Arménie chce do Evropy, EU potřebuje partnery v regionu, řekli Macron a Costa

Arménie si vybrala evropskou budoucnost, mír a rozhodla se zbavit ruského vlivu, prohlásil po summitu Evropského politického společenství (EPC) francouzský prezident Emmanuel Macron. Předseda Evropské rady António Costa po zasedání téměř pěti desítek lídrů v Jerevanu uvedl, že Evropa v zájmu své bezpečnosti musí spolupracovat s partnery ve všech regionech včetně jižního Kavkazu. Česko v Jerevanu zastupoval premiér Andrej Babiš (ANO).

Osmé zasedání EPC se konalo pod heslem Budování budoucnosti: Jednota a stabilita v Evropě. Celkem 48 prezidentů a premiérů se poprvé sešlo v Arménii a diskutovalo o užší spolupráci při ochraně demokracie a bezpečnosti v Evropě.

Macron, který vznik EPC jako platformy pro spolupráci zemí Evropské unie a dalších oblastí kontinentu inicioval, ocenil politický vývoj v hostitelské zemi, která byla podle něho dlouhá léta vnímána jako satelit Ruska.

„Arménie se rozhodla zbavit tohoto omezení a obrátit se směrem k Evropě. Nemůžeme se tvářit, že to tak není,“ řekl podle agentury AFP po jednání. Také loňská mírová dohoda se sousedním Ázerbájdžánem, jehož lídr Ilham Alijev se k summitu připojil na dálku, je podle Macrona důležitou zprávou pro evropskou budoucnost Arménie.

Arménie loni přijala zákon, kterým deklaruje svůj záměr usilovat o členství v Evropské unii. Když eurokomisařka pro rozšíření Marta Kosová zemi v březnu navštívila, prohlásila, že Arménie a EU si nikdy nebyly bližší.

„V současném geopolitickém kontextu je jasné, že náš kontinent se potřebuje pro svou bezpečnost rozhlížet v úhlu 360 stupňů,“ uvedl Costa v narážce na ruskou válku na Ukrajině a na konflikt na Blízkém východě, k nimž mají země kavkazského regionu velmi blízko. Tématy summitu tak byla propojitelnost Arménie s Evropou či boj proti zahraničnímu vměšování do demokratických procesů, z něhož je často obviňováno Rusko.

Nahrávám video

EU do Arménie vysílá tým expertů, kteří se specializují na boj s ruskou propagandou a vměšováním, posiluje tak svoji podporu postsovětské republiky, napsal rovněž deník The Guardian.

Costa summitu předsedal spolu s arménským premiérem Nikolem Pašinjanem. Oba se společně s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou po skončení jednání EPC sejdou v užším formátu při summitu EU–Arménie, který se bude konat v úterý.

Nahrávám video

Babiš: Řešili jsme hlavně bezpečnost

Česko v Jerevanu zastupoval premiér Babiš. „Společně s lídry dalších 46 zemí jsme řešili hlavně bezpečnost, včetně energetického propojení zemí napříč celou Evropou,“ uvedl po jednání Babiš. Už před začátkem summitu jednal s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem o navyšování obranných výdajů v rámci Aliance. Sešel se také s britským premiérem Keirem Starmerem či moldavskou prezidentkou Maiou Sanduovou.

„Jsem rád, že kolega Landovský to vzal, protože vidí do střev NATO,“ řekl Babiš o bývalém velvyslanci Česka při Severoatlantické alianci Jakubovi Landovském, který se stane vládním zmocněncem pro plnění závazků vůči Alianci.

Český předseda řekl, že navyšování obranných výdajů vidí optimisticky. „My tomu samozřejmě podřídíme všechno, protože je to taková výzva. Vždy, když mě někdo k něčemu vyzývá, tak jdu po tom,“ prohlásil Babiš.

Jmenování Landovského premiér oznámil minulý týden s tím, že si od toho slibuje naplnění závazku vůči NATO, tedy vydávat na obranu nejméně dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP).

Costa: Summit umožnila dohoda mezi Arménií a Ázerbájdžánem

Costa při oficiálním zahájení vrcholné schůzky řekl, že summit EPC v Jerevanu umožnila loňská dohoda mezi Arménií a Ázerbájdžánem. Region je podle něj na dobré cestě v době eskalací a konfliktů ve světě. Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev se summitu účastnil prostřednictvím videokonference, jeho zapojení v úvodní řeči ocenil arménský premiér Pašinjan.

