Chersonská oblast

Po čtyřech letech plnohodnotné ruské invaze se podle Ukrajiny stále nevrátilo přibližně dvacet tisíc dětí, které Rusové deportovali na okupovaná území nebo přímo do Ruska. Redaktorka České televize Dominika Vřešťálová hovořila s dívkou z Chersonské oblasti Valerijí Sydorovovou, kterou ruské úřady nechaly převézt na Krym krátce po invazi. Po několika měsících se s pomocí příbuzných dokázala vrátit. Rusové byli podle ní na příjezd ukrajinských dětí dobře připraveni a pokoušeli se je převychovat. Do Česka dorazila na pozvání organizace Člověk v tísni, která se situaci lidí na okupovaných územích věnuje.

Ruský vládce Vladimir Putin už rozpoutal třetí světovou válku a je nezbytné jej zastavit, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru, který poskytl britské stanici BBC v předvečer čtvrtého výročí rozpoutání otevřené války Ruska proti Ukrajině. Zelenskyj ujišťoval, že jeho země konflikt neprohrává, a rezolutně se ohrazoval proti případným ústupkům Putinovi.

Udmurtská republika na východě evropské části Ruska hlásí nejméně jedenáct raněných po údajném ukrajinském vzdušném útoku. Tři lidé byli převezeni do nemocnice, uvedl v sobotu ráno na telegramu regionální ministr zdravotnictví Sergej Bagin. Ukrajinská armáda později sdělila, že střelami domácí výroby Flamingo zasáhla v tomto ruském regionu závod na výrobu raket. Podle agentury TASS se ukrajinské drony pokusily útočit také na podniky v Almeťjevsku v Tatarstánu.

Nejméně sedm lidí zabily a patnáct zranily středeční ruské útoky na obec Družkivka v Doněcké oblasti, oznámil šéf regionální správy Vadym Filaškin na telegramu. Dříve informoval o osmi zraněných. Rusové podle něj kazetovou municí zasáhli trh, kde se ráno shromažďují lidé. V Chersonské oblasti zabila ruská armáda dva lidi, uvedla prokuratura. Agentura AFP informovala o dvou obětech ruských útoků také v Dněpropetrovské oblasti. O zabitých a raněných civilistech po ruských útocích informovaly úřady i v dalších ukrajinských regionech.

Ruské útoky na Doněckou oblast za posledních 24 hodin zabily čtyři místní obyvatele, dalších deset zranily. Kyjev pak po ruských nočních úderech hlásí několik zraněných civilistů a také poškození kritické infrastruktury. Ruské úřady tvrdí, že při nočním útoku na město Voroněž na jihozápadě země zemřela jedna žena a další tři lidé utrpěli zranění. Z útoku bez důkazů obvinila Moskva Ukrajinu. Ta přiznala úder na ruskou vrtnou plošinu v Kaspickém moři.

Bez podpory Spojených států nemůže Ukrajina ve válce s Ruskem zvítězit, prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru, který v noci na úterý SEČ odvysílala americká stanice Fox News. Zelenskyj rovněž řekl, že ruskému vládci Vladimiru Putinovi nevěří. Ukrajina od února 2022 vzdoruje s pomocí západních zemí ruské invazi rozpoutané na Putinův rozkaz.

USA podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského trvají na vytvoření demilitarizované „svobodné ekonomické zóny“ mezi ruskými a ukrajinskými vojsky na východě Ukrajiny. Američany navrhovaný kompromis má spočívat v tom, že se ukrajinské síly stáhnou z té části Doněcké oblasti v Donbasu na východě Ukrajiny, kterou dosud kontrolují, ale ruská vojska na toto území nevstoupí. Američané ovšem nevědí, kdo bude toto území řídit, řekl Zelenskyj podle serveru BBC News.

Zatímco se Rusko tváří, že s USA vyjednává o zastavení své války proti Ukrajině a že se snaží najít kompromis i v územních otázkách, vydal Kreml další nařízení, které ukazuje opak. Moskva poroučí posílit rusifikaci okupované Ukrajiny a místo „územních ústupků,“ v které věří americký prezident Donald Trump, oslavuje zabrání ukrajinských regionů, které v duchu svého imperialismu nepravdivě nazývá „historické ruské země“.

