Příměří v Pásmu Gazy a propuštění rukojmí je na dosah, uvedli šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová a francouzský prezident Emmanuel Macron. Obdobně se vyjádřili i čelní představitelé Velké Británie či Německa. Teroristické hnutí Hamás odpovědělo na plán amerického prezidenta Donalda Trumpa o ukončení války v oblasti, že je ochotno předat všechna izraelská rukojmí, živá i mrtvá. V evropských metropolích se proti válce demonstrovalo.
Trump v reakci na prohlášení Hamásu na své sociální síti Truth Social uvedl, že je „přesvědčen, že Hamás je připraven na trvalý mír“, a vyzval Izrael k okamžitému zastavení bombardování Pásma Gazy. Šéf Bílého domu později zveřejnil krátké video, v němž jmenovitě poděkoval Kataru, Turecku, Saúdské Arábii, Egyptu a Jordánsku za pomoc při prosazování jeho mírových snah. „Se všemi bude jednáno spravedlivě,“ dodal Trump v závěru.
Von der Leyenová označila reakci Hamásu za povzbudivou. „Okamžité příměří v Gaze a propuštění všech rukojmí je na dosah,“ napsala na síti X. „Evropa bude podporovat veškeré snahy směřující k ukončení utrpení civilistů a k prosazení jediného schůdného mírového řešení, kterým je řešení v podobě dvou států,“ dodala.
Dle francouzského prezidenta Macrona musí být závazek Hamásu bez odkladů naplněn. Francie se podle něj bude na snaze o dosažení míru podílet. Podle britského premiéra Keira Starmera je nyní příležitost zastavit boje, navrátit rukojmí domů a dostat humanitární pomoc k těm, kteří ji zoufale potřebují. Británie bude spolu se svými partnery podporovat další jednání směřující k udržitelnému míru jak pro Izraelce, tak pro Palestince, uvedl Starmer na X.
Macron i Starmer ocenili Trumpovo úsilí o dosažení míru. „Rukojmí musí být propuštěna. Hamás se musí odzbrojit. Boje musí okamžitě přestat. K tomu všemu musí dojít velice rychle,“ napsal na sociální síti X německý kancléř Friedrich Merz. Nyní je podle něj po dvou letech války nejlepší příležitost k míru.
Demonstrace v evropských metropolích
V několika evropských městech se v sobotu demonstrovalo proti válce v Pásmu Gazy, kterou mnozí účastníci protestů označili za genocidu Palestinců. Zhruba sedmdesát tisíc lidí podle policie vyšlo do ulic v Barceloně.
Demonstranti také odmítali izraelský zásah proti propalestinské flotile, při které bylo zadrženo podle posledních údajů španělského ministerstva zahraničí na padesát Španělů. Mezi nimi byla i bývalá starostka Barcelony Ada Colauová.
V centru Londýna se podle agentury Reuters shromáždilo několik stovek osob, které vyjadřovaly také podporu skupině Palestine Action. Tuto organizaci britská vláda zařadila na seznam teroristických organizací poté, co její příznivci 20. června vnikli na základnu britského Královského letectva (RAF) v Brize Norton ve střední Anglii a pomocí červené barvy a páčidel poškodili dvě letadla.
Britská policie uvedla, že v sobotu zatkla 442 osob kvůli vyjadřování podpory této zakázané organizaci, což je přibližně polovina počtu zatčených při podobném protestu v září.
Demonstranti se v Londýně sešli i přesto, že britský premiér Keir Starmer vyzval propalestinské organizace, aby s ohledem na atentát na synagogu v Manchesteru, při kterém zahynuli dva lidé a útočník, nepořádaly o víkendu demonstraci. „Nyní je doba truchlení. Není čas pro nárůst napětí a způsobení další bolesti,“ uvedl Starmer.
Desetitisíce lidí se odpoledne shromáždily i v Římě, kde již v pátek demonstrovalo podle organizátorů na tři sta tisíc lidí v rámci generální stávky proti válce v Pásmu Gazy a zásahu proti flotile Global Sumud. Policie uvedla, že v sobotu v italské metropoli demonstrovalo 250 tisíc lidí, asi dvě stě z nich se chovalo násilně a policisté proti nim použili slzný plyn, napsal deník La Repubblica. Reuters později informoval o dvanácti zadržených, policie si zapsala jména 262 osob.
Reakce Kataru a dalších zemí
Na odpověď Hamásu již také reagovaly Katar a Egypt – tedy země, které jsou spolu se Spojenými státy prostředníky nepřímých vyjednávání mezi Izraelem a Hamásem.
Katar odpověď hnutí Hamás uvítal a oznámil, že již zahájil koordinaci s Egyptem a USA s cílem pokračovat v jednání o Trumpově plánu, píše agentura Reuters s odvoláním na katarské ministerstvo zahraničí. Egypt věří v pozitivní vývoj a bude s dalšími arabskými státy, USA a evropskými státy usilovat o dosažení trvalého příměří v Pásmu Gazy.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan pozitivní reakci Hamásu přivítal. „Hamás již mnohokrát prokázal, že je připraven na mír. Otevřela se tak příležitost pro trvalý mír v našem regionu,“ dodal podle serveru The Times of Israel.
Jihoafrická republika v sobotu uvítala rozhodnutí Hamásu propustit všechna izraelská rukojmí podle podmínek amerického plánu pro Gazu a vyzvala Izrael, aby na oplátku propustil palestinské politické vězně a děti.
Krok přivítal i Guterres
Generální tajemník OSN António Guterres podle AFP v reakci na odpověď Hamásu všechny strany vyzval, aby využily příležitosti k ukončení „tragického konfliktu“ v Pásmu Gazy.
Hamás dále v prohlášení uvedl, že je ochotný předat vládu v Pásmu Gazy technokratické vládě, jak navrhuje Trump, „na základě palestinského národního konsenzu a podpory arabských a islámských zemí“. O ostatních bodech o budoucnosti Pásma Gazy chce Hamás jednat s dalšími palestinskými skupinami s tím, že k těmto rozhovorům bude přistupovat odpovědně. Prohlášení nicméně nezmiňuje odzbrojení hnutí.
Trumpův plán nepočítá s tím, že by Hamás měl v budoucnosti Pásma Gazy nějakou roli. Dokument navrhuje plné odzbrojení palestinského území a ustanovení technokratické palestinské vlády bez účasti stran. Na ní by dohlížela mezinárodní rada vedená samotným Trumpem.
V Pásmu Gazy by měla působit Mezinárodní stabilizační síla, na jejímž ustanovení by USA spolupracovaly s arabskými zeměmi. Postupně by nahradila izraelskou armádu. Členové Hamásu, kteří by s novým pořádkem souhlasili a složili zbraně, by mohli zůstat v Pásmu Gazy; ostatní by měli odejít do vyhnanství do zemí, které je budou ochotné přijmout.