Costa dále poznamenal, že summit EPC v Jerevanu zasazuje Arménii do srdce Evropy, kam podle něj země náleží vzhledem ke své historii. Evropská unie je připravena posilovat arménskou demokracii a bojovat se zahraničním vměšováním, řekl.

Von der Leyenová při příjezdu na summit sdělila, že Evropa musí snížit své závislosti ve třech oblastech: na dovážených fosilních palivech, v obraně a rovněž, pokud jde o dodavatelské řetězce.

Jednání o míru na Ukrajině se musí účastnit i Evropa, řekl Zelenskyj

Summitu se účastní i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Při této příležitosti uvedl, že jakýchkoliv mírových jednání o jeho zemi se musí zúčastnit i Evropa.

„Jsme v kontaktu se Spojenými státy a rozumíme jejich názorům a postojům. Bylo by však dobré vytvořit jeden společný evropský hlas,“ řekl v projevu Zelenskyj podle agentury Reuters.

„Musíme najít funkční diplomatický formát a Evropa musí být u jednacího stolu při jakýchkoli rozhovorech,“ dodal poté, co zopakoval své prosby o větší vojenskou podporu. Ukrajina podle něj potřebuje další vojenskou pomoc, aby získala prostředky k obraně proti ruským balistickým raketám.

Schůzka s Ficem

Zelenskyj se rovněž sešel se slovenským premiérem Robertem Ficem (Smer). Na sociální síti X ukrajinský prezident uvedl, že hovořili o spolupráci v řadě oblastí či o vzájemných návštěvách. „Ukrajina je otevřena konstruktivnímu dialogu se Slovenskem a má zájem na rozvoji silných vztahů,“ napsal Zelenskyj, jehož země byla se Slovenskem letos několik měsíců v ostrém sporu kvůli ropovodu Družba. Ten podle Kyjeva v lednu poškodil ruský útok, Bratislava ale tvrdila, že Ukrajina s obnovením tranzitu ropy na Slovensko z politických důvodů otálí.

Zelenskyj ve svém příspěvku také poznamenal, že s Ficem jednali i o možném zasedání společné mezivládní komise v blízké budoucnosti nebo o členství Ukrajiny v EU. „Je důležité, že Slovensko podporuje vstup Ukrajiny do Evropské unie a je připravené nám na této cestě pomoci. Jsem za to vděčný,“ napsal ukrajinský prezident.

„Jsme sousedé, musí nám záležet na dobrých vztazích, byť se v lásce s panem Zelenským nemáme,“ řekl po schůzce slovenský premiér Fico, který Zelenského dříve kritizoval nejen v souvislosti s uvedeným přerušením dodávek ropy, ale také kvůli rozhodnutí Kyjeva neprodloužit s Ruskem smlouvu o tranzitu jeho plynu přes Ukrajinu.

Zopakoval, že se Zelenským se rozcházejí v názorech na některá témata a že Slovensko nadále nebude zdarma dodávat zbraně Ukrajině. Členství Ukrajiny v EU odmítla nejmenší slovenská vládní strana SNS, která v této souvislosti chce záruky od Fica.

Fico a Zelenskyj jednali také o vzájemné návštěvě. V sobotním telefonátu Zelenskyj pozval Fica do Kyjeva a slovenský premiér ukrajinského prezidenta zase do Bratislavy. Pokud Fico do Kyjeva opravdu odcestuje, bude to jeho první návštěva ukrajinského hlavního města od počátku plnohodnotné ruské invaze.

Jednání s von der Leyenovou

Ukrajinský lídr na sociální síti také informoval o tom, že na okraj summitu jednal s von der Leyenovou o poskytnutí první části nedávno potvrzené půjčky od Evropské unie a o společné výrobě dronů.

Evropští lídři se na summitu EPC mají zabývat mimo jiné energetickou a hospodářskou bezpečností, aktuální geopolitickou situací a posilováním stability v Evropě.

Vznik EPC inicioval v květnu 2022 francouzský prezident Emmanuel Macron. Neformální platforma má podporovat politický dialog v Evropě a přispívat k její stabilitě, bezpečnosti a prosperitě. První setkání se konalo na podzim 2022 v Praze, dosud poslední summit EPC byl loni v říjnu v Kodani. Po Arménii se bude následující summit konat v listopadu v Irsku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 6 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 12 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 18 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...