Memorial

Týrání, hlad a dřinu zažívali běžně v sovětských pracovních táborech muži i ženy. Národní knihovna, portál Gulag.cz a organizace Memorial teď v nové expozici ukazují každodenní život vězeňkyň, které peklo gulagů přežily. Několik takových příběhů je k nahlédnutí v pražském Klementinu na výstavě nazvané Nitky vzpomínek.

Současné ruské učebnice dějepisu jsou horší než ty z dob Sovětského svazu, míní ruská historička Irina Ščerbakovová. Spoluzakladatelka lidskoprávní organizace Memorial a nositelka Nobelovy ceny míru v Událostech, komentářích mluvila o ruském přepisování dějin, které podle ní dosahuje „fantasmagorických“ rozměrů.

V Rusku jsou drženy tisíce politických vězňů, říká lidskoprávní aktivista a jeden ze zakladatelů sdružení Memorial Oleg Orlov, který byl nedávno v rámci velké výměny vězňů z ruského vězení propuštěn. Trestanecký systém popsal v rozhovoru pro ČT24 jako krutý a ponižující lidskou důstojnost. Během pobytu za mřížemi ho inspirovala pomoc občanské společnosti, která podle něj v Rusku stále existuje. Naději vnímá, ale nemyslí si, že se ruská opozice může nyní sjednotit.

Moskevský soud v úterý poslal do vězení na dva roky a šest měsíců známého ochránce lidských práv Olega Orlova, který kritizoval ruské vedení za invazi proti Ukrajině. Orlov byl podle médií odsouzen za opakovanou „diskreditaci armády“, přímo ze soudní síně byl odveden do vězení. Sedmdesátiletý muž je spjat s nevládní organizací Memorial, která dostala Nobelovu cenu míru za rok 2022 a kterou o rok dříve ruské úřady zakázaly.

Konec října je obdobím, kdy si Rusko obvykle připomíná oběti stalinských represí. Tradice se zrodila v kruhu tamního disentu jako výsledek úsilí hnutí Memorial. Po pádu komunismu se pieta za ty, kteří přišli o život v dobách stalinského velkého teroru, plně etablovala. Ruské úřady ovšem před dvěma lety organizaci Memorial zakázaly, Putinův režim se navíc v poslední době ke stalinské éře hlásí častěji.

Někteří uvěznění ruští politici v pondělí drží jednodenní hladovku. Informovaly o tom Rádio Svoboda nebo list Novaja gazeta Evropa. Pod iniciativou je podepsaný například opoziční předák Alexej Navalnyj, opoziční politici Vladimir Kara-Murza a Ilja Jašin nebo Navalného bývalá spolupracovnice Lilija Čanyševová. V Rusku je Den památky obětí politických represí, iniciátoři hladovky ale chtějí tomuto dni vrátit název „Den politického vězně“, je podle nich opět aktuální.

Snahy o přepisování historie v Rusku od začátku plnohodnotné války proti Ukrajině ještě zesílily. Od září se ve školách přednáší dějepis podle nové učebnice, která líčí události z pohledu Kremlu a nacionalistických kruhů. Třeba sovětského diktátora Stalina popisují hlavně jako vítěze druhé světové války, a ne jako masového vraha. Režim se ale snaží upravovat historii už dlouhá léta. Týká se to třeba popraviště v karelském Sandarmohu, kde Sověti zavraždili sedm a půl tisíce lidí včetně několika Čechů.

Tlak úřadů na lidskoprávní aktivisty v Rusku se od začátku agrese vůči Ukrajině neustále stupňuje. Už týden je oficiálně uzavřená tradiční opora lidských práv – Sacharovovo centrum. Činnost zakázal moskevský soud, jeho členové ale i tak pokračují v práci.

