Sněmovna zapůjčila vilu na Břevnově ruské lidskoprávní organizaci Memorial

Poslanecká sněmovna zapůjčila ruské lidskoprávní organizaci Memorial vilu na pražském Břevnově, kterou tradičně využívá předseda dolní komory parlamentu. Současná předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) předala klíče od vily předsedovi sdružení Memorial Česká republika Štěpánovi Černouškovi. Organizace, která se zabývá zejména odhalováním sovětských represí, prostory využije k setkávání svých členů, z nichž někteří ze strachu z postihů odešli z Ruska do Evropy.

Funkcionalistická vila v ulici U Landronky pochází z konce 30. let minulého století. Sněmovna ji koupila v polovině 90. let a po rekonstrukci začala v roce 1997 sloužit jako sídlo předsedů dolní komory. Pekarová Adamová je na rozdíl od svého předchůdce Radka Vondráčka (ANO) z Prahy, takže v domě nebydlí, a vila je tak v současnosti nevyužitá.

Černoušek ocenil dlouhodobou podporu, kterou se organizaci Memorial od sněmovny dostává. „Naši kolegové si jí nesmírně váží a je to pro ně velká morální podpora v této nelehké době,“ řekl.

Organizace uzavře se sněmovnou smlouvu od 1. října do konce března a za užívání většiny vily bude hradit měsíčně 25 tisíc korun, které půjdou na úhradu energií či údržbu. „Pokud bude spolupráce fungovat, nemáme problém smlouvu prodloužit,“ dodala Pekarová Adamová.

Rusko zakázalo Memorial v době přípravy na válku

Ruský stát koncem loňského roku soudně zakázal Mezinárodní Memorial zastřešující všechna sdružení, která dohromady tvoří v Rusku síť nazývanou Memorial. Černoušek uvedl, že jedním z důvodů zřejmě byla i příprava na válku na Ukrajině, protože Vladimir Putin se chtěl zbavit organizovaných skupin, které by ji mohly kritizovat.

Členové Memorialu v Rusku nyní nemohou pořádat vzdělávací akce ani vydávat knihy. Někteří skončili za mřížemi a část jich raději ze strachu z perzekuce ze země odešla. To podle Černouška narušilo řadu projektů, například digitalizaci archivních materiálů nasbíraných za třicet let působení organizace.

Právě pro setkávání za účelem koordinace a obnovení prací na projektech budou nyní sloužit prostory na pražském Břevnově. Černoušek dodal, že to nicméně neznamená stěhování sídla Memorialu do Prahy.

Memorial vznikl na konci osmdesátých let a k jeho zakladatelům patřil sovětský disident a nositel Nobelovy ceny za mír Andrej Sacharov. Jako organizace Mezinárodní Memorial funguje od roku 1992, proslul především odhalováním zločinů stalinismu, věnuje se také ochraně lidských práv.

Uskupení samo sebe označuje spíše za hnutí než za jednu organizaci. V roce 2018 mělo přes šedesát poboček a přidružených organizací roztroušených po celém Rusku. Řada z nich se stala v minulosti terčem útoků. Mezinárodní Memorial má také zahraniční pobočky, a to například v Německu, ve Francii a v Itálii. Pobočka Memorial Česká republika vznikla v roce 2016.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i konkurenceschopnost

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) vystoupil mezi prvními a zopakoval požadavek na změnu systému emisních povolenek EU ETS. Právě jejich podoba patří mezi sporné body jednání.
včeraAktualizovánopřed 32 mminutami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 3 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 4 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...