Nikol Pašinjan

Arménie si připomněla 109. výročí národní genocidy pálením praporů Turecka a Ázerbájdžánu v centru Jerevanu. V roce 1915 zahájily turecké, kurdské a arabské síly Osmanské říše systematické vyvražďování křesťanské menšiny. Nyní takřka třímilionová země čelí nebezpečí znovu, a to ze strany sousedního Ázerbájdžánu. Arménie s ním prohrála dvě bleskové války v letech 2020 a 2023, a nakonec přišla o celou separatistickou provincii Náhorní Karabach.

Arménie souhlasila s tím, že vrátí Ázerbájdžánu čtyři strategicky umístěné vesnice, které okupuje od počátku devadesátých let, napsala agentura Reuters s odkazem na ázerbájdžánské ministerstvo zahraničí. Jerevan počítá s tím, že díky tomu klesne bezpečnostní riziko v oblasti. Arménský premiér Nikol Pašinjan minulý měsíc prohlásil, že pokud Arménie nepřistoupí na kompromis ohledně navrácení některých vesnic, mohla by vypuknout válka.

Arménský premiér Nikol Pašinjan nevidí žádné výhody v pokračující přítomnosti ruských základen na území své vlasti. Řekl to v rozhovoru s deníkem The Wall Street Journal. V něm reagoval na zářijovou vojenskou ofenzivu Ázerbájdžánu, při níž Baku ovládlo Náhorní Karabach, tamní separatistické úřady kapitulovaly a většina z asi 120 tisíc etnických Arménů z regionu uprchla ve strachu z ázerbájdžánských represí. To vše přesto, že status quo na místě zajišťovali ruští vojáci.

Samozvaný „prezident karabašské republiky“ Samvel Šahramanian podepsal dekret o zrušení všech „státních institucí“ s platností do 1. ledna 2024. Mezinárodně neuznaný státní útvar Republika Arcach tak přestane existovat. S odvoláním na místní úřady o tom ve čtvrtek informují zahraniční tiskové agentury. Z oblasti uprchla více než polovina populace.

Etničtí Arméni žijící v Náhorním Karabachu odejdou do Arménie, protože nechtějí být součástí Ázerbájdžánu a obávají se etnických čistek, řekl poradce prezidenta neuznávané karabašské republiky David Babajan. Arménská vláda informovala, že první skupina uprchlíků se do země dostala už v neděli. Agentura Reuters napsala, že z regionální metropole separatistického regionu Stěpanakertu proudí lidé ve vozech do Lačinského koridoru, který je jedinou pozemní spojnicí mezi Arménií a Karabachem.

Baku chce začlenit Armény žijící v Náhorním Karabachu do Ázerbájdžánu. V pátek to řekl poradce prezidenta pro zahraniční politiku Hikmet Hadžijev. Rovněž prohlásil, že bezpečí obyvatel sporné hornaté oblasti bude zaručeno v souladu s ázerbájdžánskou ústavou. Arménský premiér Nikol Pašinjan posléze sdělil, že Jerevan je sice připraven přijmout uprchlíky z Náhorního Karabachu, politiku vysídlení Arménů z této oblasti ale nepodporuje.  V Jerevanu mezitím demonstranti několikátý den po sobě naopak volají po pomoci karabašským Arménům. Vedení Náhorního Karabachu v pátek rovněž oznámilo dosažení dohody ohledně humanitárního konvoje z Arménie.

Arménie se musí vydat cestou míru, aby si udržela nezávislost, řekl ve čtvrtečním projevu k národu tamní premiér Nikol Pašinjan. Učinil tak den poté, co se etničtí Arméni v separatistickém regionu Náhorní Karabach vzdali Ázerbájdžánu. Ministerský předseda ve čtvrtek rovněž prohlásil, že se jeho země připravuje na přijetí čtyřiceti tisíc rodin z Náhorního Karabachu. V regionu žije asi 120 tisíc lidí. Svědci v oblasti mluví o pokračující střelbě.

