Ukrajina i mezinárodní instituce upozorňují na humanitární katastrofu v Ruskem okupovaných Oleškách. Tamní lidé nemají dostatek potravin či léků, někteří jedí psy či plevel, přicházejí i zprávy o úmrtích hladem. Za přijetí balíčků s potravinami, které do města po několika měsících dostala ukrajinská armáda, čelí místní ze strany okupantů násilí. Rusko odmítá Ukrajinou navrhovanou evakuaci města a viní z kritické situace Kyjev.
„Jsme tady v naprostém pekle. Lidé už nevaří polévku z trávy jen pro zvířata, ale i pro sebe. A co se týče chleba, o tom ani nebudu mluvit,“ uvádí jeden z obyvatel Olešek. „Žádné dodávky jídla ani léků. Žádná evakuace. Žádná pomoc jakéhokoli druhu. Lidé přežívají, jak jen mohou,“ popisuje další.
„Město je pod blokádou. Lidé umírají hlady. Ani v nemocnici není jídlo. Orkové (Rusové – pozn. red.) všechno zablokovali a zaminovali. A berou lidem to poslední, co jim zbývá,“ dodává jiný z místních.
„Už teď jíme jen jednou denně. Všechno dochází. V srpnu pro nás bude situace kritická. A na podzim určitě zemřeme. Už umírám. Každý den slábnu,“ zoufal si už na začátku léta další z tamních civilistů.
„Pro nás se nic nezměnilo. Zatím se držíme. Žádné dodávky nejsou. Blokáda je úplná. A nekonečné útoky dronů, požáry. Je to jako z hororu,“ shrnul jiný obyvatel.
Totální blokáda
Olešky se nacházejí na levém, tedy okupovaném břehu Dněpru. Pod kontrolou Rusů jsou od začátku plnohodnotné invaze v roce 2022. Město leží jen několik kilometrů od osvobozeného Chersonu, od kterého ho dělí právě Dněpr, jenž tvoří frontovou linii. Mezi Oleškami a Chersonem je šedá zóna, kterou plně neovládá ani jedna z armád.
V roce 2023 oblast zasáhla povodeň způsobená zničením Kachovské přehrady a elektrárny a od té doby je město bez dodávek elektřiny, plynu i pitné vody. Lidé se tak musejí spoléhat na generátory, pro které je ale třeba dovážet palivo.
Právě zásobování se posledních několik měsíců hroutí, neboť neustálé útoky ruských dronů a dělostřelecké ostřelování dodávky znemožňují. Rusko okupované obce na levém břehu Dněpru využívá k útokům na druhý, Ukrajinci kontrolovaný břeh – včetně terorizování osvobozeného města Cherson. V oblasti operují i ukrajinské drony.
Lidé v Oleškách tak jsou ve stavu totální blokády. Docházejí jim potraviny a léky, zároveň ale město nemohou bezpečně opustit, protože přístupové cesty jsou zaminované. Ještě na jaře je mohli dobrovolníci i přes velká rizika dostat pryč, nyní už ale evakuace není možná, neboť Rusko ji odmítá umožnit, upozorňují dobrovolníci i ukrajinské úřady.
Okupanti, kteří mají podle mezinárodního práva zodpovědnost za lidi na jimi kontrolovaných územích a mají povinnost zajistit jejich zásobování, tak nechávají civilisty uvězněné v neustále ostřelovaném frontovém městě, kde jim hrozí hlad.
Lidé umírají hlady
Zprávy o úmrtích v důsledku hladu se už ostatně objevují. Informoval o nich například novinář Oleh Baturin s odkazem na výpovědi místních, kterým se dříve podařilo z města dostat a kteří jsou v kontaktu s těmi, kteří tam zůstávají.
„Už dochází k úmrtím hlady. ‚Tržiště‘ – kde je téměř nemožné cokoli koupit a jedinou možností je výměnný obchod – prakticky přestalo existovat. Lidé sbírají na zahradách šruchu (jedlý plevel), vaří ji a jedí. Téměř neustále zůstáváme doma; bojíme se i jen vyjít ven. Spojení je velmi špatné, ačkoli občas signál je,“ citoval Baturin z jedné ze zpráv.
I dobrovolnice Ksenija Archipovová, která se snaží obyvatelům Olešek pomáhat, poznamenává, že ví o případech úmrtí hladem ve městě. Pokud se jí podaří někoho odtamtud dostat, vypadají dotyční „jako vězni z koncentračního tábora“. „Muži váží maximálně padesát kilogramů,“ řekla téměř s pláčem ruskému exilovému webu Novaja Gageta (NG).
