Ruští poslanci schválili zákon, který postihuje vyhledávání internetového obsahu, jenž úřady označují za extremistický. Zpřísňování cenzury bude mít dopady na soukromí ruských občanů a dále omezí přístup k sociálním sítím či alternativním zdrojům informací ze zahraničí. Nejasnosti však panují kolem výkladu a následné formy postihování. Proti zákonu vystoupilo už šedesát poslanců i prokremelští podporovatelé.
Poslanci Státní dumy přijali zákon, na základě kterého bude možné udělovat pokuty za „vyhledávání zjevně extremistických materiálů a získávání přístupu k nim“, informoval server Meduza. Ruským občanům hrozí finanční trest ve výši od tří do pěti tisíc rublů (osm set až třináct set korun).
Pokuty mají být udělovány také za šíření reklamy na VPN služby – konkrétně jde o padesát až osmdesát tisíc rublů (13 300 až 21 300 korun). Úředníci pak za stejný „prohřešek“ mohou zaplatit až 150 tisíc (čtyřicet tisíc korun), právnické osoby i pět set tisíc rublů (134 tisíc korun). Skrze VPN lze na internetu obcházet lokální restrikce či cenzuru.
Cokoliv ukrajinského
Za „extremistický obsah“ je v současné době označováno asi šest tisíc článků, filmů a knih, připomíná server Current Time (CT). Na seznamu je například Mein Kampf či knihy Josepha Goebbelse, stejný list však obsahuje třeba i text písně Last Call od americké skupiny Oxymorrons, dodává CT.
„Jedná se o informace týkající se terorismu, propagace některých režimů či ideologií, jako je nacismus a fašismus. Dnešní Rusko nazývá celý ukrajinský politický systém fašistickým, nacistickým. To znamená, že v podstatě cokoliv, co by se mohlo týkat Ukrajiny a zpřístupňování ukrajinského pohledu na věc, by mohlo být vnímáno jako extremistické. Myslím si, že zákon míří tímto směrem,“ poznamenal předseda organizací Gulag.cz a Memorial Štěpán Černoušek.
Předloha také navrhuje pokutovat materiály s výzvami k provádění nebo ospravedlňování „extremistických aktivit“. Jednotný seznam takových stránek či materiálů však neexistuje, zmiňují podle CT lidskoprávní aktivisté z ruské neziskové organizace OVD-Info.
„Extremistickou“ nálepku si v minulosti vysloužil například Fond boje s korupcí založený opozičním politikem Alexejem Navalným, hnutí LGBT i všechny služby amerického technologického gigantu Meta. Jeho komunikační platforma WhatsApp by se podle některých poslanců Státní dumy dokonce měla připravit na odchod z ruského trhu.
„Rozumíme tomu, v jaké době žijeme. Probíhá válka. A v čase války je nutné přijímat opatření, která nás nějak ohraničují,“ prohlásil poslanec Dumy Valerij Gartung.
Podle ruských expertů na informační technologie oslovených agenturou Reuters je ale málo pravděpodobné, že by se aparát ovládaný ruským vůdcem Vladimirem Putinem nakonec vydal cestou plošných zákazů jednotlivých aplikací. Spíše se bude dál snažit dostat pod kontrolu jejich provoz a obsah.
Urychlené schvalování
Pozměňovací návrhy byly předloženy dva dny před projednáváním. Právníci ruského projektu Síťové svobody upozorňují, že byly přidány k jinému návrhu zákona. Podle nich se tak nestalo poprvé.
Taktika tajného využívání dříve předložených a projednávaných zákonů dle CT umožňuje urychlit proces přijímání tím, že přechází rovnou do druhého a třetího čtení „doslova za jeden den“.
Putinův mluvčí Dmitrij Peskov ještě před závěrečným schvalováním prohlásil, že s návrhem zákona není obeznámen a žádá poslance Státní dumy, aby iniciativu vysvětlili.
