Rusové terorizují obyvatele Chersonu, útočí na kohokoliv

5 minut
Horizont ČT24: Ruští okupanti terorizují obyvatele Chersonu
Zdroj: ČT24

V Chersonu žijí místní obyvatelé v neustálém strachu z teroru ruských dronů. Ty útočí v ulicích denně po stovkách. Obyvatelé musí zvážit každý krok, bezpilotní letouny nerozlišují vojenské cíle od civilních a objevit se mohou kdykoliv. I proto o Chersonu místní i média stále častěji mluví jako o lidském loveckém safari.

Ruský operátor dronu má jasné zadání – najít jakýkoli vhodný cíl. Ve chvíli, kdy okupant ví, že stroji pod jeho kontrolou dochází energie k letu, vybere jakýkoli terč, včetně prvního civilisty či jeho majetku, na který narazí.

Záznamy nepřátelských útoků se podařilo získat operátorům elektronického boje ukrajinské námořní pěchoty a ti tvrdí, že Rusové ve městě a jeho okolí aktuálně útočí na všechno a na všechny bez výjimky. „Viděli jsme na těch zachycených záznamech, jak zasáhli i farmáře při sklizni,“ popisuje příslušník 310. praporu ukrajinské námořní pěchoty Maks.

Strategickou komunikaci na příjezdu do Chersonu i klíčové ulice uvnitř města chrání proti dronům sítě, celé čtvrti ale žádnou fyzickou ochranu nemají. A podle obránců jsou tady ruské ataky ze vzduchu čím dál častější – v poslední době nad město zamíří až tři sta dronů každý den. A co je horší, jsou čím dál nevybíravější.

Jedním z civilních cílů útoků je i sedmdesátiletá Natalija Naumovová. V nemocnici se zotavuje z těžkých zranění, která utrpěla 20. října, když vedle jejího domu dopadl Šáhed – dron íránské provenience s těžší konstrukcí i náloží, než nesou menší stroje řízené z pohledu operátora.

Podle odborníka Jana Šíra z Institutu mezinárodních studií je zjevné, že jde o součást koordinovaného plánu a koordinované politiky Ruské federace. Činy, kterých se okupanti na chersonském obyvatelstvu dopouštějí, lze podle něj označit za závažné mezinárodní zločiny. „Útoky na civilní cíle zakazuje válečné právo. Plus velmi pravděpodobně se jedná i o zločiny proti lidskosti, protože se tady bavíme o rozsáhlém systematickém chování,“ řekl Šír.

Město, které od frontové linie dělí prakticky už jen řeka Dněpr, je vydáno ruské agresi čím díl víc na pospas. Už teď je zničeno nebo těžce poškozeno více než tři tisíce domů. Od července 2024 Rusové zavraždili ve městě a nejbližších regionech přes dvě stě civilistů a nejméně dva tisíce dalších zranili. Podle šéfa chersonské vojenské správy Alexandra Prokudina zaútočili Rusové na zdravotnická zařízení v Chersonské oblasti více než pětsetkrát. „Téměř neexistují nemocnice, které by nebyly poškozeny ostřelováním,“ řekl Prokudin podle agentury Ukrinform.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

KLDR provedla raketové testy, nepřímo odkazovaly na situaci ve Venezuele

KLDR v neděli provedla testy hypersonických raket, píše agentura Reuters s odkazem na severokorejská státní média, podle kterých střely zasáhly cíle nad mořem ve vzdálenosti asi tisíc kilometrů východně od KLDR. Podle AFP se jednalo o první testy raket v letošním roce, přičemž severokorejský vůdce Kim Čong-un nepřímo odkázal na sobotní americkou vojenskou intervenci ve Venezuele.
před 11 mminutami

EU ve společném prohlášení vyzvala k deeskalaci a mírovému řešení ve Venezuele

Evropská unie po americké vojenské intervenci ve Venezuele vyzývá všechny strany ke klidu a zdrženlivosti, aby se zabránilo eskalaci. Prohlášení vyzývající k mírovému řešení krize podpořilo 26 unijních zemí. Podle vlády Španělska, Brazílie, Chile, Kolumbie, Mexika a Uruguaye představuje americká vojenská intervence ve Venezuele mimořádně nebezpečný precedens pro mír a regionální bezpečnost a je také ohrožením civilního obyvatelstva.
před 4 hhodinami

Trump zopakoval touhu po Grónsku. Musí přestat, zní z Dánska

Americký prezident Donald Trump musí přestat se svými hrozbami vůči Dánsku ohledně možné anexe Grónska, zdůraznila podle agentury Reuters dánská premiérka Mette Frederiksenová. Trump v neděli, den po americké vojenské intervenci ve Venezuele, znovu zopakoval, že Spojené státy „potřebují Grónsko“.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ve Švýcarsku identifikovali poslední oběti požáru baru

Švýcarská policie v neděli identifikovala všechny zbývající oběti čtvrtečního požáru v baru v lyžařském středisku Crans-Montana. Dopoledne nejprve zveřejnila národnost a věk šestnácti mrtvých, mezi nimiž bylo osm mladších osmnácti let. Večer podle agentury Reuters bez bližších podrobností oznámila, že identifikaci celkem čtyřiceti obětí tragédie dokončila. Země na příští pátek vyhlásila státní smutek.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Lotyšsko eviduje další poškození optického kabelu v Baltu

V Baltském moři poblíž přístavního města Liepája bylo zjištěno poškození optického kabelu patřícího soukromé společnosti, oznámila na síti X lotyšská premiérka Evika Siliňová. Okolnosti incidentu se podle ní objasňují. Lotyšská policie později uvedla, že večer spolu s dalšími bezpečnostními složkami v souvislosti s incidentem vstoupila na palubu blíže neupřesněné lodi v Liepáji.
před 5 hhodinami

CIA sledovala Madura měsíce, Delta Force nacvičovala na maketě jeho rezidence

USA v sobotu zajaly autoritářského vládce Nicoláse Madura. Horká fáze příprav zásahu v Caracasu začala už v polovině prosince a samotná vize vznikla ještě o měsíce dřív, tedy před prvním útokem americké armády na venezuelskou loď, která údajně pašovala drogy. CIA Madura dlouhodobě sledovala a vojáci čekali na vhodné okolnosti, mezi něž patřilo i počasí.
před 6 hhodinami

Chceme zásadní změny v „našem regionu“, řekl o Venezuele Rubio

USA očekávají od zbývajících představitelů vlády v Caracasu zásadní změny. Kohokoliv, s kým budou Spojené státy jednat, budou posuzovat podle toho, zda jejich podmínky dokáže splnit, uvedl americký ministr zahraničí Marco Rubio v rozhovoru s televizí CBS. Mimo jiné je podle něj mezi požadavky odchod kolumbijských ozbrojených skupin ze země nebo ukončení vazeb na libanonský Hizballáh.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Měly USA právo zaútočit v Caracasu? Panama může sloužit jako precedens

Dosavadní vyjádření americké administrativy se nezdají být dostatečná pro posouzení právnosti útoku v Caracasu, vyplývá z analýzy CNN. Prezident Donald Trump o akci neinformoval Kongres, přestože ještě v listopadu personální šéfka Bílého domu tvrdila, že bez jeho souhlasu legitimita pozemním úderům ve Venezuele chybí. Ač to vypadá, že se mise omezovala jen na odstranění venezuelského diktátora, Trumpovy výroky naznačují, že šlo o víc než zatčení. Věc by z právního hlediska nicméně mohla mít precedens v nápadně podobném případu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...