Přesně 565 lidí je v současné době podle údajů lidskoprávní organizace Memorial v Rusku za mřížemi z politických důvodů. Mezi nimi jsou i desítky protiválečných aktivistů, kteří byli odsouzeni po ruské agresi na Ukrajinu hlavně za paragraf nazvaný „diskreditace ruské armády“, který trestá sdílení jiných informací než těch oficiálních. Dostali různé tresty od jednoho roku až po pětadvacet let vězení. Jedním z mála míst, kde lze proti válce něco říct, je sídlo strany Jabloko.

Ruské úřady ve čtvrtek zahájily stíhání šéfa rozpuštěné lidskoprávní organizace Memorial Olega Orlova. Prokuratura jej viní z „veřejných aktivit zaměřených na diskreditaci“ ruských ozbrojených sil. Jde o článek zákona používaný proti kritikům ruské invaze na Ukrajinu. Organizace Memorial byla v říjnu 2022 jedním ze tří laureátů Nobelovy ceny za mír.

Moskva pokračuje v pronásledování pracovníků organizace Memorial přes to, že ji ruské úřady už zakázaly. Jejího šéfa Olega Orlova začaly ruské úřady trestně stíhat. Cílem lidskoprávního uskupení bylo mapování zločinů sovětského komunistického režimu a za tuto snahu loni obdrželo Nobelovu cenu míru společně s ukrajinským Centrem pro občanské svobody a běloruským aktivistou Alesem Bjaljackým.

Moskevský soud poslal na osm let do vězení známého televizního novináře Alexandra Něvzorova za zveřejnění zpráv, že ruští vojáci úmyslně ostřelovali porodnici v tehdy obléhaném ukrajinském Mariupolu. Ruské úřady tvrdí, že jsou to lži. Jiný ruský soud udělil tři roky vězení za „opakovanou diskreditaci“ ruské armády a pohrdání soudem Vladislavu Nikitěnkovi. Důvodem jsou jeho protiválečná vyjádření na Facebooku. Nikitěnko také už dříve podal trestní oznámení na vůdce Vladimira Putina za rozpoutání agresivní války.

Moskevský městský soud ve středu rozhodl o likvidaci Moskevské helsinské skupiny, jedné z nejstarších ruských organizací na ochranu lidských práv, založené v roce 1976 sovětskými disidenty. O zrušení organizace požádalo v prosinci ruské ministerstvo spravedlnosti. Komisařka Rady Evropy pro lidská práva Dunja Mijatovičová označila rozhodnutí soudu za další znepokojivý příklad represí a obtěžování ochránců lidských práv v Rusku.

V Oslu v sobotu převzali Nobelovu cenu za mír zástupci letošních laureátů – ruské lidskoprávní organizace Memorial, ukrajinského Centra pro občanské svobody a vězněného běloruského disidenta a zakladatele organizace Vjasna Alese Bjaljackého. Místo Bjaljackého, kterému běloruský režim neumožnil vycestovat do norské metropole, se ceremoniálu zúčastnila jeho manželka Natalja Pinčuková. Později odpoledne byly ve Stockholmu předány také ostatní Nobelovy ceny – za literaturu, lékařství, chemii, fyziku a ekonomii. Jména laureátů Nobelův výbor oznámil v říjnu.

Před výročím začátku sametové revoluce navštívila českou metropoli slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Dopoledne se setkala se svým protějškem Milošem Zemanem, v podvečer položila květiny k památníku 17. listopadu na Národní třídě. Prahu navštívila také vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská, která položila květiny k hrobu Václava Havla a setkala se s premiérem Petrem Fialou (ODS). Večer také předala cenu Platformy evropské paměti a svědomí, kterou za rok 2021 získala ruská organizace Memorial.

Navzdory zákazu činnosti v Rusku pokračuje lidskoprávní organizace Memorial dál ve své práci. O její likvidaci rozhodly soudy loni v prosinci s tím, že podporuje extremismus a terorismus. Memorial vznikl na konci 80. let minulého století s cílem odhalovat zločiny komunismu v Sovětském svazu.

