Arménie a Ázerbájdžán se vzájemně viní z „hrubého porušování“ nového příměří v bojích o Náhorní Karabach, které mělo začít platit od pondělního rána. Tento humanitární klid zbraní domluvili v pátek a v sobotu zástupci Arménie, Ázerbájdžánu a Spojených států ve Washingtonu. Ázerbájdžánský prezident v projevu k národu opět podmínil ukončení konfliktu stažením arménských sil ze sporné enklávy. Arménský premiér uvedl, že Baku podle něj o mírové řešení nestojí.
Ázerbájdžánské ministerstvo zahraničí podle agentury AFP obvinilo arménské síly z ostřelování města Terter, ležícího severovýchodně od Karabachu, a okolních vsí.
Ministerstvo obrany neuznávané karabašské republiky, ovládané arménskými separatisty, to popřelo a naopak si stěžovalo, že nepřátelské dělostřelectvo střílelo na arménské pozice na různých úsecích fronty.
Obě znepřátelené strany se tento měsíc za ruského zprostředkování dohodly na dvou předchozích příměřích, ale ani ta nedodržovaly. „Arménská strana klid zbraní přísně dodržuje,“ napsal arménský premiér Nikol Pašinjan na Facebooku podle agentury TASS. Také Ázerbájdžán popřel, že by porušoval příměří.
Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev v projevu k národu podle agentury Reuters prohlásil, že Baku chce konflikt o Náhorní Karabach vyřešit politickými i vojenskými prostředky. Ukončení konfliktu znovu podmiňoval odchodem arménských sil z Karabachu.
Arménský předseda vlády později v živém vysílání na Facebooku uvedl, že nevěří, že Ázerbájdžán stojí o mírové řešení konfliktu. „Arméni jsou připraveni na vzájemné ústupky, i ty bolestivé, ale nejsou připraveni na kapitulaci Karabachu,“ pronesl Nikol Pašinjan podle agentury Reuters.
Mírové rozhovory probíhaly v Rusku i USA. Zatím bez reálných výsledků
Arménský ministr zahraničí Zohrab Mnacakanian a ázerbájdžánský ministr zahraničí Džejchun Bajramov se 24. října setkali s náměstkem ministra zahraničí USA Stephenem Biegunem ve Washingtonu a potvrdili připravenost k humanitárnímu příměří vyjednanému v Moskvě 10. října.
Klid zbraní podle dohody měl začít platit v pondělí v osm hodin ráno místního času (05:00 SEČ). Tak jako v předchozích případech se tak ale nestalo a konflikt nadále bují. Odnáší ho zejména civilisté na obou stranách.
Světové agentury rovněž informovaly o dalším jednání s cílem ukončit současné boje, tentokrát se ministři zahraničí Arménie a Ázerbájdžánu ve čtvrtek zúčastní v Ženevě jednání Minské skupiny, která se podílela i na nedělních vyjednáváních. Minská skupina vznikla v roce 1992 v rámci Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) s cílem zprostředkovat mírové řešení konfliktu, předsedají Rusko, Francie a USA.
Světové mocnosti chtějí zabránit tomu, aby boje v Náhorním Karabachu nezpůsobily širší konflikt se zapojením Turecka a Ruska; Ankara jednoznačně podporuje Baku, zatímco Jerevan se dovolává spojenectví s Moskvou, která má v zemi vojenskou základnu. Obavy panují také o bezpečnost ropovodů a plynovodů, které přepravují ázerbájdžánský plyn a ropu přes jižní Kavkaz na světové trhy.
Počty obětí nejsou zřejmé
Spor o Náhorní Karabach – enklávu v jihozápadním Ázerbájdžánu s převážně arménským obyvatelstvem – panuje mezi Arménií a Ázerbájdžánem dlouhodobě. Současný střet se rozhořel 27. září a je nejvážnější za více než 25 let.
Úřady neuznávané karabašské republiky hlásí 974 zabitých vojáků a 41 civilistů. Ázerbájdžán své vojenské ztráty neuvádí, úřady ale tvrdí, že při ostřelování přišlo o život 65 civilistů a tři stovky jich utrpěly zranění. Ruský prezident Vladimir Putin tvrdí, že si boje vyžádaly již skoro pět tisíc mrtvých.
Kancelář ombudsmana neuznávané karabašské republiky Artaka Beglarjana tvrdí, že kvůli bojům opustilo své domovy už devedesát tisíc lidí, tedy šedesát procent obyvatel enklávy, píše Reuters.
