Izraelské politické vedení nařídilo armádě zastavit dobývání města Gaza a provádět pouze obranné operace, napsal server The Times of Israel (ToI). Krok přichází po prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který je prý přesvědčen, že teroristické hnutí Hamás je připraveno na trvalý mír a že Jeruzalém musí okamžitě zastavit bombardování Pásma Gazy. Podle tamních úřadů, které ovládá Hamás, Izrael v sobotu provedl další údery.
Náčelník izraelského generálního štábu Eyal Zamir se sešel s „nejvyššími generály“ izraelských ozbrojených sil. Probírat měli „speciální situační posouzení s ohledem na vývoj situace“, napsal server ToI s odvoláním na armádní rozhlas a veřejnoprávní stanici Kan. Mluvčí izraelské armády nicméně podle agentury DPA sdělila, že armáda zatím zastavení útoků oficiálně neoznámila.
V prohlášení izraelské armády stojí, že „na příkaz politického vedení“ Zamir nařizuje Izraelským obranným silám, aby se připravily „na realizaci první fáze Trumpových plánů na osvobození rukojmí“. O podrobnostech příkazu však armáda židovského státu neinformovala.
Podle prohlášení se izraelské síly prý mají zaměřit na „obranné operace“. „Náčelník štábu zdůraznil, že s ohledem na operační citlivost musí síly prokázat zvýšenou připravenost a povědomí. Stejně tak byla vyjasněna potřeba rychlé reakce k odstranění jakékoli hrozby,“ stojí dále v prohlášení.
Izraelské velení zároveň varovalo obyvatele města Gaza, že se nadále nacházejí ve válečné zóně, a vyzvala je, aby se nepřibližovali k oblastem, kde provádí operace.
Agentury Reuters a AFP s odvoláním na úřady v Pásmu Gazy, které ovládá Hamás, napsaly, že během soboty izraelská armáda provedla údery ve městě Gaza i v dalších oblastech Pásma Gazy, a to navzdory výzvě Donalda Trumpa. Nemocnice ve městě Gaza informovala o čtyřech mrtvých osobách a nemocnice ve městě Chán Júnis na jihu enklávy o dvou mrtvých dětech, napsala AFP. Podle Reuters od pátečního večera, kdy Trump vyzval Izrael k zastavení útoků, při izraelských úderech zemřelo nejméně 36 lidí.
Souhlas Hamásu
Teroristé z Hamásu v pátek večer oznámili, že jsou ochotni předat všechna izraelská rukojmí, živá i mrtvá, jak navrhuje Trumpův plán na ukončení války v enklávě.
Hamás v prohlášení uvedl, že je ochotný předat vládu v Pásmu Gazy technokratické vládě, jak navrhuje Trump, „na základě palestinského národního konsenzu a podpory arabských a islámských zemí“. O ostatních bodech o budoucnosti Pásma Gazy chce Hamás jednat s dalšími palestinskými skupinami s tím, že k těmto rozhovorům bude přistupovat odpovědně. Prohlášení nicméně nezmiňuje odzbrojení hnutí.
Také palestinský prezident Mahmúd Abbás v sobotu reakci Hamásu přivítal a vyzval k okamžitému příměří. Někteří Palestinci se však podle agentury Reuters obávají, že izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve finále od jakéhokoli plánu ukončení války odstoupí.
Netanjahu v reakci na prohlášení Hamásu během noci z pátku na sobotu svolal mimořádnou konzultační schůzku, ale nezahrnul do ní krajně pravicové ministry Becalela Smotriče a Itamara Ben Gvira, informuje ToI. Podle něj jsou právě Smotrič a Ben Gvir proti ukončení války.
Netanjahu doufá v osvobození rukojmí v příštích dnech
V sobotu večer Netanjahu uvedl, že chce v příštích dnech dosáhnout osvobození izraelských rukojmí, jednání o uskutečnění předání by podle něj měla trvat několik málo dnů. Izrael vyšle do Egypta svou delegaci, aby dojednala technické podmínky předání.
