Obrana

Společnost UAC, která v Kolíně před několika měsíci spustila výrobu vojenských dronů pro ukrajinské ozbrojené síly, testuje dron k ničení cílů. Bezpilotní naváděcí drony, kterých vyrábí nižší stovky ročně, zatím míří výhradně na Ukrajinu. Do budoucna chce společnost hledat zákazníky i v dalších zemích. České armádě nyní společnost nabídla k bezplatnému testování jednu sadu dronů pro výcvik ukrajinských vojáků, řekla po návštěvě společnosti ministryně obrany Jana Černochová (ODS).

Když už komunikace mezi vládou a opozicí probíhá, zjišťujeme, že pohledy nejsou zas tak odlišné, řekl v Otázkách Václava Moravce prezident Petr Pavel. Jako příklad uvedl ruskou invazi na Ukrajinu, o které hovořil s premiérem Petrem Fialou (ODS) a šéfem ANO Andrejem Babišem. „Zjišťujeme, že tak daleko od sebe nejsme, jen je třeba si to lépe vysvětlit,“ podotkl. Prezident v diskusním pořadu také upozornil, že dávkový systém v Česku vyžaduje hlubokou revizi. Je podle něj demotivující a nedostatečně adresný.

Více než jedenáct tisíc Poláků se během léta zúčastní vojenského výcvikového programu. Na takzvané Prázdniny s armádou se mohou hlásit muži a ženy od 18 do 35 let. Drilem stráví měsíc a dostanou za to v přepočtu skoro 35 tisíc korun. Polská armáda se touto metodou snaží získat si nové brance. Zájem o službu v ozbrojených silách sice letos narostl, stále ale neodpovídá náborovým plánům.

Slovenský prezident Peter Pellegrini dorazil do Česka na svou první zahraniční návštěvu po nástupu do funkce. U Filozofické fakulty Univerzity Karlovy uctil památku obětí prosincové střelby. Na Pražském hradě ho následně přijal jeho český protějšek Petr Pavel, Pellegrini na tiskové konferenci po jednání prezidentů ujistil, že vztahy mezi oběma zeměmi jsou na nejvyšší možné úrovni. Sešel se i s dalšími ústavními činiteli. V době, kdy oba prezidenti mluvili o posílení spolupráce, ovšem z Bratislavy zazněla nebývale ostrá kritika premiéra Petra Fialy (ODS) i české policie.

Z hlediska ekonomické síly je na tom EU docela dobře, hodnotil v pořadu Události, komentáře ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) s tím, že to, co Unie opravdu potřebuje, je politická síla a zvýšení konkurenceschopnosti. Podle člena sněmovního zahraničního výboru Marka Bendy (ODS) začíná Evropská unie zaostávat za zbytkem světa, protože se vydala na cestu příliš razantního prosazování Green Dealu.

Političtí představitelé se na Pražském evropském summitu zabývají otázkami pozice Evropské unie v měnícím se světě. Podle končící místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové bude upevnění této pozice spadat na novou Evropskou komisi. Politici také například varovali před dopady války na Ukrajině a různých dalších krizí na jednotu evropské společnosti.

Polské politické strany se snažily zmobilizovat voliče ještě těsně před otevřením hlasovacích místností. Hlavním tématem kampaně byla bezpečnost, ať už v souvislosti s eskalující migrační krizí na hranici, nebo posilováním obrany země.

Řada spojenců Kyjeva upravuje podmínky pro použití poskytnutých zbraní ukrajinskými vojáky, kteří tak nyní mohou zasahovat i cíle na ruském území. Omezení neumožňovala napadené zemi se efektivně bránit, uvedl v pořadu Události, komentáře předseda sněmovního výboru pro bezpečnost a člen výboru pro obranu Pavel Žáček (ODS). Podle Radka Kotena (SPD), člena bezpečnostního výboru, však tento krok může vést k eskalaci konfliktu.

