AUTOR

Tomáš Šponar

Autoři webu ČT24

Rusové terorizují obyvatele Chersonu, útočí na kohokoliv

V Chersonu žijí místní obyvatelé v neustálém strachu z teroru ruských dronů. Ty útočí v ulicích denně po stovkách. Obyvatelé musí zvážit každý krok, bezpilotní letouny nerozlišují vojenské cíle od civilních a objevit se mohou kdykoliv. I proto o Chersonu místní i média stále častěji mluví jako o lidském loveckém safari.
29. 11. 2025|

Do Evropy čím dál víc proniká fentanyl

Evropské země s obavami sledují pronikání analgetika fentanyl na černý trh. Nárůst vysoce návykového syntetického opioidu, stokrát silnějšího než morfin, zaznamenalo zejména Polsko a Bulharsko. Ve Spojených státech, které čelí už léta akutní fentanylové krizi, umírá na zneužití drogy padesát tisíc lidí ročně.
27. 11. 2025|

Čtyřiadvacet studentek se vrátilo domů. Únosy v Nigérii však pokračují

Nigérie hlásí už třetí hromadný únos tamních křesťanů během uplynulých dnů. Naposledy neznámí ozbrojenci odvlekli jedenáct lidí na severozápadě země. Největší napětí panuje kolem stále neúspěšného pátrání po 250 žácích a učitelích unesených během minulého týdne. Pozitivní zprávou je, že v úterý se domů vrátilo 24 studentek. Nigerijský prezident Bola Tinubu jednal v pondělí o situaci s veliteli federálních bezpečnostních složek. Ikemesit Effiong, partner v bezpečnostní agentuře SBM Itelligence Consultancy, přiblížil, že pachatelé takového násilí čelí jen velmi malým následkům, takže mnozí z nich jsou významně povzbuzováni k tomu, aby v daných aktivitách pokračovali.
26. 11. 2025|

Nvidia vyhlíží astronomické zisky. Obavy z investiční bubliny kolem AI přesto sílí

Nervozita na akciových trzích narůstá. Obavy z prasknutí investiční bubliny kolem umělé inteligence se nadále šíří. Mnoho hlasů odkazuje na takzvanou internetovou krizi světových financí z počátku milénia. Klíčový producent nejvýkonnějších čipů světa – americká společnost Nvidia – přesto opět vyhlíží astronomické zisky.
22. 11. 2025|

Odsouzený brazilský exprezident Jair Bolsonaro byl zatčen, měl plánovat útěk

Brazilská policie zatkla exprezidenta Jaira Bolsonara, sdělili jeho právníci agentuře Reuters. Podle agentury AP zadržení exprezidenta nařídil soud se zdůvodněním, že Bolsonaro plánoval útěk jen několik dní před svým nástupem do vězení. Bolsonara v září soud poslal na 27 let za mříže za pokus o převrat a dosud byl kvůli svému zdravotnímu stavu v domácím vězení. Odvolání nejvyšší soud zamítl, a podle agentury AP tak Bolsonara čekalo uvěznění.
22. 11. 2025|

Přijetím Putina by Maďarsko podruhé ignorovalo mezinárodní zatykač

Oznámená schůzka představitelů Ruska a Spojených států se má uskutečnit v Budapešti. Pokud k ní opravdu dojde, mezinárodní izolace, ve které se ocitlo Rusko, a zejména vládce Vladimir Putin, se opět výrazně posune. Pro země Evropské unie je Putin persona non-grata. Ve všech státech sedmadvacítky by navíc měl být v platnosti zatykač na Putina vydaný Mezinárodním trestním soudem. Maďarsko ale již loni v listopadu přijmutím izraelského premiéra Benjamina Netanjahua dalo najevo, že soud nehodlá respektovat.
18. 10. 2025|

Příměří s Gazou dává Netanjahuovi šanci politicky přežít

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nebyl tím, kdo dokázal přivést více než dvouletý konflikt s Hamásem ke kýženému výsledku. Ještě donedávna razil tvrdý válečný kurz. Nejen rodiny a blízcí unesených Izraelců ho kritizovali, že válku prodlužuje v zájmu svého politického setrvání. Ačkoliv si nyní body za příměří na Blízkém východě připisuje zejména prezident USA Donald Trump, současná situace dává státníkovi Netanjahuova střihu přeci jen šanci na přežití.
14. 10. 2025|

Potomci obětí německého koloniálního útlaku v Namibii požadují reparace

Nejvyšší soud v Namibii na listopad odročil kauzu, v níž potomci obětí koloniálního útlaku požadují po Německu reparace. Některé kmeny se na začátku 20. století v tehdejší Jihozápadní Africe postavily na odpor cizím osadníkům a armádě. Ta odpověděla popravami a masovými internacemi. Desítky tisíc lidí přišly o život. Nejvyšší soud by svým výrokem mohl povolat německý stát k formální zodpovědnosti za způsobené škody.
9. 10. 2025|