V Chersonu žijí místní obyvatelé v neustálém strachu z teroru ruských dronů. Ty útočí v ulicích denně po stovkách. Obyvatelé musí zvážit každý krok, bezpilotní letouny nerozlišují vojenské cíle od civilních a objevit se mohou kdykoliv. I proto o Chersonu místní i média stále častěji mluví jako o lidském loveckém safari.

K žádnému míru to cesta není, Rusko dostane to, co chtělo, a nedává za to žádné záruky, řekl k americko-ruskému plánu na ukončení ruské války na Ukrajině v pátečních Událostech, komentářích europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). Senátor David Smoljak (STAN) v debatě moderované Barborou Kroužkovou uvedl, že se mu plán jeví, jako by byl vytvořený v Kremlu. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je plán „realistický“ a „nadějný z hlediska jeho přijetí a tím i naděje na ukončení válečného konfliktu na Ukrajině“.

Rusko zaútočilo v noci na sobotu na ukrajinsko-rumunský hraniční přechod Orlivka v Oděské oblasti, píše Ukrajinska pravda. Moskva vyslala na Ukrajinu celkem 104 dronů, zaútočila také balistickou raketou Iskander-M. Ukrajinské protivzdušné síly odrazily útok 89 bezpilotních letounů. Počet obětí po středečním útoku na Ternopil vzrostl na 33, je mezi nimi i sedmiletá polská dívka.

Americko-ruský návrh plánu pro ukončení ruské války proti Ukrajině mimo jiné předpokládá, že okupovaný Krym a celá Doněcká a Luhanská oblast budou de facto uznány za ruské. Plán také počítá s výraznou redukcí ukrajinské armády, ale nikoli ruské, dále s amnestií pro Rusko, zákazem dalšího rozšiřování NATO či zřízením rusko-amerického investičního fondu. Uvádějí to agentury AP a AFP, které tvrdí, že kopii plánu viděly. Analytici z Institutu pro studium války návrh označili za úplnou kapitulaci Ukrajiny. Kyjev podle Financial Times čelí tlaku USA, aby plán rychle přijal.

Ukrajinský Cherson si připomíná třetí výročí svého osvobození. Svobodný ale stále není – sužuje ho ruský dronový teror zpoza okupovaného druhého břehu Dněpru či záplavy po zničení Kachovské přehrady. Patří tak k nejzkoušenějším místům na Ukrajině, přesto v něm navzdory velkému nebezpečí zůstává 70 tisíc lidí. Od léta roku 2022 podnikl do Chersonu štáb ČT s reportérkou Barborou Maxovou a kameramanem Liborem Ungermannem šest cest. Pro pořad Reportéři ČT tak zachytil, jak se město pod tlakem ruských okupantů mění.

Téměř třetina všech bitev se nyní odehrává v oblasti strategického města Pokrovsk v Doněcké oblasti. Oznámil to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Kyjev vyslal další speciální síly, které podle něj svádějí těžké boje s okupanty. Moskva tvrdí, že ovládla v Pokrovsku desítky budov. Pokračují také vzájemné vzdušné údery.

Ukrajinci žijící na Ruskem okupovaných územích si museli do 10. září podle dekretu šéfa Kremlu Vladimira Putina opatřit ruský pas – v opačném případě jsou nuceni území opustit. Bez příslušného dokumentu si lidé nemohou najít zaměstnání, dostávat sociální dávky či lékařskou péči, popsal ruskojazyčný server BBC. „Pasportizace“ pod taktovkou Moskvy probíhá na ukrajinských okupovaných územích už od anexe Krymu a podle analytičky Kaloriny Hirdové má posílit propagandu Moskvy.