Do Prahy přiletěl americký ministr zahraničí Antony Blinken, sešel se se svým protějškem Janem Lipavským (Piráti). Na okraj jednání šéfů diplomacií států NATO se setkal také s ministryní obrany Janou Černochovou (ODS). Ocenil českou muniční iniciativu na pomoc Ukrajině. Podle Blinkena jsou vztahy mezi Českem a Spojenými státy výjimečné. Ministr odpoledne jednal také s prezidentem Petrem Pavlem.

Do české muniční iniciativy už přispělo patnáct zemí Evropské unie a Severoatlantické aliance přes 1,6 miliardy eur (39,5 miliardy korun), řekl před úterním jednáním o bezpečnosti s evropskými státníky v pražské Kramářově vile premiér Petr Fiala (ODS). Polský prezident Andrzej Duda před pracovní večeří prohlásil, že odpovědnost posílit obranyschopnost Ukrajiny je nyní na Západu. Lídři pěti zemí Unie, kteří se zúčastnili pracovní večeře, pak ve společném prohlášení potvrdili závazek pokračovat ve vojenské podpoře Ukrajiny.

Litevská premiérka Ingrida Šimonytéová přiznala porážku v prezidentských volbách, ve kterých vyzvala současnou hlavu státu Gitanase Nausédu. Průběžné výsledky ukazují, že výrazně zaostává za svým politickým soupeřem, napsala agentura Reuters. Podle serveru Delfi má Nauséda po sečtení hlasů ve více než dvou třetinách volebních místností přes osmdesát procent.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) chce vládě předložit návrh rozpočtu na příští rok se schodkem maximálně 235 miliard korun. Řekl to České televizi. Plánovaný deficit by tak měl oproti letošku klesnout nejméně o sedmnáct miliard. V příštích měsících tak čekají kabinet debaty, kam dát peněz víc a kde naopak škrtat. Většina jeho členů se netají tím, že ve volebním roce budou pro své resorty žádat miliardy navíc. Se snižováním schodku ale souhlasí většina vládních stran, ačkoliv jejich konkrétní představy jsou odlišné. Například TOP 09 požaduje ještě výraznější úspory než ministr financí. Prioritami mají podle koalice zůstat investice do bezpečnosti, obrany a dopravní infrastruktury.

V exkluzivní celoevropské debatě kandidátů na budoucího šéfa nebo šéfku Evropské komise se potkalo pět kandidátů. O druhý mandát ve funkci se uchází současná šéfka unijní exekutivy Ursula von der Leyenová, která je kandidátkou Evropské lidové strany. Za Stranu evropských socialistů je pak takzvaným spitzenkandidátem současný eurokomisař pro práci a sociální věci Nicolas Schmit z Lucemburska. Diskuse se účastnil i Rakušan Walter Baier za Stranu evropské levice, Ital Sandro Gozi za liberální Renew Europe Now a Němka Terry Reintkeová za Evropské zelené. Pozvání odmítly frakce Evropští konzervativci a reformisté a Identita a demokracie, které nenominovaly hlavního kandidáta.

Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu, dostávají postupně prostor na ČT24. Lídryně kandidátky Strana zelených Johanna Nejedlová (nestr.) si klade za cíl ochranu klimatu, případně adaptaci na klimatickou změnu. Zmínila, že důležitá je rovněž ochrana lidských práv. „Roste počet extremistů, kteří nám práva chtějí brát,“ říká. Podle ní by se také EU měla rozšířit nejen o Ukrajinu, ale i o státy Balkánu, avšak musejí splnit daná kritéria. Zmínila, že pro migrační pakt by nehlasovala, protože neřeší problémy, které tu jsou. Dodala, že v Česku někteří politici debatami o paktu odvádějí pozornost od úkolů, které měli splnit, ale neučinili tak.

Česko podle Indexu prosperity a finančního zdraví loni kleslo mezi zeměmi EU ze 13. na 15. místo. Mezi státy sedmadvacítky se tak dostalo do té horší poloviny. Nejlépe se Česku daří ve zdravotnictví a obraně, zaostává v úrovni bydlení. Meziročně si nejvíce pohoršilo v ekonomice, a to zejména kvůli vysoké inflaci. Výsledky indexu, který společně vytváří Česká spořitelna a datový portál Evropa v datech, se vyhlásily v pondělí na konferenci reVize Česka. Pořádá ji spolek Druhá ekonomická transformace, který se zasazuje o posílení české ekonomiky a její pozvednutí mezi nejvyspělejší země světa.

