Obrana

Japonsko posiluje kvůli napětí s Čínou obranu na souostroví Okinawa. Peking zvyšuje tlak, aby donutil premiérku Sanae Takaičiovou odvolat výrok, že útok na Tchaj-wan by mohl vyvolat reakci japonské armády. Čínská stíhačka nedávno namířila radar navádějící střely před palbou na japonské letouny nad mezinárodními vodami. Na Okinawě se nachází sedmdesát procent amerických vojenských základen v zemi.

Peníze českých občanů nepůjdou na prodlužování války na Ukrajině, uvedl na síti X předseda poslanců hnutí SPD Radim Fiala s tím, že ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) na páteční tiskové konferenci jen popisoval stav, který zdědil po vládě Petra Fialy (ODS). Zůna mimo jiné prohlásil, že podpora Ukrajiny bude pokračovat, jde jen o to, jakým způsobem, a že o osudu muniční iniciativy rozhodne vláda jako celek.

Podpora Ukrajiny bude pokračovat, prohlásil ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). „Jde jen o to, jakým způsobem, jak optimálně – i z hlediska našich národních zájmů – dále Kyjev podporovat,“ doplnil. O osudu muniční iniciativy rozhodne vláda jako celek, doplnil ministr. Resort obrany bude dle Zůny zároveň dále pokračovat ve strategických a významných modernizačních projektech. Prioritou bude protivzdušná obrana.

Americká vláda pokračuje v prodeji zbraní Tchaj-wanu za 11,1 miliardy dolarů (přes 230,5 miliard korun). S odvoláním na tchajwanské ministerstvo obrany to ve čtvrtek napsala agentura Reuters, podle níž se jedná o největší balíček zbraní, který Spojené státy samosprávnému ostrovu dosud dodaly. Tchaj-wan čelí rostoucímu vojenskému tlaku Číny, která jej považuje za svou součást.

Americký prezident Donald Trump pogratuloval Andrejovi Babišovi (ANO) ke jmenování českým premiérem. Na své sociální síti Truth Social v noci na středu šéf Bílého domu vyjádřil přesvědčení, že společně s českým ministerským předsedou „dosáhnou úspěchu mimo jiné v oblasti obrany nebo energetiky“. Český prezident Petr Pavel jmenoval kabinet Andreje Babiše v pondělí. Nový premiér ve středu dopoledne sdělil, že je za gratulaci od Trumpa rád.

Kreml plánuje dát na „obranu“ – tedy především na svoji agresi na Ukrajině – v příštím roce třetinu ruského státního rozpočtu. V přepočtu je to více než 3,5 bilionu korun a podobné to má být i v dalších dvou letech. Na pokrytí výdajů Moskva přitom hledá nové zdroje příjmů, protože zisky z prodeje plynu a ropy – a to hlavně do Indie a Číny – už nestačí. Sáhla proto ke zvyšování DPH.

Designovaný premiér Andrej Babiš (ANO) ve čtvrtek se šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou hovořil o přípravách klíčového summitu, který se uskuteční za týden. Má rozhodnout mimo jiné o financování Ukrajiny pomocí půjčky ze zmrazených ruských aktiv. Babiš si zatím není jistý, jestli by se Česko mělo podílet na finančních zárukách. Poslanec Radek Koten (SPD) v Událostech, komentářích uvedl, že takový krok by mohl negativně ovlivnit finance eurozóny a destabilizovat finanční trh. Podle náměstka ministra zahraničí v demisi Eduarda Huliciuse (KDU-ČSL) jde o „neortodoxní“ nástroj, který je ovšem potřeba. Hosté v debatě moderované Martinem Řezníčkem probrali také jednání o příměří v ruské válce na Ukrajině a výdaje na obranu.

Řada firem českého obranného a bezpečnostního průmyslu letos pravděpodobně dosáhne svých nejlepších výsledků ve výrobě i tržbách. Pomáhá jim válka na Ukrajině a rostoucí obranné výdaje států. Už nyní řada společností produkuje na hraně kapacit, přestože je v uplynulých letech navyšovaly.