Podle izraelského premiéra přistoupil Hamás na předání rukojmí kvůli vojenskému a diplomatickému tlaku, kterému čelil. Netanjahu také řekl, že izraelská armáda se přemístí do stanovišť, odkud bude mít stále pod kontrolou Pásmo Gazy. „Hamás bude odzbrojen a Pásmo Gazy bude demilitarizované,“ uvedl s tím, že se tak stane buď diplomatickými prostředky podle Trumpova plánu, nebo vojenskou silou. Samotný Hamás předání svých zbraní nyní odmítá.
Netanjahu čelí nespokojenosti krajně pravicových ministrů ve své vládě. „Premiérovo rozhodnutí zastavit ofenzivu v Gaze a poprvé nejednat pod palbou (na Hamás) je vážnou chybou,“ prohlásil například ministr financí Smotrič. Naopak některé opoziční síly vyjádřily podporu Trumpova plánu i jednání o propuštění rukojmí.
V Izraeli se v sobotu také konala shromáždění na podporu předání rukojmí. Podle organizátorů se například v Tel Avivu sešlo na 120 tisíc lidí, uvedla stanice CNN.
Trumpův plán
Trump v sobotu prohlásil, že hnutí Hamás musí rychle přijmout jeho plán na ukončení války v Gaze, „jinak bude po všem“. „Nebudu tolerovat zpoždění, které mnozí očekávají, ani žádný výsledek, který by znamenal, že Gaza bude opět představovat hrozbu. Pojďme to vyřešit, a to RYCHLE. Se všemi se bude zacházet férově!“ napsal v příspěvku na sociální síti Truth Social.
V pondělí podle egyptského ministerstva zahraničí začnou nepřímá jednání mezi Izraelem a Hamásem o provedení předání izraelských rukojmí a palestinských vězňů. Podle zdroje z Bílého domu agentury AFP do Egypta o víkendu odcestují i americký zvláštní vyslanec Steve Witkoff a Trumpův zeť Jared Kushner.
„Až to Hamás potvrdí, příměří bude okamžitě platit, začne výměna rukojmí a vězňů a vytvoříme podmínky pro další stažení (izraelské armády),“ uvedl o několik hodin později Trump. Podle něj židovský stát souhlasil s pozicemi, kam se izraelští vojáci stáhnou po uzavření dohody. Serveru Axios pak šéf Bílého domu řekl, že dohoda o míru v Pásmu Gazy je blízko.
Trumpův plán nepočítá s tím, že by Hamás měl v budoucnosti Pásma Gazy nějakou roli. Dokument navrhuje plné odzbrojení palestinského území a ustanovení technokratické palestinské vlády bez účasti stran. Na ní by dohlížela mezinárodní rada vedená samotným Trumpem.
V Pásmu Gazy by měla působit Mezinárodní stabilizační síla, na jejímž ustanovení by USA spolupracovaly s arabskými zeměmi. Postupně by nahradila izraelskou armádu. Členové Hamásu, kteří by s novým pořádkem souhlasili a složili zbraně, by mohli zůstat v Pásmu Gazy; ostatní by měli odejít do vyhnanství do zemí, které je budou ochotné přijmout.
Válka v Pásmu Gazy vypukla v říjnu 2023, kdy Izrael zahájil vojenskou ofenzivu v reakci na útok Hamásu a jeho spojenců, při němž ozbrojenci na jihu Izraele zabili na dvanáct set lidí a dalších 251 unesli jako rukojmí. Na podzim 2023 a letos v lednu a v únoru byla velká část rukojmí propuštěna výměnou za palestinské vězně při dvou příměřích. Nyní je v pásmu 48 rukojmí, z nichž asi jen dvacet je stále naživu.
Podle sobotních údajů tamních úřadů ovládaných Hamásem bylo od začátku války při izraelských útocích v Pásmu Gazy zabito 67 074 Palestinců. Izraelské údery zároveň zranily přibližně 170 tisíc lidí. V píší zpravodajské agentury. OSN tyto statistiky, které nerozlišují mezi civilisty a ozbrojenci, považuje za spolehlivé. Předpokládá se, že dalších několik tisíc mrtvých se nachází pod sutinami, které nejsou odklizené. Stanice CNN v sobotu citovala civilní ochranu v Pásmu Gazy, podle které je v sutinách na patnáct tisíc těl.