Arménie je ochotna uznat Náhorní Karabach za součást Ázerbájdžánu pod podmínkou, že bude zajištěna bezpečnosti tamního arménského obyvatelstva, prohlásil podle ruské státní agentury TASS arménský premiér Nikol Pašinjan. Obě země vedou o Armény obývané horské území, které je součástí Ázerbájdžánu, už desítky let spor. Svedly o ni dvě krvavé války, naposledy na podzim 2020. Boje tehdy po 44 dnech ukončilo příměří zprostředkované Ruskem.

Cesta k mírovému řešení vztahů mezi Arménií a Ázerbájdžánem nespočívá v hledání překážek a problémů, ale ve snaze o dosažení trvalého míru. K tomu je zapotřebí nejen ázerbájdžánská strana, ale dobrá vůle na obou stranách. Česko považuje za důležité vzájemné uznání celistvosti a svrchovanosti Arménie a Ázerbájdžánu. Ve čtvrtek to řekl premiér Petr Fiala (ODS) po setkání se svým arménským protějškem Nikolem Pašinjanem v Praze.

Dobytý Kyjev měl být trofejí potvrzující ruský návrat do role supervelmoci i postavení Vladimira Putina jako nezpochybnitelného vůdce. Místo toho plnohodnotná ruská invaze na Ukrajinu z 24. února 2022 způsobila pravý opak. Protivníci při pohledu na rozpačitý výkon ruské armády ztratili část obav z její síly a spojenci se začali odvracet. Doma se stát musí uchylovat ke stále tvrdším represím. A režim se dokonce vzdává toho nejcennějšího, co každý stát má: monopolu na kontrolu ozbrojených sil.

Arménie a Ázerbájdžán se dohodly na příměří, které má ukončit dvoudenní boje. Ty si dosud vyžádaly celkem 155 mrtvých vojáků na obou stranách, informoval tajemník arménské rady bezpečnosti Armen Grigorjan. Klid zbraní měl začít platit ve středu ve 20:00 místního času (18:00 středoevropského času). Jak nicméně poznamenala agentura AP, předchozí příměří, které pomohlo dojednat Rusko, bylo brzy porušeno.

Arménská opozice se v pondělí ráno pokusila zablokovat hlavní ulice v centru Jerevanu. Domáhá se tak odstoupení premiéra Nikoly Pašinjana. Podle agentury TASS proti opozičním aktivistům zasáhly speciální policejní jednotky, kterým se podařilo část centra uvolnit pro dopravu.

Arménie v pondělí znovu obvinila ázerbájdžánské jednotky z překročení společné hranice. Arménský premiér Nikol Pašinjan zároveň oznámil, že kvůli dění na pomezí vyměnil ministra obrany. Informovaly o tom tiskové agentury. Arménie a Ázerbájdžán se už v neděli navzájem obvinily z přestřelek na hranici.

Arménský premiér Nikol Pašinjan se v posledních deseti dubnových dnech chystá odstoupit. Potvrdil tím rozhodnutí, o němž se zmínil koncem března. Podle agentury TASS v parlamentu řekl, že chce umožnit předčasné volby. Předseda vlády čelí silnému tlaku k rezignaci od loňského listopadu po neúspěšném ozbrojeném konfliktu s Ázerbájdžánem o Náhorní Karabach.

V Arménii neustává napětí po podzimní prohře ve druhé válce o Náhorní Karabach. Kritici premiéra Nikola Pašinjana ho viní z výsledku konfliktu a trvají na jeho rezignaci. K jejich táboru se nyní přidalo i vedení armády. Vadí mu, že premiér viní z porážky i neúčinnost ruských raket Iskander, které má arménská armáda ve výzbroji. Právě Rusko zprostředkovalo podmínky příměří, které boje v listopadu ukončilo.

Arménská armáda vyzvala premiéra Nikola Pašinjana, aby i s celou vládou odstoupil, informuje agentura Reuters. V prohlášení generálního štábu uvádí, že současný kabinet není schopný přijímat odpovídající rozhodnutí v kritické situaci. Pašinjan výzvu označil za pokus o vojenský převrat a vyzval své příznivce, aby vyšli do ulic. Odvolal také náčelníka generálního štábu. Krizi vyvolala prohraná válka o území kolem Náhorního Karabachu.

