António Guterres

Sebevražedný atentátník v šíitské mešitě Chadídža al-Kubra v době páteční modlitby na okraji Islámábádu zavraždil nejméně 31 lidí, uvedla agentura AFP s odkazem na bezpečnostní zdroje. Útok zranil více než 170 lidí, napsala agentura Reuters s odkazem na místní úřady. Média podle informací z místa předpokládají další nárůst počtu obětí, jelikož řada zraněných je v kritickém stavu. Útočník byl těsně předtím, než bombu odpálil, zastaven u vchodu do svatostánku. K útoku se podle agentury Reuters přihlásila teroristická organizace Islámský stát.

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer SEČ uvedl, že Rusko a Spojené státy by měly dojednat zcela novou dohodu o omezení jaderných arzenálů, spíše než prodloužit končící smlouvu Nový START. Server Axios s odkazem na tři nejmenované zdroje o několik hodin dříve napsal, že Spojené státy a Rusko se blíží dohodě o tom, že budou nadále dodržovat omezení obsažená ve smlouvě Nový START. To však podle agentur Bílý dům popřel.

Více než tři měsíce od uzavření příměří se frekvence útoků mezi Izraelem a teroristy z Hamásu snížila a do Pásma Gazy se daří dostat jídlo, jinak ale situace Palestinců zůstává zoufalá. Z měst jsou ruiny a statisíce lidí pobývají v provizorních stanech. Hamás sice oficiálně podporuje technokratickou správu Pásma, zbraně ale neodevzdal. A Izrael v mezičase podle médií tiše podporuje tajné „humanitární vysídlování“ Gazy.

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti.

Venezuelský autoritářský prezident Nicolás Maduro se před newyorským soudem označil za nevinného a odmítl veškerá obvinění z obchodování s drogami, informuje agentura AP. Termín dalšího slyšení soudce Alvin Hellerstein stanovil na 17. března. Maduro spolu s manželkou Cilií Floresovou stanuli poprvé před soudem na Manhattanu poté, co byli v sobotu v Caracasu zajati americkými speciálními silami a převezeni do USA. Při odchodu ze soudní síně se Maduro podle médií označil za válečného zajatce.

Evropská unie po americké vojenské intervenci ve Venezuele vyzývá všechny strany ke klidu a zdrženlivosti, aby se zabránilo eskalaci. Prohlášení vyzývající k mírovému řešení krize podpořilo 26 unijních zemí. Podle vlády Španělska, Brazílie, Chile, Kolumbie, Mexika a Uruguaye představuje americká vojenská intervence ve Venezuele mimořádně nebezpečný precedens pro mír a regionální bezpečnost a je také ohrožením civilního obyvatelstva.

Evropská unie stojí za venezuelským lidem a podporuje mírový a demokratický přerod v zemi, uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová volá po zdrženlivosti a respektování mezinárodního práva. Generální tajemník OSN António Guterres je zásahem USA ve Venezuele znepokojen. Kolumbie vysílá vojáky a policisty na hranici s Venezuelou. Brazílie mluví o nebezpečném precedentu, Argentina o „postupující svobodě“.

Generální tajemník OSN António Guterres v pátek vyzval Izrael, aby zrušil zákaz činnosti desítek humanitárních organizací poskytujících pomoc v Pásmu Gazy, píše agentura AFP. Izraelský krok podle něj ještě dále zhorší humanitární krizi, které obyvatelé pásma čelí. Podle izraelského ministerstva pro záležitosti diaspory tyto organizace nevyhověly novým požadavkům na registraci.

Mezinárodně uznávaná jemenská vláda kvůli postupu separatistů podporovaných Spojenými arabskými emiráty (SAE) na jihu země vyhlásila na tři měsíce výjimečný stav. Na 72 hodin také uzavřela letecké, námořní i pozemní hranice. Na zahraniční vojenskou podporu separatistů udeřila ze vzduchu koalice vedená Saúdskou Arábií. Překvapivá ofenziva vrazila klín mezi křehké zahraniční spojence v konfliktu. SAE odpoledne oznámily stažení svých zbývajících jednotek z Jemenu.

Litva a Lotyšsko oficiálně odstoupily od Ottawské úmluvy o zákazu protipěchotních min, informuje agentura Ukrinform. V sobotu totiž uplynula předepsaná šestiměsíční lhůta ode dne, kdy obě pobaltské země oznámily svůj záměr generálnímu tajemníkovi OSN Antóniu Guterresovi. Litevská vláda nyní zahájí jednání o nákupu protipěchotních min, informovala zároveň veřejnoprávní zpravodajská stanice LRT.

Bezpečnostní složky Spojených států se v sobotu v mezinárodních vodách u pobřeží Venezuely zmocnily dalšího nákladního plavidla. Informovala o tom média a později to potvrdila americká ministryně pro vnitřní bezpečnost Kristi Noemová. Dodala, že se jednalo o tanker, který naposledy kotvil ve Venezuele.

Izraelský útok na bývalou školu ve čtvrti Túfa v Pásmu Gazy podle Times of Israel zabil nejméně pět Palestinců. Armáda židovského státu tvrdí, že vojáci spatřili několik podezřelých osob, na které následně vystřelili. Místní zpravodajské agentury uvádějí, že útok nastal ve chvíli, kdy se v objektu konala svatební oslava. Izraelská armáda případ prošetřuje.