Trump řekl, že kvůli nasazení Národní gardy může využít zákona o povstání

Americký prezident Donald Trump v pondělí řekl, že by mohl použít zákon o povstání z roku 1807, pokud soudy budou blokovat jeho rozhodnutí o nasazení příslušníků Národní gardy v různých městech. Podle CNN se tak objevuje možnost, že použitím tohoto zákona obejde rozsudky, s nimiž nesouhlasí.
7. 10. 2025Aktualizováno7. 10. 2025|

Arménie s Ázerbájdžánem ve Washingtonu podepsaly mírovou dohodu

Americký prezident Donald Trump v Bílém domě podepsal „historickou mírovou dohodu“ s lídry Arménie a Ázerbájdžánu. Spojené státy podle médií v rámci úmluvy získaly přístup ke strategickému tranzitnímu koridoru na arménském území, který se nachází podél hranice s Íránem a spojuje Ázerbájdžán s jeho exklávou Nachičevan.
8. 8. 2025Aktualizováno9. 8. 2025|

Velká Británie se potýká s vysokým počtem útoků nožem

Spojené království si na konci července připomnělo rok od jednoho z nejtragičtějších útoků nožem. Teenager posedlý násilím tehdy zaútočil na dětskou taneční akci v severoanglickém Southportu. Zavraždil tři dívky a zranil dalších deset lidí. I proto britská vláda věnovala první prázdninový měsíc zvýšené prevenci proti zločinům s nožem. Jen v červnu policisté regionu West Midlands zabavili na ulici 57 nožů. V Anglii a Walesu se počet závažných trestných činů s noži v poslední dekádě zvýšil téměř o devadesát procent.
30. 7. 2025|

Tresty za vyhledávání „extremistického obsahu“ v Rusku pobuřují i některé propagandisty

Ruští poslanci schválili zákon, který postihuje vyhledávání internetového obsahu, jenž úřady označují za extremistický. Zpřísňování cenzury bude mít dopady na soukromí ruských občanů a dále omezí přístup k sociálním sítím či alternativním zdrojům informací ze zahraničí. Nejasnosti však panují kolem výkladu a následné formy postihování. Proti zákonu vystoupilo už šedesát poslanců i prokremelští podporovatelé.
25. 7. 2025|

Izrael zahájil pozemní operaci v centrální Gaze

Izraelská armáda (IDF) poprvé od začátku války v Gaze spustila pozemní operaci v Dajr al-Balahu v centrální části Pásma Gazy. Podle agentury Reuters panují obavy, že teroristické hnutí Hamás v tomto městě drží zbývající rukojmí. Armáda zahájila ofenzivu v pondělí pod těžkým dělostřeleckým a leteckým krytím jen několik hodin poté, co vydala pokyn k rozsáhlé evakuaci této oblasti, píše také zpravodajský server BBC. Velká Británie a dalších více než dvacet zemí vyzvalo k okamžitému ukončení války v Pásmu Gazy.
21. 7. 2025Aktualizováno22. 7. 2025|

Írán po střetu s Izraelem tíží utrpěné škody i hon na domnělé špiony

Írán se po konfliktu s Izraelem vrací postupně k běžnému životu. Teherán, který byl vedle jaderných zařízení primárním cílem úderů, bilancuje škody. Za kulisou obnovené normálnosti ale podle lidskoprávních organizací probíhá rozsáhlé zatýkání a tvrdé represe.
27. 6. 2025|

Ukrajina soupeří s Ruskem i v Africe. Kyjev nabízí potraviny i válečné know-how

Málo viditelná a možná překvapivá tvář soupeření mezi Kyjevem a Moskvou se odehrává v severozápadní a centrální Africe – tedy v regionech, do kterých se silně tlačí Rusko. Ukrajina se i tady snaží nabídnout alternativu. Od začátku plnohodnotné ruské války poslal napadený stát do celkem dvanácti afrických zemí na 300 tisíc tun potravin. Například Mauritánii už Kyjev nabídl i obrannou spolupráci při výcviku vojáků. Když vloni uštědřili rebelové v Mali bolestivou porážku ruským žoldákům, opírali se i o účinnou ukrajinskou pomoc. I to signalizuje, že Kyjev a Moskva soupeří všemi dostupnými prostředky.
25. 6. 2025|

Zmírnění hrozby, eskalace i slib odvety. Svět reaguje na americký útok na Írán

Česko chápe bezpečnostní důvody, které vedly USA k útokům na jaderná zařízení v Íránu, sdělili premiér Petr Fiala (ODS) a ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Podle šéfky resortu obrany Jany Černochové (ODS) je ukončení íránského jaderného programu v zájmu Evropy. Evropské země většinově vyzývají k diplomacii. Generální tajemník OSN údery označil za nebezpečnou eskalaci. Blízkovýchodní země krok Washingtonu odsuzují. Jemenští povstalci hútíové slíbili odvetu.
22. 6. 2025Aktualizováno22. 6. 2025|