Telegramový kanál Faridaily politických novinářů Faridy Rustamové a Maxima Tovkajla přitom dle CT poznamenává, že pozměňovací návrhy přišly přímo z Putinovy administrativy a doufalo se, že budou přijaty bez větší pozornosti veřejnosti.
„Podle všeho se plánovalo všechny ‚vystrašit‘ až po přijetí zákona, kdy už nebude možné nic změnit. Jedním z důvodů, proč úředníci a poslanci tak rádi předkládají pozměňovací návrhy až ve druhém čtení, je to, že to pomáhá snížit reakci veřejnosti,“ píše podle CT Faridaily.
Kritika od kremelských podporovatelů
Pozměňovací návrhy podpořilo 306 poslanců, 67 se vyslovilo proti a 22 se zdrželo. I když zákon prošel pohodlnou většinou, jeho schvalování předcházela kritika. A to také od lidí, kteří většinou rozhodnutí Kremlu podporují – jsou mezi nimi například propagandistka ruského režimu a redaktorka televizní stanice Russia Today Margarita Simonjanová či šéfka Ligy bezpečného internetu, organizace známé udáváním, Jekatěrina Mizulinová.
„Pokud je zakázáno sledovat extremismus, díky Bohu. Získáme tak příležitost a čas na naši oblíbenou činnost – výuku bezpečného internetu. Ale to se nás netýká. Nový zákon může mnoha Rusům způsobit problémy, které nečekali. Já ta rizika vidím. Nebojím se o tom mluvit přímo. Ať se to někomu líbí, nebo ne,“ napsala Mizulinová na síti Telegram.
„Vypadá to, že Liga bezpečného internetu podle nového zákona nebude moci předávat ministerstvu vnitra údaje o extremistických komunitách,“ dodala Mizulinová.
Proti jsou i desítky poslanců
„Přináší to skutečné problémy pro desítky milionů lidí. No tak, zakažme WhatsApp, zakažme Wikipedii, zakažme vyhledávání některých slov na internetu. To je Orwell,“ řekl ruský opoziční politik a žadatel o prezidentskou kandidaturu Boris Naděždin.
Proti novému zákonu vystoupilo také šedesát ruských poslanců. „Lidé jsou proti. V této podobě zákon není potřeba. (...) Co brání podvodníkovi, aby poslal odkaz důchodci, kterého přesměruje na extremistickou stránku? Nic. To nejen porušuje základní svobodu lidí, ale také otevírá nový prostor pro podvody. V podstatě je navrhováno trestat lidi za to, že je oklamali podvodníci,“ prohlásil dle Meduzy Vladislav Davankov ze strany Noví lidé.
Naopak otevřenou podporu návrhu zákona vyjádřila krasobruslařka Kamila Valijevová, která na svých sociálních sítích aktivně politiku Kremlu podporuje. Zákon přirovnala k pravidlům silničního provozu a tvrdí, že zákon je přijímán „pro bezpečnost“ Rusů.
Libovolný výklad
Odborníci oslovení BBC a dalšími médii poukazují na to, že formulace pozměňovacích návrhů ponechávají prostor pro libovolný výklad a zneužití a výrazně zpřísňují právní předpisy upravující přístup občanů k informacím.
„Tento zákon je dalším kamínkem v mozaice budování systému masového sledování a kontroly, který se již nezaměřuje na šíření, ale na zacházení s informacemi. Je to zákaz publikovat, ale také hledat, číst a přemýšlet,“ konstatuje právník Sergej Markov.
Current Time píše, že právníci se shodují, že změny vytvářejí také nejistotu ohledně toho, jak budou tyto „přestupky“ odhalovány. Není jasné, zda například policisté budou zastavovat lidi přímo na ulicích, aby kontrolovali jejich smartphony (podobné kontroly se provádějí například v Bělorusku), nebo zda budou sledovat uživatele prostřednictvím telekomunikačních operátorů.
