V Oslu v sobotu převzali Nobelovu cenu za mír zástupci letošních laureátů – ruské lidskoprávní organizace Memorial, ukrajinského Centra pro občanské svobody a vězněného běloruského disidenta a zakladatele organizace Vjasna Alese Bjaljackého. Místo Bjaljackého, kterému běloruský režim neumožnil vycestovat do norské metropole, se ceremoniálu zúčastnila jeho manželka Natalja Pinčuková. Později odpoledne byly ve Stockholmu předány také ostatní Nobelovy ceny – za literaturu, lékařství, chemii, fyziku a ekonomii. Jména laureátů Nobelův výbor oznámil v říjnu.
Výbor Nobelovy ceny za mír v odůvodnění uvedl, že letošní ocenění reprezentují občanskou společnost ve svých zemích. Podle předsedkyně Nobelova výboru Berity Reissové-Andersenové laureáti „podporovali právo na kritiku moci a ochranu základních práv občanů“ a mají podobné cíle i způsob aktivity. „Cílem je hnát pachatele k zodpovědnosti, ctít oběti a vyvarovat se opakování krutostí,“ uvedla.
Pinčuková prohlásila, že běloruský režim nevyvíjí žádnou snahu vyjednávat s těmi, kteří s ním nesouhlasí. „V Bělorusku je všechno vězením,“ citovala slova svého manžela. Ten mezi lidmi, kteří ho inspirovali, zmiňuje amerického bojovníka proti rasismu Martina Luthera Kinga či bývalého československého a českého prezidenta Václava Havla.
Zástupce organizace Vjasna Uladzimir Vjaličkin uvedl, že cena byla překvapením. Bjaljacki se podle něj obraně lidských práv a práva kritizovat politický establishment věnuje už čtvrt století a zasloužil se především o nastavení způsobu, jakým dokumentovat válečné zločiny, porušování lidských práv a zneužívání moci politickými představiteli. „Ukázal, že dobré fungování občanské společnosti je cestou k míru a dobrému fungování demokracie,“ poznamenal Vjaličkin.
Boj člověka proti moci
Šéfka ukrajinského Centra pro občanské svobody Oleksandra Matvijčuková uvedla, že válka na Ukrajině je střetem dvou systémů – autoritářství a demokracie. Podle ní se Rusko musí zodpovídat z válečných zločinů před soudem. „Musíme ustanovit mezinárodní soud a postavit před spravedlnost (ruského vládce Vladimira) Putina, (běloruského vůdce Alexandra) Lukašenka a další válečné zločince,“ uvedla.
Podle ní Ukrajinci bojují za „příležitost vytvořit stát, kde budou práva všech chráněna, úřady budou zodpovědné a soudy nezávislé“. „Ruský lid bude zodpovědný za tuto hanebnou stránku svých dějin a za své přání násilně obnovit bývalou říši,“ dodala.
„Bohužel ruská společnost neměla sílu přerušit tradici státu násilí,“ podotkl šéf organizace Memorial Jan Račinskij. Odsoudil Putinovu „zločinnou válku proti Ukrajině“ i jeho manipulaci s pojmy jako fašismus či antifašismus. V Rusku se otevřeně mluví o ukrajinské kultuře a o Ukrajincích jako o méněcenných, dodal Račinskij. Pokud jde o zodpovědnost za válku, odmítl koncept „národní viny“ či jiné kolektivní viny. Odpovědnost je výlučně osobním rysem, řekl Račinskij.
V Praze se v den udílení Nobelovy ceny za mír konalo setkání se zástupci zmiňovaných laureátů. Boris Bělenkin z Memorialu na něm řekl, že doufá, že sdružení bude moci pokračovat v práci, ačkoli jsou okolnosti pro fungování občanské společnosti v Rusku velmi ztížené. Pro Memorial bylo podle Bělenkina udělení Nobelovy ceny nečekané. „Pro nás to bylo překvapení vzhledem k tomu, jak krušný rok jsme zažili a jak těžký byl pro naši organizaci,“ poznamenal.
