“ řekl na ranní tiskové konferenci německý kancléř Friedrich Merz, který však zdůraznil, že jednání ještě nejsou u konce. „Naděje ale v uplynulé noci vzrostla,“ dodal.

Francouzský prezident Emmanuel Macron upozornil na úsilí prezidenta Trumpa a zprostředkovatelů z Kataru, Egypta a Turecka, kteří přispěli k vytvoření dohody. „Tato dohoda musí znamenat konec války a začátek hledání politického řešení založeného na principu dvou států,“ doplnil. Na následném jednání s diplomaty v Paříži o předání moci v Pásmu Gazy uvedl, že Francie je připravena podílet se na zamýšlených dočasných Mezinárodních stabilizačních silách (ISF), jejichž nasazení v palestinském Pásmu Gazy předpokládá mírový plán amerického prezidenta Trumpa.

Trumpovo oznámení o dosažení první fáze dohody přivítalo i české ministerstvo zahraničí, podle něhož jsou prioritami okamžité propuštění všech rukojmí, trvalé příměří, zajištění humanitárního přístupu a bezpečnost Izraele. „Nyní je na hnutí Hamás, aby ukázalo, že skutečně usiluje o mír a bezodkladně propustilo všechna rukojmí,“ doplnil resort.

Dosažení první fáze dohody mezi Hamásem a Izraelem otevírá podle končícího českého premiéra Petra Fialy (ODS) cestu k ukončení násilí a hledání mírového řešení. Předseda hnutí ANO Andrej Babiš, který po volbách jedná o vytvoření příští české vlády, ve videu na Facebooku uvedl, že se jedná o skvělou zprávu a že je velká šance, že americký prezident Trump přispěje k míru.

Také španělská vláda vítá zprávy přicházející z Blízkého východu a věří, že se jedná o začátek spravedlivého a trvalého míru, napsal premiér Pedro Sánchez. „Nyní je čas na dialog, pomoc civilnímu obyvatelstvu a pohled do budoucnosti,“ dodal.

Starmer vyzval k odstranění překážek pro přepravu humanitární pomoci

„Vítám zprávu, že bylo dosaženo dohody ohledně prvního stupně plánu prezidenta Trumpa na mír v Pásmu Gazy,“ sdělil Starmer. „Dohodu je nyní nutné neprodleně a plně realizovat,“ dodal dále britský premiér, který vyzval také k odstranění všech překážek pro přepravu humanitární pomoci do Pásma Gazy.

Dohodu přivítal i generální tajemník OSN Guterres, který ocenil zprostředkovatele jednání – Spojené státy, Katar a Egypt – za jejich diplomatické nasazení. „Utrpení musí skončit,“ prohlásil Guterres s tím, že OSN podpoří plné provedení dohody.

Podle indického premiéra Naréndry Módího dohoda mimo jiné odráží silné vůdcovské schopnosti šéfa izraelské vlády Benjamina Netanjahua. „Doufáme, že propuštění rukojmí a posílení humanitární pomoci pro lidi v Pásmu Gazy přinese úlevu a umožní stálý mír,“ uvedl Módí.

„Čína doufá, že v Pásmu Gazy bude co nejdříve dosaženo trvalého a úplného příměří, aby se zmírnila humanitární krize a uklidnilo napětí v regionu,“ prohlásil podle agentury AFP mluvčí tamního ministerstva zahraničí. Doplnil, že jeho země podporuje dvoustátní řešení.

Saúdskoarabská diplomacie dohodu o první fázi Trumpova plánu uvítala s tím, že představuje významný krok k docílení spravedlivého a trvalého míru v regionu a začátek zmírnění utrpení Palestinců.

Také Jordánsko dohodu ocenilo s tím, že musí vést k ukončení války, výměně izraelských rukojmí za palestinské vězně, stažení izraelských sil z Pásma Gazy a doručení humanitární pomoci.

Dohodu uvítal i Írán, který však varoval před možnými izraelskými snahami porušovat závazky vyplývající z dohody. Ruský vládce Vladimir Putin uvedl, že podporuje snahy směřující k ukončení krveprolití. Podle něj lze problémy na Blízkém východě řešit jen diplomatickou cestou. Rusko a jeho partneři za hlavní podmínku stabilizace regionu považují vytvoření nezávislé Palestiny, tvrdil také.

Itálie je připravena vyslat do oblasti vojáky jako mírové síly

K dohodě mezi Izraelem a Hamásem se vyjádřil také italský ministr zahraničí Antonio Tajani, podle něhož je Itálie připravena přispět k posílení příměří v případě potřeby tím, že do Pásma Gazy vyšle vojáky jako mírové síly.

Přispívat k naplňování příměří plánuje i Turecko, které bude podle prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana pečlivě sledovat důsledné plnění dohody. Erdogan také napsal, že je spokojen s tím, že jednání mezi Hamásem a Izraelem, ke kterým přispělo Turecko, vedla k příměří v Pásmu Gazy.