Dodávky váznou už měsíce
Potravinová situace se na místě přitom zhoršuje už měsíce. „Na Nový rok už byl nedostatek vajec a sotva se nám povedlo koupit jablka. Pak jsme nic z toho neviděli až do jara. A když už ano, bylo to za astronomické ceny,“ sdělil webu Kyiv Independent (KI) jeden z obyvatel. „Najednou se zastavily dodávky chleba,“ dodal. „Dávám si čaj s medem. A to je vše.“
„Ve městě absolutně není žádné maso, mouka, olej, máslo, hotový chléb a další základní produkty,“ vypověděla pro KI Teťjana Hasanenková, vedoucí oficiální ukrajinské městské správy sídlící na druhém břehu Dněpru. Někteří obyvatelé zveřejnili na internetu fotografie chleba konzervovaného ve sklenicích.
V těchto podmínkách zůstává ve městě podle ukrajinských úřadů a dobrovolníků patnáct set až dva tisíce lidí – včetně asi čtyřiceti až padesáti dětí.
Někteří lidé jedí psy
Další čtyři tisíce lidí, včetně asi 150 dětí, zůstávají v přilehlých vesnicích, které dohromady s Oleškami tvoří správní jednotku, takzvanou hromadu. Před totální invazí měla hromada celkem téměř čtyřicet tisíc obyvatel, upozorňuje Ukrajinska pravda (UP).
„Před několika dny jsem poprvé slyšela, že skutečně existují případy, kdy některé rodiny jedí psy. Ještě před týdnem jsem takové zprávy popírala, ale teď mi to jeden místní potvrdil. Opravdu není co jíst,“ nechala se koncem září slyšet Hasanenková.
„Jím jednou denně – večeři. Udělám si chleba, někdy si k němu dám rajče nebo trochu medu a čaj. To je vše,“ řekla BBC jedna z místních. I ona popsala, že řada lidí začala vařit plevel ze zahrad, protože jim došla zelenina, kterou se podařilo vypěstovat v létě.
„Není šance na záchranu“
Situace se dle Hasanenkové nezhoršuje den ode dne, ale hodinu od hodiny. „A není šance na záchranu,“ míní. Lidé mají podle ní dvě možnosti – zemřít hlady nebo zahynout při dronovém útoku či dělostřelecké palbě. „Třetí možnost neexistuje,“ doplnila.
Všechny výjezdy z města i okolní pole jsou dle ní zaminované a je složité se dostat do blízkého okupovaného města Radensk, které je vzdálené asi třiadvacet kilometrů.
Mnozí, zejména starší lidé, navíc nechtějí město opustit, jiní nemají doklady, které zničily požáry po útocích nebo povodeň po destrukci Kachovské přehrady. A další se obávají, že neprojdou přes ruská kontrolní stanoviště a skončí „ve sklepě“ („sklep“ je v této souvislosti obvykle označení pro mučírnu – pozn. red.). nebo v případě mužů v branném věku v ruské armádě na frontě.
Umírající rodiče a ruské mučení
Podobné obavy má podle NG třeba šestačtyřicetiletý muž označovaný jako Andrij, který rodné Olešky neopustil od začátku plnohodnotné invaze v únoru 2022.
Rusové ho tehdy několik dní mučili a po propuštění ho varovali, aby se nepokoušel z města odejít, jinak už prý živý z mučírny nevyjde. Andrij se svěřil, že neví, co je horší: jestli to, že vedle něj umírají hlady rodiče, kteří nechtějí odejít bez něj, nebo mučení ruskými bezpečnostními silami.
Dobrovolnice Irina upozorňuje, že lidé jsou také nedůvěřiví k dobrovolníkům, kteří utíkajícím pomáhají, protože ruští vojáci se před drony či civilisty maskují právě za místní lidi. „Takže nikdo neví, jak dopadne návštěva jen tak někoho z ulice,“ řekla projektu Current Time (CT) spadajícímu pod Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL).
Pokud lidé cestu přes minová pole risknou, tak je pak z Radenska – nebo z okupované obce Hola Prystaň, kam se někteří lidé z Olešek také pokoušejí dojít – možné sehnat taxi dál do hloubi okupovaného území, nastiňuje UP.
Riskantní cesta na nákup
V Radensku je také možné nakoupit na trhu. Lidé se tam podle Archipovové vydávají za úsvitu, neboť cesta jedním směrem trvá šest až osm hodin. Jde přitom většinou o lidi starší a oslabené hladem, kteří navíc musejí cestou přečkat pravidelné ostřelování.
Někdy tak nestihnou dorazit na trh před jeho uzavřením, místní prodejci jim tam proto něco ze svého zboží nechávají, protože vědí, že lidé z Olešek přijdou, přiblížila Archipovová pro NG.
