Ruské údery na Doněckou oblast nepřežili čtyři lidé

Ruské útoky na Doněckou oblast za posledních 24 hodin zabily čtyři místní obyvatele, dalších deset zranily. Kyjev pak po ruských nočních úderech hlásí několik zraněných civilistů a také poškození kritické infrastruktury. Ruské úřady tvrdí, že při nočním útoku na město Voroněž na jihozápadě země zemřela jedna žena a další tři lidé utrpěli zranění. Z útoku bez důkazů obvinila Moskva Ukrajinu. Ta přiznala úder na ruskou vrtnou plošinu v Kaspickém moři.

„Rusové zabili čtyři obyvatele Doněcké oblasti: dva ve (vesnici) Jarova a dva v Kosťantynivce. Dalších deset lidí v regionu bylo za posledních 24 hodin zraněno,“ napsal na facebooku šéf ukrajinské vojenské správy Doněcké oblasti Vadym Filaškin. Oblast z velké části okupují ruské invazní jednotky.

Od začátku plnohodnotné války, kterou Rusko zahájilo útokem na Ukrajinu před téměř čtyřmi lety, podle Filaškina v oblasti přišlo o život 3972 lidí a dalších 8769 utrpělo zranění. V tomto počtu navíc podle agentury Ukrinform nejsou zahrnuty oběti z Volnovachy a Mariupolu, který na začátku války Rusové prakticky srovnali se zemí.

Ukrajinské úřady uvedly, že během soboty utrpěli zranění tři lidé v Záporožské oblasti a dva v Chersonské. Zasaženou infrastrukturu hlásí z Charkova a Žytomyrské oblasti. Ukrajinské ministerstvo obrany sdělilo, že protivzdušná obrana od sobotního večera zničila 125 ze 154 ruských dronů.

Pokračují také ruské útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Po těch z noci na pátek ještě v neděli zůstává více než tisíc bytových domů v ukrajinské metropoli Kyjevě bez vytápění, píše agentura Reuters. Kyjev byl téměř celý bez elektřiny a vytápění uprostřed velmi chladného počasí.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Rusko za poslední týden proti Ukrajině vypustilo 1100 dronů, více než 890 naváděných leteckých bomb a přes 50 raket, včetně balistických, řízených a raket středního doletu.

Zásah ruské plošiny

Ukrajinské síly dále uvádějí, že zaútočily na tři vrtné plošiny ruské společnosti Lukoil v Kaspickém moři. Armáda uvedla, že v Kaspickém moři zasáhla plošiny V. Filanovského, Jurije Korčagina a Valerije Grajfera. „Tato zařízení se podílejí na podpoře ruské okupační armády. Byly zaznamenány zásahy. Rozsah škod se upřesňuje,“ napsal generální štáb na platformě Telegram.

Kromě toho Ukrajina hlásí také zásah ruského odpalovacího zařízení protiletadlového raketového systému Buk-M3 v okupované části východoukrajinské Luhanské oblasti. „Podle předběžných údajů byly zaznamenány zásahy a exploze,“ uvedl generální štáb k úderu v blízkosti obce Baranyčeve. Dodal, že obranné síly Ukrajiny pokračují v systematickém oslabování vojensko-ekonomických schopností a útočného potenciálu ruských okupačních sil.

Údajný útok na Voroněž

Gubernátor Voroněžské oblasti Alexandr Gusev prohlásil, že se Voroněž stala terčem nejrozsáhlejšího dronového útoku od začátku války. Poškozeno při něm podle něj bylo přes deset obytných budov, kolem deseti rodinných domů, několik administrativních budov a střední škola. Voroněž leží zhruba 250 kilometrů od ukrajinských hranic.

Kreml mezitím podle agentury TASS oznámil, že jeho síly dobyly vesnici Bilohirja v ukrajinské Záporožské oblasti. Pro tvrzení však nepřinesl žádné důkazy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Nepálu a Tibetu hrozí další povodeň, jezero vytvořené sesuvem přetéká

Jezero, které se vytvořilo po sesuvu části ledovce na hranici mezi Čínou a Nepálem, začalo přetékat, varovala čínská televize CCTV s tím, že hrozí další povodeň. Záchranáři kvůli tomu na několik hodin přerušili práce. Obnovili je poté, co vyhodnotili riziko jako „zvládnutelné“. Později Nepál oznámil, že monitoruje dvě jezera. Počet obětí povodní v Nepálu se podle místních úřadů zvýšil na 579, píše AFP. Nejméně pět obětí oznámila Čína, uvádí Reuters. Záchranáři obou zemí dál pátrají po téměř dvou a půl tisících pohřešovaných, mezi nimiž jsou občané více než třiceti států.
05:13Aktualizovánopřed 15 mminutami