Agentura Reuters připomněla, že Turecko patří k nejtvrdším kritikům izraelské ofenzivy v Pásmu Gazy, kterou označuje za genocidu. Zastavilo s Izraelem veškerý obchod, opakovaně vyzvalo k mezinárodním opatřením proti izraelské vládě a požadovalo dvoustátní řešení izraelsko-palestinského konfliktu. Šéf turecké zpravodajské služby MIT Ibrahim Kalin se také zúčastnil jednání v egyptském letovisku Šarm aš-Šajch.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Je to válka o svobodu, řekl Rutte k výročí velké ruské agrese

Ukrajina je národem tichých hrdinů, současný konfliktem je pak válkou o svobodu. V den čtvrtého výročí velké ruské invaze to uvedl generální tajemník NATO Mark Rutte, který se účastnil ceremonie v sídle Severoatlantické aliance. Podle Rutteho je další pomoc Kyjevu zcela zásadní. Připomínkové akce se v úterý konají kromě Ukrajiny i v Česku a dalších evropských zemích.
10:07AktualizovánoPrávě teď

Putin nedosáhl svého, řekl k výročí velké invaze Zelenskyj

Ruský vládce Vladimir Putin za čtyři roky války nedosáhl svých cílů, Ukrajina ubránila svou nezávislost. V den čtvrtého výročí plnohodnotného vpádu ruských vojsk do své země to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov prohlásil, že „speciální ruská operace na Ukrajině“ zatím nedosáhla svých cílů a bude pokračovat.
09:27Aktualizovánopřed 3 mminutami

ŽivěSenát pořádá veřejné slyšení k bezpečnosti Česka a Ukrajiny, členové vlády chybí

Bezpečnost a obranyschopnost České republiky, Ukrajiny a celé Evropy jsou tématy veřejného slyšení, které se koná v Senátu. Zatímco prezident Petr Pavel se rozhodl pozvání využít a na akci promluví, členové vlády Andreje Babiše (ANO) se omluvili. Slyšení se pořádá v den čtvrtého výročí počátku plnohodnotné ruské agrese proti Ukrajině. Na Hradě se na pozvání prezidenta sešli podporovatelé napadené země.
10:30Aktualizovánopřed 6 mminutami

Výbuchy na Ukrajině zranily další policisty, ruský nálet zasáhl Záporoží

Při výbuchu ve městě Mykolajiv na jihu Ukrajiny bylo v pondělí večer zraněno sedm policistů, z toho dva jsou ve vážném stavu, oznámil ukrajinský policejní ředitel Ivan Vyhivskij. Později večer další exploze otřásla policejní stanicí v Dnipru na východě země. Ukrajina za poslední tři dny ohlásila tři podobné incidenty, které se týkaly policie. V noci na úterý také čelila dalšímu vzdušnému ruskému útoku, úřady hlásí zraněné v Záporoží.
včeraAktualizovánopřed 50 mminutami

Rusko vyšetřuje zakladatele Telegramu Durova, podezírá ho z „napomáhání terorismu“

Rusko vyšetřuje spoluzakladatele komunikační sítě Telegram Pavla Durova. Informoval o tom ruský státní list Rossijskaja gazeta s tím, že Moskva Durova podezírá z „napomáhání terorismu“. Telegram hraje v Rusku důležitou roli ve veřejné i v soukromé komunikaci, používá ho i vláda. Ruské úřady mu ale už dříve uložily omezení, protože podle nich neodstraňoval extremistický obsah, a rovněž se rozhodly přístup k aplikaci omezit.
před 3 hhodinami

Od počátku amnestie údajně opustilo venezuelské věznice přes dva tisíce lidí

Na 2200 lidí údajně opustilo od počátku nového venezuelského zákona o amnestii věznice v této jihoamerické zemi, případně proti nim úřady stáhly právní opatření. V pondělí to oznámil vládní poslanec Jorge Arreaza, napsala agentura Reuters. Arreaza dodal, že úřady evidují dalších více než tři tisíce žádostí o amnestii.
02:58Aktualizovánopřed 3 hhodinami

V Británii vyšetřují bývalého ministra Mandelsona, který figuruje v kauze Epstein

Britská policie vyšetřuje bývalého ministra a někdejšího velvyslance v USA Petera Mandelsona. Ten figuruje v kauze amerického sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina, píší tiskové agentury. Policie uvedla, že zadržela muže, jehož věk odpovídá stáří Mandelsona, a to kvůli pochybení při výkonu veřejné funkce. Později policie sdělila, že muž byl propuštěn na kauci a čeká na další vyšetřování, píše Reuters. Mandelson v souvislosti s Epsteinovou kauzou oznámil rezignaci na mandát ve Sněmovně lordů, pochybení odmítá.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Slovensko a Maďarsko zablokovaly balík sankcí proti Rusku

Ministři zahraničí zemí Evropské unie v pondělí nedosáhli dohody na dvacátém balíku sankcí proti Rusku, uvedla po jednání v Bruselu šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová, která to označila za neúspěch. Sankce blokuje Maďarsko a podle informací ČTK i Slovensko. Premiér Robert Fico (Smer) také oznámil, že Slovensko zastavilo pomoc Ukrajině formou dodávek elektřiny. Opatření potrvá, dokud podle něj Ukrajina neobnoví tranzit ropy. Obnovení dodávek posunul Kyjev podle Bratislavy na středu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...