Šéf NATO Mark Rutte ve čtvrtek vyzval spojence v Alianci, aby zesílili obranné úsilí a zamezili tak možné válce vedené ze strany Ruska. Takový konflikt by se podle něj mohl rozsahem rovnat válce, kterou „zakusili naši prarodiče a praprarodiče“, varoval. Informovala o tom agentura Reuters.

Americká Sněmovna reprezentantů schválila návrh ročního obranného rozpočtu v rekordní výši 901 miliard dolarů (18,7 bilionu korun). Očekává se, že Senát ho schválí příští týden. Návrh zákona zajišťuje Ukrajině vojenskou pomoc ve výši 400 milionů dolarů (8,3 miliardy korun) v každém z následujících dvou let. Posiluje rovněž závazek USA k obraně Evropy navzdory národní bezpečnostní strategii amerického prezidenta Donalda Trumpa, který Evropu ostře kritizuje.

Ruská špionážní loď Jantar se v poslední době často pohybuje nedaleko výsostných vod Spojeného království. Londýn se obává, že si Rusko takto mapuje podmořské kabely pro případné sabotáže. Britské námořnictvo si proto pořizuje bezpilotní plavidla a ponorné drony. Nové prostředky mají za úkol chránit právě podmořskou infrastrukturu. Tamní vláda také uzavřela obrannou dohodu s Norskem.

Polsko posiluje námořnictvo. Od Švédska si objednalo tři nové ponorky, které by mohlo dostat za pět let. Podle ministra obrany Wladyslawa Kosiniaka-Kamysze země vytváří v Baltském moři novou bezpečnostní architekturu. Varšava tak pokračuje ve výrazných investicích do obrany. Už teď na ni dává téměř pět procent HDP, nejvíce ze všech zemí NATO.

Ukrajinský parlament ve středu schválil rozpočet na příští rok, který počítá s výdaji ve výši 2,8 bilionu hřiven (1,4 bilionu korun) na obranu, což je skoro šedesát procent všech výdajů. Informovala o tom premiérka Julija Svyrydenková. Podle ministra financí Serhije Marčenka výdaje na armádu a zbraně budou představovat 27,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP), napsala agentura Reuters.

Český prezident Petr Pavel po summitu hlav států Visegrádské skupiny (V4 – Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) v maďarské Ostřihomi souhlasil se slovenským prezidentem Peterem Pellegrinim v otázce rozšiřování Evropské unie. Maďarský prezident Tamás Sulyok zdůraznil společnou historii regionu, polský prezident Karol Nawrocki hovořil o důležitosti transatlantické vazby.

Generální tajemník NATO Mark Rutte očekává v příštích dnech nové příspěvky od spojenců do programu nazvaného PURL, což jsou dodávky amerického vojenského vybavení pro Ukrajinu. Rutte uvítal úsilí Spojených států o ukončení války na Ukrajině. Jak uvedl, je přesvědčen, že toto úsilí nakonec obnoví mír v Evropě.

Venkovské komunity v Nigérii se potýkají s rostoucí krizí banditismu. Podle nigerské Národní komise pro lidská práva zabili bandité nebo povstalci v první polovině roku 2025 nejméně 2266 lidí – více, než činil celkový počet těchto úmrtí za celý rok 2024. První linií obrany se v odlehlých venkovských oblastech, kde chybí oficiální bezpečnostní složky, proto staly dobrovolnické domobrany.

Ruský vládce Vladimir Putin podepsal koncem minulého týdne zákon o rozpočtu na rok 2026 a na další tři roky. Kreml hodlá vynaložit téměř 30 procent rozpočtu na armádu a nákup zbraní – 12,93 bilionu rublů (asi 3,47 bilionu korun). Dalších 3,91 bilionu rublů (asi 1,05 bilionu korun) je vyčleněno na „národní bezpečnost“, která zahrnuje rozpočty ministerstva vnitra, ruské Národní gardy, speciálních služeb a Federální vězeňské služby. Celkem bezpečnostní složky obdrží 16,84 bilionu rublů (asi 4,51 bilionu korun), tedy 38 procent rozpočtu.

