Generální tajemník OSN António Guterres uvítal dvoutýdenní příměří mezi USA a Íránem. Šéf OSN zároveň vyzval všechny strany konfliktu, aby pracovaly na dosažení trvalého míru na Blízkém východě. Příměří vítá také německý kancléř Friedrich Merz, i podle něj je nyní nutné vyjednat trvalý mír. Britský premiér Keir Starmer chce s partnery v Perském zálivu jednat o trvalém otevření Hormuzského průlivu. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona by dohoda měla zahrnovat i Libanon. Příměří je podle českého ministerstva zahraničí důležitý krok k deeskalaci konfliktu.
„Pan Guterres vyzývá všechny strany současného konfliktu na Blízkém východě, aby respektovaly své závazky podle mezinárodního práva a dodržovaly podmínky příměří, aby se připravila cesta k trvalému a komplexnímu míru v regionu,“ uvedl mluvčí šéfa OSN Stéphane Dujarric.
Podobně se vyjádřila i šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. „Vítám dvoutýdenní příměří... děkuji Pákistánu za jeho zprostředkování,“ uvedla na síti X šéfka EK. Nyní je podle ní zásadní, aby jednání o trvalém řešení konfliktu pokračovala.
Podle šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové je dohoda o příměří „krokem zpět od propasti po týdnech eskalace“. „Vytváří tolik potřebnou příležitost ke zmírnění hrozeb, zastavení raketových útoků, obnovení námořní dopravy a vytvoření prostoru pro diplomatická jednání směřující k trvalé dohodě. Hormuzský průliv musí být opět otevřen pro plavbu,“ napsala Kallasová na síti X. EU je podle ní připravena podpořit diplomatické úsilí, ve středu o tom bude jednat v Saúdské Arábii.
Současná krize podle Kallasové ukázala, že je zapotřebí „silnějšího partnerství mezi EU a Perským zálivem, včetně spolupráce v oblasti bezpečnosti a obrany,“ uvedla po setkání v Rijádu se saúdským ministrem zahraničí princem Fajsalem bin Farhanem a generálním tajemníkem Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu Jasemem Albudaiwim.
Dohodu o příměří uvítal rovněž papež Lev XIV. Jde podle něj o „znamení velké naděje“. Hlava katolické církve se stala otevřeným kritikem nynější války na Blízkém východě. Výhrůžky amerického prezidenta Donalda Trumpa o zničení íránské civilizace označil papež v úterý za zcela nepřijatelné.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v telefonátu s Trumpem vyjádřil naději, že příměří povede k „dohodě o trvalém míru“. „Doufáme, že příměří bude plně dodržováno a že nebude žádný prostor pro provokace a sabotáže,“ uvedl podle agentur Erdogan k telefonátu s Trumpem.
Merz hovořil po telefonu s Trumpem
K jednání o ukončení války vyzval i německý kancléř Merz. „Cílem musí být vyjednat v příštích dnech trvalý konec války. Toho se dá dosáhnout jen pomocí diplomacie,“ uvedl v prohlášení. Jednání podle něj slouží k ochraně íránského civilního obyvatelstva a k zajištění bezpečnosti v celém regionu. „Lze tak odvrátit vážnou celosvětovou energetickou krizi,“ dodal.
Berlín podle Merze diplomatická jednání podporuje, a to v úzké koordinaci s USA a dalšími partnery. „Německo je připraveno vhodným způsobem přispět k tomu, aby byla zajištěna volná plavba Hormuzským průlivem,“ doplnil kancléř.
Podle listu Bild ve středu Merz s Trumpem hovořil po telefonu. Podle zdrojů bulvárního deníku ale možné zapojení Německa do zajištění volné plavby Hormuzským průlivem tématem nebylo. Šéf Bílého domu a německý kancléř v krátkém telefonátu hovořili o „stavu diplomatického úsilí“ o ukončení války, napsal Bild.
Lídři EU, Kanady a některých evropských zemí pak vydali ve středu odpoledne společné prohlášení. Cílem nadcházejících dnů podle nich musí být vyjednání rychlého a trvalého konce války, kterého lze dosáhnout pouze diplomatickou cestou.
K aktuální situaci se vyjádřilo i české ministerstvo zahraničí. „Příměří je důležitý krok směrem k deeskalaci konfliktu a také ke globálnímu uvolnění ekonomického tlaku. Nyní je důležitá role diplomacie a další avizovaná jednání, sdělil mluvčí resortu Adam Čörgö.
Jednání o otevření Hormuzského průlivu
Britský premiér Starmer rovněž příměří ocenil. „Vítám dohodu o příměří dosaženou v noci, která přinese na moment úlevu regionu i světu,“ prohlásil. Dodal, že se chystá na Blízký východ jednat se zeměmi Perského zálivu, aby příměří vedlo k míru a aby bylo zajištěno trvalé otevření Hormuzského průlivu. Ten byl během války blokován Teheránem, který v dohodě o příměří souhlasil, že v příštích dvou týdnech umožní volnou plavbu touto důležitou trasou pro dopravu ropy, pokud USA nebudou na Írán útočit.
Španělský premiér Pedro Sánchez příměří rovněž ocenil, nepřímo ale zkritizoval americkou administrativu za vyhrocení konfliktu. „Chvilková úleva nás ale nesmí přimět zapomenout na chaos, ničení a ztracené životy,“ napsal Sánchez. Španělská vláda podle něj ale nebude tleskat těm, kteří zapalují svět, jen proto, aby se pak objevili s kbelíkem vody.