Polsko investuje deset miliard zlotých (asi 58 miliard korun) do zvýšení bezpečnosti své hranice s Ruskem a Běloruskem, včetně výstavby opevnění, ohlásil premiér Donald Tusk při představování plánu na zlepšení obrany asi čtyři sta kilometrů dlouhého úseku polské hranice. Projekt nazvaný Východní štít má současně odstrašit potenciálního agresora.

Česko loni vydalo na obranu 1,37 procenta hrubého domácího produktu (HDP). České televizi to potvrdila ministryně Jana Černochová (ODS) s tím, že tento údaj dostali i spojenci v Severoatlantické alianci. Šlo reálně asi o sto miliard korun, tedy zhruba o deset miliard méně oproti plánovanému rozpočtu. Část peněz resort přesunul na strategické projekty do letošního roku, kdy cílí na výdaje ve výši dvou procent HDP.

Ruské jednotky se pokoušejí prolomit ukrajinskou obranu v pohraničí na severu Charkovské oblasti, Kyjev na místo vyslal posily, oznámilo ukrajinské ministerstvo obrany. Dosavadní útoky se podle něho podařilo odrazit. Šéf charkovské oblastní správy dříve informoval, že ruské síly v noci na pátek zintenzivnily přeshraniční ostřelování města Vovčansk nedaleko ruských hranic. Podle vysoce postaveného zdroje z ukrajinské armády citovaného agenturou Reuters se Rusům podařilo u Vovčansku postoupit o kilometr na ukrajinské území.

Na 370 milionů obyvatel členských států Evropské unie si už za měsíc vybere 720 zástupců do Evropského parlamentu, z toho bude 21 Čechů. Půjde o první hlasování po odchodu Velké Británie z EU, pandemii covidu a zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Očekává se vyšší účast než před pěti lety a posílení pravicových a euroskeptických stran. Po eurovolbách se obmění i složení Evropské komise.

Válka na Ukrajině přináší i technologický pokrok, který se netýká jen zbraní, ale i armádní výbavy. Vojáci bojující na východě země by v příštích měsících mohli používat například i novou lehkou balistiku. S jejím vývojem pomáhá i Česko.

Češi už dvacet let mohou využívat benefitů, které jim plynou ze členství v Evropské unii. Mnohé z nich jim umožňují snazší cestování a poznávání ostatních členských států či příležitosti v podnikání. Hlavně ve světle rusko-ukrajinské války ale roste i význam společné obrany a bezpečnosti.

Kvůli ruské hrozbě posilují obranu svých hranic i pobaltské země – a nezaměřují se jen na ty východní, ale i na západní hranice. Lotyšsko oznámilo, že rozmístí na březích Baltského moře protilodní zbraně. Jejich nákup uspíšilo o pět let.

Bezprecedentní íránský útok na Izrael ukázal, že dekády masivních výdajů židovského státu a USA do budování protiraketového deštníku se vyplatily. Do akce se v noci na neděli zapojily systémy jako Iron Dome (Železná kopule) či Arrow (Šíp), které s pomocí spojenců v regionu zlikvidovaly drtivou většinu raket a dronů. Spojené státy využily bojové letouny, systém Patriot v Iráku a také Aegis umístěný ve Středomoří. Podle CNN šlo Teheránu o symbolickou odvetu, okázalou demonstraci síly, která nezpůsobí větší škody ani nerozpoutá otevřenou válku.

Česká republika se chce se Švédskem dohodnout na prodloužení pronájmu stíhacích letounů JAS-39 Gripen. Bude je totiž potřebovat až do roku 2035, kdy by je měly plně nahradit modernější americké stroje F-35 Lightning II. Provoz gripenů je zatím domluvený pouze do roku 2027. Navíc budou potřebovat modernizaci, aby zůstaly kompatibilní se systémy spojenců v NATO.