VideoSopečná aktivita Etny letos v létě zpozdila stovky letů, prodlení se dotkla i Čechů

Letiště v Praze hlásí za červenec rekordní počet cestujících, meziročně odbavilo o dvě procenta více. Většina z nich odletěla na čas nebo s mírným zpožděním. Největší problémy letos v létě měly spoje směřující na Sicílii. Kvůli sopečné aktivitě Etny byly na jihu Itálie odkloněny nebo zpožděny stovky linek. Desetitisíce cestujících muselo využít náhradní dopravu. Finanční náhrada se běžně vztahuje na čekání delší než tři hodiny. Výjimkou je „vyšší moc,“ třeba počasí, nebo právě zmíněná Etna. „Dochvilnost je kolem 75 procent letů se zpožděním do patnácti minut. Vypadá to, že letošní sezóna bude stejná, ne-li lepší než loni,“ uvedl jednatel kompenzační společnosti ClaimCloud Petr Tomeček. Loni aerolinky po celém světě zaplatily na kompenzacích 8 miliard a 400 milionů dolarů. Víc než třetinu z nich v Evropě. Letos by to mohlo být podle prvních odhadů leteckých společností ještě o něco víc.
před 15 mminutami

Všechno bylo pryč, po povodni zůstala jen řeka, popisují přeživší v Nepálu

Dvacet sekund na únik před povodňovou vlnou či dva dny čekání na záchranu. Někteří z těch, kteří přežili přívalovou povodeň, která ve středu zasáhla himálajské pohraničí Nepálu a čínského Tibetu, se agentuře AFP svěřili se svými prožitky. Přírodní katastrofa si k pátečnímu večeru vyžádala téměř 600 obětí, dva a půl tisíce osob se pohřešuje.
před 16 mminutami

Zelenskyj nařídil armádě, aby více než ztrojnásobila dronové údery na Rusko

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nařídil armádě, aby zvýšila počet úderů dronů dlouhého doletu na cíle na ruském území na tisíc denně ze současných zhruba 300. S odvoláním na páteční vyjádření Zelenského o tom informovala agentura Reuters. Ukrajina, která se pátým rokem brání ruské agresi, v posledních měsících zintenzivnila údery často hluboko v ruském vnitrozemí, kde se zaměřuje hlavně na rafinerie či logistické sklady s proklamovaným cílem oslabit schopnost Moskvy vést válku a přenést její dopady na Rusko.
před 18 mminutami

VideoIsland v referendu rozhodne o obnovení přístupových rozhovorů s EU

Zbývá den do referenda na Islandu, které má rozhodnout o obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií (EU). Výsledek bude pravděpodobně velmi těsný. Země podala žádost o vstup už v roce 2009, o čtyři roky později ale tehdejší vláda jednání ukončila – především kvůli ostrému sporu ohledně práv na rybolov. Ten hraje hlavní roli v rozhodování i nyní, představuje totiž pilíř tamní ekonomiky. EU se k možnosti obnovení přístupových jednání staví vstřícně. Eurokomisařka pro rozšíření Marta Kosová označuje přijímání dalších členů za strategickou a bezpečnostní nutnost.
před 40 mminutami

Válečný zločinec Mladić bude mít státní pohřeb, oznámilo Srbsko

Někdejší velitel vojsk bosenských Srbů, generál Ratko Mladić, odsouzený za válečné zločiny, bude pohřben s nejvyššími vojenskými a státními poctami, oznámil podle médií srbský ministr spravedlnosti Nenad Vujić. O tom, kde bude pohřben, rozhodnou pozůstalí, řekl ministr srbské rozhlasové stanici K1 s tím, že vláda je v kontaktu s Mladičovou rodinou. Převoz těla závisí na vyřízení byrokratických záležitostí v Haagu, dodal podle portálu deníku NIN.
11:11Aktualizovánopřed 2 hhodinami

USA a NATO bijí na poplach kvůli kritickému nedostatku raket Patriot v Evropě

Situace v Evropě, pokud jde o dostupné zásoby raket Patriot, je popisována jako obzvláště znepokojivá, neboť americký úředník odpovědný za evropskou obranu a mluvčí NATO hovořili o nedostatku, který je „více než kritický“.
před 4 hhodinami

Rekordní počet kadetů zahájí studium na litevské vojenské akademii

Letos má studium na litevské Vojenské akademii generála Jonase Žemaita zahájit rekordních 170 kadetů, stále více mladých lidí se rozhoduje pro kariéru vojenského důstojníka, uvedla akademie ve čtvrtek.
před 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.