Obrana

Vláda se na pondělním jednání zabývala podobou návrhu státního rozpočtu na příští rok. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) seznámila členy kabinetu s úpravami, které ministerstvo provedlo od posledních jednání s jednotlivými ministry. Resort následně uvedl, že vládě předložil návrh státního rozpočtu na rok 2027 se schodkem 389 miliard korun. Navržený schodek by znamenal druhý nejvyšší rozpočtový deficit v historii Česka. Opozice plánovaný schodek kritizuje.

Letos má studium na litevské Vojenské akademii generála Jonase Žemaita zahájit rekordních 170 kadetů, stále více mladých lidí se rozhoduje pro kariéru vojenského důstojníka, uvedla akademie ve čtvrtek.

Ministerstvo obrany příští rok pravděpodobně dostane 191 miliard korun, což je o 36 miliard více než letos. Kam přesně peníze půjdou? „Je to do našich priorit. Tou první je samozřejmě personál. To znamená, že můžeme pokračovat v současném tempu doplňování personálu do Armády České republiky (AČR). Dále budeme pokračovat ve velkých modernizačních projektech. Chceme také silně posílit výstavbu a investice do infrastruktury AČR,“ vyjmenoval v Interview ČT24 vicepremiér a ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Resort podle něj bude chtít investovat i do další priority, kterou je podle ministra protivzdušná obrana státu. „To znamená do dalších systémů, které zajistí naplnění této bezpečnostní potřeby České republiky,“ dodal. Zůna v pořadu moderovaném Terezou Kručinskou hovořil také o výdajích na obranu v dalších letech, o nové armádní koncepci nebo o tom, jak nalákat nové vojáky.

Ukrajina obdržela od Spojeného království a Francie kladné odpovědi ohledně předání technologií a licencí potřebných k výrobě střel dlouhého doletu SCALP / Storm Shadow. Technické týmy se nyní musí dohodnout na harmonogramu realizace projektu. Uvedl to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na společné tiskové konferenci s estonským prezidentem Alarem Karisem, informoval zpravodaj stanice Suspilne Ukraine.

Polští námořníci zahájili na základně ve Švédsku výcvik pro službu na pronajaté ponorce, která má zajistit akceschopnost polské ponorkové flotily do příchodu nových plavidel v příštím desetiletí, uvedli ve středu představitelé.

Zájem o službu v německé armádě výrazně roste. Počet žádostí o přijetí se meziročně zvýšil o 26 procent, což německá vláda vítá v době rostoucího napětí mezi Ruskem a členskými státy NATO.

Ukrajinský parlament schválil návrh prezidenta Volodymyra Zelenského na jmenování Jevhena Chmary ministrem obrany, informuje web RBK-Ukrajina. O něco dříve poslanci odhlasovali opětovné jmenování Andrije Sybihy ministrem zahraničí. Podle serveru pro Sybihu hlasovalo 266 poslanců a pro Chmaru 312. Konec vládní služby předchozího ministra obrany Mychajla Fedorova vyvolal v zemi pouliční protesty.

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) během úterý jednala s ministry o podobě jejich rozpočtových kapitol pro rok 2027. Sérii schůzek zahájil ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). Následně dorazili ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé), šéf resortu školství Robert Plaga (za ANO), ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO), ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) či ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO), který sdělil, že stát i v příštím roce převezme veškeré poplatky za podporované zdroje energie. Premiér Andrej Babiš (ANO) řekl, že by schodek příští rok měl být významně pod 400 miliard korun.

Nová vojenská dohoda mezi Saúdskou Arábií, Tureckem a Pákistánem má sloužit ke vzájemné obraně, podle analytiků se ale žádná ze zemí s rozdílnými prioritami nechce nechat zatáhnout do dalšího konfliktu. Cestou tak může být rozmach vojenských dodávek či společné mise a výcvik. Pakt z Mekky slouží jako protiváha vůči prohlubujícím se vazbám mezi Izraelem a Spojenými arabskými emiráty (SAE). Vznik aliance je také reakcí na slábnoucí roli USA v regionu, míní experti.

