Letošní Nobelovu cenu za mír získali vězněný běloruský bojovník za lidská práva Ales Bjaljacki, ruská lidskoprávní organizace Memorial a ukrajinské Centrum pro občanské svobody. Oznámil to norský Nobelův výbor. Udělení Nobelovy ceny za mír pro obránce lidských práv z postsovětských zemí uvítali v Česku jak zástupci vládní koalice, tak i opozice. Radost z něj měla i česká pobočka oceněné ruské společnosti Memorial, jejíž dvě hlavní organizace loni ruské soudy zrušily. Podle organizace Člověk v tísni je význam oceněných pro ochranu lidských práv v Bělorusku, Rusku a na Ukrajině klíčový, jsou svědomím svých národů.
Nobelovu cenu za mír získali lidskoprávní aktivisté z Běloruska, Ruska a Ukrajiny
„Laureáti Nobelovy ceny za mír reprezentují občanskou společnost ve svých zemích. Mnoho let prosazují právo kritizovat moc a bránit základní občanská práva… Vyvinuli výjimečné úsilí při dokumentování válečných zločinů, porušování lidských práv a zneužívání moci. Společně demonstrují význam občanské společnosti pro mír a demokracii,“ uvedl Nobelův výbor.
Běloruský aktivista Bjaljacki byl jedním z iniciátorů prodemokratického hnutí, které se objevilo v Bělorusku v polovině 80. let. V roce 1996 založil organizaci Vjasna, která poskytla právní pomoc tisícům Bělorusů zatčených a uvězněných za účast v protestech proti vládě autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka.
Běloruské úřady se opakovaně snažily Bjaljackého umlčet. Vězněn byl již v letech 2011 až 2014 a po rozsáhlých protivládních protestech proti Lukašenkovu režimu byl znovu zatčen v roce 2021 a je nadále zadržován.
Běloruská opozice vyzývá k propuštění Bjaljackého a dalších politických vězňů
„Cena pro běloruského bojovníka za lidská práva Bjaljackého je uznáním pro celý běloruský lid v jeho odporu vůči autoritářskému prezidentovi Alexandru Lukašenkovi,“ uvedl poradce běloruské opoziční vůdkyně Svjatlany Cichanouské Franak Viačorka. „(Bjaljacki) je vězněn v nelidských podmínkách a my doufáme, že Nobelova cena přispěje k propuštění jeho i tisíců dalších,“ dodal Viačorka.
K osvobození všech politických vězňů v Bělorusku vyzvala také vůdkyně běloruské opozice Cichanouská, která Bjaljackému na Twitteru poblahopřála a jeho vyznamenání označila za ocenění běloruského boje za svobodu.
Ruská společnost Memorial proslula odhalováním zločinů komunismu a stalinismu v někdejším Sovětském svazu a postupně se stala největším lidskoprávním sdružením v Rusku. V prosinci 2021 ruské soudy rozhodly o zrušení dvou hlavních organizací Memorialu – nejprve 28. prosince ruský nejvyšší soud nařídil zrušit Mezinárodní Memorial, o den později moskevský městský soud nařídil rozpuštění Lidskoprávního centra Memorial.
Raduje se i česká pobočka Memorialu
Sdružení Memorial uvedlo, že udělení Nobelovy ceny je uznáním jeho práce na obranu lidských práv a těch kolegů, kteří v Rusku nadále trpí „nevýslovnými útoky a represemi“. „Povzbuzuje nás to v odhodlání podporovat naše ruské kolegy, aby pokračovali v práci na novém místě, navzdory nucenému rozpuštění Mezinárodního Memorialu v Moskvě,“ uvedla členka Memorialu Anke Giesenová.
Jeho představitelé také uvedli, že získání ceny jim dodalo „morální sílu“ v „depresivní době“ na pozadí likvidace občanské společnosti v Rusku a vojenské ofenzivy na Ukrajině. „Tato cena dodává morální sílu (…) všem ruským aktivistům za lidská práva,“ prohlásil šéf sdružení Jan Račinskij.
V pátek ruský soud nařídil zabavit moskevské kanceláře této lidskoprávní nevládní organizace. Podle agentury Interfax verdikt znamená, že sídlo organizace je nyní „veřejným majetkem“. Činnost Memorialu soud ukončil loni v prosinci s odůvodněním, že ospravedlňuje terorismus a extremismus.