Letošní Nobelovu cenu za mír získali vězněný běloruský bojovník za lidská práva Ales Bjaljacki, ruská lidskoprávní organizace Memorial a ukrajinské Centrum pro občanské svobody. Oznámil to norský Nobelův výbor. Udělení Nobelovy ceny za mír pro obránce lidských práv z postsovětských zemí uvítali v Česku jak zástupci vládní koalice, tak i opozice. Radost z něj měla i česká pobočka oceněné ruské společnosti Memorial, jejíž dvě hlavní organizace loni ruské soudy zrušily. Podle organizace Člověk v tísni je význam oceněných pro ochranu lidských práv v Bělorusku, Rusku a na Ukrajině klíčový, jsou svědomím svých národů.

Poslanecká sněmovna zapůjčila ruské lidskoprávní organizaci Memorial vilu na pražském Břevnově, kterou tradičně využívá předseda dolní komory parlamentu. Současná předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) předala klíče od vily předsedovi sdružení Memorial Česká republika Štěpánovi Černouškovi. Organizace, která se zabývá zejména odhalováním sovětských represí, prostory využije k setkávání svých členů, z nichž někteří ze strachu z postihů odešli z Ruska do Evropy.

Ruští aktivisté založili nové Centrum ochrany práv člověka Memorial. Má nahradit v Rusku zakázané organizace dosavadního Memorialu, který hlavně mapoval zločiny stalinismu. Nový Memorial nebude mít registraci u ruských úřadů a lidé budou v organizaci pracovat jako dobrovolníci bez nároku na mzdu.

Po napadení Ukrajiny Ruskem utekly do Česka stovky Rusů, kteří nesouhlasí s režimem tamního prezidenta Vladimira Putina. Dostali jednorázové tříměsíční vízum, jeho platnost jim ale brzy vyprší. Je to i případ dvou manželských párů z Moskvy. Na Česko mají dlouhodobé vazby, podílejí se na výzkumech o totalitních režimech nebo překládají českou literaturu. Do Ruska se vrátit nemohou. Za jejich postoje by jim hrozilo pronásledování. Pro Reportéry ČT o tom natáčel David Vondráček.

Ruská lidskoprávní organizace Memorial se chce odvolat proti rozhodnutí Nejvyššího soudu, který její činnost na konci prosince zakázal. Na podání odvolání mají advokáti podle ruských zákonů třicet dní, musí to tedy stihnout do 30. ledna. Pracovníci nejstarší ruské organizace hájící lidská práva věří, že ani likvidace jejich činnost nezastaví.

Moskevský městský soud nařídil rozpuštění Lidskoprávního centra Memorial –⁠ sesterské organizace Mezinárodního Memorialu, o jehož zrušení rozhodl ruský nejvyšší soud o den dříve. Informovaly o tom tiskové agentury, podle nich tak soud vyhověl žádosti prokuratury, která středisko mimo jiné obvinila z porušení zákona o „zahraničních agentech“. Zástupci sdružení označují obvinění proti nim za politicky motivovaná. Právnička Memorialu Marija Ejsmontová uvedla, že se uskupení proti verdiktu odvolá.

Ruský nejvyšší soud rozhodl o rozpuštění nevládní organizace Mezinárodní Memorial, známé odhalováním zločinů komunismu a stalinismu v někdejším Sovětském svazu i sledováním lidských práv v současnosti. O rozsudku informoval zpravodajský server rádia Echo Moskvy. Podle agentury RIA Novosti soud rozhodnutí odůvodnil porušením ruského zákona o zahraničních agentech.

Ruský soud prodloužil ze třinácti na patnáct let trest vězení historikovi Juriji Dmitrijevovi, který proslul odhalováním zločinů komunistického teroru. Dmitrijev byl shledán vinným z výroby dětské pornografie, nemravného jednání vůči své adoptivní dceři a z nezákonného držení části střelné zbraně, uvedl podle agentury Interfax soud v Petrozavodsku.