„Včera v noci zemřeli další dva civilisté,“ řekla nedávno BBC místní obyvatelka s tím, že šlo o manžele, kteří se vraceli právě z Radenska s nákupem. Nezvládli se ale vrátit domů před zákazem vycházení a zabil je dron. Jejich úmrtí potvrdily BBC další čtyři nezávislé zdroje.
Zatímco nyní je možné tuto riskantní výpravu zkusit – ale jen na kole či pěšky – až cesta v zimě zamrzne a pokryje se sněhem, bude nemožné se z Olešek kamkoliv dostat.
Rusové trestají místní za přijetí ukrajinské pomoci
Poslední evakuace z města proběhla na konci května – stejně jako poslední oficiální dodávka potravin na dlouhé měsíce. Tehdy se do města podařilo místním podnikatelům dostat dvě dodávky zásob.
Další pokusy zhatily buď ruské drony, které na vozidla zaútočily, nebo miny, na které auta najela. Koncem září ukrajinské úřady oznámily, že se armádě podařilo shodit do města asi čtyři tuny potravin. Podle ukrajinských činitelů ale Rusové místní obyvatele za přijetí této pomoci brutálně trestají.
„Podle našich informací bylo několik lidí, kteří si převzali doručené jídlo, zadrženo, zbito a vhozeno do sklepa (‚sklep‘ je obvykle označení pro mučírnu – pozn. red.). Existují zprávy o sexuálním napadení. A nejcyničtější je, že berou a prodávají jídlo určené pro děti, vyčerpané dospělé a starší osoby. Dokonce sestřelují naše drony s potravinami,“ prohlásil předseda správy Chersonské oblasti Oleksandr Prokudin.
Jeho slova potvrdila i Hasanenková. „Pokud jde o to, zda Rusové lidem tyto potraviny berou – ano, berou,“ poznamenala. „Navíc, pokud se příslušné zboží nevyrábí v Rusku, okamžitě se obyvatel ptají: ‚Kde jste to vzali?‘ Řeknou jim: ‚Pokud vám ukrajinské ozbrojené síly shazují jídlo, znamená to, že s nimi kolaborujete.‘“
Podle Hasanenkové se místní nadále také stávají oběťmi únosů ze strany okupantů. „Lidé jsou odváděni; celá rodina zmizela beze stopy. Nevíme, kde jsou – odvedli je do sklepa (mučírny) a to je vše. Zda jsou naživu, nebo ne, není známo.“
Kolabující nemocnice
I obyvatelé popisují, jak je ruští okupanti olupují o jídlo. „Před týdnem orkové vtrhli lidem na dvorky a vykopali všechny brambory, cibuli a česnek,“ přiblížil jeden z nich. „Vzali starším ženám všechny zásoby jídla. Když jedna z těch babiček začala křičet, odpověděli, že lidé, kteří ‚budou brzy žít v nebi‘, jako ony, by měli být živi pouze z vody.“
Jídlo už dochází i v místní nemocnici, která je poslední – ale jen částečně – fungující infrastrukturou ve městě, zatímco v provozu nejsou lékárny ani obchody. Podle zdrojů UP už ale tamní zdravotníci zvládají v podstatě jen zastavit krvácení, neboť žádné léky ani další vybavení k dispozici nejsou. I generátor se zapíná jen jednou za pár dní, protože není k dispozici benzin.
Podle BBC je zařízení otevřené jen několik dní v týdnu, aby zdravotníci provedli nezbytné amputace. Nemocnice ale začíná civilní pacienty odmítat, ti se do ní navíc dostanou často jen na vlastním vozíku, protože sanitky v Oleškách kvůli minám a dronům nejezdí, dodává UP.
Těla leží na ulicích
Podzemí nemocnice je přeplněná mrtvými těly, která už nemohou být skladována v poškozené márnici. Těla ve sklepě leží měsíce, protože okupanti podle místních zakazují pohřbívat ty, které zabily drony nebo miny. Vyžadují, aby úmrtí potvrdil ruský lékař na základě ohledání těla, což však v Oleškách není možné, píše BBC.
„Chtějí těla odvézt do Heničeska na forenzní vyšetření a vypracovat zprávu, ve které bude uvedeno, že ozbrojené síly Ukrajiny střílejí na lidi a útočí na domy a že lidé zemřeli v důsledku zranění způsobených minami a výbuchy, dělostřeleckou palbou nebo útoky dronů. Pak to všechno mohou předat OSN. A forenzní zprávy samozřejmě uvedou, co budou potřebovat. I když jsem si jistá, že ty pytle s těly ani neotvírají,“ míní Archipovová.
Podle některých svědectví zůstávají těla také ležet na ulicích. „Lidé, kteří utrpěli traumatické amputace nebo zranění, obvykle zůstanou ležet (na ulici), dokud je nesežerou psi,“ řekla pro UP Hasanenková. „Nebo je prostě přikryjí kusem látky. A leží tam, dokud těla nesežerou červi.“
BBC podotkla, že od místních získala fotografie, které podobná svědectví potvrzují, ale jsou příliš drastické na to, aby je zveřejnila.