Střelba na pláži Bondi v Sydney si vyžádala patnáct obětí, včetně dítěte. Zraněných je nejméně 40. Na místě byl zabit také padesátiletý střelec, čímž se počet zemřelých zvýšil na šestnáct. Podle agentury Reuters to uvedla australská policie. Druhý útočník je v kritickém stavu v nemocnici. Premiér státu Nový Jižní Wales Chris Minns oznámil, že útok cílil na židovskou komunitu v Sydney. Podle izraelského serveru The Jerusalem Post se na místě konaly oslavy židovského svátku chanuka, kterých se účastnily přibližně dva tisíce lidí.

Počet izraelských osad budovaných na okupovaném Západním břehu letos proti minulým letům výrazně narostl. Je nejvyšší za sledované období od roku 2017, uvádí neveřejná zpráva OSN, kterou citovala agentura AFP. Generální tajemník organizace António Guterres to ve zmíněném dokumentu odsoudil jako porušení mezinárodního práva, které ještě zhoršuje situaci Palestinců na území okupovaném židovským státem.

Jihoafrická republika odmítá podle mluvčí Bílého domu usnadnit bezproblémové předání předsednictví skupiny G20 Spojeným státům. V sobotu to podle agentury Reuters uvedla mluvčí Anna Kellyová poté, co lídři velkých světových ekonomik na summitu v Johannesburgu bez účasti USA přijali deklaraci, která zdůrazňuje závažnost klimatických změn.

V brazilském městě Belém začal ve čtvrtek dvoudenní summit před klimatickou konferencí OSN COP30, která se tam bude konat od 10. do 21. listopadu. Šéf OSN António Guterres na úvod summitu vyzval zejména bohaté země k rychlejším a účinnějším krokům proti globálnímu oteplování. Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva při zahájení summitu vyzval k tomu, aby se méně peněz dávalo na války a více na ochranu životního prostředí.

Řada minulých let patřila k těm nejteplejším za dobu, co se provádí měření. Série výjimečných teplot pokračovala i v roce 2025, který bude podle zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) o stavu globálního klimatu druhým nebo třetím nejteplejším rokem v historii.

S blížící se klimatickou konferencí OSN (COP30) v Brazílii přinášejí světové organizace varování před nedostatečnými kroky ke snížení emisí. Podle OSN by současné klimatické plány omezily globální emise skleníkových plynů do roku 2035 jen o deset procent. Oxfam upozorňuje, že nejbohatší mají na růstu emisí nepřiměřený podíl, zatímco nové analýzy nevládních organizací identifikují 28 takzvaných „uhlíkových bomb“.

Přes dvacet premiérů a prezidentů včetně šéfa Bílého domu Donalda Trumpa se v pondělí účastnilo mírového summitu v egyptském Šarm aš-Šajchu. Trump tam s egyptskými, katarskými a tureckými zprostředkovateli podepsal dokument o dohodě o příměří v Pásmu Gazy. Garanti amerického mírového plánu pro Pásmo Gazy, jimiž jsou vedle Spojených států ještě Egypt, Katar a Turecko, měli na schůzce odsouhlasit obecné principy plánu.

Nositelkou Nobelovy ceny za mír pro rok 2025 je venezuelská opoziční politička María Corina Machadová, oznámil norský Nobelův výbor. Osmapadesátiletá Machadová byla podle výboru oceněna „za neúnavnou práci při prosazování demokratických práv venezuelského lidu a za boj za dosažení spravedlivého a mírového přechodu od diktatury k demokracii“.

Dohodu mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás vítají v prvních reakcích britský premiér Keir Starmer, generální tajemník OSN António Guterres, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová či šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová. Uvítali ji také představitelé Indie, Číny, ale také lídři států globálního Jihu a muslimských zemí. Ve svých prohlášeních vyjadřují naději, že dohoda povede k ukončení války v Pásmu Gazy a k propuštění všech rukojmí. Vyzývají také k plnění závazků obsažených v dohodě. Dohodu přivítalo i české ministerstvo zahraničí.

OSN obnovila sankce proti Íránu kvůli jeho jadernému programu. Děje se tak poté, co USA, Francie a Německo spustily koncem srpna mechanismus, který umožnil do 30 dnů obnovit sankce zrušené v roce 2015 na základě jaderné dohody s Teheránem. Informuje o tom agentura AP, podle níž sankce islámskou republiku zasáhnou v době, kdy se její obyvatelé stále častěji ocitají v situaci, kdy si nemohou dovolit základní potraviny, a zároveň se obávají o svou budoucnost.

Čínský prezident Si Ťin-pching se poprvé zavázal k tomu, že jeho země bude dodržovat nějaké klimatické cíle. Učinil to v rámci klimatického summitu OSN v New Yorku.

V New Yorku v úterý odpoledne SELČ probíhala všeobecná rozprava 80. zasedání Valného shromáždění OSN, ve které jako jeden z prvních s velmi očekávaným projevem vystoupil americký prezident Donald Trump. Ten mimo jiné řekl, že ukončil sedm válek, přičemž OSN „mu vůbec nepomohla, ani pomoc nenabídla“. Vyzval také k okamžitému ukončení války v Gaze.