Klid zbraní

Libanonská armáda uvedla, že Izrael ve čtvrtek a ve středu, kdy začalo platit příměří, několikrát porušil klid zbraní. Armáda židovského státu zase ve čtvrtek odpoledne oznámila, že na jihu Libanonu provedla úder na objekt, který ke skladování raket využívá teroristické hnutí Hizballáh. Podle agentury Reuters šlo o první podobný úder od začátku příměří. Už dříve během čtvrtka izraelská armáda (IDF) hlásila, že na několika místech v libanonském pohraničí zaznamenala příchod „podezřelých osob“, a označila to za porušení příměří s Hizballáhem. Tanky IDF zasáhly několik jižních oblastí sousední země.

Izrael a libanonské militantní hnutí Hizballáh jsou blízko dohodě o příměří, podle některých zdrojů se už dohodly. Izraelský bezpečnostní kabinet se má sejít v úterý odpoledne, aby dohodu schválil, tvrdí izraelská i světová média. Deník Ha'arec s odvoláním na arabský deník Aš-Šark al-Avsat napsal, že šedesátidenní příměří v Libanonu vyhlásí v úterý prezidenti Spojených států a Francie Joe Biden a Emmanuel Macron. Hizballáh a Izrael jednají nepřímo, místo Hizballáhu vede jednání o americkém návrhu předseda libanonského parlamentu Nabíh Barrí.

Lékaři v Pásmu Gazy zahájili druhou fázi očkování proti obrně. Vakcínu od neděle dostalo skoro 190 tisíc dětí. Izrael i Hamás zatím respektují vyhlášený lokální a časově omezený klid zbraní. Dlouhodobější příměří se však nadále vyjednat nepodařilo. Izrael povolil očkování poté, co se v Gaze srpnu potvrdil první případ dětské obrny za čtvrt století. Organizace OSN a nevládní organizace chtějí podat vakcínu více než 640 tisícům dětem mladším deseti let.

Od brzkého rána do odpoledních tří hodin místního času platil klid zbraní v centrální části Pásma Gazy, kde začalo masivní očkování dětí proti obrně. Příměří se vztahuje jen na tuto část enklávy. Za devět dnů má dostat vakcínu 640 tisíc dětí mladších deseti let. Očkovací kampaň bude pokračovat v dalších dnech na jiném místě. Tento měsíc byl na palestinském území zaznamenán první případ dětské obrny po 25 letech. Nemoc způsobuje ochrnutí končetin.

Katar přehodnocuje svou roli prostředníka v rozhovorech o příměří mezi Izraelem a Hamásem. Dauhá signalizovalo obavy, že snahy o klid zbraní podrývají někteří politici kvůli vlastnímu politickému prospěchu.

Příbuzní některých ze čtyř desítek rukojmí, která se od pátku díky dohodě o příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás dostala po sedmi týdnech v zajetí domů z Pásma Gazy, popsali podmínky, za jakých byli jejich blízcí drženi. Deník Ha'arec s odvoláním na několik příbuzných napsal, že některá rukojmí v posledních dvou týdnech už neměla skoro žádné jídlo, část Hamás věznil v tunelech pod Gazou po dlouhou dobu bez denního světla. Strach měli unesení podle deníku i z bombardování. Někteří také vypověděli, že měli zprávy o aktuálním dění díky rozhlasu či televizi.

Ruský prezident Vladimir Putin pověřil ruského ministra obrany, aby o pravoslavných Vánocích zastavil palbu na Ukrajině. Ruská vojska musí od 12:00 6. ledna zadržet palbu do 24:00 7. ledna, tedy po dobu šestatřiceti hodin. Moskevský patriarcha ruské pravoslavné církve Kirill, který ruskou agresi proti Ukrajině dlouhodobě podporuje, ve čtvrtek vyzval obě strany války na Ukrajině k dodržování vánočního příměří. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Rusko nebude moci v tichosti připravovat novou vlnu agrese proti Ukrajině.

Zástupci Kyrgyzstánu a Tádžikistánu se v pátek dohodli na klidu zbraní, napsala agentura TASS. Pohraniční stráž Kyrgyzstánu ale nedlouho poté uvedla, že Tádžikové opět ostřelují kyrgyzské vesnice. Přestřelky a konfrontace se na hranicích obou zemí opět rozhořely tento týden ve středu a obě strany se z ostřelování a palby obvinily znovu v pátek ráno. Kyrgyzstán v pátek pozdě večer oznámil 24 obětí bojů, informovala agentura AFP.

Etiopská vláda v pondělí jednostranně vyhlásila v oblasti Tigraj klid zbraní. Oznámení přichází téměř osm měsíců od začátku krvavého konfliktu a za situace, kdy statisíce obyvatel Tigraje čelí nejhoršímu hladomoru za posledních deset let.

Mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás začal v pátek podle dřívějších neoficiálních vyjádření platit od 02:00 místního času (01:00 SELČ) klid zbraní. Ten by měl po jedenácti dnech ukončit nejhorší boje od poslední války v roce 2014. V ulicích Gazy byly po uplynutí ohlášeného okamžiku vidět oslavy, uvedly světové zpravodajské agentury. Americký ministr zahraničí Antony Blinken zároveň ohlásil brzkou cestu na Blízký východ.

Arménie a Ázerbájdžán se vzájemně viní z „hrubého porušování“ nového příměří v bojích o Náhorní Karabach, které mělo začít platit od pondělního rána. Tento humanitární klid zbraní domluvili v pátek a v sobotu zástupci Arménie, Ázerbájdžánu a Spojených států ve Washingtonu. Ázerbájdžánský prezident v projevu k národu opět podmínil ukončení konfliktu stažením arménských sil ze sporné enklávy. Arménský premiér uvedl, že Baku podle něj o mírové řešení nestojí.