Rusko odmítá civilisty evakuovat
Ukrajinský ombudsman Dmytro Lubinec upozorňoval na kritickou situaci v Oleškách už v březnu. Kyjev pak podle něj připravil humanitární misi a schválil seznam civilistů určených k evakuaci. Podporu akci vyjádřil i Mezinárodní výbor Červeného kříže a ukrajinské síly se připravovaly na zajištění příměří během mise.
Moskva ale s ukrajinskými návrhy na evakuaci civilistů nesouhlasila, uvedl tento měsíc Lubinec. Hasanenková řekla dříve webu KI, že „Rusko o situaci mlčí“. Ruské úřady podle ní katastrofu napřed ignorovaly a snažily se vykreslit Olešky jako fungující město, neboť ještě na jaře tam organizovaly návštěvy. Ty pak ale ustaly.
Podle UP nyní Moskva tvrdí, že Olešky trpí kvůli krokům Ukrajiny, zatímco okupační správa obyvatelům pomáhá – ve skutečnosti tam ale už tři roky žádná není, protože uprchla po zničení Kachovské přehrady. Za celou okupaci nedošlo k jediné oficiální evakuaci civilistů z Olešek – a to ani po katastrofálních záplavách po zničení nádrže v roce 2023.
Analytik: Civilisté v Oleškách jsou lidských štítem
Kreml tvrdí, že situaci řeší, a viní Ukrajinu z maření dodávek pomoci. Ukrajinský analytik a exporadce mariupolského starosty Petro Andrjuščenko v této souvislosti webu New Voice of Ukraine (NV) řekl, že Rusové pod rouškou humanitární pomoci zásobují svá vojska v Oleškách.
Je podle něj teoreticky možné, že Rusko přiváží do Olešek malé množství potravin pro místní obyvatele, ale primárně zásobuje své vojáky tam. Ukrajina na tyto konvoje logicky útočí, a Moskva pak případné záběry těchto úderů propagandisticky využívá proti Kyjevu a tvrdí, že Ukrajina ničí humanitární dodávky.
Okupanti se dle Andrjuščenka drží v Oleškách, protože odtamtud provádějí útoky a teror vůči Ukrajinou osvobozené a kontrolované části Chersonské oblasti na druhém břehu Dněpru. Humanitární katastrofu v Oleškách tak Rusové vytvořili za účelem vojenského krytí a obyvatelé města jsou pouhým „lidským štítem,“ dodal analytik.
Sybiha přirovnal Olešky k Leningradu
Ukrajinský ministr zahraniční Andrij Sybiha přirovnal dění v Oleškách k blokádě Leningradu nacisty za druhé světové války.
„Žádná země, žádná mezinárodní organizace se k těmto lidem nemůže dostat. Každý den jim dochází voda, jídlo a další zdroje pro život. Celý svět právem odsuzuje nacistické obléhání Leningradu a dnes Rusko používá stejnou metodu proti Ukrajincům,“ zdůraznil šéf ukrajinské diplomacie.
Znepokojení nad situací v Oleškách vyjádřil i komisař Rady Evropy pro lidská práva Michael O'Flaherty, který prohlásil, že riziko úmrtí tamních obyvatel je „extrémně vysoké“.
„V souladu s normami mezinárodního humanitárního práva je Rusko jako okupační mocnost povinno poskytovat obyvatelstvu potraviny a léky a také usnadňovat poskytování humanitární pomoci,“ připomněl O'Flaherty. Mise OSN na Ukrajině označila situaci za „zoufalou“ již v červnu.
Humanitární katastrofa hrozí i jinde v okupovaném regionu
Jak zdůrazňuje UP, Olešky nejsou jediným místem na Rusy okupovaném levém břehu Dněpru, které čelí humanitární katastrofě. Dodávky potravin a léků či dopravní spojení jsou komplikované i v obcích Hola Prystaň, Stara Zburivka či Nova Zburivka a v dalších místech v regionu. V Oleškách a okolí je ale stav kritický.
K tamnímu dění se vyjádřilo i ukrajinské Muzeum Holodomoru věnované sovětským vedením uměle vyvolanému hladomoru, který ve 30. letech minulého století zabil miliony Ukrajinců. „Jsme přesvědčeni, že mlčení o masové humanitární krizi je nepřijatelné, a vyzýváme mezinárodní společenství, aby situaci v Oleškách neignorovalo,“ apelovala instituce.
„Situace je kritická,“ konstatovala Hasanenková. Podle ní „nelze mluvit jen o hladovění – je to hladomor“.
