Arménie chce do Evropy, EU potřebuje partnery v regionu, řekli Macron a Costa

Arménie si vybrala evropskou budoucnost, mír a rozhodla se zbavit ruského vlivu, prohlásil po summitu Evropského politického společenství (EPC) francouzský prezident Emmanuel Macron. Předseda Evropské rady António Costa po zasedání téměř pěti desítek lídrů v Jerevanu uvedl, že Evropa v zájmu své bezpečnosti musí spolupracovat s partnery ve všech regionech včetně jižního Kavkazu. Česko v Jerevanu zastupoval premiér Andrej Babiš (ANO).

Osmé zasedání EPC se konalo pod heslem Budování budoucnosti: Jednota a stabilita v Evropě. Celkem 48 prezidentů a premiérů se poprvé sešlo v Arménii a diskutovalo o užší spolupráci při ochraně demokracie a bezpečnosti v Evropě.

Macron, který vznik EPC jako platformy pro spolupráci zemí Evropské unie a dalších oblastí kontinentu inicioval, ocenil politický vývoj v hostitelské zemi, která byla podle něho dlouhá léta vnímána jako satelit Ruska.

„Arménie se rozhodla zbavit tohoto omezení a obrátit se směrem k Evropě. Nemůžeme se tvářit, že to tak není,“ řekl podle agentury AFP po jednání. Také loňská mírová dohoda se sousedním Ázerbájdžánem, jehož lídr Ilham Alijev se k summitu připojil na dálku, je podle Macrona důležitou zprávou pro evropskou budoucnost Arménie.

Arménie loni přijala zákon, kterým deklaruje svůj záměr usilovat o členství v Evropské unii. Když eurokomisařka pro rozšíření Marta Kosová zemi v březnu navštívila, prohlásila, že Arménie a EU si nikdy nebyly bližší.

„V současném geopolitickém kontextu je jasné, že náš kontinent se potřebuje pro svou bezpečnost rozhlížet v úhlu 360 stupňů,“ uvedl Costa v narážce na ruskou válku na Ukrajině a na konflikt na Blízkém východě, k nimž mají země kavkazského regionu velmi blízko. Tématy summitu tak byla propojitelnost Arménie s Evropou či boj proti zahraničnímu vměšování do demokratických procesů, z něhož je často obviňováno Rusko.

Nahrávám video

EU do Arménie vysílá tým expertů, kteří se specializují na boj s ruskou propagandou a vměšováním, posiluje tak svoji podporu postsovětské republiky, napsal rovněž deník The Guardian.

Costa summitu předsedal spolu s arménským premiérem Nikolem Pašinjanem. Oba se společně s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou po skončení jednání EPC sejdou v užším formátu při summitu EU–Arménie, který se bude konat v úterý.

Nahrávám video

Babiš: Řešili jsme hlavně bezpečnost

Česko v Jerevanu zastupoval premiér Babiš. „Společně s lídry dalších 46 zemí jsme řešili hlavně bezpečnost, včetně energetického propojení zemí napříč celou Evropou,“ uvedl po jednání Babiš. Už před začátkem summitu jednal s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem o navyšování obranných výdajů v rámci Aliance. Sešel se také s britským premiérem Keirem Starmerem či moldavskou prezidentkou Maiou Sanduovou.

„Jsem rád, že kolega Landovský to vzal, protože vidí do střev NATO,“ řekl Babiš o bývalém velvyslanci Česka při Severoatlantické alianci Jakubovi Landovském, který se stane vládním zmocněncem pro plnění závazků vůči Alianci.

Český předseda řekl, že navyšování obranných výdajů vidí optimisticky. „My tomu samozřejmě podřídíme všechno, protože je to taková výzva. Vždy, když mě někdo k něčemu vyzývá, tak jdu po tom,“ prohlásil Babiš.

Jmenování Landovského premiér oznámil minulý týden s tím, že si od toho slibuje naplnění závazku vůči NATO, tedy vydávat na obranu nejméně dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP).

Costa: Summit umožnila dohoda mezi Arménií a Ázerbájdžánem

Costa při oficiálním zahájení vrcholné schůzky řekl, že summit EPC v Jerevanu umožnila loňská dohoda mezi Arménií a Ázerbájdžánem. Region je podle něj na dobré cestě v době eskalací a konfliktů ve světě. Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev se summitu účastnil prostřednictvím videokonference, jeho zapojení v úvodní řeči ocenil arménský premiér Pašinjan.

Costa dále poznamenal, že summit EPC v Jerevanu zasazuje Arménii do srdce Evropy, kam podle něj země náleží vzhledem ke své historii. Evropská unie je připravena posilovat arménskou demokracii a bojovat se zahraničním vměšováním, řekl.

