Obrana

V reakci na mezinárodní krize se Švýcarsko snaží oživit svou síť jaderných krytů. Země ji udržuje už od dob studené války. Zákon přijatý v roce 1963 dokonce garantuje každému občanovi, ale i dočasným rezidentům země, lůžko v úkrytu v případě války. To znamená, že země má mít v podzemí k dispozici zhruba devět milionů míst. V praxi se ale ukazuje, že k naplnění závazku jsou nutné nové investice. Vláda proto hodlá na opravy a plné zprovoznění bunkrů v příštích letech uvolnit v přepočtu až šest miliard korun.

Česko poskytlo Ukrajině od začátku plnohodnotné ruské invaze nepotřebný vojenský materiál za 7,3 miliardy korun. Na bilanční tiskové konferenci to v pátek oznámila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Uvedla také, že by tuzemsko v letošním roce mělo poprvé splnit dvě procenta výdajů hrubého domácího produktu (HDP) na obranu. Opozice je ale skeptická ohledně toho, zda se podaří peníze utratit smysluplně. Resort podle hnutí ANO zvyšuje výdaje zčásti i navýšením splátek, a vládě tak prý hrozí blamáž. Podle ministryně se ukáže, jaké útraty Aliance uzná.

Mezi látky, jejichž zákaz ve středu vláda schválila, nepatří podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) HHC a jeho deriváty. Bude zařazeno na nový seznam látek, jejichž škodlivost budou odborníci posuzovat a nebude trestné je vlastnit. Na jednání vlády prý půjde příští týden. Opatření budou vyžadovat notifikaci Evropskou komisí, u seznamů ji Válek očekává zhruba za deset dní, u souvisejících vyhlášek počítá s 1. červencem 2025. Vláda v úterý rozhodovala i o povodňové pomoci či platech vojáků.

Ve Vojenském újezdu Hradiště v Doupovských horách na Karlovarsku cvičí 73. tankový prapor poprvé s novými tanky Leopard 2A4. Cvičení s názvem Tasmanian Lizard II prověřuje především vedení bojové činnosti a schopnost střelby nově zaváděného hlavního bojového tanku Armády ČR (AČR), řekl náčelník generálního štábu AČR Karel Řehka.

Zvolený americký prezident Donald Trump řekl v rozhovoru s televizí NBC News, že omilostní osoby odsouzené za útok na Kongres ze 6. ledna 2021. Trump také uvedl, že by „rozhodně zvážil“ vystoupení USA ze Severoatlantické aliance. Pokud budou evropské země platit za obranu, tak prý zachová americkou roli v NATO.

Na mnoho z toho, co vláda prosadila, se navázat nedá, řekla v pátečním Interview ČT24 šéfka poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová. Pokud se ANO dostane do příští vlády, podle Schillerové musí mít prioritu „zreálnit“ rozpočet. Politička v rozhovoru také hájila snahu opozice odvolat Markétu Pekarovou Adamovou (TOP 09) z funkce předsedkyně sněmovny.

Nová Evropská komise výrazné změny nepřinese, myslí si místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS). V Událostech, komentářích řekl, že její složení vypadá jako dort, který vařili pejsek a kočička. Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) naopak míní, že došlo k jasnému posunu v prioritách. Europoslankyně Klára Dostálová (ANO) očekává spory.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) má výhrady k fungování ředitele speciálních sil Miroslava Hofírka, v současné chvíli ale neplánuje personální opatření a nebude navrhovat jeho odvolání, sdělila poslancům na sněmovním výboru pro obranu. Web Deník N v pondělí uvedl, že mu pět informovaných zdrojů sdělilo, že ohledně speciálních sil a jejich velitele má Černochová spory s náčelníkem generálního štábu Karlem Řehkou.

Armáda čelí vážnému nedostatku vojáků z povolání i těch v aktivních zálohách, upozornil náčelník generálního štábu Karel Řehka na velitelském shromáždění. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) dodala, že problém se týká i dalších pracovníků. Řehka označil tuto situaci za strategický problém a oznámil, že armáda nechá vypracovat akční plán na nábor a stabilizaci personálu. Oba se shodli, že dvě procenta HDP na obranu by měla být základem, na kterém se bude dále stavět, nikoli stropem.

