Americký prezident Donald Trump tvrdí, že souhlasil s přerušením úderů na Írán na dva týdny a že je připraven k příměří, pokud Teherán otevře Hormuzský průliv. V příspěvku na své síti Truth Social napsal, že Teherán předložil desetibodový návrh, který může být funkčním základem pro další jednání. Dvoutýdenní lhůta má pomoci dosáhnout konečné dohody. Íránská Nejvyšší rada národní bezpečnosti podle agentury AP přijala návrh na dvoutýdenní příměří. Jednání začnou v pátek v Islámábádu.
K Trumpově prohlášení došlo necelé dvě hodiny před ultimátem, které dal šéf Bílého domu Íránu ke znovuotevření Hormuzského průlivu. V opačném případě hrozil Trump útoky na íránské elektrárny a další infrastrukturu. Za zprostředkovatele dohody Trump označil Pákistán, v tamní metropoli Islámábádu mají v pátek začít jednání.
„Za předpokladu, že Íránská islámská republika souhlasí s úplným, okamžitým a bezpečným otevřením Hormuzského průlivu, souhlasím s pozastavením bombardování a útoku na Írán na dobu dvou týdnů,“ napsal americký prezident. Podle Trumpa USA splnily všechny vojenské cíle a blíží se ke konečné dohodě o dlouhodobému míru s Íránem.
Íránská Nejvyšší rada národní bezpečnosti oznámila, že návrh na dvoutýdenní příměří přijala. Podle ministra zahraničí Abbáse Arakčího rovněž Teherán souhlasil s plavbou Hormuzským průlivem pod dohledem íránské armády. Íránská státní televize také odvysílala oznámení, v němž tvrdila, že Trump přijal íránské podmínky pro ukončení války, označila to za „ponižující ústup“ amerického prezidenta.
Arakčí následně podle agentury AFP prohlásil, že průjezd Hormuzským průlivem bude v příštích dvou týdnech povolen „na základě koordinace s íránskými ozbrojenými silami a s náležitým ohledem na technická omezení“. Podle agentury AP není z vyjádření jasné, zda Írán skutečně hodlá umožnit volnou plavbu v klíčové vodní cestě pro vývoz ropy a zemního plynu z oblasti Perského zálivu.
Írán požaduje konec útoků
Íránská bezpečnostní rada prý souhlasí s příměřím, pokud USA a Izrael přestanou útočit na Írán. „Máme prst na spoušti a jakmile nepřítel udělá sebemenší chybu, bude na ni reagováno plnou silou,“ uvedla rada. Zdůraznila, že plánované jednání v Islámábádu „neznamená konec války“.
S dvoutýdenním příměřím a pozastavením bombardování íránských cílů souhlasil také Izrael, uvedly zdroje Reuters z Bílého domu. Izraelská média píší, že tamní představitelé ovšem varují před pokračováním úderů ze strany Íránu. Několik minut po Trumpově oznámení izraelská armáda uvedla, že identifikovala rakety odpálené z Íránu směrem k Izraeli.
Spojené státy a Izrael zahájily 28. února údery proti Íránu, které zažehly vlnu konfliktů na Blízkém východě. Teherán a jeho spojenci v odvetě začali drony, balistickými střelami a raketami útočit nejen na Izrael a na americké vojenské objekty na Blízkém východě, ale i na civilní cíle včetně ropné infrastruktury v okolních arabských zemích.
Debaty o podmínkách příměří
„Je to už počtvrté, co Donald Trump posouvá termín, už několikrát v minulosti přišel s podobným ultimátem,“ připomněl zpravodaj ČT ve Washingtonu Václav Černohorský. Desetibodový plán dle něj není novou věcí, intenzivně se o něm hovořilo na začátku tohoto týdne, kdy docházelo k výměně návrhů mezi Íránem a Spojenými státy skrze Pákistán.
Teherán tehdy obdržené americké požadavky označil za „neakceptovatelné a nelogické“. Současný plán dle Černohorského obsahuje body, které však zřejmě nebudou ve stávající podobě akceptovatelné jak pro Washington, tak i pro Izrael, s nímž USA údery na Írán provádí.
„Podle informací, které přinesla íránská stání média, (plán) obsahoval například ‚záruku, že už Írán nebude nikdy napaden‘,“ pokračoval zpravodaj. Je tak otázkou, jak by se k tomuto postavil Jeruzalém, který vnímá Teherán jako „existenční hrozbu“. Mezi dalšími požadavky bylo například zastavení útoků Izraele na libanonské teroristické hnutí Hizballáh, tedy klíčového spojence Íránu.
Mezi dalšími požadavky bylo také zrušení všech sankcí proti režimu v Teheránu nebo dalšími podmínkami provozu v Hormuzském průlivu. Írán požaduje, aby kontrolu nad úžinou společně prováděl s Ománem. Za proplutí jedné lodi by Teherán měl údajně inkasovat až dva miliony dolarů.