Von der Leyenová při příjezdu na summit sdělila, že Evropa musí snížit své závislosti ve třech oblastech: na dovážených fosilních palivech, v obraně a rovněž, pokud jde o dodavatelské řetězce.

Jednání o míru na Ukrajině se musí účastnit i Evropa, řekl Zelenskyj

Summitu se účastní i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Při této příležitosti uvedl, že jakýchkoliv mírových jednání o jeho zemi se musí zúčastnit i Evropa.

„Jsme v kontaktu se Spojenými státy a rozumíme jejich názorům a postojům. Bylo by však dobré vytvořit jeden společný evropský hlas,“ řekl v projevu Zelenskyj podle agentury Reuters.

„Musíme najít funkční diplomatický formát a Evropa musí být u jednacího stolu při jakýchkoli rozhovorech,“ dodal poté, co zopakoval své prosby o větší vojenskou podporu. Ukrajina podle něj potřebuje další vojenskou pomoc, aby získala prostředky k obraně proti ruským balistickým raketám.

Schůzka s Ficem

Zelenskyj se rovněž sešel se slovenským premiérem Robertem Ficem (Smer). Na sociální síti X ukrajinský prezident uvedl, že hovořili o spolupráci v řadě oblastí či o vzájemných návštěvách. „Ukrajina je otevřena konstruktivnímu dialogu se Slovenskem a má zájem na rozvoji silných vztahů,“ napsal Zelenskyj, jehož země byla se Slovenskem letos několik měsíců v ostrém sporu kvůli ropovodu Družba. Ten podle Kyjeva v lednu poškodil ruský útok, Bratislava ale tvrdila, že Ukrajina s obnovením tranzitu ropy na Slovensko z politických důvodů otálí.

Zelenskyj ve svém příspěvku také poznamenal, že s Ficem jednali i o možném zasedání společné mezivládní komise v blízké budoucnosti nebo o členství Ukrajiny v EU. „Je důležité, že Slovensko podporuje vstup Ukrajiny do Evropské unie a je připravené nám na této cestě pomoci. Jsem za to vděčný,“ napsal ukrajinský prezident.

„Jsme sousedé, musí nám záležet na dobrých vztazích, byť se v lásce s panem Zelenským nemáme,“ řekl po schůzce slovenský premiér Fico, který Zelenského dříve kritizoval nejen v souvislosti s uvedeným přerušením dodávek ropy, ale také kvůli rozhodnutí Kyjeva neprodloužit s Ruskem smlouvu o tranzitu jeho plynu přes Ukrajinu.

Zopakoval, že se Zelenským se rozcházejí v názorech na některá témata a že Slovensko nadále nebude zdarma dodávat zbraně Ukrajině. Členství Ukrajiny v EU odmítla nejmenší slovenská vládní strana SNS, která v této souvislosti chce záruky od Fica.

Fico a Zelenskyj jednali také o vzájemné návštěvě. V sobotním telefonátu Zelenskyj pozval Fica do Kyjeva a slovenský premiér ukrajinského prezidenta zase do Bratislavy. Pokud Fico do Kyjeva opravdu odcestuje, bude to jeho první návštěva ukrajinského hlavního města od počátku plnohodnotné ruské invaze.

Jednání s von der Leyenovou

Ukrajinský lídr na sociální síti také informoval o tom, že na okraj summitu jednal s von der Leyenovou o poskytnutí první části nedávno potvrzené půjčky od Evropské unie a o společné výrobě dronů.

Evropští lídři se na summitu EPC mají zabývat mimo jiné energetickou a hospodářskou bezpečností, aktuální geopolitickou situací a posilováním stability v Evropě.

Vznik EPC inicioval v květnu 2022 francouzský prezident Emmanuel Macron. Neformální platforma má podporovat politický dialog v Evropě a přispívat k její stabilitě, bezpečnosti a prosperitě. První setkání se konalo na podzim 2022 v Praze, dosud poslední summit EPC byl loni v říjnu v Kodani. Po Arménii se bude následující summit konat v listopadu v Irsku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americký soud shledal muže, jenž pobodal Rushdieho, vinným z terorismu

Americký soud ve středu shledal muže, který v roce 2022 ve státu New Yorku pobodal spisovatele Salmana Rushdieho, vinným ze zapojení do terorismu a z podpory libanonského šíitského militantního hnutí Hizballáh. Informovala o tom agentura AFP. Jiný soud už loni Hadiho Matara, který má americké a libanonské občanství, poslal za útok na Rushdieho na 25 let do vězení.
01:51Aktualizovánopřed 19 mminutami