Poslanci se ve středu zabývají návrhem státního rozpočtu na rok 2025. Generální tajemník sdružení dopravců Česmad Bohemia Vojtěch Hromíř v té souvislosti usuzuje, že vláda bere dopravu jako prioritu. Upozornil však, že v Česku stále chybí například napojení dálniční sítě na okolní země. V oblasti školství zase podle programového ředitele EDUin Miroslava Hřebeckého poslední dva roky prostředky neodpovídaly vládnímu prohlášení. Ředitel Národního divadla Jan Burian mluvil o výzvách pro svou instituci.

Evropa musí mnohem více investovat do své obrany, chybí jí ale jasně stanovené cíle, co nakupovat a dělat, myslí si europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Starý kontinent podle něj stále nedělá, co je nejen v obraně třeba, což svědčí o jeho lenosti a neochotě riskovat. Vondra v Interview ČT24 řekl, že věří, že zvolený prezident USA Donald Trump bude chtít za své vlády ukončit rusko-ukrajinskou válku a Evropa v tom bude muset hrát roli.

Deset lidí zabil a dalších téměř padesát zranil pondělní ruský raketový útok na Oděsu, informovala oblastní správa. Mezi zraněnými je několik dětí. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského jde o demonstrativní úder mimo jiné po „telefonátech a setkáních (západních představitelů) s (ruským vůdcem Vladimirem) Putinem“. Dvě děti zabili Rusové v Sumách, kde je po jejich nedělním útoku nejméně dvanáct mrtvých a přes osmdesát zraněných.

Ukrajina v noci na neděli čelila jednomu z největších vzdušných útoků od začátku otevřené ruské invaze v únoru 2022, řekl ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha. Ministr energetiky Herman Haluščenko uvedl, že cílem byly objekty sloužící k výrobě a distribuci energie po celé zemi. Údery si vyžádaly celkem devět životů, informovala agentura AFP. Média pak v neděli večer napsala, že Rusové udeřili na město Sumy, přičemž zahynulo nejméně deset lidí včetně dvou dětí. Dalších 52 lidí podle agentury Reuters utrpělo zranění.

Polsko pokračuje v posilování východního křídla NATO. Na hranici s Běloruskem, spojencem Ruska, staví rozsáhlá vojenská opevnění. Opatření mají zkomplikovat případný vojenský vpád podobný tomu, jaký před více než dvěma lety zažila Ukrajina, a Varšava na ně dá v příštích letech v přepočtu šedesát miliard korun. Zároveň dokončuje modernizaci opatření, která mají bránit vstupu migrantů z Běloruska dále do Evropy.

Vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách dělá starosti i nejbližším spojencům USA v Indopacifiku. Za Trumpem se v nejbližších dnech chystají japonský premiér Šigeru Išiba a jihokorejský prezident Jun Sok-jol. Obavy mají z další podoby obchodu i obrany. V Jižní Koreji se tak znovu rozhořívá debata, jestli by si země neměla pořídit jaderné zbraně.

Ministerstvo obrany nakoupí protitankové řízené střely Spike LR pro bojová vozidla pěchoty Pandur II za necelých 682 milionů korun bez DPH. Zakázka bude realizovaná v letech 2026 a 2027 prostřednictvím agentury NATO Support and Procurement Agency (NSPA). Vládu o nákupu informovala ministryně obrany Jana Černochová (ODS).

Spojené státy mají být silné a angažované v řešení světových konfliktů a odstrašení potenciálních protivníků a bude klíčové, jaké vztahy Česko i Evropa naváží s USA pod vedením Donalda Trumpa, shodli se v Událostech, komentářích europoslanec Alexandr Vondra (ODS), poslanec Radek Koten (SPD) i bývalý velvyslanec při NATO a ředitel Aspen Institute Central Europe Jakub Landovský. Hosté také míní, že do obrany je potřeba investovat více než doposud, a to i nad požadovaná dvě procenta.

Vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách s sebou nese i očekávání ohledně politiky a obchodu. Zatímco americké trhy po ohlášení výsledků rostly, zdejší ekonomika reaguje rozpačitě. Koruna k dolaru oslabila a dovážené zboží tak zdražuje. České podniky se navíc obávají možného zvýšení cel, které příští americký prezident slibuje. Podle českého prezidenta Petra Pavla bude také nutné rychleji převzít větší zodpovědnosti za vlastní obranu. V budoucnu bude podle něj muset Evropa vydávat víc než plánovaná dvě procenta HDP. ČT z dat ministerstva financí navíc zjistila, že Česko ke konci září zatím reálně vydalo na obranu jen zhruba jedno procento HDP.

Sedm českých europoslanců debatovalo v Událostech, komentářích o koncepci evropské bezpečnostní politiky. Shodli se na přínosu koordinace mezi státy, ale rozcházeli se v míře zapojení do struktur Severoatlantické aliance a využití možností evropské integrace. V pořadu také zazněla otázka bezpečnostních vazeb Evropy na Spojené státy americké.

Evropa a potažmo Česká republika se po vítězství republikána Donalda Trumpa v bitvě o Bílý dům musí připravit na řadu změn, prohlásili v pořadu Události, komentáře zástupci sedmi sněmovních stran. Především se dá čekat, že kvůli Trumpově zaměření na vnitropolitické otázky se Evropa začne více starat o sebe, zaznělo v debatě.

Vítěz prezidentské volby v USA Donald Trump v minulosti kritizoval rozsah americké pomoci Ukrajině bránící se Rusku. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj tak sice ve středu gratuloval Trumpovi, ale list Financial Times podotkl, že i když se ukrajinští činitelé snažili tvářit statečně, skrývá se za tím obava, zda budou USA nadále Kyjev podporovat. Pokud se zvolený šéf Bílého domu bude držet svých předchozích vyjádření, bude zřejmě i Evropa muset vynaložit mnohem více na svoji obranu a bezpečnost.

„Chystáme se na obě varianty“, řekl v úterním Interview ČT24 ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) o probíhajících prezidentských volbách ve Spojených státech amerických. Zároveň nechtěl komentovat, zda by pro Česko bylo lepší zvolení Donalda Trumpa nebo Kamaly Harrisové. Česko je ale podle něj připraveno spolupracovat s oběma potenciálními administrativami. „Nakonec to budou občané USA, kteří rozhodnou. A my se jako česká diplomacie a Evropa musíme podle toho zařídit,“ konstatoval. Ministr v rozhovoru mluvil také o NATO nebo o předvídatelnosti Donalda Trumpa.

Armádě se letos podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky nedaří přilákat tolik lidí, kolik potřebuje. Přesné počty vojáci neuvádějí, nabrat ale chtěli 2 200 nováčků. Za podstatné má Karel Řehka i to, kolik lidí naopak odchází, a trend není příznivý. Odchody se pojí i s generační obměnou po dvaceti letech od profesionalizace. Podle ministerstva obrany bude potřeba získat přehled o lidech, kteří můžou vojáky v případě krizí doplnit. Senátor Jiří Čunek (KDU-ČSL) jako možné řešení vidí znovuzavedení povinné vojenské služby. O tématu v pořadu 90‘ ČT24 mluvili poslanci Radek Koten (SPD) a Josef Flek (STAN), vojenský historik Tomáš Řepa a zpravodaj Andreas Papadopulos.

"Moldavsko ukazuje, jak důležité je mít možnost se rozhodnout o svém osudu," řekl na úvod pořadu Interview ČT24 výkonný ředitel středoevropské pobočky Aspen Institute a bývalý velvyslanec při NATO Jakub Landovský v souvislosti s referendem o směřování země, které se snažilo ovlivnit Rusko. Uvedl také, že je zklamán z malé pomoci Ukrajině, kterou poskytují některé státy, jako třeba Německo. Očekával, že se v důsledku Ruskem rozpoutané války na Ukrajině Evropa sjednotí a navýší své obranné rozpočty, což se ale podle něj nestalo a v důležitých strategických otázkách evropské státy brzdí vleklé politické neshody.