Rusko znovu masivně útočilo na Ukrajinu

Rusko podniklo další rozsáhlý dronový nálet na ukrajinský Charkov, při němž utrpělo zranění šestnáct lidí včetně čtyř dětí, uvedla na Telegramu ukrajinská generální prokuratura. Cílem byla rovněž Doněcká a Oděská oblast. Ukrajinské letectvo mezitím uvedlo, že Rusové v noci na čtvrtek zaútočili na Ukrajinu 63 drony, z nichž 49 zneškodnila protivzdušná obrana. Ruské ministerstvo obrany oznámilo sestřelení 52 ukrajinských bezpilotních letounů.
12. 6. 2025Aktualizováno12. 6. 2025|

Kontroly na polsko-německých hranicích komplikují dopravu

Na polsko-německých hranicích se tvoří několikahodinové fronty. Režim kontrol, které v květnu spolková vláda ještě zpřísnila ve snaze omezit nelegální migraci, začíná blokovat především nákladní dopravu, zpoždění ale nabírají i řidiči osobních aut. Problémy to představuje především pro ty, kdo podél hranice pravidelně míří do školy či práce. Kontroly dopravu komplikují také na slovinsko-rakouské hranici, situaci může zhoršit i prázdninový provoz.
11. 6. 2025|

Evropská komise kritizuje Maďarsko za porušování právního státu

Evropská komise (EK) má podle eurokomisaře Michaela McGratha vážné obavy ohledně situace v oblasti právního státu v Maďarsku. McGrath, který má na starost portfolio demokracie, spravedlnosti a ochrany spotřebitele, to prohlásil před jednáním unijních ministrů pro evropské záležitosti v Bruselu.
27. 5. 2025Aktualizováno27. 5. 2025|

Za pokus o vraždu spisovatele Rushdieho dostal útočník 25 let vězení

Za pokus o vraždu spisovatele Salmana Rushdieho americký soud na 25 let poslal do vězení útočníka Hadiho Matara, informuje agentura AP. Matar, který má americké a libanonské občanství, na známého autora zaútočil nožem v srpnu 2022 v neziskovém vzdělávacím centru na západě amerického státu New York a zasadil mu více než deset ran. Rushdie v důsledku útoku oslepl na jedno oko.
16. 5. 2025Aktualizováno16. 5. 2025|

„Všichni jsme stejní.“ Němci pohřbili přeživší holocaustu Friedländerovou

Říkalo se o ní, že je hlasem svědomí Německa. Na čtvrtečním pohřbu přeživší holocaustu Margot Friedländerové se v Berlíně sešli i dva spolkoví prezidenti či tři držitelé úřadu kancléře. Žena, která se až na sklonku života rozhodla poskytnout klíčové svědectví o odpuštění i recept pro boj proti nenávisti, si získala pozornost i respekt všech generací. Mimo jiné prohlašovala, že „jsme všichni stejní“ a že neexistuje žádná křesťanská, muslimská nebo židovská krev, ale krev jen jedna – lidská. Skonala v nedožitých 104 letech.
15. 5. 2025|

Připomínka válečných hrůz i pátrání po předcích. Dobrovolníci hledají německé padlé

Svět si připomíná osmdesát let od konce druhé světové války. Vzpomínky na konflikt se snaží uchovat také v zemi, která jej rozpoutala, v Německu. Tamní Spolek péče o válečné hroby vyhledává alespoň část z obrovského množství bezejmenných německých padlých. Významný díl práce se před ním otevřel po pádu železné opony. Stále pracuje i na územích, která během druhé světové války německé síly plenily a terorizovaly. Dobrovolníci, mezi něž patří i příbuzní padlých a pohřešovaných vojáků, odmítají, že by jejich úsilí mělo být pokusem rehabilitovat nacismus a jeho zločiny. Pro řadu z nich jde hlavně o pátrání po předcích. Další významnou dimenzí má být i připomínka válečných hrůz a s ní varování pro současný svět.
6. 5. 2025|

Italové mají jasno v tom, jaké národnosti má být příští papež

Svět očekává volbu nového papeže. Konkláve se sejde už příští středu a přípravy běží ve velkém. Sílí i spekulace o tom, kdo se stane novým pontifikem. V Itálii, tedy zemi, která papežský stát těsně obklopuje, ale mají mnozí jasno. „Už mnoho let jsme žádného neměli, takže by bylo fér nějakého zase po mnoha letech mít,“ uvedla italská poutnice Maddalena Taffuniová. Historicky pocházelo 216 z celkem 266 všech papežů právě z Apeninského poloostrova. Naposledy ale měla Itálie svého papeže v roce 1978 a jen pouhých třiatřicet dní. Albino Luciani, tedy Jan Pavel I., zemřel nečekaně. Pro italské věřící ale nemusí být národnost nového papeže nutně tím jediným a rozhodujícím kritériem. „I kdyby nebyl Ital, důležité je, aby byl dobrý,“ míní další poutník Fabrizio Guerritore.
2. 5. 2025|

Indické a pákistánské jednotky po sobě střílely v Kašmíru

Na hranicích rozdělujících Kašmír došlo v pátek ke střelbě mezi armádami Indie a Pákistánu. OSN proto vyzvala Dillí i Islámábád k „největší možné zdrženlivosti“.
25. 4. 2025Aktualizováno25. 4. 2025|
Načítání...