Do české armády už letos nastoupilo nebo má rozhodnutí o nástupu 2997 lidí, uvedl ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) na slavnostní přísaze ve Vyškově. Armáda původně plánovala letos přijmout 2250 lidí. Klíčové období pro nábor resort čeká na podzim. Premiér Andrej Babiš (ANO) řekl, že armáda má zajištěno financování na úrovni dvou procent HDP a že vláda rozpočet na příští rok schválí do konce září. K 1. srpnu sloužilo v ozbrojených silách podle Babiše 30 907 vojáků.

„Jsem pevně přesvědčený o tom, že v roce 2027 budeme pevně nad dvěma procenty (HDP) a už tam zůstaneme,“ prohlásil k výdajům na obranu vrchní ředitel sekce obranné politiky a strategie na resortu obrany Jakub Landovský. Splnit závazek NATO vydávat dvě procenta HDP na obranu se dle Landovského, který se odkazoval i na premiéra Andreje Babiše (ANO), již v letošním roce nejspíše nepodaří. „Evropa, v úleku z bezpečnostní situace okolo sebe, rozhodla, že obranné výdaje se nebudou počítat do dlužních limitů, které mají evropské státy nakázané,“ poznamenal dále v Interview ČT24. Dle něj je důležité investovat kromě fyzické infrastruktury také do té kybernetické. Pořad moderoval Jiří Václavek.

Ukrajinští váleční veteráni učí zájemce v Česku létat s FPV drony. Ty umožňují pilotům pohled na terén z ptačí perspektivy, tedy tak jako by seděli přímo uvnitř létajícího stroje. Kurzy pořádá organizace Strong Europe, která se snaží přenášet zkušenosti z obrany Ukrajiny proti Rusku. Zapojili se lidé z bezpečnostní komunity i laici. K jejich motivům patří například snaha být připravený pro případ nebezpečí a umět se zapojit do obrany státu. Někteří přitom zdůrazňují, že není jejich stylem utéci ze země v případě války, jako to hlásají jejich známí.

Dron vnikl z Rumunska do bulharského vzdušného prostoru a explodoval poblíž plynovodu. Oznámil to podle tiskových agentur bulharský premiér Rumen Radev. Dron podle něj nesl velké množství výbušnin, píše agentura DPA. Bulharské ministerstvo obrany později oznámilo, že zařízení bylo nejspíš ukrajinské. Kyjev podle agentury AFP přislíbil prošetření incidentu.

S rostoucím napětím ve světě a četnými provokacemi Ruska budí stále více obavy striktně neutrální Irsko jako zranitelné místo v evropské obraně. Irská vláda nyní slibuje modernizaci námořnictva a nábor tisíců vojáků. S ochranou nebe Dublinu tajně pomáhá Velká Británie a vojenské dodávky za stamiliony eur zemi zajistí Francie. Irsko, které nyní předsedá Radě EU, se tak přes slíbené vyšší investice do obrany dál spoléhá na své partnery.

Politické strany v Litvě diskutují o tom, zda podepsat nové mezistranické dohody v oblasti obrany a demografie. Premiér Mindaugas Sinkevičius mezitím navrhl samostatnou dohodu zaměřenou na zvýšení porodnosti v zemi.

„Musím uvést, že my jsme (Severoatlantická) aliance. To není, že nám NATO něco diktuje. My jako Česká republika jsme Aliance a musíme budovat schopnosti, ke kterým jsme se zavázali,“ sdělil v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem generálmajor Jaroslav Míka, který je od srpna novým šéfem Velitelství pro operace. Česká armáda má být podle Míky více doma než v zahraničí. „A ona také více doma je. Když se budeme kvantitativně bavit o počtech vojáků, které máme venku, tak politický mandát je zhruba dva tisíce vojáků, přičemž v současné době to číslo osciluje mezi pěti sty a sedmi sty vojáky. To záleží, jestli probíhá nějaká rotace. Takže je zcela zřejmé, že většina armády je doma a připravuje se na obranu České republiky,“ zdůraznil generálmajor, který v rozhovoru mluvil také o náboru vojáků či o situaci na Ukrajině.

Ukrajina, která od února 2022 bojuje proti ruské invazi a už řadu let usiluje o členství v NATO, se k této alianci nikdy nepřipojí. Podle agentury AFP to v Kyjevě prohlásil bývalý hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil a současný velvyslanec v Británii Valerij Zalužnyj. Zdůvodnil to tím, že Aliance lpí na postupech z druhé světové války a není připravená na konflikty 21. století, což je v kontrastu s ukrajinskou armádou získávající zkušenosti ze současného konfliktu.