Radost z Nobelovy ceny vyjádřila na svém Facebooku také česká pobočka Memorialu. „Memorial získal Nobelovu cenu za mír spolu s běloruským aktivistou Alesem Bjaljackým a ukrajinským Centrem pro občanské svobody. Máme z toho obrovskou radost!“ uvedla pobočka na sociální síti.
Řadu let jsme pracovali v zemi, která byla neviditelná, říká představitel CGS Javorskyj
Ukrajinské Centrum pro občanské svobody bylo založeno v Kyjevě v roce 2007 s cílem prosazovat lidská práva a demokracii na Ukrajině. Po ruské invazi na Ukrajinu zahájené letos v únoru začala tato nevládní organizace pomáhat s odhalováním potenciálních válečných zločinů ruských okupačních jednotek na Ukrajině.
Představitel Centra pro občanské svobody Volodymyr Javorskyj řekl, že Nobelova cena je pro organizaci důležitá, „protože jsme řadu let pracovali v zemi, která byla neviditelná“. „Je to pro nás překvapení. Ale lidskoprávní aktivity jsou hlavní zbraní proti válce,“ dodal.
Šéfka centra Oleksandra Matvijčuková v pátek vyzvala ke zřízení mezinárodního tribunálu, který by soudil ruského prezidenta Vladimira Putina: „Je nutné vytvořit mezinárodní tribunál a pohnat Putina, Lukašenka a další válečné zločince k odpovědnosti.“
Ocenění obránců práv uvítali zástupci vlády i opozice
Český premiér Petr Fiala (ODS) považuje ocenění lidskoprávních bojovníků za důležitý symbol v současné nelehké době. „Válka na Ukrajině nám dnes a denně připomíná, že mír a svoboda nejsou samozřejmost a musíme o ně pečovat. Laureátům blahopřeji a děkuji za jejich práci ve prospěch lidských práv ve východní Evropě,“ uvedl v pátek večer na Twitteru.
„Jsem ráda, že se Nobelův výbor rozhodl ocenit představitele občanské společnosti, kteří se zasazují za základní lidská práva a svobody v postsovětském prostoru,“ uvedla předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Ocenění organizace Memorial ji údajně těší i z toho důvodu, že její aktivity dlouhodobě sleduje a podporuje. „Zrovna v poslední době jsem jí poskytla vilu předsedů sněmovny jako zázemí pro činnost,“ připomněla.
Bjaljackému, Memorialu a Centru pro občanské svobody pogratuloval rovněž šéf české diplomacie Jan Lipavský (Piráti). „Jejich ocenění je také oceněním všech statečných žen a mužů, kteří brání mír, demokracii a bojují za svobodu,“ uvedl.
Seznam laureátů ocenil také místopředseda sněmovního zahraničního a evropského výboru Jaroslav Bžoch (ANO), odráží podle něho současnou situaci. „Vnímám to i jako vzkaz občanům Ruska a Běloruska, těm, které tamní režimy perzekvují, že i na ně je pamatováno, že je nevnímáme paušálně jako zlo, že bychom je chtěli jednou přijmout do společenství vyspělých zemí, které ctí základní pravidla individuálních práv a svobod i mezinárodněprávní normy,“ sdělil Bžoch.
Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře kritizuje ocenění ruských a běloruských lidskoprávních bojovníků
Ocenění pro obránce lidských práv přivítali mezi jinými francouzský prezident Emmanuel Macron, polské ministerstvo zahraničí či předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. „Nobelův výbor vyzdvihl mimořádnou odvahu mužů a žen, kteří se postavili autokracii. Ukázali sílu občanské společnosti v boji za demokracii,“ uvedla von der Leyenová.
Šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak v reakci na Nobelovu cenu za mír označil ukrajinský lid za mírotvorce. Jeho poradce Mychajlo Podoljak nicméně vyjádřil nespokojenost nad tím, že ukrajinská nevládní organizace se o ocenění dělí s ruskými a běloruskými bojovníky za lidská práva. „Nobelův výbor má zvláštní chápání míru, když reprezentanti dvou zemí, které napadly třetí zemi, dostanou společně Nobelovu cenu,“ napsal na twitteru Podoljak.
