Obrana

Irské předsednictví navrhuje snížení příštího sedmiletého rozpočtu EU na 1,622 bilionu eur (asi 39,5 bilionu korun). Evropská komise loni v červenci navrhla rozpočet v objemu 1,763 bilionu eur (asi 42,9 bilionu korun), rovněž v cenách roku 2025. Irský návrh je tak přibližně o osm procent nižší než původní návrh Komise. Největší snížení se týká kapitoly určené na konkurenceschopnost, prosperitu a bezpečnost. Podle irského ministra pro evropské záležitosti Thomase Byrna jde o vyvážený návrh.

Estonská Agentura pro obranné zdroje chce, aby co nejvíce žáků osmých tříd mělo možnost, pokud chtějí, střílet ze vzduchovky. Tento školní rok asi dvacet škol nabízí důkladné vyučování národní obrany na konci základní školy.

Nový Zéland po dekádách končí s osekáváním armádního rozpočtu a v příštích letech hodlá investovat miliardy dolarů do nákupu dronů, vrtulníků a modernizace fregat i celých základen. Ostrovní stát tak reaguje na urychlené zbrojení Číny, která vysílá své síly stále hlouběji do Tichomoří. Wellington zároveň usiluje o prohloubení spolupráce ve vojenské oblasti s řadou zemí regionu.

Česká republika v úterý obdržela první platbu z unijního obranného nástroje SAFE. Konkrétně získala 309 milionů eur (přes 7,5 miliardy korun), tedy patnáct procent z celkově přidělených dvou miliard eur, oznámila Evropská komise (EK). Peníze z obranného úvěru mají směřovat na tanky Leopard 2 A8 a vozy Tatra T-815. Z půjčky má být také financována možnost vojenského využití dálnice D11.

Ukrajina při obraně před ruskými drony s proudovým pohonem začala používat robotické střelecké věže, které k zaměřování cílů využívají prvky umělé inteligence (AI), vyplývá z pondělního sdělení mluvčího ukrajinského letectva Jurije Ihnata, které zaznamenala stanice Suspilne. Prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli podle agentury Ukrinform sdělil, že v Kyjevě úřady instalovaly nejméně dvanáct střeleckých věží a dalších osm bude v Kyjevské oblasti.

Polské ministerstvo obrany připravuje návrh zákona, který má zajistit, že země bude plně připravena na válku, informoval deník Rzeczpospolita. Cílem je podle listu posílit obranyschopnost Polska. Zákon by měl zdokonalit systém velení obrany země a zlepšit připravenost státní správy na plnění úkolů ve stavu pohotovosti, tedy ještě před vyhlášením válečného stavu.

Ministerstvo obrany zrušilo zakázku na 185 obrněných čtyřkolových vozidel za 24,7 miliardy korun. Vysvětlilo to mimo jiné ekonomickými důvody, vyplývá z informací v rejstříku zakázek. Na zrušení zakázky upozornily servery Aktuálně.cz a Ekonomický deník. Podle resortu ale po odstranění nedostatků bude výběrové řízení vyhlášeno znovu. Vozidla by měla sloužit hlavně jako sanitky, ženijní, pyrotechnické nebo průzkumné vozy. Zrušení zakázky zkritizovali zástupci sněmovní opozice.

Státy NATO musí dát „jasně najevo“, že jsou odhodlány bránit svůj vzdušný prostor i pobřežní vody, uvedl prezident Petr Pavel. Musí se dle něj zvýšit schopnost reagovat na přibývající incidenty. Pavel ve středu přivítal na Pražském hradě rumunský protějšek Nicušora Dana, jehož země opakovaně zaznamenala případy narušení svého vzdušného prostoru. Podle předsedy senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Pavla Fischera (nestr., klub ODS a TOP 09) začíná brát premiér Andrej Babiš (ANO) na vědomí, že se mezinárodní situace komplikuje. Bezpečnostní situaci označil Fischer za vážnou, je prý potřeba prověřit, jak je na tom Česko s obranou. Vláda se snaží, navázal předseda senátního výboru pro záležitosti Evropské unie Jan Schiller (ANO). Dodal, že Senát je prý schopen reagovat rychle na aktuální situace či pomoci jak sněmovně, tak vládě. Opakovaně však zmínil problematiku komunikace. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.

Na obranu východního křídla NATO bude moci být v příštích dvou letech vysláno nejvýše 1600 českých vojáků, o 400 méně než dosud, schválil Senát. Zároveň dal šanci novému pokusu o ústavní zakotvení práva na život off-line. Dva obdobné návrhy na doplnění Listiny základních práv a svobod přitom v minulosti odmítl. Dále schválil vlastní návrh na uzákonění nepromlčitelnosti trestného činu vraždy a také daňovou úlevu pro aktivní dobrovolné hasiče. Naopak odmítl přesun lidskoprávních agend z Úřadu vlády na ministerstva jako netransparentní.

Spojené království nabídlo členům vojenského partnerství „Joint Expeditionary Force“ (JEF, česky Společné expediční síly) „jaderný deštník“ v rámci širší dohody o obraně.