VideoMoskva vydala zatykač na zakladatele Telegramu Durova

Moskva vydala zatykač na zakladatele sociální sítě Telegram Pavla Durova. Viní ho z napomáhání terorismu. V Rusku narozený podnikatel, který ale žije převážně v Dubaji, už v minulosti uvedl, že se podle něj ruské úřady snaží potlačit právo lidí na soukromí a svobodu projevu. Vyšetřování šifrovaná aplikace s více než miliardou uživatelů v současnosti čelí ve Francii – kvůli obvinění z řady trestných činů souvisejících s organizovaným zločinem. Také ukrajinské úřady v minulosti měly s platformou Telegram závažný bezpečnostní problém, který spočívá v riziku ruské špionáže, šíření dezinformací a zneužívání sítě k nepřátelským operacím. Ačkoliv je Telegram pro většinu Ukrajinců hlavním zdrojem zpráv a informací, pro stát představuje kritickou digitální hrozbu.
před 4 hhodinami

Trump hrozí Teheránu odvetou za útoky na americké základny v Jordánsku

Armáda USA zlikvidovala balistické střely, které ve středu nad ránem vypálil Írán na základny Spojených států na Blízkém východě, uvedlo americké oblastní velitelství CENTCOM. Později informovalo o tom, že USA a Saúdská Arábie podnikly údery proti Íránem podporovaným milicím v Iráku, které útočily na saúdskoarabská ropná zařízení, a zabily dvacet lidí. Írán také dle agentury Tasním oznámil, že zasáhl a přiměl k zastavení tři ropné tankery proplouvající Hormuzským průlivem. Americký prezident Donald Trump následně pohrozil Teheránu odvetou.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

„Přístavy nefungují, zrno nikdo nebere.“ Štáb ČT točil s ukrajinskými zemědělci

Vývoz letošní ukrajinské úrody se komplikuje. Ukrajinci od začátku července útočí na ruské lodě v Černém a Azovském moři, Moskva zároveň ostřeluje na denní bázi pobřeží Oděské oblasti. Velcí rejdaři se proto ukrajinským přístavům radši vyhýbají.
před 6 hhodinami

Nízká hladina Rýna může vést k nedostatku paliv v Německu, píše Bloomberg

Pokles hladiny Rýna vinou extrémního sucha může vést k nedostatku pohonných hmot v Německu a přimět Švýcarsko čerpat strategické zásoby ropy. Ohrožena je další kriticky důležitá vodní cesta, píše agentura Bloomberg. Připomíná, že by to byla už čtvrtá přepravní oblast, která je prakticky vyřazena z provozu po Hormuzském průlivu, přístavech v Černém moři a úžině Báb al-Mandab v Rudém moři.
před 6 hhodinami

Polský expremiér Morawiecki po sporu s Kaczyńským oznámil vznik nové frakce

Bývalý polský premiér Mateusz Morawiecki ve středu oznámil vznik nové parlamentní frakce se čtyřiceti zákonodárci. Stalo se tak po rozkolu ve straně Právo a spravedlnost (PiS) ohledně dalšího směřování hlavní polské opoziční síly. Morawiecki uvedl, že zůstává v opozici, současnou vládu premiéra Donalda Tuska považuje za hroznou, uvedla agentura PAP. Spor mezi Morawieckým a šéfem PiS Jarosławem Kaczyńským podle průzkumů rozdělil i voliče strany.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Agenti OpenAI napadli kromě webu Hugging Face další čtyři platformy

Dva autonomní agenti společnosti OpenAI pohánění jejími pokročilými modely umělé inteligence (AI) napadli při testování kromě webu Hugging Face další čtyři platformy. Využili je mimo jiné ke kopírování programového kódu nebo k jeho testování, nepřekročili prý ale rámec toho, co by udělal běžný uživatel. S odkazem na sdělení OpenAI o tom informuje agentura AFP.
před 8 hhodinami

Požáry u Bordeaux se v noci nešířily, situaci ale může zhoršit vedro a vítr

Rozsáhlé požáry u Bordeaux se v noci na středu nešířily, boj hasičů s ohněm má ale podle předpovědi v následujících hodinách ztížit nárůst teplot a zesílení větru. Teploty mají v oblasti překonat čtyřicet stupňů Celsia, píší agentury Reuters a AFP. Požár v departementu Gironde spálil od minulého týdne více než 42 tisíc hektarů a donutil k evakuaci přes 220 tisíc lidí. Situace v okolí Madridu je zatím příznivá, následujících 12 hodin bude rozhodujících, řekl premiér Pedro Sánchez.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.