Poslanecká sněmovna nakonec vyšle v delegaci do Parlamentního shromáždění NATO své zástupce na Transatlantické fórum. Sněmovní organizační výbor přitom ve středu hlasy povolební většiny ANO, SPD a Motoristů cestu dvoučlenné delegace zamítl. Předseda dolní parlamentní komory Tomio Okamura (SPD) řekl, že cesta je nyní vyvážená, protože místo původně navrhovaných dvou zástupců sněmovní opozice v ní bude jeden poslanec nové vládní koalice a jeden představitel opozice.

Tchaj-wan chce pro příští roky rozšířit stávající obranný rozpočet o 40 miliard dolarů (v přepočtu zhruba 833 miliard korun). Podle agentury AFP to oznámil tchajwanský prezident Laj Čching-te, podle kterého je to snaha ochránit ostrov před možnou čínskou invazí. Čína mezitím podle agentury Reuters varovala, že rozdrtí „jakékoli snahy o zahraniční vměšování“. Peking považuje demokratický Tchaj-wan za svou „vzbouřenou provincii“.

Každoroční velitelské shromáždění, na němž vedení armády probírá priority na příští rok, zahájil úvodním projevem náčelník generálního štábu Karel Řehka. Ten poznamenal, že v české armádě ani společnosti stále není dostatečný pocit urgence. Příprava na válku je podle něj kontinuální a nikdy nekončící proces. S tím, že ve společnosti není dostatečný pocit urgence, souhlasil i prezident Petr Pavel. Projev přednesla také ministryně obrany v demisi Jana Černochová (ODS).

Armáda České republiky (AČR) buduje nové prapory územní obrany, reaguje tak na bezpečnostní situaci a nové úkoly v NATO. Prapory vznikly v krajích z pěších rot aktivní zálohy a budou chránit území a kritickou infrastrukturu. AČR proto pořádá cvičení. Jedno z nich, nazvané Hradba, právě skončilo.

Ruský úder na ukrajinské město Záporoží ve čtvrtek večer zabil pět lidí. Uvedl to podle médií šéf vojenské správy Záporožské oblasti Ivan Fedorov. Další tři lidi úder zranil. Podle Fedorova úder zasáhl rezidenční budovy, obchod a tržiště. Pod útokem se ocitla také Oděsa, kde pět lidí utrpělo zranění. V Dněpropetrovské oblasti přišla o život žena při dronovém útoku, další dva lidé mají středně těžká zranění, napsal na telegramu šéf regionální vojenské správy Vladyslav Hajvanenko.

Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski označil sabotáž na železnici za akt státního terorismu a slíbil odpověď, která nebude jen diplomatická. Šéf polské obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz následně oznámil, že armáda nasadí deset tisíc vojáků, aby pomohli ochránit bezpečnost kritické infrastruktury. Polské úřady také uvedly, že zadržely několik lidí podezřelých z napomáhání sabotérům, kterými byla dle prokuratury dvojice Ukrajinců, která údajně uprchla do Běloruska.

Čínské ministerstvo zahraničí v pátek vyjádřilo rozhořčení nad rozhodnutím Spojených států prodat Tchaj-wanu díly pro stíhačky. Čína podle svého ministerstva zahraničí učiní vše nezbytné k obraně své suverenity, územní celistvosti a bezpečnosti, napsala agentura Reuters. Peking považuje Tchaj-wan za součást svého území a v minulosti pohrozil, že se s ostrovem spojí i silou. Americké ministerstvo obrany ve čtvrtek oznámilo, že díly prodá za 330 milionů dolarů (přes 6,8 miliardy korun).