Ruský Memorial i přes zákaz funguje dál. Přeměnil se v dobrovolné sdružení

Nahrávám video

Navzdory zákazu činnosti v Rusku pokračuje lidskoprávní organizace Memorial dál ve své práci. O její likvidaci rozhodly soudy loni v prosinci s tím, že podporuje extremismus a terorismus. Memorial vznikl na konci 80. let minulého století s cílem odhalovat zločiny komunismu v Sovětském svazu.

Nevládní organizace se po zákazu přeměnila v dobrovolné sdružení Centrum ochrany lidských práv Memorial. „Nemáme účet, nemůžeme uzavírat pracovní smlouvy a najímat spolupracovníky a právníky. Můžeme ale sbírat informace a můžeme o tom psát,“ popisuje spolupředseda Oleg Orlov, který stojí v čele Memorialu od letošního června.

Orlov patří k nejznámějším protiválečným aktivistům. Sám opakovaně protestoval proti vpádu na Ukrajinu na různých místech Moskvy včetně Rudého náměstí. Proti válce aktivně vystupuje dál. „Teď už to nedělám přes transparenty v ulicích, ale oficiálními prohlášeními o situaci na Ukrajině, o útocích na civilní objekty,“ dodává Orlov. 

V Memorialu dál působí i Jan Račinskij, který stál na konci 80. let u jeho zrodu. Pokračuje v odhalování komunistických zločinů. „Pořád chodím do archivu FSB. Daří se mi tam stále získávat nové dokumenty, teď hlavně seznamy zastřelených obětí stalinistických čistek.“

Nobelova cena je pro nás důležitá

Račinského i Orlova velmi povzbudilo, že spolu s lidskoprávními aktivisty na Ukrajině a v Bělorusku dostali minulý pátek Nobelovu cenu za mír. „Není to důležité jenom pro nás, ale i pro celou občanskou společnost tady v Rusku. Světové společenství uznává, že naše cíle jsou stejné jako pro lidi na celém světě. To je důležité,“ míní Račinskij. 

Ve stejný den, kdy Memorial dostal prestižní Nobelovu cenu, rozhodl ruský soud o zabavení jeho sídla v centru Moskvy. Podle soudců nefungující organizace žádnou budovu nepotřebuje. Právníci Memorialu se proti tomu odvolali.

Šéf české pobočky: Memorial zajímá jen část ruské společnosti

Předseda české pobočky Memorialu a projektu Gulag.cz Štěpán Černoušek připouští, že Memorial má v Rusku renomé pouze u menší části společnosti. „O Memorialu už možná většina ruské společnosti ani neví, ani to téma, které Memorial dlouhodobě sleduje, už většinu ruské společnosti příliš nezajímá,“ konstatoval publicista.

„Má samozřejmě obrovské renomé u demokraticky smýšlející části ruské společnosti, o které nevíme, jak je velká, protože průzkumům, které z Ruska přicházejí, se nedá věřit. Zřejmě nebude nadpoloviční, to určitě ne, ale nějakou část společnosti tito demokraticky smýšlející lidé určitě tvoří. Tam to renomé má obrovské, i u svobodných médií, takže smysl jeho práce stále má,“ dodal Černoušek.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trumpova administrativa schválila jadernou dohodu se Saúdskou Arábií

Americký prezident Donald Trump schválil jadernou dohodu se Saúdskou Arábií pro civilní využití jádra, uvádějí zdroje agentury AP. Administrativa se ji chystá předložit Kongresu, dodávají zdroje agentury Reuters. Dohoda však podle nich neobsahuje omezení pro obohacování uranu či opětovného zpracování použitého jaderného paliva, což by mohlo vyvolat obavy ohledně jaderné proliferace.
04:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Americká armáda oznámila nové údery na Írán jedenáctou noc po sobě

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Americká armáda tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
02:17Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Válka s Íránem zatím USA stála přes 37 miliard dolarů, oznámil Hegseth

Válka Spojených států proti Íránu dosud stála 37,5 miliardy dolarů (zhruba 794 miliard korun). Podle agentury Reuters to americkým zákonodárcům řekl ministr obrany Pete Hegseth. Připustil také, že americká armáda potřebuje další peníze.
před 5 hhodinami

Zelenskyj odvolal velitele armády Syrského, nahradit ho má Drapatyj

Novým hlavním velitelem ukrajinské armády bude Mychajlo Drapatyj, oznámil v úterý večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dosavadnímu veliteli ozbrojených sil Oleksandrovi Syrskému vyjádřil vděčnost. Server RBK-Ukrajina informoval, že prezident Syrského odvolal. Drapatyj dosud působil jako velitel společných sil ukrajinské armády. V posledním týdnu tisíce lidí na Ukrajině vycházely do ulic na protest proti odvolání Mychajla Fedorova z pozice ministra obrany, žádaly zároveň odchod Syrského. Fedorov změnu ocenil.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Francie schválila zákaz užívání sociálních sítí pro děti do 15 let

Francouzští poslanci schválili zákaz užívání sociálních sítí dětmi mladšími patnácti let. Podle agentury AFP hlasovalo pro tuto reformu 279 zákonodárců, proti bylo 81 poslanců. Jde o první takový zákaz v Evropě. Zákon, který má chránit zdraví dětí a dospívajících, má vstoupit v platnost v září. Obsahuje také zákaz mobilů na středních školách.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

USA Libanonu pomohou, řekl Trump při schůzce s libanonským prezidentem

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody se Spojenými státy z konce června. Armáda posléze obvinila izraelské síly z palby v blízkosti svých jednotek. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún ve Washingtonu setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Židovský stát nadále okupuje značnou část jižního Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Okamura chce na návštěvě Číny posilovat obchod a turismus

Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) usiluje při návštěvě Číny nejen o obnovení přímé letecké linky mezi Šanghají a Prahou, ale i o posílení vzájemné turistiky a obchodu. Podnikání v komunistické zemi ale komplikuje mimo jiné složitá vynutitelnost práva nebo nedávné zatčení českého obchodníka, který tam dál zůstává za mřížemi. Kontextem aktuálních vztahů s Čínou je i to, že čínský internetový portál AliExpress dostal od Evropské komise v pondělí vysokou pokutu za nekalé praktiky v EU.
před 9 hhodinami

VideoAmerické raketoplány přestaly létat do vesmíru před patnácti lety

Raketoplány vynesly na oběžnou dráhu nejen 355 lidí, ale i části Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), která by bez nich vůbec nevznikla, či Hubblův vesmírný teleskop měřící přes třináct metrů. Poslední přistál před patnácti lety a Spojené státy tak přišly o možnost poslat astronauta do vesmíru bez pomoci Ruska až do roku 2020, kdy se američtí astronauti vydali na ISS v lodi soukromé společnosti SpaceX. Za třicet let program raketoplánů zasáhly dvě tragédie, při kterých zemřelo celkem čtrnáct astronautů. V roce 1986 kvůli podchlazenému izolačnímu kroužku explodoval Challenger a v roce 2003 chvíli po startu kus izolační pěny poškodil tepelný štít lodi Columbia, kvůli čemuž se stroj při návratu rozpadl.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.