Policie v Jerevanu zadržela přes osm desítek protivládních demonstrantů, z nichž se někteří pokoušeli v centru blokovat dopravu. Arméni začali v úterý demonstrovat po vypršení poledního ultimáta, které dříve dala opozice premiérovi Nikolu Pašinjanovi k rezignaci. Opoziční výzva následovala po týdnech protestů proti podmínkám dohody, jež ukončila poslední boje o Náhorní Karabach. V minulém týdnu požadovali premiérovu demisi v ulicích Jerevanu tisíce lidí.

Ve středu arménského hlavního města Jerevanu demonstrovalo za demisi premiéra Nikoly Pašinjana zhruba deset tisíc lidí. Jedná se o nejpočetnější shromáždění od začátku protestu proti šéfovi arménské vlády, píše agentura AFP. Část Arménců vinní Pašinjana z neúspěchů v bojích s Ázerbájdžánem o Náhorní Karabach. Po uzavření příměří Arménie ztratila kontrolu nad třemi okresy, které tvořily ochranný val arménské enklávy v Náhorním Karabachu.

Arménský prezident Armen Sarkisjan v pondělí v poselství k národu vyzval k uspořádání předčasných parlamentních voleb a k odstoupení vlády premiéra Nikoly Pašinjana, kterou by měla nahradit „vláda národní svornosti“. V metropoli Jerevanu se konala další opoziční demonstrace za odstoupení premiéra, označovaného od uzavření dohody s Ázerbájdžánem o ukončení války o Náhorní Karabach za „zrádce“. Pašinjan znovu odstoupit odmítl. Naopak demisi podal ministr zahraničí Zohrab Mnacakanian.

Ázerbájdžán prodloužil Arménii lhůtu pro předání kelbadžarského okresu o deset dní do 25. listopadu. Vrácení tří okresů v Náhorním Karabachu Ázerbájdžánu předpokládá dohoda o ukončení bojů, kterou v pondělí večer podepsal arménský premiér Nikol Pašinjan s ruským a ázerbájdžánským prezidentem.

Arménie zmařila atentát na premiéra Nikolu Pašinjana a pokus několika bývalých činitelů uchvátit moc. „Podezřelí plánovali nezákonné převzetí moci zavražděním premiéra. Existovali už kandidáti, kteří by jej ve funkci nahradili,“ cituje agentura Reuters vyjádření arménské tajné služby. Pašinjan čelil v uplynulých dnech kritice politiků i lidovému hněvu za svůj souhlas s dohodou o příměří v Náhorním Karabachu, která stvrdila faktickou porážku arménských vojsk.

Ázerbájdžánské síly postupují územím arménské enklávy a stupňují útoky na strategické komunikace a klíčová města. Největší z nich, Stěpanakert, zaznamenal další oběti z řad civilistů. Nejméně tři civilisté podle mluvčí arménského ministerstva obrany zahynuli při pátečním ostřelování. O Náhorní Karabach od konce září svádějí Arménie a Ázerbájdžán boje.

Arménie požádala Rusko o pomoc v bojích proti Ázerbájdžánu o Náhorní Karabach. Moskva ale dala najevo, že se v Náhorním Karabachu vojensky angažovat nebude, zasáhla by pouze v případě, že by se boje přenesly na arménské území. Jerevan tvrdí, že se konflikt k jeho hranici opravdu blíží. Zároveň Arménie podle agentury TASS obvinila Ázerbájdžán z použití zakázaných zbraní s bílým fosforem. To vláda v Baku odmítla.

Arménie připustila stažení jednotek Náhorního Karabachu, ovládaného arménskými separatisty, ze strategicky položeného města u hranic s Íránem. Oblast tak vojensky ovládl Ázerbájdžán, oznámila agentura Reuters s připomínkou, že ani nové příměří, zprostředkované Spojenými státy, neukončilo už měsíc pokračující boje o horskou enklávu.