Rusko plánuje v Evropě další sabotáže, varovala šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová s odkazem na informace zpravodajských služeb. Moskva se snaží zastrašit společnost, aby přestala pomáhat Kyjevu, míní Kallasová. Po jednání ministrů obrany EU zdůraznila, že blok musí rychleji a efektivněji posilovat svou obranyschopnost, aby splnil cíle stanovené pro rok 2030. Česko zastupoval v Bruselu šéf sekce obranné politiky a strategie ministerstva obrany Jakub Landovský.

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) po roce a čtvrt opět řekl, že jeho zemi by svědčila vojenská neutralita. Závazky vyplývající z členství v Severoatlantické alianci, do které země vstoupila v roce 2004, ale Bratislava podle něj dodrží. Fico to řekl v diskusním pořadu televize TA3.

Armáda na letošní rok naplánovala více než 160 cvičení doma i v zahraničí. A v příštím roce výcvik ještě zintenzivní, připravuje jich totiž přes dvě stě. Podle generálního štábu jde o poznatky ze současných konfliktů, ale i o novou techniku. Armáda totiž letos také pokračuje v přezbrojování. Převzala tanky, transportní letoun a další stroje, které resort obrany objednal už v minulosti.

Litva a Polsko připravují mezinárodní plán evakuace civilistů, aby se v případě krize část obyvatel této pobaltské země, ale i Lotyšska a Estonska, mohla přesunout přes polskou hranici. Podle polské agentury PAP to uvedl šéf litevského národního centra pro zvládání krizí Vilmantas Vitkauskas.

Ukrajinská obranná a technologická společnost „Vluchnik“ dokončila interní testy stíhacího dronu „Zorelit v5“. Je určen k sestřelování vysokorychlostních vzdušných cílů.

Švýcarská vláda usiluje o bezpečnostní partnerství s Evropskou unií (EU). Je to však také to, co chce EU?

Velvyslanec USA při Severoatlantické alianci (NATO) Matthew Whitaker kritizoval Česko za pomalu rostoucí výdaje na obranu. Na pátečním summitu Mezinárodního institutu strategických studií (IISS) v Praze prohlásil, že postoj Česka je pro Spojené státy americké zklamáním. Premiér Andrej Babiš (ANO) argumentuje plánovaným splněním minimální dvouprocentní hranice výdajů na obranu příští rok a transparentním jednáním se spojenci.

Lídři ANO, SPD a Motoristů dospěli k dohodě, která umožní schválit v pondělí rozpočet na příští rok, řekl šéf Motoristů Petr Macinka. Původní schodek 389 miliard korun se sníží o jednotky miliard. Další reálnou úsporu až 20 miliard by dle Macinky měly přinést legislativní návrhy, se kterými přijde kabinet do konce roku, do schvalovaného zákona o rozpočtu se ale ještě nepromítnou. V roce 2028 by měl schodek klesnout minimálně o šedesát miliard, sdělil Macinka.

Premiér Andrej Babiš (ANO) navrhl vznik společného evropského systému protiraketové obrany, který nazval Euro Patriot. Posílil by podle něj evropský příspěvek k Severoatlantické alianci (NATO). Řekl to ve svém projevu na Pražském obranném summitu. Dodal, že nejde o soupeření se Spojenými státy.

Mezi hlavní priority Evropské komise zařadila její šéfka Ursula von der Leyenová silnější obranu, menší závislost na Číně a větší odolnost vůči klimatickým i hybridním hrozbám. Unie má také posílit energetickou soběstačnost a lépe chránit své hranice, řekla předsedkyně Komise. Hlavní body projevu o stavu EU probrali v Událostech komentářích europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO), místopředseda výboru pro evropské záležitosti Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD), europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS) a člen sněmovního výboru pro bezpečnost Samuel Volpe (Piráti). Debatou provázel Lukáš Dolanský.

Kyjev testuje novou zbraň určenou k sestřelování dronů a v noci na úterý provedla úspěšný zásah. V úterním večerním hlášení to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Spojené státy přesouvají miliony dolarů z vojenské pomoci určené zemím v Evropě, včetně Slovenska, a na Blízkém východě do latinskoamerických zemí s konzervativními vládami nakloněnými prezidentovi Donaldu Trumpovi. Americké ministerstvo zahraničí o tom v úterý podle agentury AP informovalo Kongres.

Evropská komise v pátek schválila poskytnutí 6,1 miliardy eur (147,6 miliard korun) na nákup obranného materiálu pro Ukrajinu. Peníze jsou určené na protivzdušnou a protiraketovou obranu, munici a drony. Kyjev je může využít mimo jiné na nákup raket PAC-3 pro americké systémy protivzdušné obrany Patriot, informovala Komise. Jedná se o další prostředky z půjčky pro Ukrajinu v celkovém objemu devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun).

Varšava pokračuje v rozsáhlém posilování své obrany a modernizaci armády. Novou vojenskou techniku představilo také na mezinárodním veletrhu obranného průmyslu v Kielcích, kde firmy uzavřely další kontrakty včetně těch s českými podniky. Varšava vydává na obranu téměř pět procent HDP a investice zdůvodňuje především rostoucí hrozbou ze strany Ruska.