Po zahájení ruské invaze na Ukrajinu sdružení pracovalo především na zachování své funkce a vytvoření podmínek pro další monitorování dodržování lidských práv. Jednu z nejstarších organizací svého druhu v zemi totiž tamní úřady loni zakázaly. Račinskij prohlásil, že ho Kreml vyzýval i k odmítnutí Nobelovy ceny. Moskvě se podle něj nelíbí ani zbylí dva laureáti Nobelovy ceny za mír.
„Nemá smysl komentovat výroky kremelské propagandy. Co je bohužel smutné, je, že v Rusku se rozjely opravdu masové represe vůči opozici, vůči lidskoprávním aktivistům a toto je bohužel další příklad toho,“ okomentoval ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).
Přínos organizace Memorial zdůraznila předsedkyně Nobelova výboru Reissová-Andersenová citátem spisovatele Milana Kundery: „Boj člověka proti moci je bojem proti zapomnění.“
Lipavský: Laureáti jsou ikonickými symboly organizací bojujících za svobodu
Podle Lipavského jsou laureáti Nobelovy ceny za mír ikonickými symboly lidskoprávních organizací a občanských společností bojujících za svobodu ve svých zemích, řekl na setkání v Praze. Režimy v Rusku a Bělorusku podle ministra po desítky let cíleně omezují občanské svobody a pronásledují nejen lidskoprávní aktivisty, ale veškeré prvky aktivní občanské společnosti.
Lipavský uvedl, že česká podpora míří k těm, kteří dále zůstávají v těchto zemích a pokračují v aktivitách i v takových podmínkách, ale také k těm, kteří byli donuceni svoji vlast opustit, aktivistům či novinářům.
„Já v tom vnímám obrovský symbol. Protože ukazují, že v každé té společnosti je jedno společné – a totiž touha mnohých po svobodě. A to jak v Rusku i Bělorusku, které jsou pod diktátorskými režimy, tak i samozřejmě na Ukrajině, která je pod okupací agresora,“ řekla směrem k oceněným předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).
Uvedla také, že pro lidi v mnoha zemích je obtížně představitelné, jakému nebezpečí musí čelit ti, kteří se rozhodnou bránit svobodu tváří v tvář krutým a bezohledným diktátorům a okupantům. „Můžete se spolehnout, že v naší zemi budete mít vždy zastání a zároveň, pokud to bude potřeba, najdete zde svůj dočasný domov,“ dodala.
Premiér Petr Fiala (ODS) na Twitteru napsal, že Bjaljacki je stejně jako dalších 1447 politických vězňů v Bělorusku nezákonně zadržen režimem Alexandra Lukašenka a nyní čeká na soud. Ministerský předseda jemu i všem dalším uvězněným obráncům lidských práv vyjádřil solidaritu.
Ceny za literaturu, lékařství, chemii, fyziku a ekonomii
V Koncertním domě ve Stockholmu byly v sobotu předány i ostatní Nobelovy ceny. Ocenění za fyziologii a lékařství letos získal švédský expert na evoluční genetiku Svante Pääbo, cenu za fyziku si rozdělili Francouz Alain Aspect, Američan John Clauser a Rakušan Anton Zeilinger za experimenty s fotony. A tři jsou i laureáti v oboru chemie – za molekulární výzkum tuto cenu obdrželi Američané Carolyn Bertozziová a Barry Sharpless a Dán Morten Meldal. Nobelovu cenu za literaturu dostala Francouzka Annie Ernauxová a cenu za ekonomii Američané Ben Bernanke, Douglas Diamond a Philip Dybvig.
Slavnostní ceremoniál se ve Stockholmu uskutečnil poprvé od roku 2019, v předchozích dvou letech předávání v tradičním formátu nebylo možné kvůli pandemii covidu-19. Akce se konala s doprovodem Královské filharmonie za účasti švédské královské rodiny.
„Letošní rok je výjimečný,“ řekl předseda Nobelovy nadace Carl-Henrik Heldin při předávání cen. S odkazem na válku na Ukrajině, energetickou krizi a klimatické změny poznamenal, že „tváří v tvář tomuto množství krizí a výzev svět potřebuje oddané vědce, kteří neúnavně hledají pravdu a posouvají hranice našeho poznání“.