Schodek státního rozpočtu v příštím roce bude významně pod 400 miliard korun. Premiér Andrej Babiš (ANO) to řekl při příchodu na jednání s ministryní financí Alenou Schillerovou (ANO) o přípravě rozpočtu. Babiš také potvrdil, že vláda dá pro rok 2027 na obranu dvě procenta HDP. Schillerová po schůzce řekla, že přesnější odhad deficitu bude možné udělat až po zpracování srpnové makroekonomické prognózy.

Překvapivý čínský raketový test z jaderné ponorky vyvolal v regionu obavy ze sílící vojenské agresivity Pekingu. Analytici hovoří o nové fázi v podmořském jaderném soupeření. Tichomořské země už prohlubují vzájemné obranné vazby. Nové dohody se Pekingu nezamlouvají, demonstrativní raketová zkouška přitom podle expertů může americké spojence v regionu ještě víc sblížit.

Sněmovna má projednat prezidentem vetovanou novelu rozpočtových zákonů v úterý 25. srpna, sdělil ministr Boris Šťastný, který je současně předsedou poslaneckého klubu Motoristů. Prezident novelu vetoval ve středu. Zdůvodnil to mimo jiné tím, že ohrožuje dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Představitelé vládní koalice veto kritizují a jsou odhodláni ho přehlasovat. Potřebují na to nejméně 101 hlasů, koalice jich má 108.

Prezident Petr Pavel poprvé za vlády Andreje Babiše (ANO) použil veto. Hlava státu vrátila do sněmovny zákon, který výrazně uvolňuje pravidla rozpočtové odpovědnosti. Pavel zákon zkritizoval, podle něj umožní „další rychlé zadlužování země“. Členka sněmovního rozpočtového výboru Jana Murová (ANO) považuje prezidentova slova „trošičku za demagogii“, poukázala na to, že bez navyšování deficitu nepůjde navýšit výdaje na obranu, k čemuž Pavel kabinet vyzýval. Důvodovou zprávu Hradu považuje za plytkou. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) výroky hnutí ANO odsoudil, zákon označil za „jeden z nejhorších a nejzásadnějších zákonů, který ovlivní budoucí generace“. Vláda podle něj přišla s „demolicí rozpočtové odpovědnosti“, prezident dle něj využil ústavní pravomoci. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.

Operacím české armády bude nově velet generál Jaroslav Míka. Funkci převzal symbolicky ve středu na pražském Vítkově, střídání přichází po třech letech. Velitelství pro operace funguje od roku 2020 a řídilo mimo jiné repatriace českých občanů z krizových oblastí, nasazení vojáků na Slovensku či pomoc Ukrajině. Do praxe má teď zavést obranné plány Česka i NATO, posílit akceschopnost armády a připravit ji na multidoménové operace – na zemi, ve vzduchu i kyberprostoru. Podle nového šéfa armády Miroslava Hlaváče je cílem „vytvořit efektivnější systém velení, který nám umožní rychleji rozhodovat a účinněji řídit ozbrojené síly“.

Prezident Petr Pavel ve středu vetoval novelu, která má umožnit vládě mimo jiné překročit schválené výdaje státního rozpočtu až o deset procent, a to v případě zhoršení bezpečnostní situace. Zákon v červenci schválila sněmovna, když přehlasovala Senát. Ten chtěl do novely vložit omezující podmínky pro možnost kabinetu zvyšovat výdaje nad schválený rozpočtový rámec. Koalice postoj prezidenta očekávala, zřejmě se tak v srpnu sejde sněmovna, aby veto přehlasovala.

Proti podezřelým dronům by nově mohli v areálech s kritickou infrastrukturou zasahovat kromě bezpečnostních složek i zaměstnanci. Plánuje to novela, kterou představili ministři dopravy Ivan Bednárik (za SPD) a vnitra Lubomír Metnar (ANO). Nad objekty důležitými pro fungování státu by Úřad pro civilní letectví mohl vymezit zónu, ve které by pak mohli střežit vzdušný prostor před drony přímo kvalifikovaní pracovníci ostrahy.