Ruský Memorial i přes zákaz funguje dál. Přeměnil se v dobrovolné sdružení

Nahrávám video

Navzdory zákazu činnosti v Rusku pokračuje lidskoprávní organizace Memorial dál ve své práci. O její likvidaci rozhodly soudy loni v prosinci s tím, že podporuje extremismus a terorismus. Memorial vznikl na konci 80. let minulého století s cílem odhalovat zločiny komunismu v Sovětském svazu.

Nevládní organizace se po zákazu přeměnila v dobrovolné sdružení Centrum ochrany lidských práv Memorial. „Nemáme účet, nemůžeme uzavírat pracovní smlouvy a najímat spolupracovníky a právníky. Můžeme ale sbírat informace a můžeme o tom psát,“ popisuje spolupředseda Oleg Orlov, který stojí v čele Memorialu od letošního června.

Orlov patří k nejznámějším protiválečným aktivistům. Sám opakovaně protestoval proti vpádu na Ukrajinu na různých místech Moskvy včetně Rudého náměstí. Proti válce aktivně vystupuje dál. „Teď už to nedělám přes transparenty v ulicích, ale oficiálními prohlášeními o situaci na Ukrajině, o útocích na civilní objekty,“ dodává Orlov. 

V Memorialu dál působí i Jan Račinskij, který stál na konci 80. let u jeho zrodu. Pokračuje v odhalování komunistických zločinů. „Pořád chodím do archivu FSB. Daří se mi tam stále získávat nové dokumenty, teď hlavně seznamy zastřelených obětí stalinistických čistek.“

Nobelova cena je pro nás důležitá

Račinského i Orlova velmi povzbudilo, že spolu s lidskoprávními aktivisty na Ukrajině a v Bělorusku dostali minulý pátek Nobelovu cenu za mír. „Není to důležité jenom pro nás, ale i pro celou občanskou společnost tady v Rusku. Světové společenství uznává, že naše cíle jsou stejné jako pro lidi na celém světě. To je důležité,“ míní Račinskij. 

Ve stejný den, kdy Memorial dostal prestižní Nobelovu cenu, rozhodl ruský soud o zabavení jeho sídla v centru Moskvy. Podle soudců nefungující organizace žádnou budovu nepotřebuje. Právníci Memorialu se proti tomu odvolali.

Šéf české pobočky: Memorial zajímá jen část ruské společnosti

Předseda české pobočky Memorialu a projektu Gulag.cz Štěpán Černoušek připouští, že Memorial má v Rusku renomé pouze u menší části společnosti. „O Memorialu už možná většina ruské společnosti ani neví, ani to téma, které Memorial dlouhodobě sleduje, už většinu ruské společnosti příliš nezajímá,“ konstatoval publicista.

„Má samozřejmě obrovské renomé u demokraticky smýšlející části ruské společnosti, o které nevíme, jak je velká, protože průzkumům, které z Ruska přicházejí, se nedá věřit. Zřejmě nebude nadpoloviční, to určitě ne, ale nějakou část společnosti tito demokraticky smýšlející lidé určitě tvoří. Tam to renomé má obrovské, i u svobodných médií, takže smysl jeho práce stále má,“ dodal Černoušek.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V centru Kyjeva vypukl požár. Úřady hlásí sestřelení ruských dronů

V centru Kyjeva ve středu večer vypukl požár kvůli výbuchu, k němuž došlo během leteckého poplachu. S odkazem na svého reportéra to napsala agentura AFP. Agentura Reuters připojila, že v centru a na předměstí Kyjeva dopadly úlomky sestřelených ruských bezpilotních letounů. Ukrajina se brání ruské vojenské invazi od února 2022. Obě země proti sobě od té doby podnikají vzdušné údery.
včeraAktualizovánopřed 51 mminutami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 4 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 4 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 4 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 4 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 5 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropský pohled