Na příměří zareagoval i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, podle něhož je Kyjev připraven reagovat stejně, jestliže Moskva ukončí útoky. „Ukrajina vždy vyzývala k příměří ve válce, kterou Rusko vede tady v Evropě proti našemu státu a našemu lidu. My podporujeme příměří na Blízkém východě a v Perském zálivu, které otevírá cestu diplomatickému úsilí,“ poznamenal ukrajinský lídr.
Moskva si podle ministra zahraničí Sergeje Lavrova přeje zklidnění situace na Blízkém východě na základě rovnováhy zájmů všech zemí regionu. „Zprávu o příměří jsme přijali s uspokojením. Vítáme rozhodnutí nepokračovat dále cestou ozbrojené eskalace,“ sdělil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. „Doufáme, že v dohledné budoucnosti budou mít (USA) více času a větší příležitost setkat se v třístranném formátu,“ odpověděl Peskov na dotaz, zda by íránské příměří mohlo usnadnit nová jednání o Ukrajině.
Jihokorejská diplomacie doufá, že jednání mezi válčícími stranami budou pokračovat a budou úspěšná a že bude co nejdříve dosaženo míru a stability na Blízkém východě. Podobně se vyjádřil australský premiér Anthony Albanese, který znovu varoval, že čím déle bude válka pokračovat, tím větší bude dopad na globální ekonomiku. „Nadále vyzýváme všechny strany, aby respektovaly mezinárodní humanitární právo a chránily životy civilistů,“ sdělila Albaneseho kancelář.
Irácké ministerstvo zahraničí příměří také přivítalo a zároveň vyzvalo k serióznímu a trvalému dialogu, který by se zabýval základními příčinami sporů a posílil důvěru mezi Spojenými státy a Íránem. Úsilí Pákistánu ocenila i Saúdská Arábie. Tamní ministerstvo zahraničí uvedlo, že je třeba dosáhnout trvalé dohody, která „zajistí bezpečnost a stabilitu a bude řešit všechny problémy, jež po několik desetiletí způsobují nestabilitu a nejistotu“. Zdůraznilo rovněž, že je nutné udržet Hormuzský průliv otevřený bez omezení.
Pákistánský premiér Šahbáz Šaríf, který dohodu o příměří zprostředkovával, ve středu oznámil, že Írán a Spojené státy i jejich spojenci souhlasili s okamžitým příměřím, a na pátek pozval zúčastněné strany do Islámábádu na jednání o dohodě o konci válku. Tu začaly Spojené státy a Izrael 28. února útoky na Írán se zdůvodněním, že tamní režim pro ně představuje hrozbu a snaží se vyvinout jadernou zbraň, což Teherán odmítá.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu uvedl, že příměří podporuje, ale zdůraznil, že se nevztahuje na Libanon, kde izraelská armáda bojuje s proíránským hnutím Hizballáh. Pákistánský premiér Šaríf nicméně řekl, že Írán, USA a „jejich spojenci“ se dohodli na příměří všude, včetně Libanonu, a to po pákistánském zprostředkování, jehož cílem bylo ukončit více než pět týdnů trvající válku na Blízkém východě.
Trump se chytil do vlastní pasti, míní expert
Dohodnuté příměří je podle amerikanisty Martina Jirušky dobré především v tom, že konflikt na Blízkém východě se dále nevyhrocuje a minimálně komoditní trhy reagovaly pozitivně. Nicméně je podle něj těžké to označit za vítězství amerického prezidenta Donalda Trumpa, který opět ustoupil.
„Trump se chytil do vlastní pasti. Vždycky vyhrotí rétoriku nebo tlak, aby potom, když ustoupí, získal více než kolik by získal, kdyby k tomu přistupoval konstruktivně. Ve chvíli, kdy to uděláte více než jednou, tak se výhrůžky stávají planými,“ popsal amerikanista.
Upozornil, že ten, kdo drží prst na Hormuzu, je právě Írán, který ovlivňuje ceny komodit na celém světě. „Trump zvolil vycouvání, byť na dva týdny, a je to tedy ústup od jeho maximalistických požadavků,“ dodal Jirušek.
Matouš Horčička z Asociace pro mezinárodní otázky uvedl, že příměří je důsledkem kombinace okolností a tlaků, které postupně vytvořily prostor pro diplomatické řešení. Na stole je podle něj mimo jiné desetibodový íránský mírový plán, o němž se nyní může jednat. Pokud by na něj Spojené státy přistoupily, mohla by být výsledná situace podle Horčičky paradoxně výhodná pro Írán a výrazně odlišná od počátku konfliktu.
Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy označil příměří za dobrou zprávu pro celý svět. Podle něj nejde o prohru žádné ze stran, ale o krok, který zastavil eskalační spirálu konfliktu. Upozornil, že uklidnění situace se již projevilo na komoditních i akciových trzích, kde opadla panika.
Konflikt se podle Břízy dostal do fáze, kdy je částečně pod kontrolou, a obě strany pochopily, že je výhodnější zahájit jednání než pokračovat v eskalaci. Varoval přitom, že případný přechod od vojenských k energetickým cílům by znamenal výrazně dramatičtější eskalaci s dopady nejen na region, ale i na globální ekonomiku, zejména prostřednictvím dalšího růstu cen na trzích.