Udělení Nobelovy ceny trojici lidskoprávních bojovníků uvítal také gerenální tajemník OSN António Guterres. Podle něj to podtrhuje sílu občanské společnosti při prosazování míru. „Lidskoprávní organizace jsou kyslíkem demokracie, katalyzátorem míru, sociálního pokroku a hospodářského růstu,“ uvedl Guterres. Dodal, že prostor pro tyto skupiny „se po celém světě zmenšuje“, protože obránci lidských práv, ekologičtí aktivisté a novináři čelí „svévolnému zatýkání, tvrdým trestům vězení, pomlouvačným kampaním, ochromujícím pokutám a násilným útokům“.
Člověk v tísni: Význam oceněných pro ochranu lidských práv je klíčový
Vjasna, Memorial i Centrum pro občanské svobody patří podle organizace Člověk v tísni ve svých zemích nejen mezi nejznámější, ale také nejdéle působící lidskoprávní organizace. „Jejich význam pro ochranu lidských práv v Bělorusku, Rusku a na Ukrajině je doslova klíčový. Jsou svědomím svých národů,“ uvedl Ondřej Lukáš, mediální koordinátor organizace.
Centru pro občanské svobody se podle něj díky nástupu Ukrajiny na cestu demokracie od roku 2014 dýchá lépe, Vjasna a Memorial ale platí za svou aktivitu vysokou cenu. „Vjasna byla po zmanipulovaných prezidentských volbách v roce 2020 tvrdě pronásledována a v současnosti působí pouze mimo hranice Běloruska. Její vedení, včetně Alese Bjaljackého, obdrželo drakonické tresty odnětí svobody. Co se týče Memorialu, ten byl rozhodnutím ruských soudů letos zrušen a rovněž oficiálně působí pouze v zahraničí,“ dodal.
Ocenění lidskoprávních bojovníků odsoudila běloruská diplomacie i Putinův poradce
Běloruská diplomacie ve své reakci Nobelovu cenu za mír pro odpůrce režimu Bjaljackého odsoudila. „V posledních letech jsou rozhodnutí o Nobelově ceně za mír tak politizována, že se Alfred Nobel musí obracet v hrobě,“ napsal na Twitteru mluvčí běloruského ministerstva zahraničí Anatolij Glaz.
Putinův poradce Valerij Fadějev kritizoval Nobelův výbor, který se podle něj svým „rozhodnutím definitivně zdiskreditoval“. Nobelova cena za mír byla v minulosti udělována „zcela seriózním lidem“, nyní ji dostala „ukrajinská rádoby lidskoprávní organizace“, řekl agentuře TASS. Udělení ceny Bjaljackému má podle něj „za úkol zničit běloruskou státnost“. Ruské společnosti Memorial poradil, aby ocenění odmítla.
Agentura Reuters uvedla, že letošní Nobelova cena za mír bude mnohými vnímána jako odsouzení politiky ruského prezidenta Putina a běloruského prezidenta Lukašenka. Podle Reuters ocenění připomíná éru studené války, kdy Nobelovu cenu za mír a za literaturu dostali přední sovětští disidenti Andrej Sacharov a Alexandr Solženicyn.
Předsedkyně Nobelova výboru Berit Reissová-Andersenová nicméně v odpovědi na dotaz novinářů odmítla, že by cena byla namířena proti Putinovi. „Vždy udělujeme cenu za něco, a ne proti někomu,“ uvedla.
Slavnostní předávání se uskuteční 10. prosince
Zástupci Nobelova výboru letos vybírali ze 343 kandidátů – 251 jednotlivců a 92 organizací. V loňském roce si Nobelovu cenu odnesli novináři Dmitrij Muratov z Ruska a Maria Ressaová z Filipín za svůj boj za svobodu slova.
Cena za mír je předposlední Nobelovou cenou, která byla letos ohlášena. Postupně byli tento týden oznámeni laureáti ocenění za lékařství, fyziku, chemii a literaturu. V pondělí se veřejnost dozví jméno nositele letošní ceny za ekonomii.
Vedle medaile a diplomu na laureáty Nobelových cen čeká i finanční prémie deset milionů švédských korun (22,5 milionu korun). Slavnostní předávání Nobelových cen se uskuteční 10. prosince, v den výročí úmrtí švédského vědce a zakladatele ocenění Alfreda Nobela (1833–1896).