Ruský vládce Vladimir Putin během posledního hovoru s prezidentem USA Donaldem Trumpem naznačil, že je ochoten vzdát se částí ukrajinské Záporožské a Chersonské oblasti, které ruské síly částečně okupují, výměnou za celou Doněckou oblast. Píše to deník The Washington Post (WP) s odkazem na dva vysoce postavené americké činitele. Podle informací deníku Financial Times (FT) Trump v pátek vyzval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského k přijetí ruských podmínek. Putin údajně pohrozil „zničením“ Ukrajiny, pokud podmínky nesplní.

Ruské síly v Chersonu při nočních a ranních útocích zabily dva muže a další lidi zranily. Údery okupantů v dalších částech Ukrajiny způsobily požáry a škody na civilních budovách. Ukrajinské drony naopak směřovaly na zařízení na západě Sibiře, uvedly tamní úřady.

Rusko v noci z pondělí na úterý opět útočilo na několik ukrajinských oblastí. Při úderu na město Bila Cerkva v Kyjevské oblasti zahynul jeden člověk. Podle ruskojazyčné služby BBC zemřel jeden muž také při útoku na Chersonskou oblast. Dalšího mrtvého hlásí Záporožská oblast. Úderům čelilo i město Sumy, podle šéfa tamní vojenské správy Serhije Kryvošejenka je na místě několik zraněných včetně dítěte.

Americký prezident Donald Trump chce příští pátek uspořádat summit mezi ním, ruským vůdcem Vladimirem Putinem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, napsal v sobotu web Axios. Šéf Kremlu ale podle informovaných zdrojů požaduje za ukončení ofenzivy na Ukrajině kromě Doněcké oblasti také tu Luhanskou. Putin je prý rovněž ochoten jednat o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu, jako jednoho z možných garantů navrhl Čínu.

Ruský vůdce Vladimir Putin během rozhovorů s prezidentem USA Donaldem Trumpem na Aljašce požadoval stažení ukrajinské armády z Doněcké a Luhanské oblasti, napsal list Financial Times s odkazem na informované zdroje. Výměnou šéf Kremlu, na jehož rozkaz ruská armáda plnohodnotnou válku proti Ukrajině rozpoutala, nabídl zmrazení frontové linie v současném stavu a zastavení svých vojsk v jižní Chersonské oblasti a jihovýchodní Záporožské oblasti. Šéf Bílého domu už o tom měl informovat i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.

Pět dní před schůzkou prezidenta USA Donalda Trumpa s šéfem Kremlu Vladimirem Putinem o možném příměří v ruské válce proti Ukrajině zůstávají detaily ohledně pozice Moskvy nejasné. Upozorňuje na to Institut pro studium války (ISW) s tím, že Trumpova administrativa popsala údajné ruské požadavky čtyřmi různými způsoby. ISW, který dosavadní verze shrnuje na základě informací z médií, už dříve zdůraznil, že z komunikace Kremlu nevyplývá, že by ustoupil ze svých dlouhodobých maximalistických požadavků.

Americký prezident Donald Trump oznámil, že se sejde s ruským vládcem Vladimirem Putinem 15. srpna na Aljašce. Jednání by se mělo týkat rusko-ukrajinské války. Místo i den konání jednání později podle agentury TASS potvrdil poradce Kremlu Jurij Ušakov.

Kreml zvažuje dočasné oboustranné pozastavení leteckých útoků mezi Ukrajinou a Ruskem jako možnost, jak odvrátit hrozby amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně zavedení sekundárních stoprocentních cel na odběratele ruské ropy, napsala agentura Bloomberg s odkazem na zdroje obeznámené se situací v Kremlu. Ruský vládce Vladimir Putin chce však podle agentury ve válce nadále pokračovat.

Části Ukrajiny čelí rojům milionů sarančat, která ohrožují úrodu zemědělských plodin. Podle úřadů i expertů jde i o důsledek Ruskem rozpoutané války. Blízkost fronty totiž znemožňuje použít tradiční metody hubení škůdců ze vzduchu a zničení Kachovské přehrady okupanty změnilo tamní ekosystém, jehož podmínky teď škůdcům přejí.